Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zemřel Dominik Duka. Kněz, disident a kardinál, který vedl českou církev přes dvanáct let

Zemřel kardinál Dominik Duka
ČTK
 ČTK

V Praze zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Na facebooku to oznámilo pražské arcibiskupství. Duka za komunismu působil v ilegalitě a byl vězněn, pražským arcibiskupem byl víc než 12 let do roku 2022. V čele katolické církve vyjednal církevní restituce. Od prezidenta Miloše Zemana v roce 2016 obdržel Řád Bílého lva. Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu v pražské katedrále svatého Víta, kde bude Duka uložen v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta, oznámilo arcibiskupství na webu.

„Dnes, v úterý 4. listopadu tři hodiny po půlnoci povolal Pán života na věčnost emeritního pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duku. Kéž mu nekonečně milosrdný Bůh otevře svou náruč a naplní ho svou láskou a blažeností,“ uvedlo pražské arcibiskupství. Duka podstoupil 6. října akutní operaci v Ústřední vojenské nemocnici, minulý týden byl propuštěn, ale v sobotu musel být znovu hospitalizován podle arcibiskupství ve vážném stavu.

Se zesnulým se bude možné osobně rozloučit v kostele Všech svatých na Pražském hradě ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu, oznámilo arcibiskupství. Při této příležitosti bude možné podepsat kondolenční knihu, další bude od dnešního poledne k dispozici v recepci arcibiskupského paláce.

Po Dukově smrti nyní nemá česká katolická církev kardinála, což od vzniku Československa nastalo několikrát. Například po úmrtí Karla Kašpara v dubnu 1941 se jeho nástupce v čele pražského arcibiskupství Josef Beran stal kardinálem teprve v únoru 1965. A to jen krátce předtím, než komunistický režim Beranovi dovolil po letech internace a následného zákazu pobytu v Praze odjet do Říma, kde již zůstal do konce života. Po smrti arcibiskupa Františka Tomáška v roce 1992 byl jeho nástupce Miloslav Vlk jmenován kardinálem až v listopadu 1994. Dvouletá pauza byla také před uvedením Tomáška mezi kardinály v roce 1976.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová

Zemřela Dana Drábová. Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let

Po vážné nemoci zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, bylo jí 64 let. Jaderná inženýrka Drábová ho řídila víc než čtvrtstoletí, od roku 1999. Zapojila se také do komunální politiky - byla krátce zastupitelkou Středočeského kraje a od roku 2010 místostarostkou Pyšel na Benešovsku.

Přečíst článek

V pořadí 36. pražský arcibiskup Duka se narodil 26. dubna 1943, pokřtěn byl jako Jaroslav. Jeho otec sloužil u protektorátního vládního vojska, později přeběhl v Itálii ke spojencům a konec války strávil v pozemních jednotkách Královského letectva (RAF), po únoru 1948 byl několik let vězněn. Po maturitě na gymnáziu pracoval Duka ve strojírnách, kde se vyučil zámečníkem a teprve po dvouleté vojně ho v roce 1965 přijali na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.

Dominikem se Duka stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz mohl působit jen pět let, pak přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň. I nadále se věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn v Plzni na Borech, kde se setkal i s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. V dominikánském řádu přesto zůstal činný a v roce 1986 stanul v jeho čele. Vedl ho pak až do jmenování biskupem v Hradci Králové v roce 1998.

Úřadu pražského arcibiskupa se Duka ujal v dubnu 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018, kdy dosáhl věku 75 let, nabídl Duka v souladu s církevními předpisy svou rezignaci, papež František jej ale ještě více než čtyři roky ponechal ve funkci. Až v roce 2022 oznámil Vatikán jméno jeho nástupce, kterým se od 2. července stal tehdejší olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Před Řádem Bílého lva dostal Duka v roce 2001 od prezidenta Havla medaili Za zásluhy.

Dukou vyjednaná dohoda o církevních restitucích se promítla do zákona, který platí od roku 2013. Podle normy církev získala nemovitosti a věci movité za několik desítek miliard. Za nevydaný majetek katolíkům připadne 47,2 miliardy korun, vyplácených po 30 let. Na oplátku stát přestává vyplácet církvím peníze na provoz.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Jiří Pácal: Airbnb, byrokracie a strach z nájemníků dusí trh. Bytů je málo, přitom dost jich je prázdných

Jiří Pácal
Michael Tomeš, Newstream
Dalibor Martínek

Čtyři z pěti nájmů v Česku se podle Jiřího Pácala domlouvají mimo realitní kanceláře: přes známé a doporučení. Trh ale podle něj nevypadá tak, jak ukazují oficiální statistiky. „Reálné nájmy jsou o 20 až 30 procent nižší, než udává oficiální statistika,“ říká investor a pronajímatel Jiří Pácal.

