Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
Cena stříbra se v roce 2024 meziročně zvýšila o 21 procent a v průměru rostla nejvíc za 13 let. Čtvrtý rok po sobě globální nabídka nestačila uspokojit poptávku. Na trhu chybělo asi 149 milionu uncí, což odpovídá zhruba 15 procentům celosvětové nabídky, uvedla květnová zpráva odborného portálu Silverinstitute.org. Stříbro letos zdražilo o 14 procent a na konci května se prodávalo za 33 dolarů za unci.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to ve zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci.
Čína bude od 1. prosince vyžadovat vývozní povolení pro některé grafitové výrobky z důvodu ochrany národní bezpečnosti. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo obchodu. Čína je největším světovým producentem a vývozcem grafitu, který se používá v bateriích pro elektromobily.
Ambiciózní klimatické cíle Evropy zůstanou bez zdrojů z Číny jen na papíře. Zelená budoucnost Evropy je tak v rukou Pekingu, píše list Financial Times.
Společnost KoBolt Metals, kterou podporují miliardáři Jeff Bezos a Bill Gates a která se věnuje těžařskému průzkumu, podepsala s firmou Bluejay Mining smlouvu o průzkumu v Grónsku. Bude tam hledat klíčové suroviny, které se používají při výrobě elektromobilů, píše agentura Reuters.
V Česku v prvním čtvrtletí přibylo 5799 firem, zhruba o 1000 víc než ve stejném období loňského roku. Vzniklo 10 312 podniků, meziročně o 1️⃣9️⃣ procent víc. Zaniklo 4513 firem, o tři procenta méně než před rokem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
Japonské akcie dnes 📈 posílily a jejich hlavní index Nikkei 225 poprvé v historii uzavřel obchodování nad psychologicky významnou hranicí 60.000 bodů. Za růstem stál optimismus ohledně firemních zisků, náladu na trhu podpořila i zpráva o novém návrhu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy zahájily týden dalším 📈 růstem. Trh reaguje na zprávy, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem nepostupují, zatímco Hormuzský průliv zůstává uzavřen. Severomořská ropa Brent krátce po 8:30 středoevropského letního času vykazovala nárůst o více než dvě procenta a blížila se ke 108 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala téměř dvě procenta a nacházela se nad 96 dolary za barel.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce 📈 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Investice do jaderných zbraní se 📈 zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.
Někdejší americký prezident Barack Obama na síti X 👎 odsoudil případ střeleckého útoku na galavečeři s korespondenty Bílého domu, kde byl přítomen prezident Spojených států Donald Trump s dalšími členy vlády. Podle Obamy nemá násilí v demokracii místo.
Izraelské údery na jihu Libanonu si za dnešek vyžádaly 1️⃣4️⃣ mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.