Let do Evropy přerušila technická závada. Prezident změnil stroj ještě v noci. Bílý dům uklidňuje veřejnost. Cesta do Davosu pokračovala bez dalšího problému.
Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektrickým systémem. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že letadlo s prezidentem se vrátilo preventivně, z opatrnosti.
Návrat krátce po startu
Letoun Air Force One po návratu přistál na marylandské základně Andrews nedaleko Washingtonu v úterý krátce po 23:00 místního času (dnes v 5:00 SEČ), tedy asi hodinu po odletu. Trump poté, krátce po půlnoci místního času, nastoupil do letadla Air Force C-32, které se používá především pro kratší a vnitrostátní lety, a opět odletěl do Davosu.
Jeden z reportérů na palubě citovaný agenturou AP uvedl, že po startu s prvním letadlem v novinářské sekci bez vysvětlení zhasla světla. Po půl hodině letu posádka oznámila, že se stroj vrátí. Leavittová uvedla, že důvodem byl „drobný problém s elektřinou“.
Davos ve znamení Grónska a cel
Trump cestuje na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde má dnes přednést projev. Očekává se, že dění na fóru bude dominovat jeho snaha získat přes odpor evropských zemí Grónsko a zavést nová cla na dovoz evropského zboží, pokud Spojeným státům ostrov nepřipadne.
Stárnoucí flotila a zpožděné náhrady
Dvě letadla, která v současnosti nesou označení Air Force One a přepravují prezidenta, jsou podle agentury AP téměř 40 let stará. Společnost Boeing pracuje na jejich náhradě, projekt však čelí řadě technických i organizačních překážek a zpoždění, uvedla agentura.
Trump loni dostal od vládnoucí dynastie v Kataru luxusní letadlo Boeing 747 a americké letectvo dostalo za úkol stroj upravit tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál. Nutné bezpečnostní úpravy však zatím nebyly dokončeny.
Agentura AP připomněla, že loni v únoru se musel kvůli technické závadě vrátit letoun amerického letectva s ministrem zahraničí Markem Rubiem, který mířil do Německa. Loni v říjnu pak letadlo s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem neplánovaně přistálo v Británii kvůli prasklině na čelním skle.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Trump má dostat vládní letoun od Arabů. Demokraté zuří
Nové poznatky o vedení boje ve vzdušném prostoru a významu dronů, které přinesla ruská válka na Ukrajině, nezůstaly stranou pozornosti amerických ozbrojených sil. Český výrobce motorů do dronů a vojenských střel PBS Group byl na rostoucí poptávku svých amerických odběratelů připraven. „Už jsme měli naše motory v Americe odzkoušené a zákazníci jako US Air Force i US Navy byli s výsledky těchto zkoušek spokojeni,“ řekl generální ředitel PBS Velká Bíteš Milan Macholán v rozhovoru pro Export.cz.
PBS Group, která je významným českým exportérem motorů i dalších komponentů letadel, investovala do nového výrobního závodu a vývojových kapacit přímo v americké Georgii. Skupina si od této první zahraniční investice firmy z českého leteckého průmyslu slibuje další a ještě rychlejší inovace. „Kolegové z Ameriky mají svoje zkušenosti a když se prolnou s těmi našimi, můžeme být ve vývoji ještě mnohem silnější,“ dodal Milan Macholán, který byl loni v říjnu zvolen také viceprezidentem Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR.
Do Spojených států vyvážíte už dlouho, vaše americká sesterská společnost PBS Aerospace vznikla v roce 2016. Nedávno jste otevřeli výrobní závod v Georgii. Jaké motory tam budete vyrábět?
Budou to spíše menší motory. Už běží výroba našeho nejmenšího motoru TJ40, výhledově chceme v Georgii vyrábět i TJ80, o který je na americkém trhu velký zájem. Ve Velké Bíteši si zatím ponecháme výrobu větších motorů TJ150 a TJ200.
Předpokládám, že výroba v USA bude čistě pro americký trh. Kdo jsou tamní zákazníci?
Vyrábět tam budeme opravdu čistě pro americký trh. Dvěma hlavními zákazníky jsou letectvo a námořnictvo Spojených států. Důkladně si nás prověřili, prošli jsme veškerými zkouškami. Naši zákazníci v USA berou PBS Aerospace jako americkou firmu.
