Starosta Londýna Sadiq Khan ve středu označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za rasistu, sexistu a islamofoba v reakci na jeho úterní proslov na Valném shromáždění OSN. Britský politik ve vysílání televize Sky News reagoval na slova šéfa Bílého domu, který tvrdil, že Khan chce město řídit podle islámského práva šaría.
Trump v projevu, který několikanásobně překročil stanovený patnáctiminutový limit kritizoval evropské země kvůli imigraci a ekologickým snahám. Tyto země podle něj směřují do pekla. Americký prezident také přímo upozornil na Khana, kterého označil za „opravdu strašného starostu“. Khanova kancelář nejprve uvedla, že na Trumpova prohlášení nebude reagovat.
Khan, který se v roce 2016 stal prvním muslimem v čele hlavního města západní země, ve středu uvedl, že americký prezident podle něj prokázal, že je rasista, sexista a islamofob. Vyjádřil také, že je vděčný za to, že do Londýna přijíždí rekordní počet Američanů. „Musí to mít nějaký důvod,“ doplnil. Londýn je podle Khana liberální, multikulturní, progresivní a prosperující město.
Současný americký prezident už v minulosti na současného londýnského starostu několikrát zaútočil, informovala agentura AFP. V červenci při své návštěvě Skotska na tiskové konferenci po boku britského premiéra Keira Starmera prohlásil, že londýnský starosta odvádí velmi špatnou práci, a označil ho za zlého člověka. Starmer ho následně přerušil a uvedl, že Khan je jeho přítel.
Aktualizováno
Trump v projevu pustil do OSN. Ukončil jsem sedm neukončitelných válek, prohlásil
OSN podle amerického prezidenta Donalda Trumpa financuje útoky na západní země a jejich hranice podporou migrace. OSN má invaze zastavovat, ne je financovat, prohlásil dnes Trump na Valném shromáždění OSN, kde světovou organizaci opakovaně tvrdě kritizoval. Řekl také, že Evropa je ve vážných problémech, protože do ní proudí „nelegální přistěhovalci“, a nikdo s tím nic nedělá. Vaše země jdou do pekla, řekl.
Talk show Jimmyho Kimmela, kterou ABC dočasně stáhla po moderátorových komentářích souvisejících se smrtí konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, se vrátila do vysílání. Americký prezident Donald Trump nad krokem vyjádřil údiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.
Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?
Dalším evropským státem, který zavede daň z bohatství, se může stát Francie. Politická krize totiž nabrala nečekané obrátky. Radikální krok by mohl zabetonovaný parlament opět rozběhnout – a k tomu ještě pomoci s velkým zadlužením země.
Prezident Emmanuel Macron na sklonku minulého roku neuspěl s premiérským jmenováním Michela Barniera a před nedávnem parlament vystavil stopku i Françoisovi Bayrouovi. Nyní vyšla řada na dalšího prezidentova spojence Sebastiena Lecornu. I pro něj platí, že vedle svých centristů musí získat podporu levicového nebo pravicového bloku. Velmi pravděpodobně ho čeká podobný osud jako jeho předchůdce. Ledaže by svolil k ústupků. Velkým ústupkům.
Francie klesla na úroveň Malty. Poprvé v historii má horší rating než Česko
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Klíčovým bodem je nyní návrh rozpočtu na příští rok. Kvůli rekordnímu zadlužení nemá vláda velký prostor. Bayrou se proto chystal ušetřit nějaké peníze v sociálních programech nebo škrtnutím dvou státních svátků. Levicový blok s tím ale nesouhlasil. Kladl přitom poměrně logickou otázku. Proč by ekonomiku měla zachraňovat zrovna chudší část obyvatelstva?
Socialisté nyní přišli s jiným návrhem. Lecornuovo přežití podpoří, pokud v rozpočtu na příští rok slíbí daň z bohatství. Lecornu na rozhodování nemá moc času, s návrhem musí přijít už na začátku října.
„Zucmanova daň“
Poměrně dlouho trvající teoretická diskuse o zdanění bohatých se tedy nyní dostala do parlamentu. Podle aktuálních informací se hovoří o tom, že by měla být zdaněna dvěma procenty ročně aktiva přesahující hodnotu 100 milionů eur, což by se dotklo asi 1800 domácností.
