Akcionáři Tesly schválili bezprecedentní odměnu až za 1 bilion dolarů pro Elona Muska, ale její vyplacení je podmíněno extrémně náročnými cíli – a hlavním motivem je posílení Muskova vlivu v Tesle, aby nemohl být snadno odstaven v kritických momentech, říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.

Tesla má za sebou jedno z nejkontroverznějších hlasování své historie: 6. listopadu během půlnoci českého času akcionáři Tesly odklepli nový kompenzační plán pro Elona Muska s „teoretickým“ stropem až 1 bilion dolarů. Pro hlasovalo 75 procent akcionářů Tesly, jedná se tedy nepochybně o většinu. Schválení balíčku přišlo i navzdory ostré kampani proti ze strany velkých institucionálních investorů (např. norského státního fondu), ale i díky víře části trhu, že Musk dovede Teslu z éry elektromobilů do éry robotiky a autonomních služeb. Podstatné je slovo „teoretický strop“, vyplacení této kolosální odměny je podmíněno vícestupňovým plněním konkrétních výkonnostních cílů a není automatické. 

Co musí Musk splnit

Odměnový balíček je rozdělen do 12 tranší podobně jako jeho balík za 55 miliard dolarů z roku 2018. Je důležité pochopit, že jde o čistě výkonnostní opce – bez splnění výkonnostních cílů nedostane Musk nic. Každá tranše se odemkne pouze při současném splnění určené výše tržní kapitalizace Tesly a specifických provozních/produktových milníků. Celkově laťky jsou nastavené extrémně vysoko – plné odemčení odměny počítá s posunem valuace Tesly zhruba k ~8,5 bilionů dolarů (tedy 6krát výše než dnes) a s doručením klíčových cílů v autonomii (počet vyrobených funkčních robotaxi) a humanoidní robotice (počet prodaných autonomních robotů typu Optimus), plus s masovou výrobou a ziskovostí. To by Muskův podíl v Tesle mohlo ve finále navýšit zhruba ke 25 procent ze současných asi 15 procent (tj. posílení hlasovacích práv, ale stále ne absolutní kontrolu ve firmě). 

Stanislav Šulc: Je bilionový bonus pro Elona Muska šílenstvím? Jen napůl

Leaders

Elon Musk se může do deseti let stát prvním mužem planety, jehož nominální jmění přesáhne 1 bilion dolarů. Alespoň s tím počítá motivační plán, který vymyslel a nechal si schválit akcionáři Tesly. Přitom podobnou sázku, kterou s akcionáři uzavřel dříve a jež mu měla vynést „jen“ 56 miliard dolarů, pozastavil soud. Jak to tedy je s podobnými bonusy? Jsou opravdu tak absurdní?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Menší odměnový plán z roku 2018 měl obdobně 12 milníků (valuace + výnosy/EBITDA), které Tesla v čele s Muskem úspěšně naplnila, ale byl soudem v Delaware letos zneplatněn; Tesla se následně přestěhovala pod jurisdikci Texasu a spor o původní balík běží u nejvyššího soudu v Delaware i nadále. Pro představu, hodnota firmy Tesla vyrostla od počátku roku 2018 ke dnešku o 2 050 procent, takže hodnota akcií vyrostla 21,5násobně. Akcionáři si proto Elona nemohou vynachválit a uvažují stejně i při čerstvě odhlasovaném balíčku.

Pokud teoreticky hodnota Tesly vzroste 6krát na požadovaných 8,5 bilionu dolarů, jedná se o růst ceny akcií o 500 procent, když si z toho Elon „ukousne“ 1 bilion dolarů, pak dojde ke zředění akcionářů pouze o necelých 12 procent a jejich potenciální zisk se zmenší z 500 procent na 440 procent. Akcionáři tedy na tom budou i tak podstatně lépe, než dnes nebo v absenci Elona v Tesle.

Musk hrozil, že výrobu robotů by mohl přesunout pod svojí soukromou firmu xAI v případě, že jeho podíl v Tesle zůstane i nadále nepodstatný. Bojí se totiž, že vytvoří „armádu autonomních robotů“ a vedení spolu s akcionáři ho pak může z firmy lehce odstranit a potenciálně takové situace zneužít. S plným uplatněním balíčku by měl Elon ve firmě asi čtvrtinový podíl, měl by tedy silný vliv na rozhodování, ale v případě selhání by byl stále odvolatelný. Nový plán je tedy nejen odměna, ale i mechanismus, jak snížit riziko, že bude z firmy vytlačen v nejdůležitější fázi přerodu firmy. 