Strašák deindustrializace. Na přesunu výroby z Česka může ve finále tuzemská ekonomika vydělat
Evropa čelí hrozbě odchodu firem na jiné kontinenty, deindustrializace a hospodářského zaostávání za Amerikou i Čínou. Zprávy o investicích českých firem v zahraničí, a zvláště přesunu výroby, tak mnozí pozorovatelé čtou s podezřením. Aktivity tuzemských podnikatelů na zahraničních trzích ale ve skutečnosti mohou české ekonomice zpětně přinášet velké benefity, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Další české firmy z obranného průmyslu realizovaly ve Spojených státech různé akvizice tamních společností. Vy jste postavili závod na zelené louce a prosadili se s výrobky, které jste už dříve vyváželi z Česka. Konkurence v Americe je ve vašem oboru zřejmě vůbec nejsilnější, jak si vysvětlujete, že jste uspěli?
Myslím, že jsme byli ve správný čas na správném místě. Neuspěli jsme ze dne na den, znamenalo to spoustu práce od roku 2016. Rozvíjeli jsme aktivity v oblasti public relations, což zabralo určitou dobu. Trvalo několik let, než si naši první zákazníci udělali veškeré potřebné zkoušky. Naší velkou výhodou je, že dokážeme motor přizpůsobit požadavkům zákazníka.
Hodně jsme se zabývali dolaďováním různých detailů motoru. Pak přišla válka na Ukrajině a nové požadavky, které vyplývaly z poznatků o změnách ve vedení boje ve vzdušném prostoru, při nasazování dronů. Mohli jsme využít toho, že už jsme v té době měli naše motory v Americe odzkoušené a zákazníci byli s výsledky těchto zkoušek spokojení. PBS Group prošla bezpečnostním auditem US Air Force i US Navy, který potvrdil, že jsme transparentní a dlouhodobě spolehlivá firma se špičkovým know-how. Dnes do USA dodáváme tisíce motorů ročně.
České motory dominují i v éře dronů. Konkurence nás těžko dožene, říká šéf PBS
Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
V Americe jste se prozíravě soustředili na segment malých leteckých motorů. Jejich vývoj poběží paralelně v Česku i ve Spojených státech?
Přesně tak. Chceme dosáhnout synergií díky vývoji jak v Americe, tak v Česku, a jsme přesvědčeni, že díky tomu budeme přicházet s dalšími a ještě rychlejšími inovacemi. Může se to týkat různých vylepšení letové obálky, spolehlivosti motorů a dalších parametrů. Naším cílem je být pořád o krok před konkurencí. Nabíráme další vývojáře nejen v Americe, ale také tady ve Velké Bíteši. Před několika lety jsme navíc založili konstrukční kancelář také v Praze a loni další v Brně. Dnes už tedy máme čtyři vývojová místa, což ukazuje, jak velký důraz na inovace klademe.
Export.cz se dlouhodobě zabývá tím, jak investice tuzemských firem v zahraničí mohou následně přispět k dalšímu rozvoji jejich byznysu v samotném Česku. Synergie ve vývoji, o kterých mluvíte, se zdají být typickým příkladem…
Kolegové z Ameriky mají svoje zkušenosti a když se prolnou s našimi, skutečně můžeme být ve vývoji ještě silnější. Zároveň můžeme mít více nových projektů, a to i ve spolupráci s významnými zahraničními partnery. To se ukazuje už dnes – s přední světovou zbrojovkou Lockheed Martin budeme spolupracovat na vývoji dílů pro letoun F-35 a s předním americkým výrobcem motorů Pratt & Whitney budeme vyvíjet novou generaci pomocných energetických jednotek (APU). Kromě toho budeme sériově dodávat motory pro evropskou společnost MBDA, teď dolaďujeme vývoj. PBS má vlastní vývoj motorů, APU i klimatizací, realizujeme projekty v Evropě i pro další vlády zemí NATO.
