Vegetariáni vs. masožravci: Studie sledovala 1,8 milionu lidí 16 let. Kdo má nižší riziko rakoviny?
Může mít to, co máme na talíři, vliv na riziko rakoviny? Podle rozsáhlé studie, do níž bylo zapojeno 1,8 milionu lidí z celého světa, ano. Výsledky publikované v odborném časopise British Journal of Cancer ukazují, že vegetariáni mají nižší riziko pěti běžných druhů rakoviny než lidé, kteří konzumují maso.
Konkrétně šlo o rakovinu slinivky (o 21 procent nižší riziko), prostaty (o 12 procent), prsu (o devět procent), ledvin (o 28 procent) a mnohočetný myelom (o 31 procent). „Tato studie je opravdu dobrou zprávou pro ty, kteří se stravují vegetariánsky,“ uvedla hlavní výzkumnice Aurora Pérezová-Cornagová, která během výzkumu působila na Oxfordské univerzitě.
Ne všechno je ale černobílé
Zjištění však nejsou jednostranná. Vegetariáni měli téměř dvojnásobné riziko nejčastějšího typu rakoviny jícnu – spinocelulárního karcinomu – ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso. Podle vědců by to mohlo souviset s nedostatkem některých klíčových živin, například vitaminů skupiny B.
Vegani pak měli o 40 procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva. Možným vysvětlením je nižší příjem vápníku a dalších důležitých živin.
Autoři studie zdůrazňují, že je zapotřebí další výzkum, aby bylo jasné, zda je rizikovým faktorem samotná konzumace masa, nebo zda ochranný efekt souvisí s konkrétními složkami vegetariánské stravy. „Domnívám se, že rozdíl bude spíše způsoben samotným masem, ale je to názor, který jsme přímo nezkoumali,“ uvedl spoluautor studie Tim Key z Oxfordské univerzity.
Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
Biohacking: Bílkoviny jako nový cukr. Přeháníme to se zdravou živinou?
Enjoy
16 let sledování a miliony dat
Aby vědci získali dostatečně silná data i pro méně časté druhy rakoviny, spojili výsledky několika studií z různých zemí. Díky tomu analyzovali údaje o zhruba 1,64 milionu lidí konzumujících maso, více než 57 tisících lidí, kteří jedli drůbež, ale ne červené maso, téměř 43 tisících lidech, kteří jedli ryby, ale žádné jiné maso, o více než 63 tisících vegetariánech a téměř devíti tisících veganech. Účastníky sledovali průměrně 16 let.
Výzkum přitom zohlednil i další faktory, které mohou riziko rakoviny ovlivnit, například tělesnou hmotnost nebo kouření. Celkem bylo zkoumáno 17 různých typů rakoviny.
Zajímavé je, že studie nenašla důkazy o nižším riziku rakoviny tlustého střeva u vegetariánů ve srovnání s lidmi konzumujícími maso. Podle vědců to může souviset s tím, že účastníci studie přijímali relativně malé množství červeného a zpracovaného masa.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
A co ryby nebo drůbež?
Lidé, kteří jedli ryby, ale ne jiná masa, měli nižší riziko rakoviny prsu, ledvin a tlustého střeva. U mužů, kteří konzumovali drůbež, ale vynechali červené maso, se zase ukázalo nižší riziko rakoviny prostaty.
Odborníci zároveň upozorňují, že stravovací návyky se během 16 let výrazně proměnily. Přibylo průmyslově zpracovaných potravin, ale také širší nabídka veganských alternativ, které jsou často obohaceny o vitaminy a minerály, například vápník. Podle některých oponentů by proto bylo přínosné pokračovat ve výzkumu a sledovat složení stravy ještě podrobněji.
Jedno je však jisté: vztah mezi tím, co jíme, a naším zdravím je složitější, než se může zdát.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
