Bankovní identita je podle NKÚ jedním z úspěšných projektů digitalizace státní správy. A přitom ani nejde o projekt státu, protože jde o iniciativu bank, za niž navíc stát neplatí ani korunu, říká výkonný ředitel BankID Marek Růžička. „Z dat vidíme, že ženy více využívají bankovní identitu pro komunikaci s úřady, muži zase častěji pro soukromé služby,“ dodává Růžička.
Státní správu by šlo jednoduše racionalizovat, míní Robert Troška v postřehu, který odeslal redakci newstream.cz.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Technologická skupina Aricoma patřící pod skupinu KKCG Karla Komárka koupila vývojářskou firmu Syscom Software (SSW). Ta se specializuje na vývoj softwaru na zakázku pro státní správu. V současnosti zaměstnává 80 expertů. Oznámila to Aricoma, cenu transakce ale nesdělila.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 499 056 lidí, což je o 10 177, tedy o dvě procenta, víc než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou učitelé, tvoří 38,9 procenta z nich. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 265,1 miliardy korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.
Naprostá většina společenských problémů je dnes svou povahou komplexní a vyžaduje spolupráci a nadresortní koordinaci. Stát ale bohužel stále funguje resortně, drží se striktně pravomocí a gescí jednotlivých ministerstev. To brzdí efektivní práci státní správy, způsobuje ne-efektivitu a stojí hodně peněz. Mnoho úředníků i politiků si to dobře uvědomuje, ale stejně se s tím roky nedaří téměř nic udělat. Na resortismus narazí každý, kdo chce něco měnit a mnohé pozitivní snahy na něm troskotají. Je čas překonat resortismus, tu metlu čehokoliv pozitivního ve státní správě, míní bývalý šéf české Transparency International David Ondráčka.
Estonsko je v otázce digitalizace nejpokročilejší země. Je zde možné vyplnit daňové přiznání online během tří minut či odvolit od počítače. „Estonci jsou pragmatičtí. Chtějí jednoduché a funkční věci,“ říká Erika Piirmetsová z estonské vládní organizace e-Estonia, která byla jedním z hostů na summitu Disraptors 2022 a je považována za „první dámu estonské digitalizace“.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého osoby zastávající funkce ve státním aparátu a odeslané služebně do okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny budou dostávat dvojnásobný plat. O Putinově dekretu informovala ruská média.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Platy státních zaměstnanců mají růst o pět až sedm procent, bude-li to více, zbytečně se roztočí inflace. Vláda by jich navíc měla propustit alespoň nižší desítky procent.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
