Od TikToku k vyšívání i kovářství. Jak se staré koníčky vracejí mezi mladé
V době, kdy většina dne probíhá na obrazovkách telefonů a počítačů, se stále více mladých lidí vrací k překvapivě staromódním koníčkům. Vyšívání, pletení, keramika, origami, zahradničení nebo dokonce desková hra mahjong znovu získávají popularitu. Podle agentury AP jde o způsob, jak si odpočinout od digitálního světa a znovu objevit radost z práce rukama.
Američanka Emma MacTaggartová se k vyšívání vrátila společně se svými spolubydlícími. Z původně nenápadného experimentu se brzy stal téměř každodenní rituál. „Byl to opravdu terapeutický způsob, jak se odpoutat od práce a stresu. A také příležitost dělat něco rukama místo bezmyšlenkovitého projíždění telefonu,“ říká. „Nakonec jsme tím byly úplně posedlé.“
MacTaggartová patří k rostoucí skupině mladých lidí, kteří objevují kouzlo analogových koníčků. Paradoxní přitom je, že právě sociální sítě pomohly tyto aktivity znovu zpopularizovat.
Některé z nich – například pletení nebo vyšívání – dostaly na internetu nálepku „babičkovských koníčků“. Odkazuje na generace žen, které se jim tradičně věnovaly. Vedle nich ale mladí objevují i další řemesla, například keramiku, origami nebo dokonce kovářství.
Maratonská sezóna v New Yorku je v plném proudu. Městské parky i ulice od Central Parku po Brooklyn a Bronx zaplňují tisíce běžců. Fenomén, který začal jako forma pohybu během pandemie, se proměnil v jeden z hlavních motorů ekonomiky i sociálního života metropole.
Běhání jako motor ekonomiky i seznamka. Běžci v New Yorku generují miliardy
Enjoy
Od dob covidu
Velký návrat těchto aktivit začal během pandemie covidu-19, kdy lidé trávili více času doma. Zájem ale nezmizel ani po jejím skončení. Naopak – pro mnoho lidí se stal součástí každodenního života.
MacTaggartová dnes dokonce proměnila svůj koníček v podnikání. Založila značku What’s the Stitch, kde prodává vyšívací plátna, návrhy i doplňky. Tradiční techniku přitom často kombinuje s nadsázkou, humorem a někdy i provokativními nápisy. „Je to historicky velmi formální řemeslo, takže je zábavné dát mu mladistvý nádech,“ říká.
Podle psycholožky Jaime Kurtzové z Univerzity Jamese Madisona mohou podobné činnosti pomáhat snižovat stres a úzkost. Vyžadují soustředění, někdy představují výzvu a zároveň přinášejí pocit uspokojení z dokončené práce. „Koníčky jsou opravdu důležité. Jenže mnoho z nás na ně zapomnělo, protože máme pocit, že jsme neustále příliš zaneprázdnění,“ říká Kurtzová. „Najít si na ně alespoň trochu času je ale velmi smysluplné.“
Analogové koníčky navíc často vytvářejí nové komunity. Clara Shermanová například pomáhá znovu popularizovat starou čínskou hru mahjong mezi mladší generací. „Když hrajeme s přáteli, mám pocit, jako bych byla v malé bublině. Existujeme jen my a hra,“ popisuje. „Je to chvíle, kdy opravdu vypnete.“
Ne všichni se ale snaží technologie úplně opustit. Někteří naopak hledají způsob, jak je s novými koníčky propojit.
Dvaadvacetiletý Isaiah Scott například miluje pozorování ptáků. K zaznamenávání svých pozorování používá aplikaci eBird, která zároveň pomáhá vědcům sledovat migraci a vývoj populací. Scott přirovnává tento koníček k videohře Pokémon. „Je to jako videohra, ale v reálném životě,“ říká. Cestování za novými druhy ptáků podle něj připomíná odemykání nových map ve hře. Sám už zaznamenal přibližně 800 různých druhů.
Jeho zájem nakonec přerostl v mnohem větší projekt. Scott založil neziskovou organizaci zaměřenou na ochranu přírody a dokonce koupil pozemek ve státě Georgia, který chce využít jako přírodní rezervaci.
Internet přitom mnoha lidem pomáhá proměnit koníčky v podnikání. Příkladem je i kovářka Anna Weareová, známá na sociálních sítích jako AnvilAnna. Díky videím na TikToku si vybudovala mezinárodní publikum a dnes má na své ručně vyráběné ostruhy čekací listinu dlouhou téměř rok.
Podle ní se lidé stále více vracejí k tradičním řemeslům, protože jsou unavení z levných a rychle opotřebitelných výrobků. „Lidé chtějí, aby věci vydržely,“ říká. „A právě proto tahle řemesla existují už stovky let.“
Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.
Nábytek z konopí a starých skříní. Český výrobce z Rousínova sází na cirkulární budoucnost
Reality
Spojování lidí
Podobné projekty navíc spojují lidi po celém světě. Kristie Landingová například založila platformu Verse & Sip, která propojuje milovníky poezie, ručně psaných dopisů a papírových řemesel.
Nedávno spustila službu pro lidi, kteří si chtějí najít dopisovacího přítele. A v rámci svého „poštovního klubu“ každý měsíc posílá stovkám lidí po světě originální báseň doplněnou o čaj. „Snažím se vytvářet pomalejší momenty na platformách, které jsou založené na rychlých videích,“ říká. „Chvíle, které vás na moment zastaví.“
Pro mnoho lidí nejde jen o krátkodobý trend. Analogové koníčky vnímají jako vědomý návrat k pomalejšímu způsobu života.
MacTaggartová se označení „babičkovský koníček“ nebrání. „S přáteli si děláme legraci, že jsem vlastně celý život babička,“ směje se. „Takže je docela příhodné, že se z toho nakonec stala moje kariéra.“
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
