Dominik Stroukal: Bitcoin se hodí i v čase války. Ukrajincům pomohl, když utíkali, a hřivny byly bezcenné

Tolik očekávaná ekonomická recese si zatím dává na čas, nakonec ale velmi pravděpodobně dorazí, myslí si ekonom Dominik Stroukal. „Příliš bych nespoléhal na to, že tentokrát se nám to podaří celé ustát bez recese. A odnesou to i kryptoměny,“ říká v rozhovoru pro Newstream velký propagátor bitcoinu. Proticyklický charakter bitcoinu podle něj vzal za své se vstupem institucionálních investorů. „Pokud se budou úrokové sazby držet vysoko po dlouhou dobu, bude to mít negativní dopad i na krypto,“ myslí si.

Komu dává bitcoin nebo další kryptoměny stále smysl?

Každý by si ho měl vyzkoušet. Teprve pak můžete kryptoměny hodnotit. Ignorovat bitcoin je jako v roce 2000 nevyzkoušet internet nebo o něco dříve mobilní telefon a ještě dříve třeba televizní vysílání nebo rozhlas. Dělat silné závěry o něčem, co neznáte, mi přijde zvláštní. A silným závěrem nemyslím jen to, že je to nesmysl, ale také rozhodnutí dát do toho všechny svoje úspory.

Bitcoin od svého maxima v listopadu 2021 odepsal víc než polovinu hodnoty. Od začátku roku nicméně kryptoměna výrazně posiluje. Je tu další „bull run“?

Není a ještě nebude. Bitcoin stal součástí investičních portfolií velkých hráčů a s tím zhasnul sen o jeho proticykličnosti. Krátkodobě se může „urvat“, ale pokud budou úrokové sazby vysoké po dlouhou dobu, pak to odnese i bitcoin. A vypadá to, že se to může stát.

Platíte za jednoho z největších propagátorů a popularizátorů kryptoměn. Změnily aféry typu krachu FTX či měny Terra Luna váš pohled na digitální měny?

Jenom ho posílily. O bitcoinu přednáším deset let. Po celou dobu radím, ať se kryptoinvestoři vykašlou na všemožné tokeny, a hlavně ať drží bitcoiny u sebe. I tak se najdou lidé, kteří drží kryptoměny na burze, a ještě to ani nejsou bitcoiny. Šli do extrémního rizika a dostali tu nejtvrdší možnou odpověď.

Co stojí za pádem bitcoinu v posledních dnech? Fed a úrokové sazby

Money

Držitelé kryptoměn jakýkoli propad bitcoinu rádi připisují hrozbě regulací. Za propadem bitcoinu z posledních dní však může stát také rétorika Fedu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Bitcoin je mrtev. Ať žije bitcoin

Dávají kryptoměny smysl jako uchovatel hodnoty v případě války?

Znám příběhy desítek ukrajinských rodin, které utekly do České republiky s bitcoiny. Na začátku války měly tyto rodiny extrémní výhodu, protože jim stačilo prodat kus bitcoinu a měli na jídlo, pití a ubytování. Kdo přijel do Česka s hřivnami, ten se se zlou potázal. V dobrých dobách je jedno, jestli člověk má koruny, zlato nebo bitcoiny. Jsou to právě zlé časy, kdy se ukáže, kdo měl pod čepicí.

Dělají drobní investoři stále tu chybu, že do růstového trendu naskakují pozdě a pak prodávají po propadu?

Nepřestává mě překvapovat, jak moc se to opakuje pořád dokola. Vrchol cyklu se bezpečně pozná podle toho, že vám zavolá příbuzný, kterého jste naposledy viděli před 5 lety někde na pohřbu, že potřebuje okamžitě nakoupit krypto, aby mu neujel vlak. Zítra už je pozdě. Je ale pravda, že když se mi to stalo naposledy na konci roku 2020, byli jsme teprve v polovině růstu na vrchol. Přišel Elon Musk a můj neprůstřelný indikátor vrcholu selhal.

Změnil se za posledních pět deset let profil investora do kryptoměn?

Bitcoin zažil čtyři velké bubliny. V roce 2011 do něj naskakovali ajťáci, anarchisti a fanoušci extrémní kyberzbezpečnosti. V roce 2013 už se přidávali ekonomové a libertariáni, v roce 2017 široká veřejnost a v roce 2020 instituce od velkých firem, přes fondy až po celý jeden stát. Každá z těchto bublin měnila i profil „investorů“. Přestože bitcoin vždycky byl a bude základem, v každé vlně se k němu přidávaly různé nesmysly, od altcoinů přes ICO tokeny až po NFT. Už bych skoro čekal, že se to nemůže opakovat, ale až to zase vystřelí, tak se určitě objeví něco dalšího, co bude „zaručená budoucnost“.

