Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.

O reformě vojenské služby se německé vládní strany - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - v posledních týdnech přely. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona z dílny sociálnědemokratického ministra obrany Borise Pistoriuse. Mnoho poslanců CDU/CSU jej ale odmítlo podpořit jako nedostatečný, protože sázel výhradně na dobrovolnost. Nakonec se vládní strany v polovině listopadu dohodly, že zavedou i prvek povinnosti.

Cílem nového zákona je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. V původním Pistoriusově návrhu bylo, že všichni muži po dosažení věku 18 let budou muset vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko mělo pozvat k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby mělo být ale nadále dobrovolné.

Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.

České motory dominují i v éře dronů. Konkurence nás těžko dožene, říká šéf PBS

Zprávy z firem

Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.

Jan Žižka

Přečíst článek

Dnes schválený zákon začne platit od nového roku. Počítá s tím, že odvody budou opět plošné. Poprvé se budou týkat ročníku 2008. Povinné budou nadále jen pro muže, ženy budou moci dotazník spojený s odvody vyplnit dobrovolně. Zároveň budou stanoveny cíle, kolik mladých mužů má být ročně odvedeno. Pokud bude v ročníku dobrovolníků příliš málo, budou moci poslanci Spolkového sněmu rozhodnout o takzvané povinné vojenské službě z potřeby. Do výběru těch, kteří do armády nakonec nastoupí, pak bude zapojena i náhoda. Povinnost nastoupit ke službě do armády má být podle zákona zavedena, "obzvlášť bude-li to vyžadovat obranně-politická situace nebo personální situace".

Kdo se do služby v armádě přihlásí dobrovolně, má dostávat 2600 eur (téměř 63 tisíc korun) hrubého měsíčně. Minimální doba služby bude půl roku. V platnosti zůstává i právo na odepření vojenské služby.

Účet za zkázu. Obnova Gazy vyjde na 1,5 bilionu, trvat může dekády

Money

Obnova Pásma Gazy bude stát více než 70 miliard dolarů, tedy téměř 1,5 bilionu korun, a mohla by trvat několik desítek let, uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Válka a blokády v Pásmu Gazy podle zprávy způsobily bezprecedentní kolaps palestinské ekonomiky.

ČTK

Přečíst článek

Protesty studentů

Proti zákonu tisíce mladých lidí protestovaly na řadě míst Německa. V Berlíně jich byly podle policejního odhadu 3000, v Hamburku 1700. Stovky až tisíce školáků protestovaly také v Drážďanech, Kolíně nad Rýnem, Mnichově či Stuttgartu.

Žáci a studenti vyhlásili takzvané školní stávky, nezúčastnili se proto dnes výuky. Ministr obrany Pistorius se v minulých týdnech snažil mladé lidi uklidňovat. Čím akceschopnější podle něj armáda bude, čím větší schopnost odstrašit bude mít, tím menší pravděpodobnost, že bude muset skutečně do boje. Pistorius navíc tvrdí, že je i nadále přesvědčený, že princip dobrovolnosti bude fungovat.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Německo začalo klást větší důraz na vlastní obranyschopnost a kancléř Merz chce z bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance (NATO) by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.

Ruský prezident Vladimir Putin v Dillí jednal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Schůzku, na které oba představitelé hovořili o široké škále otázek od války na Ukrajině až po ekonomickou spolupráci, označil Putin za úspěšnou.

Módí na úvod jednání Putinovi řekl, že by se svět měl vrátit k míru. Putin pak indickému premiérovi poděkoval za pozornost, kterou Indie věnuje mírovému úsilí na Ukrajině, napsala agentura Reuters.

Po skončení schůzky Putin na setkání s novináři prohlásil, že je s průběhem jednání mezi oběma zeměmi spokojen. Dodal také, že je Rusko připraveno poskytnout Indii spolehlivé dodávky paliv. Reagoval tím na tlak, který vyvíjejí Spojené státy, aby Indie přestala nakupovat ruskou ropu.

Ruský prezident přijel do Indie ve čtvrtek na dvoudenní státní návštěvu, která je první po čtyřech letech. Návštěva ruského prezidenta se koná v době, kdy Dillí vede jednání s Washingtonem o obchodní dohodě, která by snížila represivní cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na indické zboží v souvislosti s nákupy ruské ropy.

Putin připomněl, že Rusko a Indie mají vztahy v oblasti vojenství, vesmírného výzkumu, umělé inteligence a dalších. „Ve všech těchto oblastech máme v úmyslu pokročit,“ dodal ruský prezident.

Po jednáních Putin a Módí oznámili, že Indie a Rusko dokončily program hospodářské spolupráce do roku 2030, který pomůže diverzifikovat vzájemné obchodní vztahy a do roku 2030 zvýšit roční objem obchodu na 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Zdůraznili také silné vazby v oblasti energetiky.

„Rusko je spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů a všeho, co je nezbytné pro rozvoj indického energetického sektoru,“ řekl Putin po setkání s Módím. „Jsme připraveni i nadále zajišťovat nepřetržité dodávky paliva pro rychle rostoucí indickou ekonomiku,“ dodal.

Putin Indii naposledy navštívil v roce 2021. Módí byl loni v Moskvě a oba vysocí představitelé se krátce setkali v září v Číně na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).

Karel Pučelík: Hledáte důstojný hlas Ameriky? Najdete ho ve Vatikánu

Politika

Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Turka za ministra životního prostředí nechce více než polovina Čechů

Politika

Více než polovina oslovených Čechů nechce čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka za ministra životního prostředí. Proti Turkovi je i část příznivců vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu společnosti NMS Research pro Český rozhlas, kterého se na konci listopadu účastnilo 1021 respondentů.

ČTK

Přečíst článek