Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
Cena stříbra se v roce 2024 meziročně zvýšila o 21 procent a v průměru rostla nejvíc za 13 let. Čtvrtý rok po sobě globální nabídka nestačila uspokojit poptávku. Na trhu chybělo asi 149 milionu uncí, což odpovídá zhruba 15 procentům celosvětové nabídky, uvedla květnová zpráva odborného portálu Silverinstitute.org. Stříbro letos zdražilo o 14 procent a na konci května se prodávalo za 33 dolarů za unci.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to ve zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.
Čína bude od 1. prosince vyžadovat vývozní povolení pro některé grafitové výrobky z důvodu ochrany národní bezpečnosti. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo obchodu. Čína je největším světovým producentem a vývozcem grafitu, který se používá v bateriích pro elektromobily.
Ambiciózní klimatické cíle Evropy zůstanou bez zdrojů z Číny jen na papíře. Zelená budoucnost Evropy je tak v rukou Pekingu, píše list Financial Times.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
Lidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
