Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zohran Mamdani nabízí New Yorku socialistický obrat. Boháči a pronajímatelé však vyrazili na poslední zteč

Zohran Mamdani nabízí New Yorku socialistický obrat. Boháči a pronajímatelé však vyrazili na poslední zteč
Profimedia
Karel Pučelík

Zohran Mamdani, který chce stavět dostupné bydlení a danit bohaté, má našlápnuto k tom, aby se v říjnu stal newyorským starostou.  Politik, který o sobě mluví jako o demokratickém socialistovi, však naráží na chladné přijetí mezi svými vlastními demokraty a odpor zámožných vrstev. Dotáhne to někdejší sociální pracovník a hip-hoper až do starostovského křesla?

Už v říjnu si Newyorčané vyberou nového starostu. Volby v největším městě USA jsou sledované pokaždé, ale ty letošní se předchozím v lecčems vymykají. Podle dosavadních informací to vypadá, že se „velké jablko“ vydá úplně jiným směrem. Favorit slibuje socialistický experiment a jeho kampaň funguje.

Průzkumy naznačují, že většina obyvatel New Yorku je s politikou města nespokojená, což platí svorně pro demokraty i republikány. Trápí je například nedostupnost bydlení nebo bezpečnost v ulicích. Zdá se, že naději našli v Zohranu Mamdanim, který se o funkci uchází v dresu Demokratické strany.

Ačkoli ho ještě nedávno znal málokdo, přesvědčivě vyhrál primárky a v průzkumech atakuje hranici 45 procent. Teprve třiatřicetiletý Mamdani rozhodně nepatří mezi těžké váhy Demokratické strany. Jeho jediná zkušenost z volené funkce je z dolní komory státu New York, kde zastupuje Queens. Není protřelý, ale o to více je radikální.

Trump je rasista, sexista a islamofob, vrací úder starosta Londýna

Trump je rasista, sexista a islamofob, vrací úder starosta Londýna

Starosta Londýna Sadiq Khan ve středu označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za rasistu, sexistu a islamofoba v reakci na jeho úterní proslov na Valném shromáždění OSN. Britský politik ve vysílání televize Sky News reagoval na slova šéfa Bílého domu, který tvrdil, že Khan chce město řídit podle islámského práva šaría.

Přečíst článek

Demokratický socialista s radikálním programem

Potomek původem ugandského akademika a indické filmařky se dosud věnoval třeba produkování hip-hopové hudby. Vedle toho ale jako sociální pracovník pomáhal lidem na okraji společnosti s exekucemi a nuceným vystěhováním. Tato zkušenost s nefungujícím systémem bydlení ho prý vedla, aby se aktivně pustil do politiky.

Navzdory relativní nezkušenosti si však své příznivce našel. Už v primárkách pohodlně porazil někdejšího guvernéra státu Andrewa Cuoma. Patrně to ale není jen Mamdaniho osobnost, čím si získává podporu. Jeho to spíše program, který je i na tradičně demokratický New York – a tím spíš na poměry Spojených států, velmi nekonvenční. Mamdani se totiž označuje za demokratického socialistu.

Nikoho tedy nepřekvapí, že jedním z hlavních témat jeho kampaně je bydlení. Jako starosta by chtěl stavět desítky tisíc dostupných bytů, zmrazit ceny nájmů, zavést bezplatnou veřejnou dopravu, bojovat sítí malých obchůdků s potravinami proti dominantním řetězcům nebo dbát na ochranu menšin a imigrantů.

Co se však ukazuje jako nejkontroverznější, je návrh na větší zdanění bohatých s příjmy nad milion dolarů ročně. Tímto zdaním zhruba procenta nejbohatších chce pokrývat výdaje.

Dům Radost - Praha Žižkov

Krize bydlení? Američané našli řešení v konverzi kanceláří, stejně jako Češi

Razantní nárůst počtu prázdných kancelářských ploch a zároveň vysoká poptávka po bydlení vede developery nejenom v New Yorku ke konverzi administrativních budov na rezidenční.

Přečíst článek

Sám proti miliardářům

Ačkoli má Zohran Mamdani výraznou podporu snad v každé voličské skupině vyjma republikánů, nejen mezi mladými a liberály, ale i mezi staršími voliči, nelze říci, že by z něj byla celá společnost nadšená. Platí to zejména o politicích a – nepřekvapivě – newyorských boháčích.

Když nepočítáme známé hlasy levicového křídla, vyslovit jasnou podporu Mamdanimu se zdráhají vyslovit i demokrati. Dosud tak učinil málokdo. Například bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová sice ano, ale chladně a patrně spíše proto, že se jedná o právoplatného kandidáta její strany na tak důležitou funkci, než že by jásala nad levicovým programem. To senátor za New York a vůdce demokratické menšiny Chuck Schumer raději mlčí úplně. Demokratické špičky se prý obávají, že jim zvolení radikálního Mamdaniho nepomůže příští rok v boji proti republikánům a Donaldu Trumpovi.

