Nobelovu cenu za literaturu získal Jon Fosse. Autor, který „dokáže formulovat nevyslovitelné“
Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.
Čtyřiašedesátiletý Fosse píše menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. To Nobelův výbor zdůraznil i ve zdůvodnění svého rozhodnutí a připomněl, že Fosse je činný také jako autor dětských knih a překladatel.
„Jsem ohromený, ale i trochu vylekaný. Vnímám to jako ocenění pro literaturu, které jde především o literaturu samou a o nic jiného,“ uvedl Fosse v prohlášení pro média.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Nobelovu cenu za chemii získal americko-ruský tým vědců za výzkum kvantových teček
Leaders
Autor dvou desítek divadelních her a mnoha básnických sbírek, esejů a románů se věnuje literární tvorbě čtyři desítky let. Jeho knihy a hry byly přeloženy do více než 40 světových jazyků včetně češtiny. Na Nobelovu cenu dosáhl jako čtvrtý Nor v historii po Björnstjerneovi Björnsonovi, Knutu Hamsunovi a Sigrid Undsetové.
„Fosse spojuje svoje zakořenění v jazyce a svůj norský původ s uměleckými postupy po nástupu modernismu,“ uvedl člen Nobelova výboru Anders Olsson. Fosse píše jazykem nynorsk, neboli novou norštinou, která je vedle bokmaalu jednou ze dvou oficiálních psaných variant norštiny. Jeho základ tvoří norská nářečí a používá ho necelých 15 procent Norů, kteří žijí převážně na jihu a jihozápadě země.
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky
Leaders
Z Fosseho díla Olsson vyzdvihl jako opus magnum román Nové jméno: Septalogie VI-VII, který se loni dostal rovněž mezi finalisty na zisk Mezinárodní Bookerovy ceny. V Česku vyšla například Fosseho baladická volná trilogie Mámení, Sny Olavovy a Na sklonku dne, která pojednává o mladých milencích Aslem a Alidě a byla v minulosti oceněna prestižní Cenou Severské rady. Přeložen byl také dvojromán inspirovaný osudem norského malíře Larse Herterviga s názvem Melancholie I, II či lyrická novela o životě rybáře Olaie Ráno a večer. Fosseho divadelní hry se pravidelně inscenují v českých divadlech. V roce 2021 Fosse obdržel čestný doktorát na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně.
Nobelova cena s sebou nese i finanční odměnu 11 milionů švédských korun (23 milionů korun). Slavnostní předání bude v prosinci ve Stockholmu. Loni ocenění za literaturu připadlo francouzské spisovatelce Annie Ernauxové.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
