Středočeský zámek Štiřín se nepodařilo prodat ani na devátý pokus. Do aukce vyhlášené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se sice přihlásil nejméně jeden zájemce, nenabídl ale ani vyvolávací cenu 720 milionů korun. Vyplývá to z aukčního webu. Majetkový úřad uvedl, že vypíše nové kolo dražby.

„Cílem ÚZSVM je pro tento unikátní a pro stát nepotřebný areál s hotelem, restaurací, wellness a rozlehlým parkem najít definitivního vlastníka, který by pro něj nalezl smysluplné využití,“ uvedla mluvčí majetkového úřadu Michaela Tesařová. „Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín zatím neshledal důvod pro odchýlení se od tohoto postupu, a to i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku,“ doplnila.

25 fotografií v galerii

Majetkový úřad převzal štiřínský zámek v červnu 2023 od ministerstva zahraničí a následně ho nabídl jiným státním institucím. Vzhledem k tomu, že o něj žádná neprojevila zájem, převedl majetkový úřad Národnímu památkovému ústavu zámecký mobiliář a následně nabídl areál zámku v aukci. První kolo se uskutečnilo loni v listopadu a vyvolávací cena tehdy byla 3,3 miliardy korun.

Lovecký zámeček Karla Schwarzenberga je na prodej

Reality

Lovecký zámeček Dřevíč, kde více než třicet let žil politik a podnikatel Karel Schwarzenberg, je nyní na prodej. Exkluzivně jej nabízí realitní kancelář Svoboda & Williams za cenu 65 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

V dalších kolech aukce cenu úřad postupně snižoval, z nabídky prodeje také vyjmul část pozemků v areálu zámeckého parku, které převzaly Lesy ČR, a pozemky, na nichž obec Kamenice plánuje výstavbu chodníků. I přes snížení ceny se ale do prvních sedmi kol dražby nikdo nepřihlásil. Při osmém pokusu na konci října sice nejméně jeden zájemce složil požadovanou dražební kauci, stejně jako při dnešní aukci ale neučinil žádný příhoz.

Zámek z 18. století v minulosti sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně jej spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje, a následně ho převedlo na majetkový úřad. V době převodu byl areál uzavřen. Současnou podobu zámku ovlivnily úpravy z období kolem roku 1900 podle projektu architekta Jiřího Stibrala a také úpravy z let 1985 až 1993. Desítky let jej vlastnila rodina Ringhofferova, v majetku státu se štiřínský zámek ocitl po druhé světové válce jako konfiskát.

Požár patří dlouhodobě k nejničivějším pojistným událostem v Česku. Jen v roce 2024 vyplatily pojišťovny za škody způsobené ohněm 3,1 miliardy korun. Přestože se Češi podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) požárů obávají nejvíce, většina domácností není na jejich finanční následky dostatečně připravena. Až 70 procent nemovitostí je podpojištěných, v průměru o 40 procent. Majitelé tak často nemají v případě škody dostatek prostředků na opravu nebo obnovu majetku.

Pojišťovny loni evidovaly přes pět tisíc požárů. Mnoho domácností má sice sjednané pojištění, avšak na částku, která už dávno neodpovídá reálné hodnotě domu či bytu. Ceny stavebního materiálu, práce i energií v posledních letech výrazně vzrostly, ale pojistné smlouvy zůstávají často neaktualizované. To vede k podpojištění – situaci, kdy pojištěný obdrží jen část prostředků potřebných na rekonstrukci.

Povodně Čechy moc netrápí

Podle průzkumu ČAP považuje 37 procent Čechů za největší hrozbu právě požár. Dalším významným rizikem je extrémní vítr a vichřice (18 procent), zatímco škody způsobené prasklým potrubím označilo 17 procent respondentů. Povodeň nebo záplava představuje obavu jen pro sedm procent lidí. Přesto právě požár nejčastěji odhaluje skutečný dopad podpojištění.

„Češi se aktualizaci své pojistné smlouvy nevěnují i mnoho let. Výsledkem bývá překvapení, že z pojistného plnění není možné dům opravit,“ uvedl výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek. Podle dat asociace dosahuje pojistná částka v průměru jen 60 procent reprodukční hodnoty nemovitosti.

Šéf skupiny Direct Pavel Řehák: Za pět let budeme mít obrat padesát miliard

Leaders

Před jedenácti lety koupil Pavel Řehák českou dceru pojišťovny Triglav. Přejmenoval ji na Direct, od té doby rozvíjí „rodinu“ Direct. Přidal Direct auto. Servis, nákup i prodej aut. A investiční nohu v podobě projektu Fondee. Letos pořídil i malou rakouskou banku A1. Skupina Direct se rozpíná jak regionálně, tak do šíře záběru. Letos očekává obrat kolem 11,6 miliardy korun. „Když všechny naše projekty rozjedeme ve všech regionech, směřujeme na 40 až 50 miliard obratu v roce 2030. Zvládnout takový růst ve čtyřech oblastech je intenzivní zážitek,“ říká Řehák.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podpojištění se navíc neprojevuje pouze při totálním zničení domu. Pojišťovna může krátit plnění i u menších škod. Příkladem je případ rodiny z Karlovarského kraje, jejíž dům měl hodnotu 1,6 milionu korun, ale byl pojištěn jen na 400 tisíc. Požár způsobil škody ve výši téměř 480 tisíc, domácnost však kvůli podpojištění musela zaplatit zhruba polovinu částky sama.

Podle odborníků je prevence jednoduchá. „Stačí jednou za dva až tři roky zkontrolovat nastavení smlouvy, případně ji aktualizovat po každé rekonstrukci či stavební úpravě,“ uvedla gestorka neživotního pojištění ČAP Lenka Slabejová. Pomoci může i tzv. indexace, která automaticky upravuje pojistnou částku podle vývoje cen nemovitostí a inflace.

Asociace doporučuje přepočítat pojistnou částku zejména po rekonstrukcích, výrazném růstu cen stavebních prací nebo po několika letech od sjednání smlouvy.