Chlebíček je národní poklad. Cizinci ho okukují ve výlohách
Francouzi mají amuse bouche, Britové sendvič a Češi chlebíček. Jak se jeho podoba proměnila během 100 let? A který mají Češi nejraději?
Neobejde se bez něj téměř žádná česká oslava, ale propadli mu i turisté. První pražskou šunku, vajíčko a kyselou okurku naservíroval na veku před více než 100 lety Jan Paukert na Národní třídě. Původně byl o něco menší, než je dnes. Jak říkal malíř Jan Skramlík, kvůli kterému Jan Paukert chlebíček vymyslel, „tak na dvě tři kousnutí”.
Pražský lahůdkář, k němuž nejenom na chlebíčky, ale třeba i na francouzské šampaňské chodili i známé osobnosti té doby, mezi nimiž nechyběl Vlasta Burian, Zdeněk Štěpánek, Hana Vítová, Lída Baarová nebo Jan Werich, dovedl chlebíček k dokonalosti. Jeho základem byla domácí majonéza. A chlebíčky, třeba i ten s rostbífem a cibulovou majonézou, dodával i na stůl prezidenta Masaryka. Vlasta Burian miloval chlebíčky od Paukerta natolik, že v podniku pořádal pro své přátele chlebíčkové párty.
Nejoblíběnější je klasika
Paukertův vynález si našel místo například ve Václavské pasáži v Ovocných lahůdkách Světozor, jejichž historie se píše od poloviny 70. let minulého století. Kupují si je tam sice převážně Češi střední a starší generace, občas ale do Světozoru na chlebíček zavítají i cizinci. „Průvodci turistů popisují český fenomén chlebíčku a ukazují vitríny s našimi chlebíčky,” přibližuje marketingová specialistka Marcela Spilková. Chlebíčky tvoří 20 procent obratu. Nejvíc na odbyt jsou ty s bramborovým salátem, naopak ty moderní s avokádem mezi zákazníky tak úspěšné nejsou.
Tradiční české lahůdkářství je i na Letné. Chodí do něj nejenom místní, ale pro svůj oblíbený chlebíček si tam neváhají dojet ani lidé z opačného konce Prahy. „Záleží na sezoně, v těch silnějších měsících mimo léto, prodáme až dva tisíce kousků denně,” vypráví Anna Zamrazilová. Ta prodejnu provozuje se svým manželem od roku 2011, kdy ji převzali od předchozího majitele. Rohový dům, kde se Chlebíčkárna nachází, funguje jako prodejna potravin už od doby první republiky. Tehdy zde byla pobočka Julia Meinla.
Eva Čerešňáková, autorka, moderátorka, bývalá modelka a Česká vicemiss v pořadu VIP Eva Talks na Newstream TV zpovídá české celebrity. Pozvání do studia přijal jeden z nejznámějších kuchařů a moderátorů pořadů o gastronomii Zdeněk Pohlreich.
Kdyby zmizela třetina restaurací, tak se moc nestane, říká Zdeněk Pohlreich
Newstream TV
„Když jsme prodejnu přebírali, nevěřili jsme, že by o chlebíčky mohl být takový zájem. Sortiment jsme tedy nijak neměnili, jen mírně rozšířili například o nabídku českých a moravských vín,” dodává Zamrazilová. A potvrzuje to, co ostatní, tedy, že největší zájem je o klasiku.
Že chlebíček je pro Čechy naprosto nezbytnou součástí jídelníčku, potvrzuje i existence Chlebíček Store, který si v Libni otevřela Zuzana Tychltová. Místo veky tam používají kváskovou bagetu, a místo šunky rostlinný salám.
Více než stoletou tradici měly i lahůdky Zlatý kříž na Jungmannově náměstí. Jméno, které si Pražané spojovali jak jinak než s chlebíčkem, nosilo bistro až od roku 1948. Před znárodněním, kdy byly hodně spjaté s francouzskými delikatesami, patřily rodině Zoufalých. Po roce 1989 se podnik posunul o kousek dál, ale se stejným názvem. Lahůdky už ale neexistují.
Někdejší Grand Hotel Evropa na Václavském náměstí prošel rekonstrukcí pod bedlivým dohledem památkářů. Aby ne, vždyť jde o skvělý příklad secesní architektury. 
OBRAZEM: Na Václavák se vrátil prvorepublikový luxus. Fascinuje i dnes
Reality
Na Pražském hradě je nová restaurace. Vaří zde jídla pod dozorem známého tuzemského šéfkuchaře Pavla Sapíka. Za kolik a jak?
Na Hradě je nový podnik. Svíčková s výhledem na katedrálu je za rozumnou cenu
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