Bankovní krize bude mít dlouhodobé dopady. Malé a střední firmy přicházejí o peníze

Money

Březnový otřes v bankovním sektoru sice položil jen pár regionálních bank v USA a Credit Suisse. Dlouhodobý dopad to však bude mít na celou ekonomiku. Banky totiž přestávají být ochotné poskytovat úvěry, což pocítí zejména malé a střední podniky a také začínající firmy, uvedli odborníci na Investiční snídani nazvané Alternativní financování aneb Jak přečkat zamrzlý trh. Pořádala ji investiční společnost EMUN, byznysový portál newstream.cz byl mediálním partnerem akce.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Riziko recese je velké

Co letos čeká světovou ekonomiku? Jaké ukazatele stojí za to sledovat?

Letošní rok bude rokem dluhopisů. Na dluhopisovém trhu se kloubí nejvíc znalostí, obav a dopadů her s úrokovými sazbami či kvantitativním uvolňováním a utahováním. Tam jsou největší příležitosti a rizika.

Vedle výnosových křivek stojí opět po dlouhých letech za pozornost fondy peněžního trhu, onen tajemný shadow banking. O jeho roli v recesi v roce 2008 byly popsány celé knihy, jen aby se na něj na čas zapomnělo, ale nyní se opět hlásí o slovo. A nakonec samozřejmě trh práce. Tam se ukáže, co se bude dít se sazbami a jestli se ekonomika dostane do recese, nebo ne.

Čeká nás nakonec vůbec nějaká recese? Všichni ji už rok vyhlíží, ale ona možná ani nedorazí.

Všechny recese od druhé světové války ve Spojených státech znamenaly prudký nárůst nezaměstnanosti a všechny prudké nárůsty nezaměstnanosti znamenaly recesi. Jinými slovy recese je prudký nárůst nezaměstnanosti, i když se můžeme zaklínat hromadou různých jiných sofistikovaných definic.

Náš současný propad ekonomiky je jen technická recese, ale ve skutečnosti v ní ještě nejsme. A být ani nemusíme, nicméně kdykoliv se americká centrální banka snažila jen o trochu zvýšit z rekordně nízkých hodnot nezaměstnanost zvyšováním sazeb, bez výjimky to skončilo recesí.

Na základě minulosti nelze moc soudit nic o budoucnosti, ale mít takovou úspěšnost, tak bych se příliš nespoléhal na to, že tentokrát se nám to podaří celé ustát bez recese. Ale samozřejmě doufám, že se to podaří, po recesi nevolám, to je to nejhorší, co nás může potkat. Není to jen o tom, že nemáme práci, ale s nezaměstnaností se pojí vyšší počet sebevražd, horší zdraví, rozpady vztahů, více alkoholismu, kouření, drog, gamblingu… Nikdo soudný nemůže volat po recesi. Ale pokud budeme mít vysoké sazby po dlouhou dobu, tak to riziko je obrovské.

I přes vzlety a pády je bitcoin digitálním zlatem i pojistkou, míní experti

Money

Bitcoin vznikl v roce 2009, od té doby mnohokrát jeho cena vystřelila nahoru a zase dolů. Část lidí v něm vidí budoucnost finančního systému a zajištění svobodné společnosti. Pro druhé je to však v lepším případě pouhá spekulace, v tom horším podvod až Ponziho schéma. Tak či onak, kryptoměny již několik let čeří vody světa financí i technologií. Zeptali jsme se finančních expertů na kryptoměny, jak na bitcoin aktuálně nahlíží a jakou mu předpovídají budoucnost.

Patrik Borýsek

Přečíst článek

Doba přeje sběratelům, už méně investorům do akcií

Když opustíme investice do kryptoměn, do čeho má dnes smysl investovat?

Mimo obecně platných pouček si myslím, že je výjimečně dobrá doba pro sběratele. Těžko se to podkládá daty, ale velké přesuny bohatství, nadúmrtí v důsledku pandemie a další smutné a tragické události posledních let mimo jiné vedou i k rozprodávání zajímavých sbírek.

