Odchod Warrena Buffetta z čela investičního impéria doprovázejí změny v jeho portfoliu. Berkshire Hathaway snižuje podíl v Applu a nově kupuje akcie New York Times. Buffettův odkaz trhy čtou i jako varování. A nastupující šéf Greg Abel přebírá firmu s jiným rozložením sil.
Investiční společnost Berkshire Hathaway ve čtvrtém čtvrtletí znovu omezila svou pozici v Apple a zároveň poprvé nakoupila akcie mediálního domu The New York Times. Vyplývá to z nového regulatorního podání, o kterém informoval server CNBC.
Berkshire snížila podíl v Applu o 4,3 procenta na 61,96 miliardy dolarů. I po tomto kroku ale zůstává výrobce iPhonů zdaleka největší akciovou sázkou Buffettova investičního impéria.
Buffett bral v čele Berkshire Hathaway dva miliony ročně, nový šéf si přijde na půl miliardy
Americká investiční společnost Berkshire Hathaway novému řediteli výrazně zvýšila mzdu. Zakladatel Warren Buffett, který letos odešel do důchodu, více než 40 let bral 100 tisíc dolarů (přes dva miliony korun) ročně, nový generální ředitel Greg Abel bude pobírat 25 milionů dolarů (517 milionů korun) za rok. S odkazem na sdělení firmy o tom informuje agentura Reuters.
Berkshire už dříve oznámila, že ve třetím čtvrtletí omezila podíl v Applu a zároveň otevřela novou pozici ve společnosti Alphabet, která patří mezi takzvanou „Magnificent Seven“. Podíl v Applu firma snižovala i ve druhém čtvrtletí minulého roku, poté co jej už v roce 2024 seškrtala zhruba o dvě třetiny.
Akcie Applu sice v roce 2025 vzrostly zhruba o devět procent, přesto zaostaly za indexem S&P 500, který si připsal více než 16 procent. Letos titul ztrácí přibližně tři procenta a minulý týden zaznamenal nejhorší den od dubna 2025.
Není jasné, zda poslední přesuny provedl přímo Warren Buffett, nebo portfolio manažeři Todd Combs a Ted Weschler. Buffett ale v minulosti označoval Apple spíše za spotřebitelskou značku než čistě technologickou firmu. Podle analytiků může jít o postupné zjednodušování portfolia před předáním vedení jeho nástupci.
Buffett se loučí jako vítěz. Jeho Berkshire se topí v penězích
Rekordní čísla na rozloučenou. Berkshire Hathaway zvýšila provozní zisk o třetinu a drží historicky největší objem hotovosti – přes 382 miliard dolarů. Warren Buffett po šesti dekádách odchází z čela firmy ve chvíli, kdy jeho investiční impérium nikdy nebylo silnější.
Vedle omezení Applu Berkshire zveřejnila i novou, relativně malou pozici v The New York Times v hodnotě 351,7 milionu dolarů. Investice je 29. největší z celkových 41 akciových pozic, které společnost drží.
Čtvrté čtvrtletí bylo posledním čtvrtletím s Buffettem v čele Berkshire. Greg Abel, který ve společnosti působil jako místopředseda pro nepojistné operace, převzal na začátku nového roku funkci generálního ředitele. Buffett dál zůstává předsedou představenstva společnosti.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Buffett se loučí jako vítěz. Jeho Berkshire se topí v penězích
Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.
Zatímco zahraniční miliardáře, jako třeba Elona Muska, Jeffa Bezose či Billa Gatese, na fotografii poznáme během sekundy, o českých byznysmenech (Michal Strnad, Ivo Lukačevič, Tomáš Chrenek a další) to tak úplně neplatí. Alespoň tak dopadl výsledek testu, který odbornému publiku konference Rozvoj a inovace finančních produktů, již tradičně pořádané Fakultou financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, předložil ekonom a předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Amerika: s obličejem na trh
Na další otázce někdejšího viceguvernéra ČNB Hampla si účastníci konference takřka vylámali zuby. Zněla totiž takto: v čem se fotografie zahraničních a českých miliardářů liší? „Nejde jen o tváře, ale i o to, kde a v jakých polohách jsou ti lidé foceni. Před lidmi, na tiskových konferencích, na prezentacích, na přednáškách. A mluví o svém byznysu,“ naznačil Hampl. „A kde jsou foceni naši miliardáři? Většinou v komfortu své pracovny,“ dodal. „U každého z těch zahraničních byznysmenů platí, že vy jako retailoví investoři můžete na kapitálovém trhu sdílet jejich příběh a investovat do jejich podnikání. Je to dokonce podstata jejich byznysu, že jsou na kapitálovém trhu a že do přesvědčování o tom, že jejich byznys dává smysl, vkládají svůj vlastní obličej,“ konstatoval.