Kdo ale neváhá ani na okamžik, jsou tamější miliardáři a majitelé nemovitostí, kteří nedají  Mamdanimu vítězství zadarmo. Ti, včetně podporovatele a dárce Donalda Trumpa Billa Ackmana, se sešikovali za zmíněným Andrewem Cuomem, který se mezitím rozhodl do voleb vstoupit jako nezávislý. Cuomo, i když je bývalý demokrat, je pro ně jistější volbou a kandidát establishmentu. Tradiční jsou možná i jeho praktiky. Republikánskému kandidátovi Curtisu Sliwovi, který je prakticky bez šance, prý jeho štáb nabízel značný obnos za odstoupení.

Cuomo si tedy nemůže stěžovat na nedostatek peněz. Nepomohlo mu to však už v primárkách a růžově to pro něj nevypadá ani teď. Mamdani získává v průzkumech zmíněných 45, zatímco Cuomo se pohybuje kolem 27 procent.

Zdanění prázdných bytů dostupnost bydlení nezvýší, napovídá zkušenost ze světa

Lidé, kteří míní, že vyšší zdanění nemovitostí by zlepšilo finanční dostupnost nájemního bydlení, vycházejí z předpokladu, že prázdné byty jsou prázdné z důvodu takzvané spekulativní neobsazenosti. Odborná literatura však zná i takzvanou frikční neobsazenost.

Přečíst článek

Související

Volby v Polsku

Karel Pučelík: Polské prezidentské volby začaly těsným výsledkem. Pro Tuska to není dobrá zpráva

Přečíst článek
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib

Karel Pučelík: Kouzlo Pirátů je pryč. Snahy Hřiba o přebudování strany působí trapně

Přečíst článek

Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?

Francií obchází strašidlo daně z bohatství. Je to řešení krize nebo zabiják ekonomiky, jak hrozí král luxusu Arnault?
Profimedia
Karel Pučelík

Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?

Dalším evropským státem, který zavede daň z bohatství, se může stát Francie. Politická krize totiž nabrala nečekané obrátky. Radikální krok by mohl zabetonovaný parlament opět rozběhnout – a k tomu ještě pomoci s velkým zadlužením země.

Prezident Emmanuel Macron na sklonku minulého roku neuspěl s premiérským jmenováním Michela Barniera a před nedávnem parlament vystavil stopku i Françoisovi Bayrouovi. Nyní vyšla řada na dalšího prezidentova spojence Sebastiena Lecornu. I pro něj platí, že vedle svých centristů musí získat podporu levicového nebo pravicového bloku. Velmi pravděpodobně ho čeká podobný osud jako jeho předchůdce. Ledaže by svolil k ústupků. Velkým ústupkům.

Francie klesla na úroveň Malty. Poprvé v historii má horší rating než Česko

Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.

Přečíst článek

Klíčovým bodem je nyní návrh rozpočtu na příští rok. Kvůli rekordnímu zadlužení nemá vláda velký prostor. Bayrou se proto chystal ušetřit nějaké peníze v sociálních programech nebo škrtnutím dvou státních svátků. Levicový blok s tím ale nesouhlasil. Kladl přitom poměrně logickou otázku. Proč by ekonomiku měla zachraňovat zrovna chudší část obyvatelstva?

Socialisté nyní přišli s jiným návrhem. Lecornuovo přežití podpoří, pokud v rozpočtu na příští rok slíbí daň z bohatství. Lecornu na rozhodování nemá moc času, s návrhem musí přijít už na začátku října.

„Zucmanova daň“

Poměrně dlouho trvající teoretická diskuse o zdanění bohatých se tedy nyní dostala do parlamentu. Podle aktuálních informací se hovoří o tom, že by měla být zdaněna dvěma procenty ročně aktiva přesahující hodnotu 100 milionů eur, což by se dotklo asi 1800 domácností.

Návrhu se přezdívá „Zucmanova daň“ podle vlivného progresivního ekonoma Gabriela Zucmana, který na rostoucí nerovnost mezi bohatými a chudými dlouhodobě upozorňuje. „Za prvé, miliardáři ve Francii neplatí prakticky žádnou daň z příjmu a za druhé, jejich majetek v posledních 15 letech obzvlášť rychle rostl,“ uvedl francouzský ekonom pro Reuters. Navíc doufá, že návrh zažehne debatu i v dalších evropských zemích.

Euro měna

Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura

Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.

