Reklama

Těžba surovin ve vesmíru? Zatím je vzdálená, ale už se připravuje

Připravované přístroje jsou ještě rozměrné, budou se miniaturizovat.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR / užito se svolením
Josef Tuček

Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Reklama

Výzkumníci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR v Praze momentálně pracují na vývoji hned dvou přístrojů pro analýzu látek ve vesmíru, a to hmotnostního analyzátoru s vysokým rozlišením HANKA (Hmotnostní Analyzátor pro Kosmické Aplikace) a spektrální kamery VESNA pro pozorování meteorů. Aparatury by měly být ve vybavení budoucích kosmických sond.

Záhadný Enceladus

Využití hmotnostního spektrometru s vysokým rozlišením vyvíjejí čeští vědci společně s partnery ze Svobodné univerzity v Berlíně, univerzity v Orléansu a univerzity v Lipsku. Přístroj je konstruován tak, aby se dal použít v případné vesmírné sondě vyslané na Enceladus – jeden z osmi desítek měsíců, které v prstencích obíhají planetu Saturn.

Data ze sond, které kolem Enceladu prolétly, ukazují, že pod jeho povrchem je oceán slané vody a není jasné, co ji rozehřívá do kapalného stavu – jestli slapové (gravitační) síly, nebo hlubinné jaderné či chemické reakce. Gejzíry vyvrhují z podzemí rychle mrznoucí vodní částečky s takovou silou, že se dostávají daleko do vesmíru. Díky tomu se podařilo prokázat, že ve výstřicích je také metan. Jeho zdrojem je možná zatím neznámý geochemický proces. Anebo jej vytvářejí živé mikroorganismy. Tuto možnost navrhla skupina francouzských odborníků před rokem v odborném časopise Nature Astronomy na základě rozborů dat z americké sondy Cassini.

grafen

Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo

Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Reklama

Hledání života a trénink pro kosmické prospektory

Od té doby padají návrhy, že by stálo za to vyslat na Enceladus sondu. A tomu přizpůsobil vývoj svého hmotnostního spektrometru i zmíněný mezinárodní tým. „Kvůli covidu jsme se domlouvali online, až tento měsíc jsme se sešli osobně v Berlíně, v laboratoři vyzkoušeli dosavadní výsledky a domluvili další postup,“ říká Ján Žabka z pražského Ústavu fyzikální chemie.

Běžný hmotnostní spektrometr používaný v průmyslu váží kolem 800 kg. Přístroj, který vědci zatím připravili, má asi sto kilo. Aby jej však mohli nabídnout vesmírným agenturám, musí jeho hmotnost srazit asi na 10 kg.

„Naše zařízení bude vhodné k velmi přesné analýze vesmírných částic, třeba vzorků z gejzírů na Enceladu,“ popisuje Ján Žabka. A hned dodává: „Ale připravujeme ho tak, abychom jej mohli nabídnout i pro jakékoli jiné vzdálené kosmické mise.“

Cílem je nejenom zjistit, zda metan na Enceladu či jinde vytvářejí živé organismy, ale také přesně určit složení vesmírných těles. Tedy udělat prospektorskou práci, díky níž pak mohou do vesmíru přijít těžaři. Už dnes astronomové vědí, že například některé asteroidy v sobě mají vysokou koncentraci vzácných kovů, jako jsou platina, iridium nebo palladium. 

Paládium, ruda drahého kovu

Palladium v průmyslu hned tak něco nenahradí

Vědce už dlouho zajímá jeden drahý kov. Palladium. Nechtějí do něj investovat. Chtějí jej nahradit a zbavit ho jeho ceny. Palladium vědeckou komunitu ale nadále šokuje, když nedávno absolutně rozbilo další nadějnou technologii, která ho měla nahradit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Na prahu objevitelských cest

Úkol poznávat nerosty ve vesmíru má i česká vesmírná mise SLAVIA koordinovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA. V rámci ní mají být v roce 2027 vypuštěny na oběžnou dráhu kolem Země dvě družice. A pro ně vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského pod vedením Martina Feruse připravují hmotnostní spektrometr a spektrální kameru.

Satelity budou zkoumat mikrometeoroidy a meziplanetární prach, které by jinak shořely v zemské atmosféře. Díky tomu dodají informace o výskytu nerostů mimo naši planetu.

„Jsme v podobné pozici, jako byli lidé, kteří ve středověku vymýšleli postupy námořní navigace. Díky tomu pak byly možné objevitelské cesty. My teď chceme zmapovat, kde je možné najít ve vesmíru nerosty, které tam pak budeme moci někdy v budoucnu těžit,“ přirovnává Ján Žabka.

Nejnovější snímek vesmíru

Unikátní snímky Slunce. Tak blízko hvězdě ještě člověk nikdy nebyl

Evropská sonda se dostala na vzdálenost 48 milionů kilometrů. Nyní bude kolem hvězdy kroužit a v říjnu by se měla dostat dokonce na vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů.

Přečíst článek

Zapojují se technici i právníci

Přípravy na potenciální těžbu ve vesmíru už ostatně ve světě probíhají. Patří mezi ně například navržení vrtné soupravy, která z kosmického objektu s nepatrnou gravitací volně neodlétne do vesmíru a pochytá i volně se vznášející vytěžený materiál. Jiní experti zase promýšlejí, jak asteroid plný cenných prvků zachytit a odtáhnout ke zpracování k Zemi.

A ke slovu přicházejí i právníci. Mezinárodní Smlouva o kosmickém prostoru stanovuje, že kosmický prostor patří celému lidstvu a žádný stát si jej nesmí přisvojovat. Bude nutné prosadit takový právní výklad, že těžit suroviny na vesmírném tělese neznamená přisvojit si toto těleso, ale využít jej v zájmu celého lidstva.

sluneční erupce

Do vesmíru vzlétla česká družice, která pomůže chránit nejen naše mobily

České vědecké přístroje vynesla ve čtvrtek na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského mysu Canaveral. Mimo jiné budou sledovat energetické částice vyvržené Sluncem, jimž se sice poeticky říká sluneční vítr, ale které mohou až hororově poškodit elektroniku i elektrické sítě na Zemi.

Přečíst článek

Další aplikace vědy v byznyse čtěte zde

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Astronaut Reid Wiseman při jeho vesmírném "workoutu"

Naplnění snu Elona Muska o letech na Mars ohrožují limity lidského zdraví

Přečíst článek
Kráva

Wellfare zvířat dostává nový rozměr. Díky počítačovému vidění a umělé inteligenci

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme