Slovinci těsně odmítli přijetí zákona o asistované sebevraždě. Více než 53 procent voličů hlasovalo v referendu proti přijetí zákona, ukazují výsledky po sečtení 99 procent hlasů. Volební účast činila více než 40 procent, uvedl server 24ur.com.

Proto, aby referendum bylo platné, byla potřeba účast nejméně 20 procent z 1,7 milionu oprávněných voličů.

Zákon, který přiznává nevyléčitelně nemocným lidem právo na asistovanou sebevraždu, schválili slovinští poslanci v červenci. Jeho přijetí přitom loni předcházelo konzultační referendum, v němž se pro něj vyslovilo 55 procent Slovinců. Odpůrci však po schválení zákona shromáždili více než 40 tisíc podpisů a vynutili si další referendum o této kontroverzní otázce.

Zákon, o kterém se hlasovalo v referendu, přiznává jednotlivci právo na asistovanou sebevraždu v případě nesnesitelného utrpení, přičemž účinnou látku by si do těla podával sám. Takové utrpení musí být na základě názoru lékaře důsledkem závažné nevyléčitelné nemoci nebo jiného vážného trvalého poškození zdraví, musejí být vyčerpány veškeré možnosti léčby a zároveň nesmí existovat důvodné očekávání vyléčení nebo zlepšení stavu pacienta. Zákon naopak nepřipouští možnost asistované sebevraždy v případě utrpení způsobeného duševní chorobou nebo „únavou ze života“.

Asistovaná sebevražda je akt, při kterém se nemocný člověk připraví o život s pomocí lékaře. Při eutanazii usmrtí nemocného sám lékař. V Česku jsou asistovaná sebevražda i eutanazie nezákonné. Asistovanou sebevraždu povolují z evropských států například Švýcarsko (také pro cizince za úplatu), Rakousko a Švédsko. Eutanazie je uzákoněna v Evropě v Nizozemsku a Belgii (od roku 2002), Lucembursku (2009), Španělsku a Portugalsku (2023).

Aktualizováno

Naděje na konec války? Upravený mírový návrh je na stole

Politika

Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení rusko-ukrajinské války. Ve společném prohlášení k jednání v Ženevě to oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.

ČTK

Přečíst článek

Spojené státy a Kyjev vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec pro možné ukončení rusko-ukrajinské války. Ve společném prohlášení k jednání v Ženevě to oznámil Bílý dům. Prohlášení zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o ukončení bojů musí respektovat suverenitu Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. Dokument dodává, že konečná rozhodnutí učiní prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj.

Prohlášení, které se týká nedělních jednání v Ženevě o americkém mírovém návrhu, uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuse ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ píše se v prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.

V dokumentu také stojí, že USA a Ukrajina budou v nadcházejících dnech pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a že zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery. „Konečné rozhodnutí k tomuto rámci učiní prezidenti Ukrajiny a USA,“ zmiňuje dokument. V podobném duchu se dnes vyjádřil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, jenž vedl ukrajinskou delegaci, na platformě Telegram. Jednání označil za konstruktivní a produktivní.

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na své zdroje píše, že se delegacím v Ženevě podařilo dohodnout se na většině ustanovení plánu a významnou část jeho sporných bodů upravit. Jde mimo jiné o části týkající se budoucího počtu příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, Záporožské jaderné elektrárny, formátu výměny válečných zajatců a návratu odsouzených.

Body týkající se územních otázek a otázky zakotvení pasáže o nevstupování Ukrajiny do NATO do ukrajinské ústavy se delegace rozhodly vynechat a bude se o nich jednat na úrovni prezidentů, uvádí RBK Ukrajina. Setkání Trumpa se Zelenským by se podle médií mohlo uskutečnit tento nebo příští týden, termín ale stanoven nebyl.

J.D. Vance: Ukrajina by nezvítězila ani při větší podpoře

Politika

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

ČTK

Přečíst článek

Společné prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, obsahuje i vyjádření ukrajinské vděčnosti Spojeným státům a prezidentovi Trumpovi. Agentura DPA dnes napsala, že USA se po jednáních v Ženevě s ukrajinskými zástupci vyjádřily překvapivě pozitivně. Samotný šéf Bílého domu během dneška na své síti Truth Social napsal: „Je opravdu možné, že se v mírových hovorech mezi Ruskem a Ukrajinou odehrává velký pokrok? Nevěřte tomu, dokud do neuvidíte, ale možná se právě děje něco dobrého. Bůh žehnej Americe.“

Rubio po jednání s ukrajinskou delegací v Ženevě podle Reuters uvedl, že se ohledně plánu na ukončení války povedlo dosáhnout velkého pokroku. Podle stanice CNN šéf americké diplomacie naznačil, že budou pokračovat diskuze na technické úrovni.

Původně zveřejněný osmadvacetibodový plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu na maximálně 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva.

Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.