Skupina PBS z Velké Bíteše investuje miliardy do nového závodu v USA
Strojírenská skupina PBS Group investuje v americkém Roswellu až 110 milionů dolarů, což je v aktuálním přepočtu zhruba 2,4 miliardy korun. Nový závod společnosti PBS Aerospace bude vyrábět až 20 tisíc proudových motorů pro civilní i obranné využití ročně. Firma, která patří rodině Williama Diddena a v Česku má výrobní závod ve Velké Bíteši na Žďársku, souběžně rozvíjí další montážní a zkušební provoz ve spolupráci se společností VSC na Floridě.
Podnikatelé i ekonomové upozorňují, že české investice v zahraničí vedou k rozvoji dalších činností v tuzemském sídle celé společnosti nebo skupiny. Týká se to různých konzultačních, právních, marketingových aktivit, práce finančních poradců nebo dalších domácích investic, což vše zpětně znamená přínos pro českou ekonomiku. Doplnil byste k tomu ještě něco?
Myslím, že jste vyjmenoval skoro všechno. Ještě bych doplnil přínos pro oblast public relations. Když se můžeme pochlubit aktivitami v Americe, pomáhá to také našemu exportu z Česka do dalších zemí.
V Americe už chystáte druhý výrobní závod…
Vzhledem k poptávce a požadavkům zákazníků nám naše stávající výrobní kapacity stačit nebudou, takže se je skutečně chystáme rozšiřovat.
O americkém trhu se hodně mluvilo v souvislosti se zvyšováním cel po nástupu administrativy Donalda Trumpa. Zdá se ale, že vyloženě jenom kvůli clům se většina českých firem pro investice v USA nerozhodla. Zjevně to nebyl ani váš případ.
Nebyl. Do Spojených států jsme šli, abychom byli blíže zákazníkům, kteří mají zájem o naše výrobky. Hlavním důvodem pro naši investici bylo, že americký trh je pro nás zajímavý a máme tam velmi dobrou pozici. Celní politika Donalda Trumpa nakonec může mít nějaký dopad i na nás, ale nijak jsme s tím nekalkulovali, naši investici jsme připravovali dávno předtím.
Pivo je fajn, ale svět by měl Česko znát díky letadlům a výcviku pilotů, říká šéf letecké asociace
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Americký trh může být lákavý nejen v obranném odvětví, ale také v oblasti různých motorů do takzvaných hobby letadel. Pro vás to ale asi bude spíše menší tržní segment?
Jednoznačně, ale není nevýznamný. Jeden z našich motorů má certifikaci i pro americké civilní letectví. Používá se právě do takových hobby letounů pro jednoho pilota. Většinou s nimi létají bývalí profesionální piloti – například stíhaček amerického letectva. Je to takové létání pro radost. My díky tomu můžeme nabídnout další úroveň naší pohonné jednotky a pomáhá to naší dobré pověsti. Uvedu ještě další příklad. Někdy před dvaceti, pětadvaceti lety jsme začínali s motory pro český ultralight Blaník. A naši američtí kolegové použili náš motor, aby zmotorizovali ultralighty ve Spojených státech. Létají s nimi na různých amerických airshow a dělají nám tak dobrou reklamu. Návštěvníci těchto airshow mohou na ultralightech vidět velké logo PBS.
První vlaštovka?
Zahraniční investice PBS Group je takovou první vlaštovkou mezi firmami českého leteckého průmyslu. Některé další společnosti o podobných investicích uvažují. Myslíte, že jim ukazujete cestu? A můžete jim nabídnout i nějaké vaše poznatky?
Opravdu můžeme být takovou první vlaštovkou a otevřít dveře nebo ukázat směr dalším firmám. Na druhé straně každá investice je specifická a vždy záleží na konkrétních podmínkách. Pro nás byly zajímavé místní investiční pobídky v Georgii – je to podobné, jako když různé pobídky investorům poskytuje naše vláda. Máme zkušenosti s tím, jak určitou pobídku vyjednat, ale zároveň se investor musí zavázat, že během určité doby vytvoří určitý počet pracovních míst, a doložit, že dosáhne určitých objemů výroby. Důležité je, že jsme firma z leteckého oboru. Letectví má nejenom v Americe obrovský zvuk. Navíc přenášíme do Ameriky špičkové know-how. To je klíčové.