Bude Tesla vyrábět vlastní AI čipy?

Na schůzi akcionářů Musk naznačil, že se Tesla bude muset silně soustředit na čipy (uvedl že se mu o nich nyní doslova zdá ve snech) a naznačil jednání i s Intelem, mimo již existující dohody s Nvidií, TSMC a Samsungem. Podle jeho vyjádření je další rozvoj autonomie - samořídících automobilů a autonomních robotů ve finále podmíněno právě dostatečným přísunem vysoce kvalitních AI čipů.

Musk zmínil, že i přes veškeré dohody co Tesla s největšími výrobci čipů na světě nyní má, nebude přísun čipů dostatečný a bude v budoucnu brzdit růst Tesly. Proto podle jeho vyjádření, nyní nevidí jiný způsob jak škálovat robotiku v Tesle, než že si firma postaví vlastní velkou továrnu „Terra Fab“, kde si bude Tesla sama vyrábět pokročilé moderní čipy. Ačkoli Elon Musk již mnohokrát dokázal zdánlivě nemožné, je nutno zmínit, že výroba pokročilých AI čipů je extrémně technicky náročná a nákladná, proto to dnes dokáže dělat jen hrstka firem na celém světě. Investoři rovněž probírali návrh, aby Tesla mohla investovat do xAI (vývojář konkurenta ChatGPT - Grok); většina hlasujících byla pro, ale s velkým počtem zdržení.

Co z toho plyne pro investory

Krátkodobě lze čekat zvýšenou volatilitu, akcie Tesly na odhlasování odměny pro Elona reagovaly slabým růstem v poobchodní fázi o 1,5 procenta, během regulérní obchodní seance se ale může mnohé změnit. Slabá reakce je pravděpodobně dána tím, že se z velké části přijetí balíčku očekávalo a také Elon se k tomuto příliš nezmiňoval. Dlouhodobě je sázka na Teslu, sázka na to, že se firma stane největším západním výrobcem humanoidních robotů s nejpokročilejším AI software, který umožní autonomní funkce těchto robotů při různé plejádě užitečných činností ať už v průmyslu, nebo v domácnostech. 

Když jsem četl programové prohlášení vlády, řada kroků je rozvojová, říká Dušan Kunovský zakladatel a majitel největšího stavitele bytů v zemi, společnosti Central Group. Řada opatření souzní s tím, co firma již posledních deset let říká. „Klíčové je přenést to z papíru, který snese všechno, do praxe,“ hodnotí plány budoucí vlády v oblasti bytové výstavby.

Nejdůležitější je zrychlení povolování nových staveb. „Povolovací procesy se dostaly do absolutně krizové situace,“ tvrdí. V Praze trvá někdy i více než deset let získat povolení na běžný bytový dům.

Za vlády Petra Fialy se podle Kunovského krize ještě prohloubila. Ze stavebních úřadů odešla řada lidí a některé úřady jsou úplně paralyzované. Nyní vláda deklaruje rozvoj bytové výstavby jako jednu z priorit. Jak ovšem upozorňuje Kunovský, nic neproběhne rychle. Je třeba projít legislativním procesem, úředníci musejí nová pravidla vstřebat. „Když se bude intenzivně konat, na konci tohoto volebního období by se to mohlo pozitivně projevit,“ domnívá se šéf Central Group.

Jistě se bude čekat, co bude s digitalizací. A teprve až ta bude funkční, a lidé se s ní naučí pracovat, přichází na řadu schvalování staveb. Kdyby se celý proces podařil do čtyř let, bylo by to „skoro na ohňostroj“. S tím souvisí i územní plánování, které je v Praze stále rigidní. Přestože náměstek primátora Petr Havlíček na podzim představil nový územní plán. Ten však bude schválen nejdříve v polovině příštího roku.

Důležitou otázkou je také rozpočtové určení daní, kdy velká část jejich výběru míří do regionů, a nedostatečné množství jde do velkých měst, kam se lidé z obcí chtějí přesouvat. „Myslím, že by se to určitě řešit mělo. Ale je to velmi horký politický brambor, takže fakticky chápu, proč Praha nebo jiná velká města zavádějí kontribuce,“ říká Kunovský. Kontribuce znamená, že developer kromě bytů staví třeba kruhové objezdy nebo školky. Což se ovšem promítá do ceny nových bytů. „Kontribuce jsou v průměru čtvrt milionu na byt. Peníze se projeví v ceně pro klienta. To je matematika, peníze nerostou na stromě,“ tvrdí Dušan Kunovský.