Filozof Harari se pustil do Mileie. Nelidské korporace mohou přinést zlo, varuje
Javier Milei chce z Argentiny udělat ráj pro takzvané nelidské korporace, tedy firmy řízené roboty, a zrušit regulaci AI. Filozof Yuval Noah Harari před takovým scénářem varuje: novodobá Východoindická společnost či firemní stát ve státě by podle něj mohly nést řadu netušených rizik.
Argentinský prezident Javier Milei se proslavil předvolebními mítinky, kde si hrál s motorovou pilou, koženou bundou a imagí chátrajícího rockera. Na argentinskou chudobu a inflaci zkouší pravicové recepty. Má blízko k Donaldu Trumpovi i podnikatelům ze Silicon Valley; například Peter Thiel se do Argentiny dokonce stěhuje. Milei chce svým americkým přátelům – technologickým vizionářům – evidentně vyjít vstříc. Minulý týden se v článku pro Financial Times rozepsal o svých plánech v jeho zemi.
Smrtící regulace a nelidská korporace
Chce neregulovaný pokrok v umělé inteligenci a předkládá legislativu, která by to měla odstartovat. „Máme závazek ponechat AI neregulovanou, aby se mohla svobodně rozvíjet bez smrtící ruky předčasné a špatně pochopené regulace,“ uvedl. To je ještě vcelku očekávatelný krok. Milei ale jde dál. Chce vytvořit v argentinském právu novou korporátní kategorii, a sice nelidské korporace (non-human corporation).
„Jedná se o subjekty provozované agenty AI nebo roboty. Tam, kde tyto systémy uplatňují nezávislý úsudek v nepředvídatelných prostředích – což musí, mají-li být skutečně užitečné –, přináší jejich jednání reálná rizika. Omezené ručení není pro takové subjekty luxusem; je to podmínka jejich existence. Lidští akcionáři se mohou účastnit, ale není to vyžadováno,“ popsal prezident, čím chce Argentina lákat nové typy firem. Tyto nelidské korporace pak mají těžit z nízké firemní daně z příjmů.
Mileiův plán nadzvihl známého filozofa a spisovatele Yuvala Noaha Harariho. Odpověděl mu na stránkách stejného deníku. „Když jsem letos v lednu mluvil na Světovém ekonomickém fóru, varoval jsem, že vlády by mohly jednoho dne přiznat modelům umělé inteligence právní subjektivitu. Nikdy by mě nenapadlo, že ono „jednoho dne“ nastane o pouhé čtyři měsíce později,“ píše Harari.
Cituje Mileiův slib, že podobně jako tradiční korporace budou i tyto nelidské korporace využívat výhod právní subjektivity. „Pravděpodobně budou moci vlastnit majetek, najímat zaměstnance, podílet se na mezinárodním obchodu, žalovat vás u soudu, a dokonce přispívat na politické kampaně. Na rozdíl od tradičních korporací však budou schopny toto všechno dělat bez jakéhokoli lidského vstupu či odpovědnosti. Všechna rozhodnutí o nákupu, prodeji, najímání, investování, vedení soudních sporů a sponzorování mohou provádět agenti AI,“ líčí Harari.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.
Umělá inteligence jako zbraň. USA kvůli národní bezpečnosti zvažují nákup podílů v AI firmách
Politika
Ředitel se bojí vězení, agent ne
Filozof uznává fakt, že uvolněná legislativa by agentům AI umožnila aktivitu, která by potenciálně mohla generovat nové obrovské bohatství. Právní subjektivita je ale podle něj univerzální klíč, který by AI umožnil přístup do našich finančních, ekonomických a politických systémů. Což není bez rizika. „Lidští generální ředitelé (CEO) jsou korporátní entity, kterým záleží na úspěchu společnosti a bojí se věcí jako bankrot. Jsou to však také biologické entity, kterým záleží ještě více na vlastní svobodě a štěstí a bojí se věcí, jako je strávení deseti let ve vězení. Generální ředitel v podobě AI by byl čistě korporátní entitou a není jasné, jaký druh sankcí by ho dokázal udržet na uzdě. Pokud by čelil bankrotu – což se rovná jeho smrti –, pravděpodobně by byl ochoten udělat cokoli, aby se takovému osudu vyhnul,“ varuje Harari.
Mileiova vize je celkově dost odvážná. Sní, že nehumánní korporace mohou být pro ekonomický pokrok to, co byla pro rozjezd kapitalismu Nizozemská východoindická společnost, založená v roce 1602. Ta mohla poprvé vydávat veřejné akcie, což umoznilo vznik burzy cenných papírů. „Jsme otevřeni byznysu. V duchu nizozemských obchodníků, kteří v 17. století udělali z Amsterdamu hlavní finanční město, hodláme nabídnout nejatraktivnější právní a fiskální prostředí pro společnosti v oblasti AI, které budou definovat 21. století. Nechť se Buenos Aires stane pro AI tím, čím byl Amsterdam pro věk plachetnic – místem, kde právní představivost dohnala technologický moment a svět se změnil,“ píše Milei.
Vlivný filozof a autor řady bestsellerů Yuval Noah Harari sepsal pro list The Financial Times esej o problémech, které současný americký prezident může přinést světu. „Jediné překvapivé na Trumpově politice je, že ještě stále někoho dokáže překvapovat,“ začíná svou esej Harari. Podle něj je přitom svět, který si vysnil nejmocnější muž světa docela prostý a fungoval tu tisíce let – silnější má prostě pravdu a právo činit cokoli.
Filozof Harari: Trumpův svět je jednoduchý, slabší mají poslouchat silnějšího
Enjoy
Krvavá Batavia a otroci
Jenže, nizozemská konglomerace sice přinesla pokrok a kapitalismus, ovšem nejen to. Byla prvním nadnárodním korporátním gigantem na světě, který disponoval vlastní armádou, válečnými loděmi a právem vyhlašovat války. De facto korporátním státem, za kterým zůstaly potoky krve v Asii a Africe, jejichž obyvatele Nizozemci tehdy považovali za lidi druhé kategorie. Kupovala si a obchodovala s otroky. Hlavní město firmy, Batavia, vzniklo na území dnešní Jakarty vypálením a masakrem původního obyvatelstva.
Harari vykresluje Nizozemskou východoindickou společnost jako „firemní stát“ – politický subjekt řízený soukromou společností, nikoli ve prospěch podmaněného lidu, ale ve prospěch akcionářů společnosti.
„Země, které udělí umělé inteligenci právní subjektivitu, riskují, že se stanou něčím, co pro historické záznamy nenabízí žádnou analogii: nikoli firemním státem, ale ‚státem AI‘ – zemí, jejíž lidé by mohli být fakticky ovládáni nelidskými korporacemi, proti nimž by mohlo být ještě těžší se vzbouřit. Milei doufá, že promění Buenos Aires v nový Amsterdam. Riskujeme však, že z něj místo toho udělá novou Batavii," uzavírá Harari.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
