Lukáš Kovanda: Za stabilní ekonomikou nestojí měnové nástroje, ale právní stát
Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.
Nová studie Evropské centrální banky ukazuje, že za tím nestojí ani samotná nezávislost centrálních bank, ani jejich inflační cílování, ale především kvalita institucí a síla právního státu.
Analýza zahrnuje 37 vyspělých ekonomik včetně České republiky v období 1986 až 2021. Sleduje úroveň inflace, její proměnlivost i kolísání hospodářského růstu. Tyto ukazatele dohromady tvoří měřítko dlouhodobého výkonu centrálních bank. Klíčovým faktorem se ukázala důvěra v předvídatelné a spravedlivé fungování institucí, jistota, že pravidla se nemění ze dne na den, a schopnost státu vymáhat právo. Naopak formální rysy centrálních bank, jako je zákonem zakotvená nezávislost, kurzový režim nebo inflační cílování, se v dlouhém horizontu ukázaly jako druhořadé.
Dobře to ilustruje srovnání na první pohled rozdílných zemí. Švédsko a USA představují malou a velkou ekonomiku, Rakousko a Švýcarsko fixní a plovoucí kurz, Německo a Japonsko centrální banky s vyšší a nižší mírou formální nezávislosti. Přesto se jejich inflační zkušenosti příliš nelišily. Rozhodující nebyly detaily měnového režimu, ale síla institucionálního rámce.
Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.
Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda
Newstream TV
Platí to i pro Českou republiku. Česká národní banka dokázala v posledních dvou dekádách inflaci stabilizovat a přiblížila se průměru vyspělých zemí. Pomohlo inflační cílování, ale zásadní bylo, že se mohla opřít o relativně pevné institucionální prostředí. Podle průzkumu agentury STEM jí důvěřuje 76 procent občanů, což z ní činí jednu z nejdůvěryhodnějších institucí v zemi. V mezinárodním žebříčku Rule of Law Index se Česko nachází na dvacátém místě ze zhruba 140 států. A také Evropská komise ve své poslední zprávě hodnotí stav právního státu v Česku pozitivně, i když připomíná přetrvávající problémy, například vlastnictví médií politiky.
Studie zároveň zdůrazňuje, že inflační vlna roku 2022 neznamenala konec této éry. Nešlo o selhání institucí, ale o jednorázový nabídkový šok v podobě postcovidového oživení a závislosti na ruských energiích.
Závěr analýzy je zřejmý: rozhodující je důvěra v instituce, respekt k právu a předvídatelná pravidla. Tam, kde fungují, mají centrální banky šanci udržet stabilní ceny i vývoj hospodářství.
