Češky se na důchod dosud finančně připravovaly o dost méně než muži. Zvláště starší generace s tím měla problém. Zeptali jsme se expertek z Generali Penzijní společnosti a ze Swiss Life Select, do jaké míry to ještě platí a zda se to začíná už konečně měnit.

Ačkoliv se minimálně třetina lidí před důchodem obává, že bude mít v důchodu nedostatek peněz, zdaleka ne všichni se kvůli tomu začnou včas na penzi finančně připravovat. Podle výsledků posledního průzkumu i dalších dat Generali Penzijní společnosti je navíc zřejmé, že hůře jsou na tom hlavně Češky, protože se řada z nich na důchod příliš finančně nepřipravuje. Rozhodně tedy o dost méně než muži, jak zdůrazňuje šéfka Generali Penzijní společnosti Jana Zelinková.  

A to není pro ženy zrovna dobrá výchozí situace, protože nejenže mají následně pak v důchodu méně finančních prostředků, ale ještě k tomu mají šanci i na delší dobu dožití, což ještě více snižuje jejich finanční možnosti. O to více by se proto přípravou na důchod měly podle Zelinkové zabývat už v předstihu, tedy dávno před tím, než jdou do penze.

Proč by měly ženy na důchod myslet ještě více než muži

Data Českého statistického úřadu přitom ukazují, že muži se dnes v průměru dožívají 77,2 let a ženy ještě o šest let více, tedy 83,1 let. To znamená, že značná část našeho života připadá na období po odchodu do penze, často to je až třetina života. V průměru jsou tak podle aktuálních statistik ženy v Česku v penzi 21 let, zatímco muži jen 17 let. Ti mají přitom obvykle i více našetřeno nebo mají k dispozici také větší důchod či rentu, protože dlouhodobě vydělávali ve svém produktivním životě více.

Pay gap, tedy platové rozdíly mužů a žen za stejnou práci, které v Česku stále v mnoha oborech a profesích přetrvávají, se totiž pohybují stále kolem rozdílu 20 a více procent. „V rámci Evropské unie se hovoří i o takzvaném „gender pension gap“, kdy rozdíl mezi průměrnými důchody žen a mužů se pohybuje až kolem 30 procent,“ upozorňuje pojišťovací expertka ze Swiss Life Select Alice Krejzlová. V praxi to znamená, že ženy v penzi pobírají v průměru o třetinu menší důchody než muži.

Ženy by se tak podle Krejzlové neměly ve svých financích spoléhat jen na partnera nebo jen na stát. Měly by podle ní vzít odpovědnost za svůj život v penzi, a nejen v ní, do vlastních rukou a aktivně samy plánovat, právě proto, že mají jako ženy šanci žít déle a finančně to mají často celkově složitější než muži.

Jak se mění finanční chování žen

Jedním z důvodů, proč se ženy dosud ale finančně připravovaly na důchod mnohem méně než muži, může být podle Zelinkové i Krejzlové fakt, že v produktivní době nemají k dispozici zdaleka tolik peněz. Mají celkově nižší platy, jsou řadu let na mateřské a rodičovské a následně ještě třeba využívají i zkrácené pracovní úvazky kvůli péči o děti nebo i o stárnoucí rodiče. „Záleží to také na nastavení vztahů v rodině. Často to ale právě bývá tak, že žena je v domácnosti a nemá vůbec žádný vlastní příjem a tím pádem je pro ni mnohem těžší se na důchod nějakým způsobem finančně připravovat,“ vysvětluje Zelinková dodává, že se tato situace týká, jak žen, které jsou už nyní v důchodu, tak i těch 55+, které se do něj teprve chystají.

Začíná se to ale zlepšovat

S mladšími ženami to je podle Zelinkové už ale mnohem optimističtější, protože se o finance a investice více zajímají než předchozí generace a také mají celkově lepší možnosti, než měly ženy dříve.  Do určité míry jim to usnadňuje podle ní i současná doba, kdy na internetu vzniká množství platforem, které se na ženy a finance přímo zaměřují. „U mladší generace už je díky tomu větší povědomí o finančních možnostech i o investování, než tomu bylo v minulosti. S klesajícím věkem dotázaných stoupá také celková finanční gramotnost žen. A tento trend je podle mne jednoznačně pozitivní,“ říká Zelinková.

