Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Nová studie Evropské centrální banky ukazuje, že za tím nestojí ani samotná nezávislost centrálních bank, ani jejich inflační cílování, ale především kvalita institucí a síla právního státu.

Analýza zahrnuje 37 vyspělých ekonomik včetně České republiky v období 1986 až 2021. Sleduje úroveň inflace, její proměnlivost i kolísání hospodářského růstu. Tyto ukazatele dohromady tvoří měřítko dlouhodobého výkonu centrálních bank. Klíčovým faktorem se ukázala důvěra v předvídatelné a spravedlivé fungování institucí, jistota, že pravidla se nemění ze dne na den, a schopnost státu vymáhat právo. Naopak formální rysy centrálních bank, jako je zákonem zakotvená nezávislost, kurzový režim nebo inflační cílování, se v dlouhém horizontu ukázaly jako druhořadé.

Dobře to ilustruje srovnání na první pohled rozdílných zemí. Švédsko a USA představují malou a velkou ekonomiku, Rakousko a Švýcarsko fixní a plovoucí kurz, Německo a Japonsko centrální banky s vyšší a nižší mírou formální nezávislosti. Přesto se jejich inflační zkušenosti příliš nelišily. Rozhodující nebyly detaily měnového režimu, ale síla institucionálního rámce.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Newstream TV

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Platí to i pro Českou republiku. Česká národní banka dokázala v posledních dvou dekádách inflaci stabilizovat a přiblížila se průměru vyspělých zemí. Pomohlo inflační cílování, ale zásadní bylo, že se mohla opřít o relativně pevné institucionální prostředí. Podle průzkumu agentury STEM jí důvěřuje 76 procent občanů, což z ní činí jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. V mezinárodním žebříčku Rule of Law Index se Česko nachází na dvacátém místě ze zhruba 140 států. A také Evropská komise ve své poslední zprávě hodnotí stav právního státu v Česku pozitivně, i když připomíná přetrvávající problémy, například vlastnictví médií politiky.

Studie zároveň zdůrazňuje, že inflační vlna roku 2022 neznamenala konec této éry. Nešlo o selhání institucí, ale o jednorázový nabídkový šok v podobě postcovidového oživení a závislosti na ruských energiích.

Závěr analýzy je zřejmý: rozhodující je důvěra v instituce, respekt k právu a předvídatelná pravidla. Tam, kde fungují, mají centrální banky šanci udržet stabilní ceny i vývoj hospodářství.

Počet napadených klientů bank stoupl meziročně o pětinu. Hackeři okradli své oběti o stovky milionů krun. Útoky jsou stále sofistikovanější. O nových hrozbách i obraně proti nim diskutují odborníci z finančního sektoru.

Počet kybernetických útoků rok od roku roste. Podle dat České bankovní asociace bylo k červnu 2025 napadeno 44 025 klientů bank a celkové škody dosáhly 885,9 milionu korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představuje nárůst o 19 procent. Sledujte diskusi zástupců finančního sektoru na kanálech ČTK a v dalších médií. 

Rostoucí počet útoků ukazuje, že vedle zavádění technických opatření je nezbytná i osvěta a sdílení zkušeností. Proto se ve čtvrtek 9. října 2025 od 10:00 setkají v PressCentru ČTK odborníci z finančního sektoru na debatě u kulatého stolu, který pořádá BNP Paribas Cardif Pojišťovna. Diskutovat se bude nejen nad aktuálními daty z jednotlivých institucí, ale také nad nejnovějšími praktikami podvodníků a možnostmi, jak se proti nim co nejúčinněji bránit – jak z pohledu jednotlivců, tak i celého systému.

Debaty se zúčastní:

• Martin Steiner, obchodní ředitel a místopředseda představenstva, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
• Robert Chrištof, generální ředitel, mBank
• Aleš Černý, ředitel řízení retailových rizik, Air Bank
• Michal Března, odborník na kyberbezpečnost a regionální lídr pro trhy střední a východní Evropy, ESET

Přímý přenos diskuse u kulatého stolu bude k dispozici zdarma na kanále YouTube, na webu ČTK ceskenoviny.cz a FB ČTK Connect a další zpravodajských webech, mimo jiné na newstream.cz. Po skončení pořadu zůstane jeho záznam nadále k dispozici na YouTube a ceskenoviny.cz.

Muži chtějí vydělat, ženy románek. Kyberpodvodníci jsou stále rafinovanější, říká policejní expert

Money

Kyberpodvodům nyní kralují „výhodné investice“ s vidinou rychlého a bezpracného zbohatnutí. Častěji se podle policejních statistik na takové lákadlo chytí muži, kteří jsou ochotni přesvědčivým podvodníkům poslat i stovky tisíc korun. Ženy zase naletí na „záchranné mise" vojáků, lékařů nebo podlehnou „zamilovaným“ cizincům, kteří se údajně ocitli v nesnázích a potřebují poslat peníze na záchranu. Vloni se tak počet útoků meziročně už ztrojnásobil a celkové škody z kyberpodvodů se v Česku vyšplhaly na částku 1,3 miliardy korun. Jediným lékem, který proti kyberpodvodům pomáhá, je vzdělávání a informovanost klientů, řekla výkonná ředitelka České bankovní asociace (ČBA) Monika Zahálková.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Co to zase přišlo WhatsAppem? Čechy zajímá kybernetická bezpečnost, ale nedělají pro ni nic

Zprávy z firem

Češi se kybernetických útoků sice bojí, ale pro efektivní ochranu často nedělají ani minimum. Vyplývá to z průzkumu, který vznikl ve spolupráci EY a společnosti NMS Market Research. Šetření zároveň odhalilo nízkou míru osobní odpovědnosti – jen pětina dotázaných se domnívá, že za svou bezpečnost odpovídají pouze oni sami.

sta

Přečíst článek