Návrhu se přezdívá „Zucmanova daň“ podle vlivného progresivního ekonoma Gabriela Zucmana, který na rostoucí nerovnost mezi bohatými a chudými dlouhodobě upozorňuje. „Za prvé, miliardáři ve Francii neplatí prakticky žádnou daň z příjmu a za druhé, jejich majetek v posledních 15 letech obzvlášť rychle rostl,“ uvedl francouzský ekonom pro Reuters. Navíc doufá, že návrh zažehne debatu i v dalších evropských zemích.
Lukáš Kovanda: Francie se v dluzích topí i kvůli přijetí eura
Francie má vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
Kromě snížení nerovnosti by podle Zucmanových výpočtů mohla daň znamenat i cestu z počínající finanční krize. Francie je totiž zadlužená, kvůli čemuž ztrácí v ratingovém hodnocení. Zucman odhaduje, že by do státního rozpočtu mohlo přitéct až 20 miliard eur, což by pro deficitní rozpočet znamenalo výraznou vzpruhu (Bayrou navrhoval osekat 40 miliard).
Podle průzkumů je veřejnost daním nakloněna, a to včetně výrazné většiny voličů Emanuella Macrona. Ano, ptáte se správně. Kde je tedy problém?
Nejbohatší Francouz láteří
Lecornu bez spojenců návrh rozpočtu neprohlasuje, což by zemi poslalo do nepříjemného provizoria. Na druhou stranu ale platí za Macronovova spojence – tedy prezidenta, který odmítal jmenovat levicového premiéra právě proto, aby nezničil jeho relativně probyznysový ekonomický odkaz. Bude ochoten jít do takového kompromisu?
Jak už to tak s diskuzemi o daních bývá, objevují se i názory oponentů. Někteří ekonomové tvrdí, že daňový výběr bude ve skutečnosti o dost menší, než tvrdí Zucmanovy odhady, a také, že přinese riziko ochlazení podnikatelského ducha a motivaci pro odchod bohatých byznysmenů a investorů.
V pořadí čtvrtý premiér Francie za 14 měsíců má zachránit rozpočet i Macrona
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý večer jmenoval novým premiérem současného ministra obrany Sébastiena Lecornua, informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na Elysejský palác. Dosavadní francouzský premiér François Bayrou podal v úterý demisi poté, co jeho menšinová vláda neustála v pondělí hlasování parlamentu o důvěře.
Nutno dodat, že empirických dat je k dispozici pomálu, protože zdanění bohatství praktikují v Evropě jen tři státy – Švýcarko, Španělsko a hlavně Norsko. Data z Norska ale ukazují, že strach z odchodu boháčů je přepálený (byť nejbohatší Nor opravdu zvedl kotvy).
Ozývají se také ti, kterých by se opatření dotklo nejvíce. Velkou pozornost pochopitelně získala kritika Bernarda Arnaulta, nejbohatšího Francouze (celosvětově v první desítce) a zakladatele skupiny LVMH (Louis Vuitton Moët Hennessy), podle kterého by daň byla pro francouzskou ekonomiku „smrtící“. Jeho samotného by vyšla asi na miliardu eur. Návrh prý „usiluje o zničení liberální ekonomiky, která jako jediná funguje pro dobro všech“.
Nikdo nechce platit velké daně, je však dvouprocentní daň opravdu útokem na liberální ekonomiku? Například zmíněné Norsko ukazuje, že i s více než stoletou daní z majetku jde fungovat docela dobře – což nelze tak úplně říci o „liberální“ Francii.
David Ondráčka: Politický chaos ve Francii: žádný kompromis, jen pořádné NON
Model francouzské 5. republiky se zdá vyčerpán, nikdo v něm není schopen reálně vládnout. Parlament je zablokovaný a není šance na dohodu, společnost je politikou znechucená a protestuje, a dluhy rostou.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Král luxusu má potíže. Miliardáře Arnaulta vyšetřují kvůli praní špinavých peněz
Lidé, kteří míní, že vyšší zdanění nemovitostí by zlepšilo finanční dostupnost nájemního bydlení, vycházejí z předpokladu, že prázdné byty jsou prázdné z důvodu takzvané spekulativní neobsazenosti. Odborná literatura však zná i takzvanou frikční neobsazenost.
Frikční neobsazenost, popsaná například v této studii, vzniká například tehdy, pokud se v pronajímaném bytě mění nájemník. Majiteli daného bytu může trvat třeba několik měsíců, než najde vhodného nového nájemníka. Mezitím je byt prázdný. Nejde ovšem o případ spekulativní neobsazenosti, kdy je ponechání bytu prázdným dlouhodobým záměrem majitele.