Je to nejen zajímavá investice, ale nese to s sebou notnou míru nepeněžního užitku, pokud vás to baví. Já si rozšířil sbírku doutníkových objímek po dědovi a pomalu se snažím dotáhnout do konce sbírku hyperinflačních bankovek s nominálem nad milion. Rád bych jednou měl všechny bankovky, na kterých je šest nul a víc.

Ačkoliv se akciovým trhům předvídala apokalypsa, zdá se, že klesající trend zvrátily. Mají to nejhorší za sebou nebo stále potřebujeme razantnější korekci?

Já mám od začátku roku 2022 vsazeno na pokles a zatím toho nelituji. Mám pořád pocit, že jsme optimističtější, než bychom vzhledem ke všem přítomným rizikům měli být. Pokud se pletu a už půjdeme jen nahoru, tak budu mít radost, ale pokud přijdou větší otřesy, pak na tom alespoň vydělám.

Připomíná mi to kamarády, co sází na hokej vždycky proti vlastnímu týmu. Pokud tým, kterému fandí, vyhraje, tak mají co slavit. Pokud prohraje, tak můžou alespoň slavit vyhrané peníze. Tady to ale není sport, v ekonomii máme navíc podporu v podobě letitých a solidních ekonomických teorií, které ukazují, proč nám vyšší úroky po období levných peněz můžou způsobit paseku.

Dalibor Martínek: Jurečkovo laškování s důchody. Opravdová reforma nebude, všechny by bolela

Názory

Je celkem jisté, že Marian Jurečka, zemědělec z Přerovska, není ten pravý, který by měl v Česku udělat reformu důchodů. Nicméně to na něj tak nějak zbylo, když si vládní pětikoalice dělila židle. Logicky nemá ponětí, jak si s rostoucími výdaji na důchody poradit, tak vymýšlí všelijaké kličky a doufá, že za pár let celá agenda spadne na nějakého jiného nebožáka.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ať už jde o alternativní nebo tradiční investice, ty jsou důležitým prostředkem pro zajištění na stáří. Vy jste mimo jiné členem Národní ekonomické rady vlády, která představila sadu návrhu opratření, která by měla pomoci snížit schodek státního rozpočtu. A jsou tu mimo jiné změny v důchodech. Co by tedy měla současná vláda udělat v chystané penzijní reformě?

V Národní ekonomické radě vlády jsme navrhovali snížit tempo valorizací, změnit motivace v třetím pilíři, omezit množství předčasných důchodů, neschvalovat výchovné, a nakonec i svázat růst odchodu věku do důchodu s růstem očekávané doby dožití. U toho posledního mám já osobně problém s tím, že by to mělo být svázáno s počtem kvalitních let, které ve stáří zažijeme, nikoliv s prostým počtem let.

Když to vezmu do zjevného absurdna, tak moje děti se s lepší zdravotní péčí třeba dožijí 130 let, ale pokud to bude od 90 do 130 na přístrojích v nemocnici, tak nedává smysl zvyšovat věk odchodu do důchodu na 95. 35 let v důchodu nezní špatně, ale musí to být roky v důchodu ve zdraví. Je podle mě nevyhnutelné, aby součástí důchodové reformy byly i lepší motivace k péči o zdraví. I když slovo „reformy“ je asi přehnané, žádná reforma tu nikdy nebude, jsou to všechno jen drobné změny. Dlouhodobě jsou ale penze v současném náhradovém poměru absolutně neudržitelné.

Na penze vždycky bude, to je podstata průběžného systému. A nebudou to menší penze. Bohužel se ale významně sníží náhradový poměr, tedy skokem do důchodu si člověk pohorší třeba na třetinu či čtvrtinu. Jinými slovy nám nezbývá nic jiného než investovat, ale zase ne každý si to může dovolit. Velká nerovnost mezi pracujícími a důchodci může vyvolat populistické odpovědi politiků. Není to úplně veselý obrázek budoucnosti, a to jsem obecně optimista.

Dominik Stroukal

Přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Je autorem několika knih, členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonomickým poradcem SatoshiLabs. Je autorem první české knihy o Bitcoinu (2015) a dalších kryptoměnách. V roce 2020 mu vyšla kniha Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny. V roce 2021 mu vyšlo druhé vydání knihy Ekonomické bubliny.

Má doktorát z ekonomie z Vysoké školy ekonomické, vedle které vystudoval také mediální studia na Univerzitě Karlově. V minulosti byl hlavním ekonomem Platební instituce Roger, Banky CREDITAS a finanční skupiny Roklen, ředitelem Liberálního institutu a Ludwig von Mises Institutu pro ČR a SK.