Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?

Dalším evropským státem, který zavede daň z bohatství, se může stát Francie. Politická krize totiž nabrala nečekané obrátky. Radikální krok by mohl zabetonovaný parlament opět rozběhnout – a k tomu ještě pomoci s velkým zadlužením země.

Prezident Emmanuel Macron na sklonku minulého roku neuspěl s premiérským jmenováním Michela Barniera a před nedávnem parlament vystavil stopku i Françoisovi Bayrouovi. Nyní vyšla řada na dalšího prezidentova spojence Sebastiena Lecornu. I pro něj platí, že vedle svých centristů musí získat podporu levicového nebo pravicového bloku. Velmi pravděpodobně ho čeká podobný osud jako jeho předchůdce. Ledaže by svolil k ústupků. Velkým ústupkům.

Francie klesla na úroveň Malty. Poprvé v historii má horší rating než Česko

Money

Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Klíčovým bodem je nyní návrh rozpočtu na příští rok. Kvůli rekordnímu zadlužení nemá vláda velký prostor. Bayrou se proto chystal ušetřit nějaké peníze v sociálních programech nebo škrtnutím dvou státních svátků. Levicový blok s tím ale nesouhlasil. Kladl přitom poměrně logickou otázku. Proč by ekonomiku měla zachraňovat zrovna chudší část obyvatelstva?

Socialisté nyní přišli s jiným návrhem. Lecornuovo přežití podpoří, pokud v rozpočtu na příští rok slíbí daň z bohatství. Lecornu na rozhodování nemá moc času, s návrhem musí přijít už na začátku října.

„Zucmanova daň“

Poměrně dlouho trvající teoretická diskuse o zdanění bohatých se tedy nyní dostala do parlamentu. Podle aktuálních informací se hovoří o tom, že by měla být zdaněna dvěma procenty ročně aktiva přesahující hodnotu 100 milionů eur, což by se dotklo asi 1800 domácností.

Návrhu se přezdívá „Zucmanova daň“ podle vlivného progresivního ekonoma Gabriela Zucmana, který na rostoucí nerovnost mezi bohatými a chudými dlouhodobě upozorňuje. „Za prvé, miliardáři ve Francii neplatí prakticky žádnou daň z příjmu a za druhé, jejich majetek v posledních 15 letech obzvlášť rychle rostl,“ uvedl francouzský ekonom pro Reuters. Navíc doufá, že návrh zažehne debatu i v dalších evropských zemích.

Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura

Money

Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Kromě snížení nerovnosti by podle Zucmanových výpočtů mohla daň znamenat i cestu z počínající finanční krize. Francie je totiž zadlužená, kvůli čemuž ztrácí v ratingovém hodnocení. Zucman odhaduje, že by do státního rozpočtu mohlo přitéct až 20 miliard eur, což by pro deficitní rozpočet znamenalo výraznou vzpruhu (Bayrou navrhoval osekat 40 miliard).

Podle průzkumů je veřejnost daním nakloněna, a to včetně výrazné většiny voličů Emanuella Macrona. Ano, ptáte se správně. Kde je tedy problém?

Nejbohatší Francouz láteří

Lecornu bez spojenců návrh rozpočtu neprohlasuje, což by zemi poslalo do nepříjemného provizoria. Na druhou stranu ale platí za Macronovova spojence – tedy prezidenta, který odmítal jmenovat levicového premiéra právě proto, aby nezničil jeho relativně probyznysový ekonomický odkaz. Bude ochoten jít do takového kompromisu?

Jak už to tak s diskuzemi o daních bývá, objevují se i názory oponentů. Někteří ekonomové tvrdí, že daňový výběr bude ve skutečnosti o dost menší, než tvrdí Zucmanovy odhady, a také, že přinese riziko ochlazení podnikatelského ducha a motivaci pro odchod bohatých byznysmenů a investorů.

V pořadí čtvrtý premiér Francie za 14 měsíců má zachránit rozpočet i Macrona

Politika

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho menšinová vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.

ČTK

Přečíst článek

Nutno dodat, že empirických dat je k dispozici pomálu, protože zdanění bohatství praktikují v Evropě jen tři státy – Švýcarko, Španělsko a hlavně Norsko. Data z Norska ale ukazují, že strach z odchodu boháčů je přepálený (byť nejbohatší Nor opravdu zvedl kotvy).

Ozývají se také ti, kterých by se opatření dotklo nejvíce. Velkou pozornost pochopitelně získala kritika Bernarda Arnaulta, nejbohatšího Francouze (celosvětově v první desítce) a zakladatele skupiny LVMH  (Louis Vuitton Moët Hennessy), podle kterého by daň byla pro francouzskou ekonomiku „smrtící“. Jeho samotného by vyšla asi na miliardu eur. Návrh prý „usiluje o zničení liberální ekonomiky, která jako jediná funguje pro dobro všech“.

Nikdo nechce platit velké daně, je však dvouprocentní daň opravdu útokem na liberální ekonomiku? Například zmíněné Norsko ukazuje, že i s více než stoletou daní z majetku jde fungovat docela dobře – což nelze tak úplně říci o „liberální“ Francii.

