Nejen pouťové balónky. Poptávku po heliu zvýší i rozvoj umělé inteligence
Zdá se, že končí éra relativně levného helia, bez něhož se neobejdou současné nejmodernější přístroje a bude jej potřebovat i nová výpočetní technika pro umělou inteligenci.
V květnu roku 1937 se na letišti Lakehurst v americkém státě New Jersey úděsně vznítila přistávající německá vzducholoď Hindenburg, největší létající stroj všech dob. Jako nosný plyn její konstruktéři použili vysoce hořlavý vodík.
Jinou variantou bylo helium. Plyn sice těžší než vodík, takže unesl méně nákladu, ale nehořlavý. Jenže byl tehdy drahý a nedostatkový.
Nevdechujte to
Dnes jej najdeme třeba v pouťových balóncích. Možná budete mít někdy „dobrý“ nápad, že helium z balónku vdechnete a pak mluvíte pištivým hláskem, protože v lehkém plynu má vydávaný zvuk vyšší frekvenci. Odborníci radí, ať to neděláte. Helium je sice netoxické, ale když si jím naplníte plíce, nebudete v nich mít kyslík. Profesionální předváděči tohoto triku obvykle používají směs 80 procent helia a 20 procent kyslíku, aby se nepřidusili.
Ale helium je dnes mnohem užitečnější než jenom jako pouťová atrakce.
Japonská kosmická sonda se v úterý roztříštila při neúspěšném přistání na měsíčním povrchu. Spolu s ní spadl i kurs akcií společnosti ispace, které sonda patřila. Na letošní rok však plánují soukromé firmy přistání dalších tří sond na Měsíci. Za roky 2003 až 2006 by to pak celkem mělo být třináct sond připravených soukromými firmami. Měsíc zase získává pozornost jako možná základna pro let na Mars i jako potenciální zdroj nerostů pro Zemi.
Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin
Money
Na seznamu kriticky důležitých surovin
Nejdůležitější z hlediska budoucnosti je význam helia pro moderní technologie. Při teplotách blízkých absolutní nule (minus 273,15 stupně Celsia) už helium není plynné, ale kapalné. Avšak neztuhne jako jiné plyny. Je tedy výborným chladicím médiem pro přístroje, které je nutné udržovat ve velmi nízké teplotě.
Jak shrnuje časopis MIT Technology Review, kapalné helium je zapotřebí pro technologie, které používají supravodivé magnety, včetně skenerů v přístrojích pro zobrazování magnetickou rezonancí v nemocnicích. Helium také chladí urychlovače částic, kvantové počítače a dokonce i infračervené detektory vesmírného teleskopu Jamese Webba.
V továrnách, kde se vyrábějí polovodiče, se využívá helium v základní, plynné podobě, tedy ne v tak strašném mrazu. Odvádí teplo z křemíku, aby se zabránilo jeho poškození, a chrání ho před nežádoucími reakcemi. Helium tedy bude zapotřebí pro výpočetní techniku, po níž v souvislosti s rozvojem umělé inteligence poroste poptávka.
Ne náhodou Evropská unie tento plyn zařadila na svůj seznam kriticky důležitých surovin.
Od minerálu perovskit se čeká, že pronikavě zlepší efektivitu fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny ze slunce. Sluneční články, v nichž je perovskit spojen s obvyklým křemíkem, už v laboratorních podmínkách dosahují účinnosti 34 procent, což je dvojnásobek oproti běžné fotovoltaice. Umožní to fotovoltaice nahradit fosilní elektrárny?
Uhlí patří pod zem. Nadějí pro energetiku je uměle vyráběný perovskit
Enjoy
Ve vesmíru rozšířené, u nás vzácné
Paradoxně je helium jedním z nejrozšířenějších prvků ve vesmíru, tvoří čtvrtinu hmoty okolního pozorovatelného kosmického prostoru, protože vzniká jako produkt fúzní reakce ve hvězdách. Zato na Zemi je vzácné a jeho zásoby jsou limitované.
Pozemské helium vzniklo rozpadem radioaktivních materiálů před miliony let a od té doby je polapeno v horninách pod povrchem Země. Odtud se obvykle těží spolu se zemním plynem, od nějž se pak musí oddělit. Světový trh s heliem dnes ovlivňují zejména tři země – USA, Katar a Alžírsko, a jen půldruhé desítky společností. Další státy (Kanada, Jižní Afrika, Rusko, Čína, Polsko...) mají potenciál, ale ne dostatečně využitý.
Protože jsou molekuly helia malé a lehké, snadno uniknou při výrobě, dopravě a skladování. Již zmiňované MIT Technology Review uvádí, že asi polovina vyrobeného helia zmizí dřív, než je možné ho použít. Stoupne vysoko do atmosféry, odkud se už nedá získat zpět.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
Do popředí se dere levný sodík. V bateriích by mohl nahradit drahé lithium
Enjoy
Dvojnásobná cena
Světová cena helia se podle dat Americké geologické služby od roku 2020 téměř zdvojnásobila, ze sedmi a půl dolaru za krychlový metr na maximum 14 dolarů. A poptávka zřejmě dále poroste. Přitom nevíme, jak dlouho bude možné helium těžit společně se zemním plynem ze země.
To samozřejmě zaujalo i vědce. A tak dnes výrobci jako Philips nebo GE HEalthCare nabízejí zařízení, která potřebu helia pro chlazení snižují. Ale v jiných oborech, třeba při výrobě nesmírně potřebných polovodičů, je helium (zatím) nenahraditelné.
Rusko chce do popředí. Kvůli Číně
Investice do těžby helia stoupají. Katarská společnost Qatargas otevírá svůj čtvrtý výrobní závod, aby posílila jeho nabídku. Společnost Helium One zkoumá v africké Tanzanii místa, kde by se snad mohlo těžit samostatně, nikoli společně se zemním plynem.
Ovšem opravdový průlom má přijít z Ruska. To se chystá otevřít velký výrobní závod pro produkci helia, čímž by se mohlo už příští rok posunout na pozici třetího největšího světového producenta. Hlavním odběratelem by však neměly být ruské technologické firmy, ale Čína.
Další texty Josefa Tučka čtěte zde
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
„Bílé zlato“ ztrácí lesk. Vyplatí se kutat lithium pod Cínovcem?
Trhy
Legenda je zpět. Dvaaosmdesátiletý Christo Wiese byl sice aktérem i obětí jednoho z největších krachů v Evropě, na podnikání ale evidentně nezanevřel. Naopak, otevřel diamantový důl v rodné Jihoafrické republice. 
Bývalý majitel řetězce Pepco má hroší kůži. Vrací se s diamanty
Trhy
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
