Cenu Toma Stopparda letos vyhrál Stanislav Šulc
Cenu, kterou každoročně uděluje Knihovna Václava Havla, získal Stanislav Šulc za esej „Obchodní podmínky. Svět, ve kterém se z občanů stali uživatelé.“ Oceněný autor a publicista je spolupracovníkem serveru Newstream.cz.
Laureátem Ceny Toma Stopparda za rok 2025 se stal novinář Stanislav Šulc s esejí nazvanou „Obchodní podmínky. Svět, ve kterém se z občanů stali uživatelé.“ Součástí ocenění je odměna 50 tisíc korun, kterou pro tento účel poskytuje sir Tom Stoppard.
Stanislav Šulc působí mimo jiné na byznysovém portálu Newstream.cz, je autorem knihy Umělá inteligence: Vítejte v nové realitě a několika deskových her.
Cenu Toma Stopparda v letech 1984 až 2017 organizovala Nadace Charty 77. Od roku 2021 se jejího pořádání ujala Knihovna Václava Havla a ve spolupráci s tříčlennou nezávislou odbornou porotou ji uděluje za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce, přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti a společenských procesů, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši.
Předvolební průzkumy kdysi bývaly zajímavým vhledem do duše národa. Dokud se s nimi pracovalo jako se šafránem, mohly jsme je brát vážně, i když se mýlily. V současnosti jsou spíše součástí kampaní politických stran. A nic to neukazuje lépe než to, jak se k průzkumům chovají tři nejsilnější uskupení v zemi. Tedy ANO, SPOLU a SPD. Tak se na to podívejme detailněji.
Stanislav Šulc: Když se jedni modlí, aby měli hodně, a druzí, aby měli málo. Volby budou legrace
Názory
Tříčlennou porotu letošního ročníku Ceny Toma Stopparda tvořili překladatelka Anna Kareninová, ústavní právník, sociolog a vysokoškolský pedagog Jiří Přibáň a Jan Němec, spisovatel a šéfredaktor časopisu Host. K letošnímu ročníku Ceny porota zaujala následující stanovisko:
„Vítězná esej se mezi ostatními příspěvky letošního ročníku Ceny Toma Stopparda vyjímá nejen délkou. Upřímně: jestliže porotce přečetl třicet prací a dalších deset ho čeká, více než stostránková esej je to poslední, nač by chtěl narazit. Stanislavu Šulcovi se ovšem podařilo rozsah eseje obhájit jak jejím širokým záběrem, tak především vnitřní hutností. Obchodní podmínky zaujmou zejména osobní potřebou dobrat se něčeho o světě jako takovém, nikoli ve vší obecnosti, ontologicky, ale s ohledem na probíhající technologické změny. Ve svém syntetizujícím pohledu, který místy připomene až Yuvala Noaha Harariho, autor přesvědčivě dokládá, jak technologické inovace postupně přetvářejí nejen život společnosti, ale také naše vnímání sebe samých, například v souvislosti s posuny v pojetí autenticity způsobenými algoritmy sociálních sítí. Úvahy o digitálních komunitách, konspiračních teoriích nebo temném osvícenství neokonzervativních technobaronů jsou součástí veřejného prostoru už nějakou dobu, Stanislavu Šulcovi se však podařilo včlenit je do jednoho rámu. Není to obraz, který bychom si chtěli pověsit na stěnu v obývacím pokoji, jenže právě proto bychom mu měli věnovat pozornost – není totiž vyloučeno, že i naše obývací pokoje ve skutečnosti dávno jsou jeho součástí.“
Cenu Toma Stopparda v minulosti získala řada významných spisovatelů, filozofů a akademiků, například Vladimír Metra, Jáchym Topol, Martin C.Putna, Ivan Martin Jirous, Václav Cílek či Eva Kantůrková.
Sir Tom Stoppard, rodným jménem Tomáš Straussler, je britský dramatik a scenárista moravského židovského původu, autor řady významných her, například Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi.