Když se podíváte na čtyřicátnice, třicátnice či dokonce i na tu nejmladší generaci 20letých, které teprve vstupují na trh práce, tak u nich už je podle Zelinkové jasně vidět, že tyto mladší ženy jsou daleko více finančně znalé, daleko více se zajímají o investování a celkově jsou jim finance mnohem bližší téma, než tomu bývalo v generaci jejich matek nebo babiček.

A to potvrzuje ostatně také poradkyně Krejzlová, podle které se dá v poslední době i sledovat, že delší doba dožití se začíná promítat i do toho, jak lidé celkově začínají uvažovat o svých financích. „V minulosti se lidé často spoléhali hlavně na státní důchod nebo klasické penzijní spoření. Dnes ale už čím dál více lidí vnímá to, že jen na stát se spoléhat nemohou a hledají tak cesty, jak si vytvořit vlastní finanční polštář,“ poznamenává Krejzlová. I mezi ženami, zvláště mladšími, je tak podle ní zřejmý rostoucí zájem o investiční produkty a zvyšuje se i průměrná výše pravidelných investic, protože si více z nich uvědomuje, že horizont spoření je delší a že inflace jejich úspory rychle znehodnocuje.

U mladší generace se také dá podle ní navíc registrovat i posun směrem k větší diverzifikaci, kdy klienti kombinují penzijní produkty, investice i pojištění, aby měli zajištěnou nejen budoucnost, ale i ochranu v přítomnosti. „Mladší generace Češek tak mění trendy v dosavadním finančním chování. Ženy jsou dnes sebevědomější, více investují a aktivně plánují své finance a zvyšuje se i zájem o komplexní finanční plánování,“ shrnuje Krejzlová. 

Co ukázal průzkum mezi penzisty

Podle červnového průzkumu Generali penzijní společnosti se na stáří finančně připravovalo tři čtvrtiny dotázaných. Ze současných důchodců si peníze na stáří odkládala polovina. Nejčastěji s finanční přípravou lidé začali mezi čtyřicítkou a padesátkou. Valná většina respondentů, 98 procent, ale spoléhá hlavně na důchod od státu jako na hlavní zdroj příjmu. Pracovat v důchodu plánuje třetina lidí nad 55 let, čtvrtina o tom vůbec neuvažuje. Z nynějších penzistů a penzistek chodí do práce každý dvanáctý. Nejčastějším důvodem práce v důchodu je snaha zvýšit si příjem, dostat se mezi lidi či se realizovat. Až tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že si budou muset nebo už teď musí přivydělávat. Průzkumu se zúčastnilo 497 osob ve věku od 55 do 75 let.

Od letošního roku platí v Česku důchodová reforma, která počítá s pokračováním navyšování důchodového věku nad 65 let do 67 let či s nižším výpočtem nových penzí. Zpřísnily se už také podmínky pro předčasný důchod.

Chudí čeští důchodci? Ale kdeže, jezdí i za exotikou

Money

Čeští důchodci rozhodně nepatří k těm nejchudším ve společnosti. Stále více z nich pravidelně cestuje, a to i na drahé zájezdy do luxusních exotických destinací. Cestující senioři se tak pro cestovní kanceláře stávají stále významnější skupinou klientů. Slevy zatím pro ně ale všude nemají. Přečtěte si, kde vám v seniorském věku nabídnou speciální slevový program, kdo je u nás nejstarší cestovatel a kam míří turisté v seniorském věku nejčastěji.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Aktualizováno

Důchody od ledna vzrostou o 668 korun, uvedl Jurečka

Money

Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 668 korun. Dostat by se tak měl na 21 839 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový procentní díl ještě o 2,6 procenta, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

ČTK

Přečíst článek

Češi se bojí nesoběstačnosti ve stáří, ale daňově uznatelnou pojistku nevyužívají

Money

Asi nikdo nechce zůstat jednou sám a nesoběstačný. Obávají se toho téměř tři ze čtyř Čechů, navzdory tomu ale jen málokdo se proti tomu pojistí. V Česku přitom existuje speciální daňově uznatelná pojistka, kterou nabízí už pět pojišťoven. Porovnali jsme jejich výhody a nevýhody.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.

