Bankovní identita je podle NKÚ jedním z úspěšných projektů digitalizace státní správy. A přitom ani nejde o projekt státu, protože jde o iniciativu bank, za niž navíc stát neplatí ani korunu, říká výkonný ředitel BankID Marek Růžička. „Z dat vidíme, že ženy více využívají bankovní identitu pro komunikaci s úřady, muži zase častěji pro soukromé služby,“ dodává Růžička.
Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas, kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.
Technologická skupina Aricoma patřící pod skupinu KKCG Karla Komárka koupila vývojářskou firmu Syscom Software (SSW). Ta se specializuje na vývoj softwaru na zakázku pro státní správu. V současnosti zaměstnává 80 expertů. Oznámila to Aricoma, cenu transakce ale nesdělila.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 499 056 lidí, což je o 10 177, tedy o dvě procenta, víc než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou učitelé, tvoří 38,9 procenta z nich. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 265,1 miliardy korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.
Naprostá většina společenských problémů je dnes svou povahou komplexní a vyžaduje spolupráci a nadresortní koordinaci. Stát ale bohužel stále funguje resortně, drží se striktně pravomocí a gescí jednotlivých ministerstev. To brzdí efektivní práci státní správy, způsobuje ne-efektivitu a stojí hodně peněz. Mnoho úředníků i politiků si to dobře uvědomuje, ale stejně se s tím roky nedaří téměř nic udělat. Na resortismus narazí každý, kdo chce něco měnit a mnohé pozitivní snahy na něm troskotají. Je čas překonat resortismus, tu metlu čehokoliv pozitivního ve státní správě, míní bývalý šéf české Transparency International David Ondráčka.
Estonsko je v otázce digitalizace nejpokročilejší země. Je zde možné vyplnit daňové přiznání online během tří minut či odvolit od počítače. „Estonci jsou pragmatičtí. Chtějí jednoduché a funkční věci,“ říká Erika Piirmetsová z estonské vládní organizace e-Estonia, která byla jedním z hostů na summitu Disraptors 2022 a je považována za „první dámu estonské digitalizace“.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého osoby zastávající funkce ve státním aparátu a odeslané služebně do okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny budou dostávat dvojnásobný plat. O Putinově dekretu informovala ruská média.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Platy státních zaměstnanců mají růst o pět až sedm procent, bude-li to více, zbytečně se roztočí inflace. Vláda by jich navíc měla propustit alespoň nižší desítky procent.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.