Vegetariáni vs. masožravci: Studie sledovala 1,8 milionu lidí 16 let. Kdo má nižší riziko rakoviny?
Může mít to, co máme na talíři, vliv na riziko rakoviny? Podle rozsáhlé studie, do níž bylo zapojeno 1,8 milionu lidí z celého světa, ano. Výsledky publikované v odborném časopise British Journal of Cancer ukazují, že vegetariáni mají nižší riziko pěti běžných druhů rakoviny než lidé, kteří konzumují maso.
Konkrétně šlo o rakovinu slinivky (o 21 procent nižší riziko), prostaty (o 12 procent), prsu (o devět procent), ledvin (o 28 procent) a mnohočetný myelom (o 31 procent). „Tato studie je opravdu dobrou zprávou pro ty, kteří se stravují vegetariánsky,“ uvedla hlavní výzkumnice Aurora Pérezová-Cornagová, která během výzkumu působila na Oxfordské univerzitě.
Ne všechno je ale černobílé
Zjištění však nejsou jednostranná. Vegetariáni měli téměř dvojnásobné riziko nejčastějšího typu rakoviny jícnu – spinocelulárního karcinomu – ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso. Podle vědců by to mohlo souviset s nedostatkem některých klíčových živin, například vitaminů skupiny B.
Vegani pak měli o 40 procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva. Možným vysvětlením je nižší příjem vápníku a dalších důležitých živin.
Autoři studie zdůrazňují, že je zapotřebí další výzkum, aby bylo jasné, zda je rizikovým faktorem samotná konzumace masa, nebo zda ochranný efekt souvisí s konkrétními složkami vegetariánské stravy. „Domnívám se, že rozdíl bude spíše způsoben samotným masem, ale je to názor, který jsme přímo nezkoumali,“ uvedl spoluautor studie Tim Key z Oxfordské univerzity.
Protein je klíčová živina, ale jeho nadbytek může mít i skryté náklady. Zatímco většina lidí přijímá výrazně víc bílkovin, než doporučují oficiální normy, věda ukazuje, že vyšší dávky dávají smysl jen pro určité skupiny. Pro ostatní může být honba za proteinem spíš zátěží než přínosem.
Biohacking: Bílkoviny jako nový cukr. Přeháníme to se zdravou živinou?
Enjoy
16 let sledování a miliony dat
Aby vědci získali dostatečně silná data i pro méně časté druhy rakoviny, spojili výsledky několika studií z různých zemí. Díky tomu analyzovali údaje o zhruba 1,64 milionu lidí konzumujících maso, více než 57 tisících lidí, kteří jedli drůbež, ale ne červené maso, téměř 43 tisících lidech, kteří jedli ryby, ale žádné jiné maso, o více než 63 tisících vegetariánech a téměř devíti tisících veganech. Účastníky sledovali průměrně 16 let.
Výzkum přitom zohlednil i další faktory, které mohou riziko rakoviny ovlivnit, například tělesnou hmotnost nebo kouření. Celkem bylo zkoumáno 17 různých typů rakoviny.
Zajímavé je, že studie nenašla důkazy o nižším riziku rakoviny tlustého střeva u vegetariánů ve srovnání s lidmi konzumujícími maso. Podle vědců to může souviset s tím, že účastníci studie přijímali relativně malé množství červeného a zpracovaného masa.
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Enjoy
A co ryby nebo drůbež?
Lidé, kteří jedli ryby, ale ne jiná masa, měli nižší riziko rakoviny prsu, ledvin a tlustého střeva. U mužů, kteří konzumovali drůbež, ale vynechali červené maso, se zase ukázalo nižší riziko rakoviny prostaty.
Odborníci zároveň upozorňují, že stravovací návyky se během 16 let výrazně proměnily. Přibylo průmyslově zpracovaných potravin, ale také širší nabídka veganských alternativ, které jsou často obohaceny o vitaminy a minerály, například vápník. Podle některých oponentů by proto bylo přínosné pokračovat ve výzkumu a sledovat složení stravy ještě podrobněji.
Jedno je však jisté: vztah mezi tím, co jíme, a naším zdravím je složitější, než se může zdát.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
