Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nobelovu cena za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“

Nobelovu cena za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“ Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar
Profimedia
 nst
nst

Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.

Podle vyjádření Královské akademie laureáti „vytvořili molekulární konstrukce s velkými dutinami, skrz které mohou proudit plyny a další chemikálie“. Tyto takzvané metalo-organické sítě (MOF – metal-organic frameworks) lze využít například k zachycování oxidu uhličitého, sběru vody z pouštního vzduchu, čištění vodních zdrojů nebo bezpečnému skladování toxických látek.

Výzkum oceněných vědců, který odstartoval už v posledních desetiletích 20. století, umožnil poprvé vytvořit stabilní struktury tohoto typu. Akademie označila jejich práci za „zásadní průlom v chemii materiálů“. Na jejich objev následně navázaly stovky výzkumných týmů, jež vyvinuly desítky tisíc variant těchto sítí s různými vlastnostmi a potenciálem přispět k řešení „nejzávažnějších problémů lidstva“.

Loni Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané David Baker a John Jumper spolu s Britem Demisem Hassabisem za výzkum výpočetních metod pro návrh a předpovídání struktur proteinů.

Týden vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat ve čtvrtek oznámením laureáta za literaturu a v pátek vyhlášením Nobelovy ceny za mír, o kterou letos projevil mimořádný zájem i americký prezident Donald Trump. Cyklus uzavře v pondělí Nobelova cena za ekonomii.

Vedle prestiže si letošní laureáti rozdělí 11 milionů švédských korun, tedy asi 24 milionů korun. Slavnostní předání se uskuteční 10. prosince ve Stockholmu, na výročí úmrtí zakladatele ocenění, švédského vynálezce Alfreda Nobela.

Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé

V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

Přečíst článek

Nobelovu cenu za fyziku získali John Clarke, Michel Devoret a John Martinis

Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky

Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.

Přečíst článek

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči

První Nobelovy ceny rozdány. Za fyziologii a lékařství je získali Brunkowová, Ramsdell a Sakaguči

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

David Ondráčka: Ministerstva si své ministry uhnětou

David Ondráčka: Ministerstva si své ministry uhnětou
Profimedia
David Ondráčka

Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.

Každý chce být ministr, dokud nezjistí, co to obnáší

Mediální diskuse o jménech, které by mohly přistát na ministerstvech, je podle mě až úsměvně povrchní. Ptá se někdo, proč zrovna tento člověk, jaké má předpoklady? Jestli někdy vůbec něco řídil a vedl lidi, umí zadat přesně úkoly a hlídat plnění těch hlavních priorit?  Je schopen formulovat jasné politické zadání, kterému byrokracie bude rozumět a začne ty priority naplňovat? Jestli si dovede vůbec představit komplexnost státní správy, jestli umí vyjednávat se zájmovými skupinami a jejich lobbisty. Jestli někdy slyšel, jak se realizují veřejné investice a zadávají veřejné zakázky, aby nepohořel hned na první. Řídit ministerstvo fakt není jako nabušit něco na twitter nebo nahrát video na instáč.

Macinka a Klempíř

Může být Macinka ministr životního prostředí? Tuší něco o odpadovém hospodářství, o ochraně vody, krajině, o správním řízení, o agendách toho úřadu, grilovala ho někdy média z těchto znalostí? Anebo Ota Klempíř má být ministr kultury, protože rapoval v kapele, tak má jako blízko ke kultuře? Slyšel někdy o systému financování kulturních příspěvkovek, ochraně památek, dotačních řízeních na živé umění a festivaly, o fondu kinematografie a pobídkách?

Rozumíte, média napíší, chce být na MŽP, protože nechce Green Deal. OK, ale jedno téma z něj přece neudělá dobrého ministra. Jde mi o ten aspekt připravenosti na složitost řízení takového kolosu jakou jsou velká ministerstva, jejich příspěvkové organizace, státní firmy a fondy, a celou strukturu, kterou mají obsluhovat.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Přečíst článek

Hasič na vnitro?

Anebo z jiné strany. Proběhly spekulace, že by Okamura navrhl do vlády „odborníky“ za SPD, takže na vnitro by mohl navrhnout šéfa hasičů Vlčka. Třeba to nakonec bude někdo jiný, ale zastavme se u toho. Ok, ale má celoživotní hasič na to vést vnitro? A víme něco o jeho názorech na složité agendy tohoto ministerstva? Ptáme se ho na jeho návrhy, jak změnit nedobré fungování policie, na co zaměřit boj s kriminalitou, jaké priority dát EU fondům v rezortu, jak podpořit kvalitní veřejnou správu v obcích, a co dělat s poštou v krizi nebo s vnitráckou zdravotní pojišťovnou? Nevíme o jeho erudici v těchto věcech vůbec nic, ale napíše se, je to přece člověk z oboru? Ale z oboru hasičů, o kterém asi ví hodně, ale to fakt není celé vnitro.