Američané jsou s vyššími cenami smíření, hlavně ať nic není z Číny, říká šéf plzeňského Doosanu
Od chvíle, kdy exportér turbín podepíše obchodní kontrakt, uběhnou třeba dva roky, než finální výrobek překročí hranice. „A dnes nikdo neví, jaké potom bude ve Spojených státech platit clo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Daniel Procházka, výkonný ředitel plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. V době, kdy se spousta věcí v Americe – včetně celních sazeb – mění prakticky přes noc, zůstávají obchodní vztahy velmi nejisté.
Někdo by se mohl zeptat, proč by Češi měli Američanům odevzdávat své know-how. Vy jste už ale popisoval, že to nakonec pomůže i vašemu byznysu v Česku.
Sdílení know-how přináší velké výhody. Dám vám příklad. My v Česku třeba nemáme žádnou termo barokomoru. Zatím jsme byli odkázáni na Francii. A vyzkoušet motor v takové barokomoře znamená obrovské náklady. Součástí naší dohody o přenosu výroby do Spojených států je i možnost využívat tamní barokomoru.
Už jste zmínil i projekty, které jsou součástí průmyslové spolupráce s americkými firmami díky tomu, že Česko kupuje letouny F-35. Mimo jiné vedete konsorcium českých firem, které bude dodávat mřížku pro palivový systém. Jak významná je tato zakázka?
Budeme vyvíjet mřížku, která bude součástí výfuku palivového systému F-35. Někdo by si řekl, že to je pouhá mřížka. Ve skutečnosti k její výrobě potřebujete speciální materiály, technologie, nástroje, a také speciální hipovací pec, vakuovou žíhací pec. Jde o velice náročný díl. A cílem samozřejmě je, abychom se dostali do dodavatelského řetězce společnosti Lockheed Martin.
Atomový comeback Ameriky. USA opět dobývají Evropu v jaderné energetice
Proslulá společnost Westinghouse před osmi lety procházela bankrotovou procedurou ve Spojených státech, do níž se dostala kvůli problematickým projektům výstavby amerických jaderných elektráren. Firma se sídlem na okraji pensylvánského Pittsburghu měla velké nenaplněné ambice i v Česku. Někdejší tendr na nové temelínské bloky Češi zrušili a v případě pozdějšího dukovanského tendru Westinghouse ani nepustili do finálního souboje mezi Korejce a Francouze. Nyní se ale karta obrací. Westinghouse získává nové kontrakty, americké startupy vyvíjejí reaktory 4. generace a Big Tech pumpuje miliardy do stabilních zdrojů energie. Jaderný návrat USA tak může změnit i evropský energetický trh, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
PBS Velká Bíteš může nabídnout celý dodavatelský řetězec různých dílů a technologií od odlitků až k finálnímu motoru, pak jsou tu i další firmy jako například One3D z Mohelnice, která bude mít v rámci konsorcia na starosti technologii 3D tisku. Předpokládám, že tyto širší schopnosti vám umožnily zakázku pro F-35 získat?
Česko má řadu firem, které nabízejí svá dílčí know-how a specializované technologie. A my jsme schopni celkovou nabídku integrovat. One3D nabízí aditivní technologie, dalším účastníkem našeho konsorcia je výzkumné centrum HiLASE, které se zaměří na laserové vrtání nebo zušlechťování povrchu. Myslím, že to ukazuje sílu českého leteckého průmyslu. V oblasti leteckých systémů máme řadu špičkových firem, které jsou schopné dodávat do všech oblastí – vojenského i civilního letectví nebo kosmického průmyslu.
Mistři konstruktéři
PBS Velká Bíteš navíc bude společně s Pratt & Whitney vyvíjet novou pomocnou energetickou jednotku APU. Jaká máte očekávání od tohoto projektu?
Na spolupráci ve vývoji APU nové generace jsme se dohodli loni v září. Výsledkem bude finální výrobek, jednotka APU, která by měla být menší, ale mít větší výkon, takže bude schopna dodávat více elektrické energie pro palubní systémy. Společně s Pratt & Whitney jsme posuzovali dva návrhy APU, jeden jejich a jeden od nás. Součástí návrhů byly kompletní výpočty, design, celá konstrukce, veškeré parametry, které se pak porovnávaly. A tým Pratt & Whitney uznal, že návrh PBS je lepší. Půjde se tedy naší cestou.