Přečíst článek

Kromě snížení nerovnosti by podle Zucmanových výpočtů mohla daň znamenat i cestu z počínající finanční krize. Francie je totiž zadlužená, kvůli čemuž ztrácí v ratingovém hodnocení. Zucman odhaduje, že by do státního rozpočtu mohlo přitéct až 20 miliard eur, což by pro deficitní rozpočet znamenalo výraznou vzpruhu (Bayrou navrhoval osekat 40 miliard).

Podle průzkumů je veřejnost daním nakloněna, a to včetně výrazné většiny voličů Emanuella Macrona. Ano, ptáte se správně. Kde je tedy problém?

Nejbohatší Francouz láteří

Lecornu bez spojenců návrh rozpočtu neprohlasuje, což by zemi poslalo do nepříjemného provizoria. Na druhou stranu ale platí za Macronovova spojence – tedy prezidenta, který odmítal jmenovat levicového premiéra právě proto, aby nezničil jeho relativně probyznysový ekonomický odkaz. Bude ochoten jít do takového kompromisu?

Jak už to tak s diskuzemi o daních bývá, objevují se i názory oponentů. Někteří ekonomové tvrdí, že daňový výběr bude ve skutečnosti o dost menší, než tvrdí Zucmanovy odhady, a také, že přinese riziko ochlazení podnikatelského ducha a motivaci pro odchod bohatých byznysmenů a investorů.

V pořadí čtvrtý premiér Francie za 14 měsíců má zachránit rozpočet i Macrona

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho menšinová vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

Přečíst článek

Nutno dodat, že empirických dat je k dispozici pomálu, protože zdanění bohatství praktikují v Evropě jen tři státy – Švýcarko, Španělsko a hlavně Norsko. Data z Norska ale ukazují, že strach z odchodu boháčů je přepálený (byť nejbohatší Nor opravdu zvedl kotvy).

Ozývají se také ti, kterých by se opatření dotklo nejvíce. Velkou pozornost pochopitelně získala kritika Bernarda Arnaulta, nejbohatšího Francouze (celosvětově v první desítce) a zakladatele skupiny LVMH  (Louis Vuitton Moët Hennessy), podle kterého by daň byla pro francouzskou ekonomiku „smrtící“. Jeho samotného by vyšla asi na miliardu eur. Návrh prý „usiluje o zničení liberální ekonomiky, která jako jediná funguje pro dobro všech“.

Nikdo nechce platit velké daně, je však dvouprocentní daň opravdu útokem na liberální ekonomiku? Například zmíněné Norsko ukazuje, že i s více než stoletou daní z majetku jde fungovat docela dobře – což nelze tak úplně říci o „liberální“ Francii.

David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON

Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Abigail Disney, filmová producentka a dědička filmového impéria Disney

Zdaňte nás, žádá lídry v Davosu dvě stě miliardářů. Je mezi nimi i dědička impéria Disney

Přečíst článek
Prezidentský Elysejský palác v Paříži.

Křetínský v „investiční horečce“ koupil v Paříži dům s výhledem na prezidentský palác

Přečíst článek

Kovanda: Trump mění hru. Fico a Orbán už těžko ubrání ruský plyn

Trump mění hru. Fico (vpravo) a Orbán už těžko ubrání ruský plyn
Profimedia
Lukáš Kovanda

Trumpova otočka stran Ukrajiny může Česku zajistit nemalý příjem z tranzitu plynu. Fico lpěním na ruských energiích asi narazí do zdi, zvlášť když za pár měsíců skončí Orbán.

V rámci otočky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny z tohoto týdne lze předpokládat stupňování mezinárodního tlaku na Maďarsko a Slovensko, aby se odstřihly od odběru ruských energetických surovin, ropy a zemního plynu. Navíc již před otočkou, která naznačuje určité Trumpovo přichýlení se k ukrajinským zájmům, americký prezident vyzýval země EU, aby uplatnily stoprocentní sekundární clo na Čínu a Indii. A to kvůli tomu, že tyto dvě asijské země jsou největšími odběrateli ruských energetických surovin, takže pomáhají financovat ruské válčení na Ukrajině.

V tomto kontextu tedy nemůže být překvapivé, pokud bude Trump nyní výrazněji než dosud tlačit i na Slovensko a Maďarsko, aby se od odběru ruské ropy a plynu odstřihly. Přitom ještě letos v srpnu Trumpa rozezlil, jak sám uvedl, útok ukrajinských sil na ropovod Družba, kvůli němuž došlo k přechodnému výpadku dodávek ropy právě do Maďarska a na Slovensko.

LNG

Odkud bude Evropa dovážet plyn? Otazníků opět přibývá

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.