Nejde mi o ta jednotlivá jména a rozhodně nezpochybňuji, že strany, které uspěly ve volbách, mohou nominovat, koho chtějí. Jde mi o zamyšlení nad tím, co by ti lidi měli aspoň elementárně umět, aby je zkušená byrokratiká mašina neslupla jak malinu.

Babiš ladí koalici s SPD a Motoristy. Smlouvu chce mít do listopadu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš doufá, že s SPD a Motoristy se o půdorysu vlády dohodne do pátku příští týden. Stejně tak očekává domluvu na zastoupení ve sněmovních výborech. Řekl to ve středu ve videu na facebooku. Zároveň věří, že do prvního zasedání Sněmovny, které prezident Petr Pavel svolal na 3. listopadu, bude hotova koaliční smlouva.

Přečíst článek

Umí anglicky?

A umí ti kandidáti na ministry dobře anglicky a jiné jazyky, aby mohli normálně fungovat v EU? Ministr by minimálně polovinu agendy (ale spíš víc) měl řešit v Evropě, s partnery, a bez jazyka je ztracen a prakticky k ničemu. To je úplný základ pro dnešní exekutivu.

Ministerstva si ty své ministry uhnětou

Každý „barák“ (ministerstvo) sežere ty ministry zaživa, pokud nejsou kvalitně připraveni. Obrazně řečeno, ministerstvo je takový velmi živý a žravý organismus. A nový ministr je jen jeho potrava. Zavalí ho (nebo ji) prací, schůzkami, štosy papírů a dokumentů, zbytečnou administrativou, to umí naprosto dokonale. Nezastaví se 18 hodin denně, a naprosto vyčerpaný ani nestačí natočit své video na instagram. Ale třeba po roce zjistí, že se nic nemění, že s ničím uvnitř reálně nepohnul, že to nemá ve svých rukou.

Všichni známe sira Humpreyho a jeho geniální vhledy do byrokracie. Řekl bych, že sir Humphrey se směje když vidí nové české ministry nastupovat. Dobře víme, že byrokracie má tendenci žít si vlastním životem. Uzavírá se do svého světa, hájí si ten „svůj barák“, jak se říká ministerstvům, pečlivě si střeží svá privilegia a dokáže donekonečna procesně komplikovat i ty nejjednodušší postupy. Používá svůj úřednický jazyk – jakési moderní ptydepe – plný zkratek a pojmů, kterým lidé zvenčí sotva rozumějí. Politikům, občanům i podnikatelům připadá, že je úřední aparát vnímá spíš jako nepříjemný hmyz, který jim kazí jejich dobrou práci. A je to tak.

Je úplně jasné, že potřebujeme hledat rozumnou rovnováhu mezi politickým vedením a její legitimitou danou volbami – a funkční a efektivní byrokracií, která politické priority realizuje. Ale to mohou dokázat jen velmi dobře připravení ministři. A ne amatéři, kteří tam přistáli úplnou náhodou.z

Další texty Davida Ondráčky

Šéf ANO Andrej Babiš

Volební diář Davida Ondráčky: Babišův koňský trh začíná

Prezident pověří vítěze voleb sestavením vlády a Babiš začne své kolo jednání s ostatními stranami, potřebuje dalších 20 kusů, aby mohl vládnout, sám nebo s někým. Bude to připomínat směs koňského trhu a symbolického líbání prstenu – ovšem z obou stran.

Přečíst článek

Zleva předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová a náměstek primátora pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči Jiří Pospíšil

Volební diář Davida Ondráčky: Povolební praní špinavého prádla u méně úspěšných stran

Zatímco se bude řešit, kdo s kým složí vládu (a teď to vypadá, že silnou pozici budou mít Motoristé), uvnitř méně úspěšných stran se rozjede tradiční povolební očista. Začne se hledat, na koho hodit nedobrý výsledek. Přijdou vnitřní spory, mimořádné sněmy, rezignace i nože v zádech – politická reality show v přímém přenosu. Kdo tedy skončí?