Když dnes člověk hledá nájemní bydlení, jak by měl postupovat?

Podobně jako pronajímatel, který shání nájemce. Nejlepší je osobní kontakt. Je dobré mít přehled o tom, jak se nájmy pohybují, což se dá zjistit z internetu, ale úplně nejspolehlivější je doporučení od někoho, kdo už u daného pronajímatele bydlel. Reference jsou klíčové. Platí to i obráceně. I pronajímatelé často volí nájemníky na doporučení. Když se potkají dvě cizí osoby přes inzerát, je to vždycky trochu riziko, protože nájemní vztah je dlouhodobý a stojí na důvěře.

Znamená to tedy, že nemá smysl obracet se na realitní kancelář?

Neříkám, že by se to dělat nemělo, ale většina lidí to nedělá. Statistiky, které jsme si dělali, odpovídají i průzkumu agentury Median – asi 80 procent pronájmů probíhá mimo realitní kanceláře. Jen pětina se realizuje přes ně. Přímý vztah mezi pronajímatelem a nájemcem tedy zcela převažuje.

NOOX představuje nový koncept bydlení, který přehodnocuje status quo městského developmentu.

Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu

V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.

Přečíst článek

Je možné najít spolehlivý nájem i bez osobních kontaktů, například když člověk přichází do Prahy z jiného regionu?

Ano, ale i v takovém případě to často jde přes známosti. Rodiče studentů nebo mladých lidí většinou někoho v Praze znají a ptají se po možnostech. Nájem se neshání ze dne na den, chce to čas a přípravu. Mnoho lidí využívá osobní kontakty, které jim dávají větší jistotu než anonymní inzerát. I já mám před létem plný diář telefonátů od známých, spolužáků a jejich známých, kteří hledají byt.

Jak se vyvíjejí ceny nájmů v Praze?

K určitému růstu dochází, ale nejde o nic dramatického. Obvykle se nájem zvyšuje po rekonstrukci bytu nebo po ukončení dlouhodobého pronájmu, kdy se započítávají nové náklady. Ale pronajímatelé si nemohou dovolit přehánět – je lepší mít spokojeného dlouhodobého nájemníka než honit každou korunu.

Dá se tedy říct, že nájemné roste jen v řádu jednotek procent?

Ano, většinou v závislosti na inflaci. Rozhodně to není tak, že by pronajímatelé „ždímali“ nájemníky. Podle mých zkušeností jsou reálné nájmy o 20 až 30 procent nižší, než ukazují oficiální cenové mapy ministerstva financí. Ty vycházejí z nabídek na internetu, jenže ty pokrývají jen menší část trhu.

Často se říká, že se dnes uzavírají hlavně jednoleté smlouvy, aby mohl pronajímatel rychle reagovat. Je to tak?

Nejčastější jsou jednoleté a dvouleté smlouvy – asi 80 procent všech případů. Ale není to jednostranný tlak ze strany pronajímatelů. Ani nájemníci obvykle nechtějí dlouhodobé závazky. Většina žádá smlouvu na rok nebo dva s možností prodloužení.

A vy osobně?

Používám dvouleté smlouvy z opatrnosti, abych měl možnost nájem případně ukončit. Pokud je ale nájemník spolehlivý a spokojení jsme oba, nabízím mu dlouhodobější kontrakt. Ideální je, když se nájemník cítí jako doma a zůstává.

Dlouhodobé smlouvy jsou ale spíš výhodné pro nájemníky, ne?

Ano, chrání hlavně je. Když má někdo pětiletou smlouvu a plní své povinnosti, má jistotu. Ale v praxi platí, že i sám nájemník se může kdykoliv rozhodnout odejít.

Rodiny s dětmi obvykle hledají větší stabilitu v bydlení. Jak na to pronajímatelé reagují?

Rodiny s dětmi bývají spolehlivé a často dostávají i delší smlouvy. Ale málokdo uzavírá smlouvy na dobu neurčitou, protože ten institut je v občanském zákoníku špatně nastaven. Taková smlouva se prakticky nedá vypovědět.

Máte i nájemníky na dobu neurčitou?

Ano, z našich asi dvou set bytů jich má kolem patnácti smlouvu na dobu neurčitou. Jsou to ale starší, historické případy. Jinak i lidé s časově omezenými smlouvami u nás bydlí dlouhé roky – někteří i přes dvacet let.