Česko je v miliardářské formě. I díky Strnadovi konkuruje Německu a Británii
Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů dle agentury Bloomberg má Česko hned čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu.
Rozdílem mezi Amerikou a Českem podle Hampla je, že českým miliardářům český kapitálový trh nic neříká. „Nepoužívali jej, nepoužívají jej a ani se k tomu nechystají,“ řekl s tím, že to je ten důvod, proč je na našem trhu tak malá nabídka akcií a nízká likvidita. „Vyslechl jsem si tolik řečí o tom, jaké regulatorní a jiné zásahy mohou za to, že je ten kapitálový trh slabý. To ale tím důvodem není,“ podtrhl. „Pokud největší podnikatelé a největší vlastníci kapitálu neberou kapitálový trh jako prvotní místo, o němž uvažují, tak můžeme tisíckrát přepisovat všechny předpisy a všechna pravidla, ale nic se nezmění, protože chybí nabídková strana,“ zopakoval.
Symptomem našeho trhu je, že nejvíce obchodovanou společností Burzy cenných papírů Praha je společnost z většiny vlastněná státem, tedy ČEZ, a že k veřejnému obchodování nabízejí své akcie dvě zbrojovky, Czechoslovak Group (CSG) a Colt CZ Group. Akciím Coltu se podle něj velmi daří. To ukazuje, že i na českém kapitálovém trhu se dají dělat zajímavé věci srovnatelné s transakcemi v zahraničí. „Jen to vyžaduje jednu drobnost: chtít to,“ podotýká Hampl. Změnu mindsetu by mohlo signalizovat lednové IPO třicátníka Michala Strnada, ale je škoda, že šly nové akcie zbrojního impéria na nizozemskou, nikoliv českou burzu.
Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje
Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.
Kapitálový trh by mohly zásobovat emisemi i malé a střední podniky, páteř české ekonomiky. „Myslím si, že je tu obrovský potenciál ukázat i těm malým firmám, že je tu i jiné financování než jen to bankovní,“ navázal na šéfa NRR další bývalý viceguvernér ČNB a v současnosti šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký. „Pokud se chceme posunout v hospodářské politice, v inovacích, tak bych vsadil na tento segment,“ upozornil s poukazem na to, že malé a střední firmy vytvářejí 36 procent HDP a představují 99 procent z celkového počtu firem v Česku.
Jenže je tu také generační problém. „Cítím, že je to generační věc. A že hraje roli, zda někdo byl na kapitálovém trhu v jeho začátcích a má s ním zkušenost, ať už aktivní či pasivní. Ten, kdo přichází jako mladší, může mít míň předsudků,“ nastínil Hampl.
To na základě svých zkušeností šéfa NRB potvrzuje také Nidetzký. „Řada firem je rodinných a já tam vnímám generační rozdíl,“ říká. „Vidím neochotu těch, kteří firmu vypiplali prakticky z ničeho, do ní kohokoliv pustit. Že by šli do IPO, to je pro ně nemyslitelné. Ale nová generace vlastníků už nebude mít takový blok,“ je přesvědčen Nidetzký. Problémy ovšem vznikají i při předávání firmy v rodině.
Dalibor Dědek: Až jednou budou archeologové vykopávat naši vrstvu, pobaví se
Přelom roku je tradičně časem rekapitulace. Byznysový portál newstream.cz proto nabízí výběr z rozhovorů z magazínu Newstream CLUB, které zatím nebyly online volně dostupné. Dalibor Dědek v rozhovoru vysvětluje, jak vnímá současný svět, jeho složitost, ale také to, že hodnoty jsou tím správným kompasem pro orientaci. „Mikrovlnná trouba má mít dva knoflíky. Jak dlouho a jak moc. Jestliže má něco navíc, je to špatně. Žijeme v něčem, čemu říkám digitální rokoko. Snažíme se dělat displeje ke všemu možnému,“ říká populární miliardář.
Rektor VŠE Petr Dvořák to vidí stejně. Předání firmy dalším generacím je velkým tématem centra pro rodinné firmy Fakulty podnikohospodářské VŠE. „Je tam vidět, že pohled nastupujících generací je někde úplně jinde,“ uvedl Dvořák.
Ke generačnímu problému mohou přispívat i počáteční negativní zkušenosti českých podnikatelů. Děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Petr Musílek připomněl, že dvě vlny kuponové privatizace na počátku 90. let následně vystřídala vlna kontroverzních odkupů akcií a masivní vytěsňování minoritních akcionářů, což vedlo k oslabení důvěry v kapitálový trh. Následky toho už sice patří historii a kolektivní investování, které prošlo mnoha úpravami, se stalo velmi populární.