Více než dvacet organizací a asociací pohybujících se v oblasti vzdělávání vyzývají vládu k navýšení rozpočtu školství na příští rok o minimálně 12,5 miliardy korun.

Navýšit by chtěl každý. Armáda nyní skvěle navyšuje, a utrácí za zbraně, které dostane za deset let, a jež již žádnou válku nevyhrají. Jsou to útraty pro útraty. Důchodci dostanou od nového roku 668 korun v průměru navíc, těm se to utrácí.

Učitelé se tohoto trendu chytili, a chtějí víc peněz. Opírají se o zákon, který nechal schválit premiér Fiala. Tedy, že učitelé budou mít 130 procent průměrného platu. Ten je nyní podle statistického úřadu 49 402 korun. Průměrný plat učitele se pohybuje na úrovni 109 procent celostátního platového průměru. To je špatně, učitelé by podle zákona by měli učitelé brát téměř 65 tisíc korun hrubého.

Dalibor Martínek: Nenasytní učitelé. Platy jim rostou, nestačí jim to

Názory

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

To se neděje. Učitelé nabyli dojmu, částečně oprávněného, že by měli dostávat více peněz. Ostatně, to si přeje celá společnost. Více peněz pro učitele. Což se má rovnat lepší výuce. Když budou vyšší platy, kvalitní lidé zůstanou ve školství a nebudou prchat do soukromého sektoru.

To je taková iluze. Realita je, že ředitelé škol marně shánějí „native“ učitele angličtiny. Přestože jsou to obvykle nějací traveleři, kteří jen tak procházejí světem, školy jim naslibují první poslední. Ale oni stejně za pár měsíců zmizí. Angličtina je vedle češtiny a matematiky klíčovým předmětem, aby se Česko opět stalo velkým. Jenže ono to nefunguje.

Jakési organizace vyzývají vládu k navýšení rozpočtu školství o miliardy korun. Kde lidé, kteří mají učit naše děti, vystudovali? Bohemistiku? Copak tyto bohulibé organizace nechápou, že aby bylo možné něco utrácet, je potřeba to i vydělat? Evidentně nechápou.

Tati, nepiš, to. Učitelé si na mě zasednou, říká mi jedenáctiletá dcera. To neudělají, věř mi, jsou to rozumní lidé, oponuji. Je to takové naše domácí pošťuchování. A já to napíšu.

Školství by podle návrhu ministerstva financí mělo v příštím roce pracovat s výdaji ve výši 276,46 miliardy korun. To je docela dost peněz. Podle jakýchsi organizací, asi si také nějakou založím, by měl být rozpočet školství na příští rok 288,9 miliardy korun.

Jsou to hloupé argumenty. Prý Česku chybí šest tisíc učitelů. Houbelec. Učitelé Česku nechybí. V loňském roce se narodilo pouhých 84 tisíc dětí. Rekordně nízké číslo. Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba. A do té doby by měli mít podpatky stažené u sebe. Oni ne, chtějí neustále peníze.

Dalibor Martínek: Perpetuum mobile podle odborářů. Vyšší platy rovná se růst ekonomiky

Názory

Vláda se s odbory opět nedohodla na růstu platů. Jde o platy téměř sedmi set tisíců zaměstnanců, učitelů, zdravotníků, úředníků. Jde o zvýšení výdajů státu o desítky miliard korun. Proti letošku by mělo být navýšení podle návrhu vlády o 27 miliard korun, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl ministr Marian Jurečka, který jednání s odbory vede.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Učitelem je tady každý, kdo se ráno probere s touto myšlenkou. Podle skupinky aktivistů, která podala návrh na zvýšení platů učitelů, prý pětina českých učitelů, a zejména učitelek, trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Věřte, že i my rodiče z vás trpíme psychickým vyčerpáním. 

Možná je to spíš výzva vůči ministerstvu zdravotnictví, její psychiatrické sekci, než vůči ministerstvu školství. Vážení učitelé, pokud nezvládáte svou práci, nežádejte více peněz, nechte toho. A navštivte psychiatra.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka