Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Brusel potvrdil: Pozastavení dotací kvůli Babišovu možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Sídlo Agrofertu na Chodovci
Profimedia
 nst
nst

Evropská komise podle zdroje ČTK zahrnula do prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše také zemědělské fondy. České úřady podle Bruselu zatím neposkytly dostatek informací k tomu, aby Komise mohla případ uzavřít. Holding Agrofert trvá na tom, že dotace čerpá v souladu se zákonem.

Dopis Evropské komise, který české úřady obdržely 20. května a který se týká pozastavení proplácení některých dotací kvůli podezření na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše, se vztahuje také na zemědělské fondy. ČTK to potvrdil nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel.

„Konkrétně v případě zemědělských dotací může Evropská komise potvrdit, že dopis z 20. května se vztahuje také na zemědělské fondy,“ uvedl zdroj ČTK, který si nepřál být jmenován.

Dle informací ČTK nejsou dosavadní podklady dodané českými úřady pro Evropskou komisi dostačující. Brusel proto zatím nemůže dokončit posouzení případu možného střetu zájmů českého premiéra. Komise má být v pravidelném kontaktu s českými zástupci, včetně Státního zemědělského intervenčního fondu.

Ministerstvo dotace dál vyplácí

Informace z Bruselu přichází krátce poté, co český ministr zemědělství Martin Šebestyán uvedl pro Deník N, že jeho resort nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert.

Podle Seznam Zpráv vyplatil Státní zemědělský intervenční fond od doby, kdy je Andrej Babiš premiérem, holdingu Agrofert na dotacích téměř 200 milionů korun.

Evropská komise už minulý týden požádala české úřady o informace o opatřeních, která měla zabránit možnému střetu zájmů českého premiéra.

Babiš považuje věc za vyřešenou

Andrej Babiš v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Tím podle svého výkladu střet zájmů vyřešil.

Martin Kupka (ODS)

Kupka se pustil do Babiše: O střetu zájmů lže, část firem do fondu nezahrnul

Premiér Andrej Babiš podle předsedy ODS Martina Kupky lže, když tvrdí, že vyřešil svůj střet zájmů. Kupka novinářům řekl, že premiér nezveřejnil statut svěřenského fondu a část svých firem do něj vůbec nezahrnul.

Přečíst článek

Evropská komise však nyní zjišťuje, zda jsou přijatá opatření dostatečná i z pohledu pravidel Evropské unie. Právě od výsledku tohoto posouzení se může odvíjet další postup při proplácení evropských dotací.

Agrofert: Dotace čerpáme podle pravidel

Holding Agrofert jakékoli pochybení odmítá. Podle mluvčího Pavla Heřmanského společnost čerpala a čerpá dotace v souladu se zákonem.

Dotace jsme čerpali a čerpáme v souladu se zákonem, proto jsme nikdy neměli pochybnosti o tom, že na ně máme nárok. Dotace čerpáme podle stejných pravidel společné zemědělské politiky jako všichni ostatní v EU,“ uvedl Heřmanský.

Dodal také, že podle právních analýz poskytovatelů veřejných podpor vlastnické uspořádání Agrofertu umožňuje firmám z koncernu ucházet se o dotace i veřejné zakázky stejně jako jiným podnikatelským subjektům v České republice.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Dálnice D11

Michal Nosek: Dálnice z obranných peněz. Okamura s Babišem a Macinkou nadávají na Brusel, ale miliardy na D11 uvítají

Přečíst článek

Kryštof Míšek: Nové státní dluhopisy jako past. Stát může zopakovat drahou chybu z inflační krize

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)
Profimedia
Kryštof Míšek

Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.

Protiinflační dluhopisy mohou na první pohled působit jako atraktivní a férový nástroj pro ochranu úspor domácností. Z pohledu státu však představují potenciálně velmi drahou formu financování dluhu, zejména v případě návratu vyšší inflace.

Státní dluhopis srovná banky do latě, dají klientům lepší podmínky, tvrdí ekonom Křeček

O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.

Přečíst článek

Česká republika si tento scénář ostatně již jednou vyzkoušela. Před pandemií covidu-19 stát emitoval protiinflační dluhopisy, které se následně během inflační vlny v letech 2021 až 2023 výrazně prodražily. Podle odhadů stát zaplatil na úrocích zhruba o deset miliard korun více, než kdyby se financoval standardně na trhu.

To nejsou abstraktní peníze. Jsou to prostředky, které pak chybějí ve vzdělávání, infrastruktuře nebo zdravotnictví.

Británie ukazuje, jak drahé může být inflační riziko

Varovné příklady ze světa přitom už existují. Nejvýraznější je dlouhodobě Velká Británie, která v minulosti emitovala rozsáhlý objem dluhopisů s inflační doložkou. Prudký růst inflace následně výrazně zvýšil náklady dluhové služby a přispěl k růstu výnosů britských dlouhodobých dluhopisů na nejvyšší úrovně od konce 90. let.

Kdo se zajímá o finanční trhy, ten v posledních letech dobře viděl, že Británie prochází jednou politickou krizí za druhou, ekonomika stagnuje a ceny rostou. Jedna věc je přitom mimořádně důležitá: obrovský podíl inflačně indexovaných dluhopisů na celkovém britském státním dluhu.

Čtvrtina britského dluhu je navázaná na inflaci

Britské inflačně indexované státní dluhopisy mají kupóny i jistinu navázané na RPI, tedy britský index maloobchodních cen. Když ceny rostou, automaticky rostou i náklady státu.

Pro investora je to výhodný produkt. Pro státní rozpočet je to ale riziko.

Ve Velké Británii tvoří indexované dluhopisy více než čtvrtinu veškerého emitovaného státního dluhu. V nominální hodnotě jde přibližně o 685 miliard liber, tedy zhruba 18 bilionů korun při současném kurzu libry vůči koruně.

Už nyní jsou britské náklady na obsluhu dluhu rekordní. Představují 8,3 procenta všech veřejných výdajů a více než 3,7 procenta HDP.

Český stát by neměl opakovat stejnou chybu

Britský příklad ukazuje, proč mohou být dluhopisy s inflační doložkou pro stát v době vyšší inflace mimořádně nevýhodné. A právě tato zkušenost by měla být varováním i pro Českou republiku.

To, co v době nízké inflace vypadá jako férový produkt pro domácnosti, se při návratu inflační vlny může změnit v drahý a zbytečně rizikový způsob financování státu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)

Schillerová hlásí nápor na státní dluhopisy. Češi si objednali cenné papíry za 44 miliard

Češi berou státní dluhopisy ve velkém. Objednávky Dluhopisů Republiky už dosáhly 44,3 miliardy korun a více než dvojnásobně překonaly původní plán ministerstva financí. Největší zájem je o pětileté fixní dluhopisy.

Přečíst článek

Velmi mě proto překvapuje, že za potlesku části analytiků se český stát chystá podobnou chybu zopakovat, tentokrát proto, aby se zavděčil veřejnosti. Jenže veřejné finance nejsou marketingový nástroj. Pokud stát špatně nacení inflační riziko, nezaplatí to abstraktní rozpočet. Zaplatí to daňový poplatník.

Autor je hlavní ekonom Argos Capital

Související

video

Co přinese rok 2024 z pohledu investic? I o tom mluvili experti na konferenci EMUN

Přečíst článek

Fotbal vynáší. Hodnota evropských klubů za dekádu vyskočila na trojnásobek

Fotbalisté Realu Madrid
Profimedia.cz
Stanislav Šulc

Vychází prestižní žebříček nejhodnotnějších fotbalových klubů Football Benchmark pro rok 2026. První příčku si pohlídal Real Madrid, druhá skončila Barcelona, za níž následuje trojice anglických týmů. Celková hodnota 32 největších evropských týmů meziročně vzrostla o 12 procent. Za poslední dekádu se ale zvýšila téměř na trojnásobek.

Fotbal je výnosná hra. Zejména pro vlastníky klubů. Potvrzuje to nejnovější vydání žebříčku Football Benchmark Football Clubs’ Valuation: The European Elite pro rok 2026, který ukazuje, že celková hodnota 32 největších evropských klubů činí 72,6 miliardy eur. Meziročně to představuje růst o 12 procent, za dekádu, kdy žebříček vychází, jde o nárůst o 176 procent.

Žebříčku vévodí kluby prestižní anglické Premier League, kterých se zde objevilo hned devět, nicméně první dvě příčky okupují týmy španělské La Ligy. Nejhodnotnějším zůstává Real Madrid s valuací 7,7 miliardy eur, následuje FC Barcelona s hodnotou 5,9 miliardy. Barcelona si přitom připsala nejvyšší meziroční nárůst z první desítky, když si připsala 33 procent hodnoty.

ManU vypadl z top 3

Z anglických týmů sice nadále vládne dvojice týmů z Manchesteru City a United (oba s hodnotou 5,1 miliardy eur), ale výrazněji poskočil Arsenal, který letos ovládl ligu.

„Football Benchmark připsal Arsenalu 23 procent hodnoty, čímž se přiblížil dvěma manchesterským klubům. Historicky nejbohatší anglický tým Manchester United letos vypadl z top 3, což se stalo vůbec poprvé v historii tohoto žebříčku,“ komentuje aktuální hodnoty klubů David Hellier z agentury Bloomberg.

Hodnota Arsenalu za uplynulou dekádu narostla o 200 procent, což je více než průměr všech 32 nejhodnotnějších klubů Evropy. Hellier ale upozorňuje, že nejvyšší nárůst zaznamenal bohatý francouzský tým Paris Saint-Germain. „Díky investicím Qatar Sports Investments a Arctos Partners hodnota týmu vyrostla o více než 400 procent,“ uvádí Hellier s tím, že právě tyto dva týmy se spolu utkají ve finále Ligy mistrů tuto sobotu v budapešťské Puskás Areně.

West Ham v ohrožení

Žebříček The European Elite neobsahuje žádný z českých týmů, přesto i zde najdeme českou stopu. S valuací přesahující 1,1 miliardy eur tu totiž je další anglický tým West Ham United, jehož spolumajitelem je Daniel Křetínský.

Nicméně West Ham v nedávno skončeném ročníku Premier League propadl a příští ročník bude hrát nižší soutěž. To se přirozeně podepíše na příjmech klubu, které jsou pro nacenění klubu klíčové. V dalším vydání si tak může West Ham United pohoršit.

Související

Gianni Infantino

FIFA rozdá týmům na mistrovství světa rekordní balík. Fanoušci ale zuří: ceny vstupenek vzrostly desetinásobně

Přečíst článek
Sport bez odpadu: Martin Šlapák a Nadace Tipsport mění stadiony. Projekt o víkendu vstupuje do dalšího ročníku

Sport bez odpadu: Martin Šlapák a Nadace Tipsport mění stadiony. Projekt o víkendu vstupuje do dalšího ročníku

Přečíst článek
Doporučujeme