Přečíst článek

Související

Zrady na voličích se nedopustíme. Nikdo z končící vlády nebude s Babišem jednat o koalici, řekl Fiala

Přečíst článek

Lipavský: Flotila pro Gazu byla mediální show, nikoli pomoc trpícím

Lipavský: Flotila pro Gazu byla mediální show, nikoli pomoc trpícím
Profimedia
 ČTK

Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.

Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt pomoc tamním obyvatelům. Izraelská armáda však minulý týden flotile v doplutí do Pásma Gazy zabránila – více než 40 lodí zastavila a zadržela přes 400 aktivistů.

„Celé to bylo mediální divadlo. Myslím si, že by nemělo uniknout pozornosti, že to bylo koncipováno i k (židovskému) svátku Jom Kipur a k 7. říjnu, to určitě nebyla náhoda,“ podotkl Lipavský. Před dvěma lety 7. října teroristické hnutí Hamás v Izraeli zabilo asi 1200 lidí a dalších 251 uneslo. Útok vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu v Pásmu Gazy, při které zemřelo podle místních úřadů víc než 67 000 Palestinců.

Greta Thunbergová obvinila Izrael z mučení

Greta Thunbergová obvinila Izrael z mučení

Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.

Přečíst článek

Flotila podle ministra vezla spíše symbolické množství humanitární pomoci. „Sami deklarovali, že se chtějí nějakým způsobem do Gazy hlavně dostat. Nabídky, aby humanitární pomoc předali skrze různé renomované organizace, které mají přístup do Gazy, to všechno odmítli,“ poznamenal.

O tom, že mezi zadrženými je i česká občanka, ministerstvo vědělo, protože svoji účast na flotile předem prezentovala. „Postupovali jsme jako v každém jiném konzulárním případě zadrženého Čecha, který má problém v zahraničí,“ řekl Lipavský.

Postup byl takový, že česká diplomacie upozornila izraelskou stranu, že chce poskytnout konzulární pomoc. Minulý pátek Přikrylovou navštívil v detenčním zařízení diplomat a mimo jiné ověřil její zdravotní stav. Zároveň se řešilo, zda bude aktivistka souhlasit s deportací, což by znamenalo možnost téměř okamžitě opustit detenční zařízení.

Z města Gaza a okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí

Z Gazy a okolí už uprchlo čtvrt milionu lidí

Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.

Přečíst článek

Přikrylová tak neučinila, čekala proto několik dní na rozhodnutí soudu, po kterém byla vyhoštěna do Jordánska. Tam si ji také převzali čeští diplomaté. „Zajistili jsme jí například možnost kontaktu s rodinou a dalšími lidmi, se kterými potřebovala,“ dodal ministr.

Ministerstvo zahraničí v tiskové zprávě zdůraznilo, že je nezbytné respektovat vydaná doporučení před cestami do Pásma Gazy. Cestující, kteří je vědomě porušují, musí podle resortu počítat s tím, že konzulární pomoc bude omezená, ne-li nemožná. „Humanitární pomoc má být poskytována bezpečně, koordinovaně a prostřednictvím dohodnutých humanitárních kanálů,“ uvedl odbor komunikace ministerstva.

Přikrylovou dnes (ve středu) na letišti v Praze přivítala desítka lidí s palestinskými vlajkami a transparenty. Ptali se jí mimo jiné na pobyt v izraelském detenčním zařízení. Uvedla, že na každé lodi byla humanitární pomoc, v jakém objemu však nevěděla. Cílem flotily podle ní bylo také upoutat pozornost lidí a médií na prohlubující se humanitární krizi v Gaze.

„Celé je to palestinská propaganda. I tato aktivita, i to, že visí palestinské vlajky 7. října na různých českých školách, to je podle mě jen známka naprosté neúcty k tomu, co se tam odehrálo,“ míní ministr. Česká diplomacie dlouhodobě důrazně nedoporučuje občanům cestovat do Pásma Gazy, kde je bezpečnostní situace velmi riziková.

Lipavský takovou záměrnou cestu považuje za akt sobectví. Českým diplomatům podle něj podobné případy berou čas, který by jinak mohli věnovat lidem, kteří se v zahraničí dostali do problémů nikoli vlastním zaviněním.

Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé

V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

Přečíst článek

Související

Dovolená na dluh? Pro Gen Z něco absolutně běžného

Servis pro turisty. V oblíbených destinacích budou mít k dispozici české policisty i nonstop linku

Přečíst článek
Doporučujeme