Dalo by se říct, že to je další předávání know-how Američanům?
Vývoj i výroba APU budou tady v Česku. A to předávání know-how je vzájemné. Pratt & Whitney nám dodají startér generátor pro APU. Nikdo v Česku tak kvalitní nevyrábí. Navíc vedeme s touto přední americkou motorářskou firmou jednání o další spolupráci. Pratt & Whitney se zaměřuje na větší motory se silnějším tahem. Pokud jde o menší motory, mohli by nabízet ty naše.
Četl jsem, že nová jednotka APU má být nejmodernější na světě. Bude to tak?
Cílem skutečně je, aby tato APU byla ve své kategorii, v dané velikosti, nejmodernější na světě. Chceme použít nejmodernější technologie, což je zase přínos Pratt & Whitney.
V jakých letounech se tato APU uplatní?
Budou to menší letouny, business jety, vrtulníky. Právě v bizjetech a vrtulnících má Pratt & Whitney daleko širší základnu zákazníků. My se díky této spolupráci dostaneme na nové typy letounů.
Strategická partnerství v Evropě
Jak už jste uvedl v minulém rozhovoru pro Export.cz, Spojené státy jsou mezi jednotlivými zeměmi vaším nejvýznamnějším trhem. Více než polovina vaší produkce ale pořád míří do Evropy. Vzhledem k posilování evropské obrany význam zdejšího trhu určitě neklesne. Jak důležitá je pro vás například spolupráce s evropskou zbrojovkou MBDA?
MBDA působí v řadě západoevropských zemí a my jsme se stali partnery jejich britské pobočky. Společnost MBDA ve Velké Británii v září na prestižní výstavě obranného průmyslu DSEI v Londýně oficiálně představila novou střelu a oficiálně oznámila, že dodavatelem motoru je PBS. Příští rok začneme sériově dodávat tisíce motorů ročně.
Hodně se mluví o využívání různých evropských fondů nebo programů NATO. Vidíte tady další příležitosti?
Rozhodně. Netýká se to jenom PBS. Potřebujeme, aby se české firmy více etablovaly v evropském obranném průmyslu, zapojily se do společných projektů, dodavatelských řetězců velkých evropských hráčů a uzavíraly strategická partnerství. Významnou roli by v tom měla sehrát naše Asociace leteckého a kosmického průmyslu.
Příkladem může být právě vztah PBS a zmiňované MBDA. Označil byste ho za takové strategické partnerství?
Myslím, že s MBDA skutečně k takovému strategickému partnerství směřujeme. Jsme v kontaktu už osm let. Začínali jsme s dodávkami našeho menšího motoru TJ40, dnes už do Británie vyvážíme i naše výkonnější motory. Partnerství se rodí i na dalších evropských trzích – v Itálii, Španělsku, Skandinávii… Nedávno jsme podepsali kontrakt také na jednotky APU a letecký klimatizační systém pro armádu jedné z dalších zemí NATO.
Obranný průmysl je stále důležitější, ale předpokládám, že se v Evropě nezaměřujete pouze na něj…
Můžu uvést příklad ze Švédska, kde spolupracujeme s výrobcem větších dronů, do kterých dodáváme turbohřídelový motor. Tento dron má dvojí využití – při hašení požáru, kde nahrazuje pilotovaná letadla a vrtulníky, a při přepravě nákladů na moři, například z lodě na jinou loď.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Skupina PBS z Velké Bíteše investuje miliardy do nového závodu v USA
Bankovní identita je podle NKÚ jedním z úspěšných projektů digitalizace státní správy. A přitom ani nejde o projekt státu, protože jde o iniciativu bank, za niž navíc stát neplatí ani korunu, říká výkonný ředitel BankID Marek Růžička. „Z dat vidíme, že ženy více využívají bankovní identitu pro komunikaci s úřady, muži zase častěji pro soukromé služby,“ dodává Růžička.
BankID je funguje pět let a jen v posledním kalendářním roce jste nabrali půl milionu nových uživatelů. Máte vytipované události, které přinesou větší počet nových uživatelů? Umím si představit, že to vloni byly třeba volby.
Volby jako takové ne, protože u nás volit digitálně přeci nejde.