Máte problémy s neplatiči?

Velmi málo. Pokud se někdo dostane do potíží, řešíme to osobně. Kolegové s nájemníkem mluví, zjistí důvod, hledají řešení. Díky tomu máme minimum problémů, odhadem tak dvě až tři procenta krátkodobých potíží s placením, ale dlouhodobé neplatiče prakticky nemáme.

Penthouse v Karlíně

Nejluxusnější byt v Karlíně? Na vrcholu věže, kde výhled na Hrad stojí desítky milionů

V nejvyšším patře věže Prokop v pražském Karlíně vzniká Rohan Penthouse z projektu Nový Rohan. Interiér navrhla designérka Lucie Koldová, dokončení je plánováno na začátek roku 2028.

Přečíst článek

Jak si vybíráte nové nájemníky?

Většina nových nájemníků přichází na doporučení. Když víme, že se byt uvolní, máme kontakty na lidi, kteří nás dřív oslovili, nebo na známé současných nájemníků. Často platí, že když se nájemník stěhuje do většího bytu, doporučí nám svého kamaráda do původního.

Je v Praze opravdu nedostatek nájemních bytů?

Ano, bytů je málo a nové se prakticky nestaví. Bohužel ani obce nestaví. K tomu připočtěme desítky tisíc bytů obsazených zahraničními pracovníky a také byty využívané přes Airbnb. To podle mě vůbec nepatří do bytového fondu – je to podnikání, které by mělo fungovat v nebytových prostorách.

Otázka regulace Airbnb se řeší už dlouho, ale bez výsledku.

Přesně tak. A přitom by to šlo vyřešit rychle. Pokud je byt zkolaudován pro bydlení, nemá být využíván ke krátkodobému ubytování. Úřady na to mají nástroje. Chybí jen vůle je použít.

Zmínil jste i studenty, kteří dnes dávají přednost pronájmům před kolejemi. Jaký vliv to má na trh?

Velký. V Praze je kolem 140 tisíc vysokoškolských studentů a školy už koleje příliš nerozšiřují. Studenti tak obsazují byty, které by jinak mohli využívat dlouhodobí nájemníci. Sám několik bytů studentům pronajímám a jsem spokojený, ale je to další dílek do mozaiky nedostatku.

Stát i Praha mluví o výstavbě bytů pro potřebné profese. Vidíte v tom cestu?

Jednoznačně ano, ale zatím zůstává jen u slov. Městské části se navíc často chovají jako developeři – postaví půdní vestavbu a byty prodají v aukci nejvyšší nabídce. To je špatně. Obce by se bytů zbavovat neměly, naopak by měly rozšiřovat svůj fond.

Ale výstavba přece trvá dlouho.

To je pravda, ale není to jen problém zákonů. Je to i o přístupu úředníků. V menších městech dostanete stavební povolení během měsíců, v Praze to trvá roky. My jsme třeba čekali rok a půl jen na opravu balkonů v havarijním stavu.

Tento objekt bude stát na místě Transgasu.

Nový symbol Vinohrad? Projekt za 3,5 miliardy nahradí zbouraný Transgas

Na místě bývalého Transgasu vznikne Vinohradská 8. Projekt za 3,5 miliardy od Penty a PSN má ambici proměnit toto místo v živý městský blok s byty, kancelářemi a obchody.

Přečíst článek

Projekt digitalizace stavebního řízení se zatím příliš neosvědčil, že?

Ano, digitalizace měla procesy zjednodušit, ale zatím to nefunguje. Někteří úředníci kvůli tomu i odešli. Mnohé žádosti se zdržují zbytečně. Úřady si o dokumenty často řeknou až po měsících.

Co by podle vás mohlo pomoci řešit nedostatek bytů?

Nejdřív by bylo potřeba využít stávající fond. Rekonstruovat prázdné byty, které dnes leží ladem. To je nejrychlejší řešení. Dále je nutné upravit územní plány a motivovat obce, aby se rozvíjely. Mnoho z nich se rozšiřování brání, protože je finančně zatěžuje.

Souvisí to i s rozpočtovým určením daní, že?

Ano, přesně tak. Obce říkají: postaví se nové domy, ale my musíme udržovat infrastrukturu, zatímco daňové příjmy jdou jinam. To je problém, který by stát měl řešit, jinak se do nové výstavby nikomu chtít nebude.

Vytváří současný nedostatek bytů tlak na růst nájemného?