David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON

Názory

Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.

David Ondráčka

Přečíst článek

Lidé, kteří míní, že vyšší zdanění nemovitostí by zlepšilo finanční dostupnost nájemního bydlení, vycházejí z předpokladu, že prázdné byty jsou prázdné z důvodu takzvané spekulativní neobsazenosti. Odborná literatura však zná i takzvanou frikční neobsazenost.

Frikční neobsazenost, popsaná například v této studii, vzniká například tehdy, pokud se v pronajímaném bytě mění nájemník. Majiteli daného bytu může trvat třeba několik měsíců, než najde vhodného nového nájemníka. Mezitím je byt prázdný. Nejde ovšem o případ spekulativní neobsazenosti, kdy je ponechání bytu prázdným dlouhodobým záměrem majitele.

S frikční neobsazeností, tedy s neobsazeností vynucenou objektivními okolnostmi, se ale může potýkat třeba také developer, jemuž nějaký čas přirozeně trvá, než v právě postavené novostavbě nebo kompletně renovovaném starším domě obsadí všechny jednotky.

Česko má jedny z nejhorších podmínek pro bydlení v EU. A bude hůř

Money

Kombinace nedostupnosti bytů a vysokých nákladů domácností na bydlení patří mezi hlavní důvody, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Z hlediska finanční dostupnosti bydlení je dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí lidé vnímají bytovou krizi jako jeden z největších problémů současnosti.

Věra Tůmová

Přečíst článek

V praxi je poměrně obtížné, ne-li nemožné, oba důvody neobsazenosti rozlišit (frikční neobsazenost navíc může vznikat i v důsledku dlouhodobé nemoci, úmrtí majitele a dědických řízení, majetkových sporů dědiců či spoluvlastníků...). Pokud je tedy zvýšena daň z nemovitosti nebo pokud je zavedena daň z prázdných nemovitostí, promítnou se ta i ona do výše nájemného.

Například majitel nemovitosti, který ji běžně pronajímá, ví, že čas od času ji i tak má prázdnou, a to třeba právě v období, než najde vhodného nového nájemníka místo toho, který byt již opustil. Dojde-li k zavedení daně z prázdných nemovitostí, frikční neobsazenost se takovému majiteli prodraží. Bude totiž v období, než najde nového nájemníka, platit více. Aby tyto své zvýšené náklady pronajímání pokryl, prostě nájemné zvedne.

Podobně bude postupovat developer. Své očekávané zvýšené náklady plynoucí ze zavedení zdanění frikční neobsazenosti promítne do ceny prodávaných bytů v novostavbě nebo renovované starší zástavbě. Tím pádem se urychlí růst cen nemovitostí v dané oblasti, což může vést také k plošnému růstu nájmů, neboť majitelé se budou snažit přenést vyšší cenu realit na nájemníky, aby udrželi stávající nájemní výnosnost.

Proti popsanému zvýšení nájemného, jehož důvodem je zdanění frikční neobsazenosti, bude působit efekt růstu nabídky nájemního bydlení. Tato nabídka vzroste, protože vyšší daň z nemovitosti či nová daň z prázdných bytů sníží podíl spekulativně neobsazených bytů. Vyšší zdanění spekulativní neobsazenosti, tedy okolnostmi nevynucené neobsazenosti, ji prodraží, čím přirozeně sníží její atraktivitu v očích majitelů nemovitostí. Důsledkem tedy bude vyšší nabídka bytů k pronajmutí, tedy i tlak na pokles ceny nájemného.

Jenže tento tlak na pokles ceny nájemného plynoucí z prodražení spekulativní neobsazenosti narazí na protichůdný, již přiblížený tlak plynoucí z prodražení také frikční neobsazenosti. Například ve Vancouveru, kde v minulém desetiletí daň z prázdných nemovitostí zavedli, se oba protichůdné efekty víceméně vzájemně „mažou“, jak ukazují empirická šetření, takže finanční dostupnost nájemního bydlení vlivem nového zdanění nevzrůstá.

Vyšší daň z nemovitosti nebo nová daň z prázdných bytů prodražuje nevynucenou neobsazenost, ale současně logicky také neobsazenost vynucenou. Snižuje atraktivitu nevynucené neobsazenosti, což je záměr, ovšem zároveň – což už záměr není – zvyšuje náklady vynucené neobsazenosti, tedy zvyšuje náklady běžného podnikání majitele nemovitosti nebo developera. Ti tito navýšené náklady přenášejí v konečném důsledku na nájemníky, čímž se anuluje příznivý efekt, který na nájemníky má prodražení spekulativní neobsazenosti, tedy daňová penalizace ponechávání bytů prázdných.

Dosud ani z jiných části světa, než je Vancouver, neexistuje spolehlivý empirický důkaz, že by zvýšení daně z nemovitosti nebo zavedení daně z prázdných nemovitostí zvyšovalo finanční dostupnost bydlení.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Dostupné bydlení. Jak se k němu politici staví? Prošli jsme plány stran

Názory

Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.

Dalibor Martínek

Přečíst článek