Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Podle vyjádření Královské akademie laureáti „vytvořili molekulární konstrukce s velkými dutinami, skrz které mohou proudit plyny a další chemikálie“. Tyto takzvané metalo-organické sítě (MOF – metal-organic frameworks) lze využít například k zachycování oxidu uhličitého, sběru vody z pouštního vzduchu, čištění vodních zdrojů nebo bezpečnému skladování toxických látek.
Výzkum oceněných vědců, který odstartoval už v posledních desetiletích 20. století, umožnil poprvé vytvořit stabilní struktury tohoto typu. Akademie označila jejich práci za „zásadní průlom v chemii materiálů“. Na jejich objev následně navázaly stovky výzkumných týmů, jež vyvinuly desítky tisíc variant těchto sítí s různými vlastnostmi a potenciálem přispět k řešení „nejzávažnějších problémů lidstva“.
Loni Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané David Baker a John Jumper spolu s Britem Demisem Hassabisem za výzkum výpočetních metod pro návrh a předpovídání struktur proteinů.
Týden vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat ve čtvrtek oznámením laureáta za literaturu a v pátek vyhlášením Nobelovy ceny za mír, o kterou letos projevil mimořádný zájem i americký prezident Donald Trump. Cyklus uzavře v pondělí Nobelova cena za ekonomii.
Vedle prestiže si letošní laureáti rozdělí 11 milionů švédských korun, tedy asi 24 milionů korun. Slavnostní předání se uskuteční 10. prosince ve Stockholmu, na výročí úmrtí zakladatele ocenění, švédského vynálezce Alfreda Nobela.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé
Leaders
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky
Leaders
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
První Nobelovy ceny rozdány. Za fyziologii a lékařství je získali Brunkowová, Ramsdell a Sakaguči
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.