Muskův sen o bilionu dolarů se komplikuje. Norský fond říká ne

Aby pozůstalí nepřišli o peníze, závěť nestačí. Bez přehledu smluv a hesel může majetek nenávratně zmizet, radí odborník. Kolem Dušiček je správný čas uspořádat finance.

Uspořádané finance a potřebné dokumenty významně ulehčí blízkým životní etapu, která už tak není jednoduchá. Stačí přitom mít aktualizované obmyšlené osoby, přehled účtů, investic a úvěrů a uložené přístupové údaje, ke kterým má někdo z blízkých přístup. Díky tomu pozůstalí rychle zjistí, co kde je, vyhnou se skrytým dluhům a nepřijdou o majetek jen kvůli tomu, že o něm nevěděli, radí finančně poradenská firma FinGO. 

Začátek listopadu tradičně patří vzpomínce na zesnulé. Téma, které se přirozeně nabízí, je ale také finanční příprava na událost, kterou nikdo z nás neovlivní. Správné nastavení smluv a majetku může rodině zesnulého ušetřit měsíce stresu a někdy i milionové částky. „Většina lidí si dnes sjednává investice, životní pojištění, penzijní spoření nebo má úvěry. To vše jsou aktiva nebo závazky, které po sobě zanecháme. Nejčastější chybou je, že lidé nepřemýšlí o tom, kdo je má v případě úmrtí převzít a jak je snadno dohledat,“ říká Rostislav Zvonek, regionální obchodní ředitel ze společnosti FinGO. 

U pojistek a doplňkového penzijního spoření přitom podle odborníků lze jednoduše určit obmyšlené osoby, které po vaší smrti obdrží sjednané plnění. Pokud však obmyšlené osoby nejsou ve smlouvě uvedeny nebo nejsou aktuální, může se stát, že peníze z pojištění či penzijního spoření získá někdo, s kým již klient nemá žádný vztah – například bývalý partner. Aktualizace údajů proto zajistí, že prostředky skutečně dostanou ti, které chce klient podpořit. „V praxi se setkáváme se situacemi, kdy plnění směřovalo k člověku, s nímž měl klient vztah před lety. Stačí jednoduchá aktualizace a rodina má jistotu, že získá to, co jí náleží,“ doplňuje Rostislav Zvonek. 

Slitek pod stromeček. Obchodníkům se zlatem před Vánocemi rostly tržby o desítky procent

Zprávy z firem

V předvánočním období rostou zlatníkům a obchodníkům se zlatem tržby ve srovnání s celým rokem o desítky procent, nárůst zaznamenali letos i v meziročním srovnání. Vyplývá to z ankety mezi prodejci zlata a šperků. Kvůli rekordní ceně zlata Češi podle nich kupují letos spíše menší šperky a nižší gramáže zlatých slitků nebo mincí. Nejčastěji je pořizují prarodiče vnoučatům.

ČTK

Přečíst článek

Nejbližší příbuzní by měli vědět, jaké produkty má člověk sjednané. Obzvlášť důležité je mít k účtům disponenty nebo alespoň informace, kde jsou investice vedené. „Pozůstalí často nemají ani tušení, že existují investice, účty nebo úvěry. Přitom chybějící přehled může způsobit, že dědicům nějaké prostředky uniknou, nebo naopak budou muset převzít závazky, o kterých nevěděli,“ upozorňuje Rostislav Zvonek. 

Sepsaná závěť či dědická smlouva umožní jednoznačně určit, komu majetek připadne. Pokud není dispozice určena, trvá řízení dlouho a rodina s majetkem nemůže nakládat. „Od roku 2014 se z dědictví neplatí daň, lidé o tom ale stále často nevědí. Je však nutné počítat s notářským poplatkem a s faktem, že do ukončení dědického řízení nelze s majetkem nakládat,“ vysvětluje Zvonek. 

Pečlivá příprava finančních a právních záležitostí není jen administrativní povinností – je to způsob, jak svým blízkým ulehčit období, které je vždy náročné. Přehled smluv, účtů a investic, jasné určení a aktuálnost obmyšlených osob a uložené přístupové údaje umožní rodině rychle a bezpečně převzít majetek a minimalizovat zbytečné komplikace. 

Kryptoměny mohou zmizet

Velkým tématem jsou digitální aktiva, která neregistruje žádná veřejná instituce. Pokud rodina nezná přístupové údaje k příslušným registrům, prostředky jsou ztracené. „Kryptoměny dnes vlastní spousta lidí, ale málokdo předá blízkým hesla a informace. V takovém případě nejde o právní problém, ale o technickou ztrátu majetku – a ta je nevratná,“ upozorňuje Zvonek. 