Studenti investují do bitcoinů
Tím ale výčet problémů, které rozvoj kapitálového trhu brzdí, zdaleka nekončí. Patří sem, jak upozornil Musílek, třeba slabá role penzijních fondů, které investují hlavně do krátkodobých instrumentů. Evidentní je také slabý zájem o investiční možnosti, i když je jich v nabídce mnoho. Důsledky jsou mnohdy nečekané. „V současné době většina našich studentů nehledá investiční příležitosti na kapitálovém trhu, ale na kryptoměnovém trhu. Téměř každý má kryptoměnovou peněženku a nakupuje a prodává bitcoiny,“ překvapil účastníky finanční konference Musílek.
Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl
O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?
Celkově vzato je podle děkana FFÚ VŠE nedostatečný rozvoj českého kapitálového trhu způsoben mnoha faktory. Některé jsou na straně podnikatelů, některé ale také na straně regulace ČNB nebo ministerstva financí. Brzdou je také to, že některé investiční instrumenty jsou spojeny s neúměrným daňovým zatížením. A opomíjet nelze ani zahraniční vlivy. Po finanční a následně globální ekonomické krizi zahraniční investoři po roce 2008 opustili trhy východní Evropy. „Neopustili jen Českou republiku, ale zmizeli i z Polska, Maďarska a dalších východoevropských zemí. Takže ten problém není jen tuzemský,“ uzavírá děkan FFÚ VŠE.
Golfové, anebo francouzské hole?
Šéfové NRR a NRB Hampl a Nidetzký přidávají ještě dvě příčiny: nesladěnost pravidel v rámci Evropy a přetrvávání transformovaných fondů. Tedy „starých“ penzijních fondů, které musejí ze zákona investovat tak, aby se vyhnuly záporným výnosům. Nidetzký má coby bývalý investiční bankéř zkušenost, že lidé nejsou ochotni přejít z transformovaného fondu do účastnického, protože si neuvědomují, že garance nezáporného výnosu často znamená nulu. „Když jsem klienty přesvědčoval, aby přešli z transformovaného do účastnického fondu, tak jsem jim říkal, že když mají v transformovaném fondu garantovanou nulu, tak dostanou garantovanou nulu. A že je jen na nich, zda budou chtít mít v důchodu jako Francouzi golfové hole, anebo francouzské hole.“
Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.
Rozhodnutí nevydat politiky k soudu už není slabostí, ale programem. Poslanecká sněmovna povýšila nedůvěru v justici na legislativní metodu a z politické imunity udělala náhražku rozsudku. Pokud soudům nevěříme, je přece zbytečné je obtěžovat.
V zemi, kde by měl spor rozhodovat soud, rozhoduje hlasování. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR se ale s noblesou chopila role tribunálu. Bez dokazování, zato s plným sebevědomím. Poslanci si vyhodnotili, že justice je cosi jako nevyzpytatelné počasí, a tak je lepší zůstat doma a nikoho ven nepustit.
Doporučení mandátového a imunitního výboru k nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k soudu je prezentováno jako opatrnost. Ve skutečnosti jde o přiznání, že parlament už soudům nejen nedůvěřuje, ale rovnou je považuje za bezpečnostní riziko.
Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál
Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.
Pak přišla chvíle čisté pravdy. Babišův případ provázelo podle Válkové mnoho procesních pochybení. Poslankyně pochybuje o tom, zda by s nimi soudy dokázaly vypořádat v souladu s trestním řádem. Válková vyslovila to, co se jinak šeptá. Soudům se v České republice nedá věřit. A tím nechtěně popsala nový ústavní pořádek. Pokud bývalá ministryně spravedlnosti nevěří soudům, dává dokonalý smysl, že se politici soudit nebudou. Vlastně je to hygienické opatření: chráníme elity před infekcí právního procesu.
Imunita jako rozsudek, hlasování jako důkaz
Co nahradilo soud? Politická intuice. Co nahradilo presumpci neviny? Presumpce důležitosti. A co nahradilo rozsudek? Výsledek hlasování. V novém systému není třeba dokazovat vinu ani nevinu, stačí dostatek hlasů a správné stranické barvy.
Právní stát tak prošel firemní optimalizací. Místo zdlouhavého soudu máme rychlou schůzi. Místo nezávislosti moci soudní máme flexibilitu moci zákonodárné. A místo spravedlnosti máme klid, alespoň pro ty správné.
Babiš se spravedlnosti nedočká. Jeho lidé ho vždy podrží
Poslanecká sněmovna by neměla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání, shodli se členové mandátového a imunitního výboru. Babiš čelí žalobě kvůli dotaci na Čapí hnízdo, Okamura čelí obvinění pro podezření z podněcování k nenávisti. Oba mohou zůstat v klidu, Sněmovna je nevydá.
Jako premiér získal Andrej Babiš imunitu před možným trestním stíháním ve Francii. Uvedli to francouzští experti na mezinárodní trestní právo Didier Rebut a William Julié. Imunita podle nich trvá po celou dobu premiérského mandátu. Francouzské úřady prověřují Babišův nákup nemovitostí za použití offshorových společností.