Přečíst článek

Maďarsko i Slovensko podle všeho mají možnost zajistit si dodávky energetických surovin alternativně, tedy surovin neruských. Určitě ji obě země mít mohly, pokud by na tom aktivně pracovaly. Jenže nepracovaly. Loni například Maďarsko uvádělo, že dodávky jadranským ropovodem Adria jsou zatíženy příliš vysokými poplatky. Nyní zase Maďarsko se Slovenskem tvrdí, že Adria nemá dostatečnou kapacitu. Zdá se, že platí ono okřídlené „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody“. Budapešť s Bratislavou zjevně odstřižení od ruské ropy nechtějí, pročež hledají různé zástupné důvody, aniž by dostatečně hledaly způsoby, jak zajistit dodávky alternativně, tedy z jiných částí světa, než je Rusko.

Přitom ovšem nyní panuje dosud asi největší pravděpodobnost, že slovenský premiér Robert Fico bude mezinárodními okolnostmi nakonec donucen se od ruských energií odstřihnout.

Pokud totiž tedy Trump neprovede další otočku, Slovensko a Maďarsko tento týden ztratily mocného spojence v dané věci, totiž právě amerického prezidenta. Maďarský premiér Viktor Orbán navíc může přijít o premiérské křeslo v důsledku maďarských parlamentních voleb již v dubnu příštího roku. Orbánův ústřední vyzyvatel v boji o premiérský post, Péter Magyar, přitom letos v srpnu deklaroval, že pokud Orbána nahradí, zajistí Maďarsku plné odstřižení od ruských energetických dodávek. V nezávislých průzkumech preferencí Magyarova strana zřetelně poráží tu Orbánovu.

Rosatom láká čínské peníze. Emise panda dluhopisů je na spadnutí

Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle čtvrteční zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.

Přečíst článek

Možná nová Magyarova maďarská vláda by tedy zřejmě dosti razantně tlačila na rychlé odstřižení od ruských dodávek. Tlačila by tedy i na maďarský petrochemický gigant MOL a jeho slovenskou dceru Slovnaft. Za takové mezinárodní konstelace, přičteme-li zmíněný Trumpův tlak, už je málo pravděpodobné, prakticky nepředstavitelné, že by Fico sám samotný v celé EU udržel odběr ruských energetických surovin na stávající úrovni.

Maďaři už ostatně házejí ručník do ringu částečně nyní, více zemního plynu chtějí získávat západní cestou. Budapešti došla trpělivost s doufáním, že se obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu, zastavené letos na samém začátku roku. V tomto měsíci proto uzavřela kontrakt se společností Shell na dodávky plynu v objemu dvou miliard metrů krychlových během deseti let. Na obchodu něco vydělá i český stát, neboť od roku 2023 vlastní tranzitní plynovody. Těmi plyn poputuje z Německa a dále až do Maďarska.

Nebude to ovšem zatím nijak závratný objem. Dvě miliardy metrů krychlových během deseti let odpovídají průměrnému dennímu tranzitu přes Česko nějakých 550 tisíc metrů krychlových. Třeba roku 2021, když tranzitní trubky v ČR ještě vlastnili zahraniční soukromí vlastníci, činil průměrný denní objem tranzitu plynu přes Česko na Slovensko zhruba 30 milionů metrů krychlových.

Rusové podepsali dohodu s Číňany o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. S odkazem na sdělení šéfa podniku Alexeje Millera, který je spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na návštěvě Číny, o tom informuje ruská agentura TASS. Smlouva je podle ní uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.

Přečíst článek

Od příštího měsíce, od října, je ovšem z Česka na Slovensko již nějaký čas navíc rezervována tranzitní kapacita průměrně asi 30 gigawatthodin denně, a to na jeden rok. Tato rezervovaná kapacita odpovídá asi 8,6 procenta objemu plynu, který Českem na Slovensko skutečně tranzitně protékal roku 2021. Roku 2026, od kdy má platit zmíněný kontrakt Maďarska se Shellem, by tak tranzit plynu Českem na Slovensko, případně dále do Maďarska, mohl překročit úroveň 11 procent průměrného denního objemu plynu Českem tranzitovaného roku 2021.

Pokud by ovšem navíc jak Maďarsko, tak Slovensko vzhledem k popsaným okolnostem a tlakům do poloviny příštího roku zcela zrušily svůj odběr ruských energetických surovin, Česko se může stát z hlediska tranzitu plynu ještě daleko významnější zemí. To by například mohlo snížit regulovanou složku plynu dodávaného českým domácnostem, neboť by za údržbu tranzitní plynovodní sítě v ČR nyní místo nich ve velkém platili v podobě tranzitních poplatků třeba právě slovenští odběratelé.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico

Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Rusku. Bojuje tím i za Fica a levné pohonné hmoty v Česku

Přečíst článek
Maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico

Lukáš Kovanda: Trest za nakupování od Rusů. Slovákům a Maďarům hrozí Trumpova devastační cla

Přečíst článek
Doporučujeme