V kryptoměnách spatřuji naději na lepší svět finančních služeb již od roku 2011, co jsem se tomuto oboru začal věnovat. Dostali jsme se ale do stavu, kdy se kryptoměny rozrostly do systému, na který staré zákony prostě nefungují. Nyní nadchází moment, kdy celý trh s digitálními měnami čeká na nálepku „dospělého“ aktiva. A nejspíš ji brzy dostane, protože je na spadnutí regulace, kdy do jeho provozu začnou mluvit regulátoři. Co to bude znamenat pro investory? Pro ty malé obrovskou šanci několikanásobně zhodnotit vložené prostředky. A pro ty velké, kteří do kryptoměn zatím nemohli investovat, protože zákony na decentralizované měny pohlížely jako na extrémně riskantní aktivum? Pro ně zcela novou kapitolu plnou nových nástrojů pro zhodnocování klientských prostředků.
Obraz 🎨🖌Podobizna slečny Lieserové od Gustava Klimta, který byl dlouhou dobu považován za ztracený, se ve Vídni vydražil za 30 milionů eur 💶 (758 milionů korun). Informuje o tom agentura APA, podle níž se odhadní cena pohybovala mezi 30 a 50 miliony eur (až 1,26 miliardy korun). I tak dnes aukce jasně překonala dosavadní rakouský rekord.
Ceny ropy 🛢 klesají 📉 kvůli zmírnění napětí na Blízkém východě a slabší aktivitě amerických podniků. Větším ztrátám brání pokles zásob ropy ve Spojených státech. Severomořská ropa Brent ztrácí o 0,5 procenta na 87,96 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odpisuje 0,7 procenta a prodává se lehce nad 82,80 dolaru za barel.
Česká skupina lékáren Pilulka 💊 loni podle předběžných čísel utržila 2,1 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 13 procent. Spolu s franšízovými lékárnami v Pilulce zákazníci loni utratili okolo tří miliard. Důvodem poklesu je uzavření rumunské pobočky v polovině roku 2023 a výrazné omezení prodejů prostřednictvím benefitních zaměstnaneckých programů.
Pražská burza po dvou růstových dnech nepatrně oslabila. Index PX poklesl o 0,08 procenta na 1563,57 bodu. I tak ale zůstává na nejvyšších hodnotách od léta 2008. Dnes se dařilo akciím pojišťovny VIG i skupiny Erste, naopak v oslabování pokračovaly cenné papíry energetické společnosti ČEZ.
Americký prezident Joe Biden po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon 📝 uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Akcionáři Komerční banky schválili návrh představenstva vyplatit z loňského zisku dividendu 82,66 koruny na akcii před zdaněním. Uvedla to mluvčí banky Šárka Nevoralová. Většinovým akcionářem KB je s podílem 60,4 procenta francouzská banka Société Générale. Komerční banka má přes 69 tisíc akcionářů, většina z nich jsou lidé z Česka.
Číst více
Tržby amerického výrobce letadel Boeing ✈ se v prvním čtvrtletí meziročně snížily o osm procent na 16,57 miliardy dolarů (391 miliard korun). Je to však lepší výsledek, než firma čekala. Boeing ve svém dnešním sdělení také uvedl, že krize kolem výroby jeho letadla 737 MAX polevuje. Boeing je hlavním rivalem evropského výrobce letadel Airbus.
Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst 📈 o 0,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než předpokládala únorová prognóza. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k tomu uvedl, že aktualizovaný výhled vývoje hrubého domácího produktu (HDP) je stále příliš nízký, přesto jsou už podle něj patrné známky zlepšení.
Číst více
Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda dnes schválila jeho jmenování. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta ministryně obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.
Lepší pracovní podmínky pro pracovníky digitálních platforem, jako je Uber, schválili poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku. Cílem směrnice je větší ochrana a posílení postavení lidí, kteří pracují například jako kurýři nebo řidiči na objednávku pomocí aplikací, a obecně větší transparentnost zaměstnání v nových formách práce.
Zajímá nás