Myslel jsem kvůli přihlášení do aplikace eDoklady.
Ano, pro přihlášení do aplikace to lidé využívali a využívají. Ale k té vaší otázce: samozřejmě ten iniciační moment přichází s nasazením nějaké nové atraktivní služby. Takže to vždy bylo ve vlnách. Zaznamenali jsme to při nasazení Portálu občana, později u systému DiPSy, kterým mohli rodiče podávat přihlášky dětí na střední školy. Dalším takovým momentem bylo, když BankID začaly využívat všechny zdravotní pojišťovny.
Papírování bere Čechům desítky hodin i nervy. Pomoci může digitalizace
Administrativa připravuje Čechy každý rok o desítky hodin a nejvíce zatěžuje mladé lidi a pracující rodiče. Pomoci může digitalizace – už dnes bankovní identita lidem šetří v průměru 11 hodin ročně a další rozvoj on-line služeb by mohl tuto úsporu zvýšit až na 16 hodin.
Se státní správou spolupracujeme velmi intenzivně. Ostatně v zájmu obou stran je posilování povědomí a využívání digitálních služeb mezi občany.
Zmiňoval jste, že jen zhruba 18 procent služeb státu je v současnosti digitálních…
Samozřejmě z pohledu uživatele bychom asi byli všichni rádi, kdyby těch státních služeb, ke kterým můžeme přistoupit digitálně, bylo více. Důležité je, že to pokračuje, byť bychom nejspíš všichni potřebovali, aby to bylo rychlejší.
Dále jste ukazoval, že poměr využití bankovní identity mezi ženami a muži je zhruba půl na půl. Jak to ale je v poměru využití BankID pro komunikaci se státem a pro komerční účely?
I tady to je vyrovnané. Z dat vidíme, že ženy častěji nás využívají právě pro přístup ke státním úřadům, zatímco muži naopak mírně více pro privátní služby.
Vytipoval jste tři oblasti, v nichž má v brzké době dojít k navýšení digitálních služeb: školství, zdravotnictví a energetiku. Kdo bývá prvotním iniciátorem pro využití BankID? Klienti, firmy/stát, nebo vy?
U energetiky vidíme, že to jsou klienti. Na jiných typech služeb si již zvykli, že technologicky je možné vyřešit téměř cokoli, a často se ptají, proč například nelze vypovědět smlouvu s dodavatelem prostřednictvím nějakého online formuláře. A těch služeb, kvůli nimž musejí na pobočku, je vlastně ještě docela dost, přitom by je rádi vyřešili u skleničky vína třeba v jedenáct večer.
Odborník na AI: Nové modely již lidské experty porážejí. A to drtivě
David Strejc působí jako CTO ve společnosti Apertia Tech a věnuje se zavádění AI do firemních řešení. „Čísla mluví jasně. Model GPT-5.2 produkuje profesionální výstupy přibližně jedenáctkrát rychleji a za méně než jedno procento nákladů oproti lidským profesionálům. Nejde o budoucnost – jde o současnost, kterou už dnes aktivně využíváme,“ říká David Strejc.
Školství, zdravotnictví i energetika fungují na regulovaných trzích, nebrání tento fakt využití digitálních řešení u některých služeb?
To je pravda a něco skutečně může být předmětem regulace. I tak si myslím, že v těchto oblastech je pořád řada služeb, kde by online identifikace mohla leccos urychlit a vyřešit.
Všichni přirozeně cítíme, že se blíží okamžik nástupu nějaké obecně přijímané digitální identity občana, kterou budeme moci využít pro téměř cokoli. V jaké fázi nyní jsme a co lze čekat?
Potřeba zaručeného ztotožnění rozhodně existuje. Dneska máme více než deset možností, jak to provést a já předpokládám, že bude docházet k agregaci těchto přístupů do fáze, že to nabídne několik poskytovatelů. Jednou z možností určitě bude jednotná evropská digitální peněženka, která by měla nastavit jednotné podmínky ve všech členských zemí EU.
Marek Růžička
Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Působil jako mentor inovačních projektů v akcelerátoru StartupYard. Ve vedení BankID je od roku 2021.
Umělá inteligence mění kampaně. Zlatý středník bude dávat cenu za AI
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
