Větrná energie: Promarněná ekonomická příležitost pro celé Česko?
Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.
V roce 2024 bylo v Česku v provozu jen přibližně 350 MW instalovaného výkonu větrných elektráren. Pro srovnání, v Rakousku přes 4 tisíce MW, přičemž Rakousko je podobně hornatá země, kde také ne všude fouká ideálně. V Německu je to ještě více, tedy přes 60 tisíc MW, z toho významná část ve vnitrozemí, nikoli jen na pobřeží nebo v moři. A Polsko se v roce 2025 se dostalo již přes 10 tisíc MW.
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
Nižší spotřeba a mírná zima. V EU se poprvé vyrobilo více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí a plynu
Trhy
Z analýz Energetického regulačního úřadu má ČR reálný potenciál pro instalaci až 7 000 MW větrné energie, a to zejména na Vysočině, v severních Čechách, na jižní Moravě nebo v Jeseníkách. V praxi se ale ukazuje, že díky technologickým pokrokům, které zvyšují efektivitu moderních větrných elektráren, je jejich provoz smysluplný na téměř celém území Česka.
Ekonomický přínos pro stát a obce
Zatímco ekologické přínosy jsou často zmiňovány – snížení emisí CO₂, nezávislost na fosilních palivech – ekonomické benefity bývají opomíjeny. Přitom mohou být pro obyvatele klíčovým argumentem.
· Nižší cena energie v budoucnu: Větrná energie je po výstavbě levná. Nezávisí na cenách paliv a nevyžaduje drahý provoz. Podle Mezinárodní agentury pro energii IEA patří onshore větrná energie mezi nejlevnější zdroje elektřiny.
· Investice v regionech: Jeden větrný park znamená stovky milionů korun investic do místní infrastruktury, dopravy, zaměstnanosti i služeb. V době výstavby vznikají pracovní místa ve stavebnictví, logistice, montážních službách. Po spuštění přichází dlouhodobé příjmy z provozu.
· Přímé příjmy pro obce: Obce, na jejichž území větrné elektrárny stojí, často uzavírají smlouvy s investory o dobrovolných příspěvcích do rozpočtu. Ty se běžně pohybují ve vyšších statisících až milionech korun ročně za jednu turbínu dle velikosti turbíny a jejich počtu. Tyto prostředky pak slouží na opravy škol, veřejného osvětlení nebo podporu spolků.
· Zhodnocení obecního majetku: Pokud obec vlastní pozemky, na nichž turbíny stojí, získává nájemné, které může představovat další statisícové příjmy ročně.
Výnosné partnerství v Německu
V Německu běžně existují komunitní energetické projekty, kde jsou vlastníky větrných elektráren přímo občané nebo obce. Zisky pak plynou přímo místním, nikoli zahraničním investorům nebo velkým koncernům. Tento model lze přenést i do českého prostředí – některé obce o podobných možnostech už uvažují.
Co brzdí rozvoj v Česku?
Hlavní překážkou nejsou technické nebo přírodní podmínky, ale nejasná legislativa, zdlouhavé povolovací procesy a nedostatek politické vůle. Investoři často čekají roky na schválení projektů. Mnoho projektů končí už v počátku kvůli odporu části veřejnosti, který je však často založený na mýtech jako infrahluk, negativní vliv na zdraví nebo počasí apod.
Výstavbu větrného parku o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW) připravuje společnost ČEZ PV & Wind v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), by se tak stal největším větrným parkem v zemi, uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). V Česku byly na konci loňského roku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 352 MW.
Místo tanků větrníky. ČEZ chystá u Ralska větrný megaprojekt
Zprávy z firem
Podle expertů z ČVUT a Komory obnovitelných zdrojů energie by zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení mohlo Česku do roku 2030 přinést investice přesahující 300 miliard korun. Tyto projekty zároveň znamenají přímé příjmy pro desítky obcí a stabilní, cenově dostupnou elektřinu pro všechny české domácnosti.
Větrná energie jako ekonomická šance, nikoliv ekologický luxus
Rozvoj větrné energetiky v ČR by neměl být vnímán jako ústupek ekologickým aktivistům. Naopak, jde o čistě racionální ekonomické rozhodnutí, které může posílit energetickou soběstačnost, přinést nové příjmy obcím, vytvořit pracovní místa a v konečném důsledku snížit ceny elektřiny pro všechny spotřebitele.
Češi mají nejdražší elektřinu v regionu visegrádské čtyřky (V4). Zatímco většina okolních zemí využívá regulaci cen nebo další státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou. Naopak ceny pohonných hmot v ČR patří v současné době k nejlevnějším v Evropě. Všechny země mají také problémy s dostupnosti vlastního bydlení, v Česku vázne výstavba. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas.
Češi mají nejdražší elektřinu ze zemí V4. Natankují však nejlevněji
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
