Ukrajina pracuje na obnovení výměn válečných zajatců s Ruskem a v tomto směru se koná řada schůzek a jednání. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov oznámil, že Kyjev a Moskva obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod.

„Počítáme s obnovením výměn válečných zajatců,“ napsal Zelenskyj na síti X. „V současné době se uskutečňuje mnoho schůzek, jednání a telefonátů, aby se toho dosáhlo,“ dodal.

Umerov v sobotu oznámil, že v posledních dnech v Turecku a ve Spojených arabských emirátech vedl rozhovory o obnovení procesu výměn zajatců, jejichž výsledkem by mohlo být propuštění 1200 Ukrajinců. V nejbližší době se podle něj uskuteční na toto téma technické konzultace, aby se doladily procedurální a organizační detaily.

Ruská strana věc zatím nekomentovala a není tak jasné, zda panuje shoda na počtu propuštěných.

Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání zástupců Ukrajiny a Ruska, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.

Putin pochopil, že Rusko má to, co Američané hrozně chtějí: materiály pro AI

Leaders

Jak daleko je Rusko v rozvoji umělé inteligence a robotiky, se kvůli jeho válečné izolaci moc neví. Má ale vzácné prvky, který chce celý svět, hlavně Američané. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Akcie polského energetického podniku Orlen prudce rostou. Od začátku letošního roku přidaly na varšavské burze zhruba 120 procent a před přibližně dvěma týdny historicky vůbec poprvé uzavřely nad psychologickou hranicí 100 zlotých za kus. V pátek uzavřely na hodnotě 104 zlotých za akcii, což je nový rekord.

Podnik, jenž vlastní také rafinérie v Česku, neboť pod jeho křídla spadá Unipetrol, těží zejména z nárůstu rafinačních marží. Modelová rafinační marže Orlenu letos od ledna do října vzrostla o přibližně 124 procent, když v říjnu činila 16,6 dolaru na barel. Pro srovnání, roku 2019, tedy v posledním roce před pandemií covidu a válkou na Ukrajině, činila tehdejší průměrná modelová rafinační marže Orlenu jen 5,1 dolaru na barel. Nyní je tedy více než trojnásobná. Rafinační marže Orlenu představuje na barel ropy přepočtený rozdíl mezi tržbami z prodeje ropných produktů typu benzínu či motorové nafty a náklady v podobě hlavně surové ropy a z malé části zemního plynu. 

Růst rafinační marže Orlenu pomáhá vysvětlovat, proč čeští řidiči dnes platí za pohonné hmoty znatelně více než zmíněného roku 2019, přestože korunová cena barelu ropy Brent se v posledních měsících, zhruba od přelomu srpna a září, pohybuje na srovnatelných úrovních jako právě roku 2019. Benzín je nyní v Česku o zhruba 1,60 koruny za litr dražší než tehdy, motorová nafta o 1,10 koruny za litr. Přičemž ovšem roku 2021 došlo ke snížení spotřební daně z ní o korunu na litr. Pokud se se spotřební daň z nafty nezměnila, ta by dnes byla dokonce o zhruba dvě koruny vyšší než před šesti lety. Pohonné hmoty v ČR jsou tak dnes fakticky v průměru o takřka dvě koruny na litr draží než roku 2019, i když tedy současná cena surové ropy v přepočtu do korun je plně srovnatelná s tou tehdejší. 

Rafinační marže Orlenu by přitom měly zůstat poměrně vysoké i v listopadu a v dalších měsících. Zlepšují vyhlíženou ziskovost celého podniku, která pak láká další a další investory do jeho akcií. Těm motoristům – polským, českým i jiným –, kteří vlastní akcie Orlenu se tedy jimi placené vyšší ceny pohonných hmot vrací v podobě růstu ceny akcií polského podniku.

Ukrajinské útoky

Klíčovým důvodem růstu marží Orlenu jsou ukrajinské úroky na rafinérie v Rusku. Ukrajinské síly v poslední době natolik zefektivnily využívání dronů v hloubi ruského území, že jsou schopny vyřazovat z provozu podstatnou část ruské rafinační kapacity na týdny, ba měsíce. Například včera se ukrajinská armáda přihlásila k dronovému útoku na rafinérii ruského státem ovládaného podniku Rosněfť v Rjazani, zhruba 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Daná rafinérie patří mezi pětici největších v Rusku.

Od letošního léta je v důsledku zejména právě ukrajinských útoků ruská rafinační kapacita znatelně pod úrovní svého předchozího pětiletého minima (viz graf níže; bílá vs. fialová křivka). 

Část rafinační kapacity Ruska se vlivem ukrajinských úderů dokonce ztrácí nenávratně. Z celosvětového pohledu pak tedy naplno funguje menší počet rafinérií, snižuje se konkurence mezi nimi, takže si mohou účtovat vyšší marže.

Netýká se to jen rafinérií Orlenu, jde o globální fenomén, jejž navíc podpořily o říjnové sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Lukoil a zmíněnou Rosněfť.

Rafinační marže stoupají nejen v Evropě, ale také v Asii či Americe, podle dat Bloombergu jsou pro tuto část roku nejvyšší minimálně od roku 2018 (viz graf níže; od shora dolů po řadě zachycuje vývoj marží v Evropě, v Asii a v Americe). Pozornosti investorů to neuniká. Akcie texaského provozovatele rafinérií Valero letos poskočily o zhruba 50 procent a v pátek uzavřely na dějinném rekordu bezmála 182 dolarů za kus. Akcie tureckého podniku Turkiye Petrol Rafinerileri jsou letos nahoře o přibližně 40 procent (byť v přepočtu do dolarů o zhruba dvacet procent), přičemž v těchto dnech uzavírají kolem své historicky rekordní hodnoty zhruba 200 lir za kus.

I když se obchodníci s ropou obávají spíše jejího globálního přebytku, kterážto obava tlačí cenu dolů, zpracovatelé ropy – rafinérie – navyšují zisky díky popsané redukci globální rafinační kapacity.