Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.

V roce 2024 bylo v Česku v provozu jen přibližně 350 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. Pro srovnání, v Rakousku přes 4 tisíce MW, přičemž Rakousko je podobně hornatá země, kde také ne všude fouká ideálně. V Německu je to ještě více, tedy přes 60 tisíc MW, z toho významná část ve vnitrozemí, nikoli jen na pobřeží nebo v moři. A Polsko se v roce 2025 se dostalo již přes 10 tisíc MW.

Nižší spotřeba a mírná zima. V EU se poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu

Trhy

V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).

ČTK

Přečíst článek

Z analýz Energetického regulačního úřadu má ČR reálný potenciál pro instalaci až 7 000 MW větrné energie, a to zejména na Vysočině, v severních Čechách, na jižní Moravě nebo v Jeseníkách. V praxi se ale ukazuje, že díky technologickým pokrokům, které zvyšují efektivitu moderních větrných elektráren, je jejich provoz smysluplný na téměř celém území Česka.

Ekonomický přínos pro stát a obce

Zatímco ekologické přínosy jsou často zmiňovány – snížení emisí CO₂, nezávislost na fosilních palivech – ekonomické benefity bývají opomíjeny. Přitom mohou být pro obyvatele klíčovým argumentem. 

· Nižší cena energie v budoucnu: Větrná energie je po výstavbě levná. Nezávisí na cenách paliv a nevyžaduje drahý provoz. Podle Mezinárodní agentury pro energii IEA patří onshore větrná energie mezi nejlevnější zdroje elektřiny.

· Investice v regionech: Jeden větrný park znamená stovky milionů korun investic do místní infrastruktury, dopravy, zaměstnanosti i služeb. V době výstavby vznikají pracovní místa ve stavebnictví, logistice, montážních službách. Po spuštění přichází dlouhodobé příjmy z provozu.

· Přímé příjmy pro obce: Obce, na jejichž území větrné elektrárny stojí, často uzavírají smlouvy s investory o dobrovolných příspěvcích do rozpočtu. Ty se běžně pohybují ve vyšších statisících až milionech korun ročně za jednu turbínu dle velikosti turbíny a jejich počtu. Tyto prostředky pak slouží na opravy škol, veřejného osvětlení nebo podporu spolků.

· Zhodnocení obecního majetku: Pokud obec vlastní pozemky, na nichž turbíny stojí, získává nájemné, které může představovat další statisícové příjmy ročně.

Výnosné partnerství v Německu

V Německu běžně existují komunitní energetické projekty, kde jsou vlastníky větrných elektráren přímo občané nebo obce. Zisky pak plynou přímo místním, nikoli zahraničním investorům nebo velkým koncernům. Tento model lze přenést i do českého prostředí – některé obce o podobných možnostech už uvažují.

Co brzdí rozvoj v Česku?

Hlavní překážkou nejsou technické nebo přírodní podmínky, ale nejasná legislativa, zdlouhavé povolovací procesy a nedostatek politické vůle. Investoři často čekají roky na schválení projektů. Mnoho projektů končí už v počátku kvůli odporu části veřejnosti, který je však často založený na mýtech jako infrahluk, negativní vliv na zdraví nebo počasí apod.

Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt

Zprávy z firem

Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.

ČTK

Přečíst článek

Podle expertů z ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie by zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení mohlo Česku do roku 2030 přinést investice přesahující 300 miliard korun. Tyto projekty zároveň znamenají přímé příjmy pro desítky obcí a stabilní, cenově dostupnou elektřinu pro všechny české domácnosti.

Větrná energie jako ekonomická šance, nikoliv ekologický luxus

Rozvoj větrné energetiky v ČR by neměl být vnímán jako ústupek ekologickým aktivistům. Naopak, jde o čistě racionální ekonomické rozhodnutí, které může posílit energetickou soběstačnost, přinést nové příjmy obcím, vytvořit pracovní místa a v konečném důsledku.

Aktualizováno

Češi mají nejdražší elektřinu ze zemí V4. Natankují však nejlevněji

Money

Češi mají nejdražší elektřinu v regionu visegrádské čtyřky (V4). Zatímco většina okolních zemí využívá regulaci cen nebo další státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou. Naopak ceny pohonných hmot v ČR patří v současné době k nejlevnějším v Evropě. Všechny země mají také problémy s dostupnosti vlastního bydlení, v Česku vázne výstavba. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas.

ČTK

Přečíst článek