Aktualizováno

Zemřel Dominik Duka. Kněz, disident a kardinál, který vedl českou církev přes dvanáct let

Leaders

V Praze časně ráno zemřel kardinál a bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka, bylo mu 82 let. Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu v katedrále svatého Víta, oznámilo arcibiskupství na webu. Politici na Duku vzpomínají jako na silnou osobnost s výraznými názory, pražský arcibiskup Jan Graubner ocenil výsledek Dukova vyjednávání o svatovítské katedrále. Duku si připomínají také dominikáni, v jejichž čele v Česku stál. Duka působil za komunistického režimu v ilegalitě a byl ve vězení, později vyjednal církevní restituce.

ČTK

Přečíst článek

Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.

Situace se podle Šarendy-Panasjukové zhoršuje neustále. „Mluvit o jakémkoli zlepšení je nemožné. Diktatura je pouze nástroj okupace. Pro Bělorusy se to navíc pojí s imperiální politikou Ruska - s rusifikací a násilím. Stejně jako za 70 let bolševismu byla zničena celá národní elita. Dnes v tom pokračujeme. Rozsah represí je stalinovský, stejně jako metody. Současné běloruské věznice jsou koncentrační tábory. Je to naprostý návrat stalinismu,“ popsala situaci.

Bělorusko je od roku 1994 pod autoritářskou vládou Alexandra Lukašenka, jehož režim systematicky potlačuje svobodu slova, shromažďování a činnost občanské společnosti. Po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020 režim brutálně rozprášil masové protesty a uvěznil tisíce lidí, včetně opozičních lídrů a novinářů. Země se zároveň stala klíčovým spojencem Ruska a umožnila využít své území při invazi na Ukrajinu.

Skutečně zemi neřídí podle Šarendy-Panasjukové Lukašenko, ale ruský velvyslanec v Minsku, který je člověkem z ruských silových struktur. „Bělorusko je nyní ve správě ruských bezpečnostních ministerstev. Rusku by vyhovovalo, kdyby tam žádný národ nežil a aby z území byla čistě vojenská základna,“ řekla.

Ruský tlak sílí: boj o strategický Pokrovsk rozhoduje o osudu Donbasu

Politika

Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.

ČTK

Přečíst článek

Zemi opustily miliony lidí

Termín běloruská opozice už dávno neodpovídá realitě. „O opozici se dá mluvit jen v demokracii. Dnes jde o národně osvobozenecké hnutí,“ řekla Šarenda-Panasjuk. Dodala, že za posledních 30 let odešel ze země jeden až tři miliony lidí. Tato emigrace se po roce 2020 strukturovala a začala spolupracovat s demokratickými vládami. V tom vidí Šarenda-Panasjuková pozitivní posun, Bělorusko je totiž zastoupeno na mezinárodní úrovni, ovlivňuje evropskou politiku vůči režimu, prosazuje sankce a pomáhá běloruským uprchlíkům.

Šarenda-Panasjuková byla v roce 2021 uvězněna za urážku Lukašenka a další politické delikty. Propuštěna na svobodu byla letos v únoru. Říká, že se nepovažovala za vězně, ale za rukojmího. „Lukašenkův režim, stejně jako sovětský, staví politické odpůrce na úroveň zločinců. Já se považovala za politickou vězeňkyni, válečnou zajatkyni. A tak jsem to říkala i dozorcům, což je samozřejmě rozčilovalo,“ řekla.

Podmínky, ve kterých byla vězněná, byly podle ní otřesné. Bylo tam vlhko, chlad, špína a neustálé omezování. „Ale i kdyby mě drželi v hotelu, pořád by to bylo vězení, protože mi vzali svobodu,“ dodala Šarenda-Panasjuková. S režimem je podle svých slov v konfliktu už od 90. let. „Byla jsem opakovaně zadržována a věděla jsem, s kým mám co do činění,“ řekla. Chtěla být oporou pro ostatní a ukázat, že se dá vzdorovat.

Za největší nadějí pro demokratizaci Běloruska považuje Šarenda-Panasjuková jeho národ. „Lidé, kteří se nevzdávají, bojují doma i v exilu a mají jasný cíl - svobodné, demokratické a nezávislé Bělorusko,“ řekla.

Šarenda-Panasjuková je běloruská aktivistka, historička a bývalá učitelka. Po svém propuštění na svobodu odešla do exilu, kde pokračuje v aktivismu a spolupráci s evropskými partnery.