Teoreticky ano, ale v praxi mohou pronajímatelé nájem zvyšovat jen do výše, na kterou lidé dosáhnou. Klíčové je, jak rostou příjmy domácností – pokud stagnují, výrazný růst nájmů není reálný.

Mají dnes pronajímatelé dostatečnou právní jistotu?

Bohužel ne. I když dá pronajímatel nájemníkovi výpověď, neznamená to, že se opravdu vystěhuje. Soudy jsou pomalé a vymáhání práva slabé. Pomohlo by zřízení specializovaných bytových senátů, které by takové spory řešily rychle. Většina z nich je přitom jednoduchá. Buď se platí, nebo ne.

Takže lepší vymáhatelnost práva by mohla přivést na trh víc bytů?

Rozhodně. Mnoho lidí má byty, které nepronajímají jen proto, že se bojí problémů s nájemníky. Kdyby věděli, že soudy rozhodnou rychle a stát je ochrání, na trh by se dostalo víc bytů a celý systém by fungoval lépe.

Jiří Pácal

Ředitel společnosti Central Europe Holding a člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Realitami se zabývá od konce 90. let. Podílel se i na vzniku některých právních norem z dané oblasti.

Místo parkoviště stojí nový bytový dům.

Praho, dívej se. Ostrava umí přetvořit parkoviště na bydlení

Tam, kde dříve stály automobily, dnes děti běhají po dvoře, lidé sedí na terasách a v přízemí vznikají nové podniky. Nové Lauby jsou příběhem odvahy investovat do vlastního centra a vzorem pro další česká města. A zároveň ukázkou skvělé architektury.

Přečíst článek

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Dům Radost - Praha Žižkov

Krize bydlení? Američané našli řešení v konverzi kanceláří, stejně jako Češi

Přečíst článek
Natáčení podcastu s Tomášem Jelínkem

Šéf realitky Century 21: Dům ve Středních Čechách nad 20 milionů je spíše neprodejný

Přečíst článek

Trump obvinil Moskvu a Peking z provádění jaderných testů

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že i Spojené státy budou testovat jaderné zbraně, stejně jako to podle něj dělají ostatní země. Čínské ministerstvo zahraničí Trumpovo tvrzení odmítlo s tím, že Peking plní svůj závazek jaderné testy neprovádět, píše web stanice CBS News. Moskva naposledy otestovala jadernou zbraň v roce 1990, zatímco Peking tak učinil v roce 1996, uvádí stanice BBC.

„Rusko provádí testy, Čína provádí testy, ale nemluví o tom. Víte, my jsme otevřená společnost. Jsme jiní. My o tom mluvíme. Musíme o tom mluvit, protože jinak o tom budete informovat vy. Oni nemají novináře, kteří by o tom psali. My ano,“ řekl americký prezident v rozhovoru se zpravodajkou televize CBS Norah O'Donnellovou v pořadu 60 Minutes odvysílaném v neděli. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Trumpovo vyjádření následovalo několik dnů poté, co prezidentův nominant na šéfa strategického velitelství amerických ozbrojených sil STRATCOM viceadmirál Richard Correll podle CBS News během slyšení před zákonodárci řekl, že Čína ani Rusko zkušební jaderné výbuchy nepodnikají.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning dnes novinářům řekla, že Čína vždy „prosazuje strategii jaderné sebeobrany a dodržuje svůj závazek pozastavit jaderné testy“. Peking podle ní doufá, že Washington přijme konkrétní kroky k zachování mezinárodních snah o jaderné odzbrojení a zabránění šíření jaderných zbraní v zájmu globální stability.

Americký ministr energetiky Chris Wright v nedělním rozhovoru se stanicí Fox News prohlásil, že Spojené státy v rámci testů neplánují provádět jaderné exploze. „Myslím, že testy, o kterých se nyní bavíme, jsou systémové testy. Nejedná se o jaderné výbuchy. Jsou to takzvané nekritické výbuchy,“ řekl Wright. Podle ministra se během nich testují všechny ostatní části jaderné zbraně s cílem ujistit se, že mají správnou geometrii pro umožnění jaderného výbuchu.

Americký prezident Donald Trump

Trump po tlaku z Moskvy mění názor: Kyjev zůstane bez střel Tomahawk

Americký prezident Donald Trump vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Přečíst článek

Související

Stříbro by letos mohlo zastínit i zlato, tvrdí analytici

Týden tradera: Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat

Přečíst článek

USA rozumí pouze jazyku hrozeb a síly, řekl před cestou za Putinem šéf íránské diplomacie

Přečíst článek
Doporučujeme