S frikční neobsazeností, tedy s neobsazeností vynucenou objektivními okolnostmi, se ale může potýkat třeba také developer, jemuž nějaký čas přirozeně trvá, než v právě postavené novostavbě nebo kompletně renovovaném starším domě obsadí všechny jednotky.
Česko má jedny z nejhorších podmínek pro bydlení v EU. A bude hůř
Kombinace nedostupnosti bytů a vysoké náklady domácností na bydlení. Jedny z hlavních důvodů, proč má Česko podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví páté nejhorší podmínky pro bydlení v rámci EU. Podle finanční dostupnosti bydlení dokonce třetí nejhorší. Zvláště mladí tuto bytovou krizi vnímají jako jeden z největších problémů současnosti.
V praxi je poměrně obtížné, ne-li nemožné, oba důvody neobsazenosti rozlišit (frikční neobsazenost navíc může vznikat i v důsledku dlouhodobé nemoci, úmrtí majitele a dědických řízení, majetkových sporů dědiců či spoluvlastníků...). Pokud je tedy zvýšena daň z nemovitosti nebo pokud je zavedena daň z prázdných nemovitostí, promítnou se ta i ona do výše nájemného.
Například majitel nemovitosti, který ji běžně pronajímá, ví, že čas od času ji i tak má prázdnou, a to třeba právě v období, než najde vhodného nového nájemníka místo toho, který byt již opustil. Dojde-li k zavedení daně z prázdných nemovitostí, frikční neobsazenost se takovému majiteli prodraží. Bude totiž v období, než najde nového nájemníka, platit více. Aby tyto své zvýšené náklady pronajímání pokryl, prostě nájemné zvedne.
Podobně bude postupovat developer. Své očekávané zvýšené náklady plynoucí ze zavedení zdanění frikční neobsazenosti promítne do ceny prodávaných bytů v novostavbě nebo renovované starší zástavbě. Tím pádem se urychlí růst cen nemovitostí v dané oblasti, což může vést také k plošnému růstu nájmů, neboť majitelé se budou snažit přenést vyšší cenu realit na nájemníky, aby udrželi stávající nájemní výnosnost.
Proti popsanému zvýšení nájemného, jehož důvodem je zdanění frikční neobsazenosti, bude působit efekt růstu nabídky nájemního bydlení. Tato nabídka vzroste, protože vyšší daň z nemovitosti či nová daň z prázdných bytů sníží podíl spekulativně neobsazených bytů. Vyšší zdanění spekulativní neobsazenosti, tedy okolnostmi nevynucené neobsazenosti, ji prodraží, čím přirozeně sníží její atraktivitu v očích majitelů nemovitostí. Důsledkem tedy bude vyšší nabídka bytů k pronajmutí, tedy i tlak na pokles ceny nájemného.
Jenže tento tlak na pokles ceny nájemného plynoucí z prodražení spekulativní neobsazenosti narazí na protichůdný, již přiblížený tlak plynoucí z prodražení také frikční neobsazenosti. Například ve Vancouveru, kde v minulém desetiletí daň z prázdných nemovitostí zavedli, se oba protichůdné efekty víceméně vzájemně „mažou“, jak ukazují empirická šetření, takže finanční dostupnost nájemního bydlení vlivem nového zdanění nevzrůstá.
Vyšší daň z nemovitosti nebo nová daň z prázdných bytů prodražuje nevynucenou neobsazenost, ale současně logicky také neobsazenost vynucenou. Snižuje atraktivitu nevynucené neobsazenosti, což je záměr, ovšem zároveň – což už záměr není – zvyšuje náklady vynucené neobsazenosti, tedy zvyšuje náklady běžného podnikání majitele nemovitosti nebo developera. Ti tito navýšené náklady přenášejí v konečném důsledku na nájemníky, čímž se anuluje příznivý efekt, který na nájemníky má prodražení spekulativní neobsazenosti, tedy daňová penalizace ponechávání bytů prázdných.
Dosud ani z jiných části světa, než je Vancouver, neexistuje spolehlivý empirický důkaz, že by zvýšení daně z nemovitosti nebo zavedení daně z prázdných nemovitostí zvyšovalo finanční dostupnost bydlení.
Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.
