Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ztrácí čtyři významné vedoucí představitele, kteří jsou úzce spjati s programem návratu astronautů na Měsíc, uvedla agentura Reuters, podle které to vrhá nejistotu na další podobu průzkumu vesmíru. Reuters poznamenal, že nový americký prezident Donald Trump a jeho blízký důvěrník Elon Musk, který stojí v čele soukromé vesmírné společnosti SpaceX, hovoří spíše o letu na Mars.
Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines je na povrchu Měsíce. Američané to opět dokázali. Po 52 letech, kdy na lunárním povrchu přistál modul Apolla 17.
O první soukromé přistání na Měsíci se ve čtvrtek před půlnocí pokusí mise IM-1 americké společnosti Intuitive Machines. V případě, že se modulu podaří hladké přistání, se zároveň Spojené státy vrátí na Měsíc poprvé od roku 1972, kdy skončil program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Americké společnosti SpaceX a Intuitive Machines ve středu kvůli technickým potížím odložily start mise IM-1, která měla zamířit k Měsíci a přistát na něm s vědeckým nákladem. V případě úspěchu bude první komerční misí, které se to podaří. O nový start se pokusí ve čtvrtek ráno.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA úspěšně přistál na Měsíci. V přímém přenosu o tom informovala JAXA, která přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“ a nyní ověřuje stav zařízení. Japonsko se stalo pátým státem, který dokázal svůj modul dopravit na přirozenou oběžnici Země.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Informoval o tom šéf úřadu Bill Nelson.
Krajina na Měsíci se s blížícím se začátkem nové éry pilotovaných letů dramaticky změní, lidská činnost ji ale viditelně zformovala už v předchozích desetiletích.
Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 - zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice.
Velký den pro indický vesmírný program. Asijská země jako první na světě úspěšně přistála v blízkosti jižního pólu Měsíce. Přistávací modul sondy Čandrájan-3 dosedl na měsíční povrch v 14:34 středoevropského letního času.
Ruská kosmická sonda Luna 25 krouží na oběžné dráze kolem Měsíce a chystá se na něm v pondělí přistát. Sami její tvůrci jí dávají dvoutřetinovou šanci, že přistání dobře dopadne. V případě úspěchu by ovšem mohla hledat cestu k lunárním surovinovým zdrojům a oprášit zašlou slávu dřívějších, ještě
sovětských, kosmických expedic.
Rusko vyslalo z kosmodromu Vostočnyj raketu Sojuz 2.1b s modulem Luna-25, který má přistát na Měsíci. Jedná se o první takový ruský projekt za posledních téměř 50 let a podle agentury DPA má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Na Měsíci bude ruský modul zkoumat jižní pól a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Sonda bude shromažďovat a analyzovat vzorky půdy, upřesnila ruská vesmírná agentura Roskosmos.
Spojené státy se snadno dohodnou na vyřešení celních sporů s Evropskou unií i s Čínou. Při setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou to dnes řekl americký prezident 👴 Donald Trump. Vyjednávání se zeměmi, na něž uvalil dovozní cla, jdou podle prezidenta dobře, na dohody ale nijak nespěchá, informovaly tiskové agentury.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet potlačuje hospodářskou soutěž v technologiích pro internetovou reklamu, uvedl 👨⚖️ soud v americkém státě Virginia. Google podle žaloby amerického ministerstva spravedlnosti, které dala soudkyně za pravdu, z větší části ovládá infrastrukturu nutnou k financování webových stránek, když prostřednictvím svého systému uskuteční každou sekundu více než 150 tisíc prodejů on-line reklamy.
Euro dnes na devizových trzích mírně 📉 oslabilo. Vliv mělo oznámení Evropské centrální banky (ECB), která už posedmé od loňského června snížila základní úrokové sazby. Proti dolaru tak společná evropská měna krátce před 16:45 středoevropského letního času ztrácela přes 0,2 procenta na 1,137 dolaru. Vůči japonskému jenu nicméně zůstala téměř beze změny a pohybovala se mírně nad 161,50 japonských jenů.
Severozápadní část Itálie zasáhly prudké deště a silné sněžení. Nejvyšší stupeň ☝ varování dnes platí na některých místech v Piemontu, píší tamní média. Omezena byla také doprava s Francií, kterou rovněž zasáhlo silné sněžení. Úřady se obávají, že se řeka Pád a jezero Maggiore vylijí z břehů.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí 📈 zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312 590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP.
Severní Korea ☝ pohrozila blíže nespecifikovanou odvetou poté, co vojenská letadla Spojených států v rámci cvičení přeletěla nad Jižní Koreou. Informovala o tom agentura AP. Americké strategické bombardéry B-1B a další letouny v úterý provedly společné cvičení s jihokorejskými stíhačkami, aby podle Soulu ukázaly možnosti odstrašení proti severokorejskému jadernému programu.
Ruský nejvyšší soud na žádost generálního prokurátora ❌ zrušil zákaz činnosti afghánského islamistického hnutí Tálibán v Rusku. Rozhodnutí okamžitě vstoupilo v platnost, uvedla státní agentura TASS.
Ve věku 82 let dnes zemřel po dlouhé nemoci na zástavu srdce bývalý politik, novinář a cestovatel 👴 Jaromír Štětina. Štětinovo úmrtí potvrdili zástupci humanitární organizace Člověk v tísni. Štětina patřil k jejím zakladatelům.
Rada guvernérů Evropské centrální banky na zasedání podle očekávání 📉 snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba tak klesá na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,4 procenta. ECB to uvedla v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Turecká centrální banka překvapivě 📈 zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 46 procent z dosavadních 42,5 procenta. Snaží se tak obnovit důvěru investorů poté, co růst politického napětí v zemí a celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vedly k rozsáhlým prodejům turecké měny, napsala agentura Bloomberg.
