Padesát tisíc za vytápění? Energetická chudoba ohrožuje nejen venkovany. Dohání i nájemníky z Prahy
Energetická chudoba postihuje hlavně seniory žijící ve starých domech. Ale týká se i nájemníků: 86 procent nájemních bytů je energeticky náročných. Platby za energie a nájem tak mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů domácnosti.
Energetická chudoba se v Česku týká více než 1,3 milionu lidí, bez ohledu na to, zda bydlí v rodinných či bytových domech. Český bytový fond totiž patří k energeticky nejhorším v Evropě. Z analýzy TOP 15 procent energeticky nejúspornějších budov vyplývá, že dvě třetiny rodinných domů (66 procent) spadají do energeticky nevyhovujících tříd E, F a G. Alarmujících 40 procent z nich se nachází v úplně nejhorší třídě G.
Podobně špatně jsou na tom i bytové domy, téměř polovina z nich spadá do tříd E až G. V nezateplených a nerekonstruovaných domech přitom velmi často žijí lidé ohrožení energetickou chudobou. „Energetické ztráty v těchto kategoriích představují 60 až 80 procent celkové spotřeby energie. V Česku se přitom renovuje pouze tempem 1–1,2 procenta budov ročně. Tempo je třeba zdvojnásobit až ztrojnásobit, aby se statisíce lidí nepropadly do energetické chudoby,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Podle analytičky Kristiny Zindulkové, která se dlouhodobě zabývá problematikou energetické chudoby, jsou právě nerenovované bytové a rodinné domy většinově obývány nízkopříjmovými obyvateli. Ti jsou vůči růstu cen energií nejzranitelnější, protože za energie vydávají 15 až 25 procent svých příjmů, což už často spadá do kategorie energetické chudoby.
„Nejohroženější skupiny představují samoživitelky, nízkopříjmové rodiny s dětmi, domácnosti s invalidním důchodem a osamělé seniorky. Z analýz nové dávkové reformy vyplývá, že fixní energetický paušál, tedy část superdávky týkající se bydlení, je nedostatečný pro 43 procent osamělých seniorek. U těch žijících v rodinných domech dokonce pro 67 procent. Pokud by však žily v zateplených a renovovaných domech, jejich výdaje na energie by mohly být až o dvě třetiny nižší,“ upozorňuje analytička.
Domy z éry socialismu
Z hlediska výdajů na energie jsou největším „žroutem“ rodinné domy postavené před rokem 1989. 75 procent z nich neprošlo zásadní renovací ani zateplením. To je asi 955 tisíc rodinných domů, většinou na venkově a v nízkopříjmových regionech. Ať už se v nich topí plynem, tepelným čerpadlem nebo uhlím, představují doslova energetickou černou díru.
„Při roční spotřebě kolem 30 MWh plynu nebo 9 MWh elektřiny (tepelné čerpadlo) to znamená náklady na vytápění okolo 40 tisíc korun ročně. V případě vytápění uhlím pak dokonce okolo 50 tisíc korun, a to bez započtení očekávaného zdražení v důsledku emisních povolenek na plyn a uhlí,“ říká Kubů.
I pokud by senior pobíral průměrný starobní důchod ve výši 21 080 korun měsíčně – na což řada těch nejohroženějších ani zdaleka nedosáhne – spadal by do kategorie energetické chudoby. V nezatepleném domě zaplatí za plyn včetně ohřevu vody a vaření přibližně 3800 korun měsíčně, a pokud topí uhlím, dokonce téměř 5000 korun.
Podobná situace je i u nájemníků. Téměř polovina bytového fondu se nachází v nevyhovujících třídách E až G. Do nejhorší energetické třídy G spadá přibližně 18 procent bytových domů. „Mají vysokou spotřebu tepla nejen kvůli chybějící izolaci, ale také zastaralému systému vytápění a netěsnícím oknům. Často už jsou celkově za hranicí své životnosti. Kromě vysokých nákladů na provoz pak hrozí i vlhkost, plísně a celkově nezdravé vnitřní prostředí,“ říká architektka Marcela Kubů.
Nezateplené bytové domy navíc výrazně přispívají k prohlubování energetické chudoby: 40 procent domácností, které čelí energetické chodbě, totiž žije v nájmu, zatímco v celé populaci je to pouze 19 procent. „Až 86 procent nájemních bytů spadá do kategorií s velmi vysokou energetickou náročností. U domácností pod hranicí chudoby tak výdaje za energie a nájem mohou tvořit více než polovinu všech měsíčních výdajů,“ upozorňuje analytička Kristina Zindulková.
O nájemní bydlení je v Česku stále větší zájem. Kvůli převisu poptávky jsou majitelé ve výhodnější pozici než nájemník. Této situace podle Lenky Veselé, předsedkyně Sdružení nájemníků ČR, majitelé často zneužívají.
Majitelé bytů často zneužívají silnější postavení vůči nájemcům, tvrdí sdružení nájemníků
Reality
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
