Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Alkohol na pranýři. Pivovar Clock míří k rekordnímu výstavu díky nealko pivu Krystus

Pivovar Clock
ČTK
 ČTK

Společnost Pivovar Clock z Potštejna na Rychnovsku čeká další růst odbytu nealkoholického piva, uvedl jednatel pivovaru Jiří Andrš. V jeho portfoliu se letos stalo nejprodávanějším pivem. Minipivovar, který za rok uvaří asi 40 druhů piv, dělá i bezlepkové pivo z čiroku. Letošní výstav pivovaru by se měl zvednout k rekordním až 10 tisícům hektolitrům piva po loňských 9090 hektolitrech.

„Trend růstu nealkoholických piv bude pokračovat. Lidé dnes chtějí jíst a pít zdravě a alkohol je tak trošku na pranýři. Také chuťový profil dobrého nealko piva lidé tak rozdílně nevnímají,“ uvedl Andrš. Konzumenti se podle něj v poslední době také odklonili od silnějších piv, nicméně tradiční ležák si své pozice drží.

FOTOGALERIE: Nahlédněte do pivovaru Clock

Nealko trhá rekordy

Nealkoholické pivo Krystus, které letos výstavem překonalo desítku Hektor, se v portfoliu pivovaru řadí k dalším pěti základním pivům. Jejich podíl na výstavu je v souhrnu kolem 50 procent. Z pohledu odbytu podle obalů pivovar zaznamenává růst prodej piva v plechovkách. Jejich podíl na odbytu zatím dosáhl 25 procent. „Sudové pivo roste s výstavem a jeho podíl je na úrovni 50 až 60 procent. Zbytek připadá na lahvové pivo, které stagnuje,“ uvedl Andrš s tím, že největším odbytištěm pivovaru je Praha.

První piva Pivovar Clock podnikatelů Andrše a Ivo Muthsama uvařil v roce 2014 v objektu historického pivovaru v centru Potštejna. Postupem času již zařízení přestávalo kapacitou stačit, a tak pivovar začal v roce 2021 vařit pivo v areálu bývalé potštejnské továrny Fenetra. Tehdejší investice do pořízení a rekonstrukce továrního areálu a do nové technologie zhruba s trojnásobným výkonem činila asi 50 milionů korun. V původním areálu pivovar provozuje pivnici s restaurací a pekárnu.

Stanislav Bernard: Jdeme vlastní cestou. A prostě vaříme pivo, které chutná

Stanislav Bernard: Jdeme vlastní cestou. A prostě vaříme pivo, které chutná

Rodinný pivovar Bernard loni uvařil rekordních 419 tisíc hektolitrů piva. Z ruiny v Humpolci se za 30 let provozu stal respektovaný hráč českého pivovarnictví. Na byznysové začátky vzpomíná spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard, který brzy oslaví sedmdesátiny. V devadesátkách se podle něj podnikalo svobodněji než dnes. „Dá se říci, že v té době jsme rozhodovali sami a nikdo nám do toho nekecal,“ řekl. Dnes podle něj podnikatele brzdí byrokracie – jak z Bruselu, tak z českých úřadů.

Přečíst článek

S pořízením nové technologie pivovar začal vařit i bezlepková piva. Jako částečnou náhradu za sladovnické ječmeny potštejnští pivovarníci zvolili čirokový slad z odrůdy Rufuss, kterou vyšlechtilo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu. „Šlo o propojeni výzkumu s praktickým využitím. Chtěli jsme nabídnout bezlepkové pivo celiakům i ostatním konzumentům. Bezlepkové pivo má budoucnost, zájem o něj roste, řada podniků jej má od nás na čepu,“ uvedl Andrš. Čirok používaný v Potštejně pochází od pěstitelů z Česka a Slovenska.

Tržby Pivovar Clock, který má 27 zaměstnanců, loni zvýšil o 11 procent na 50,1 milionu korun. Letos předpokládá nárůst na úroveň 55 milionů korun. Zisk podniku by měl být letos vyšší než loňských 529 tisíc korun.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Prohlížeč ChatGPT Atlas chce konkurovat Google. Přinese to spoustu rizik, varuje expert

ChatGPT Atlas
ČTK
 nst
nst

Společnost OpenAI, tvůrce ChatuGPT, představila nový prohlížeč Atlas. Ten chce konkurovat vyhledavači Googlu. Podle expertů je to krok o operačnímu systému na bázi AI, což přinese řadu rizik.

Prohlížeč ChatGPT Atlas od OpenAI je podle expertů na bezpečnost internetu prototypem toho, jak se budou v budoucnu používat počítače. Během několika let budou operační systémy využívat umělou inteligenci a uživatelé místo klikání na aplikace budou veškeré operace provádět prostřednictvím promptů. Zkrátka popíšete, co chcete, a umělá inteligence vše zařídí, v systému, aplikacích i na internetu.

Je to logický vývoj výpočetní techniky. Atlas demonstruje vizi, kde je umělá inteligence v centru výpočetního prostředí, rozumí kontextu vašeho digitálního života a jedná vaším jménem. Příštích několik let rozhodne, zda k této transformaci dojde bezpečně.

Narušení důvěry a hranic

„Kybernetická bezpečnost se opírá o důvěru a hranice. Zatímco tradiční výpočetní technika má jasné hranice, aplikace běží izolovaně, webové stránky nemají přístup k datům jiných webů a uživatelé schvalují každou akci, umělá inteligence tyto hranice ale ruší,“ říká Jiří Kohout, Security Architect z kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies. „Prohlížeče patří mezi nejčastěji zneužívané nástroje, protože jsou bránou k citlivým datům. S nástupem umělé inteligence se situace ještě zhorší. AI bude pracovat s plným oprávněním ve všech přihlášených relacích – bankovnictví, e-mailu, zdravotních záznamech, firemních systémech.“

Neviditelné příkazy

„Hrozbou pro AI prohlížeče je nepřímé vložení příkazu. Nebezpečné pokyny totiž mohou být skryté v obsahu nějaké webové stránky. ‚Neviditelný‘ text s instrukcemi totiž uživatel nemusí vidět, ale umělá inteligence je přečte a zpracuje,“ upozorňuje Jiří Kohout.

Pokud AI prohlížeč zpracovává webovou stránku, nedokáže rozlišit vaše legitimní pokyny od škodlivých příkazů skrytých v obsahu. Tradiční bezpečnostní přístupy, jako jsou zásady stejného původu, jsou neúčinné, protože AI agenti jednají s vašimi plnými oprávněními a AI považuje veškerý text za potenciálně proveditelný.

Jak ukázaly testy, jediná škodlivá adresa může vést ke krádežím e-mailů, dat z kalendáře nebo přihlašovacích údajů, protože AI asistent má neomezený přístup ke všemu, co děláte.

Vědec

Teroristé by mohli pomocí AI vyrábět biologické zbraně. Nový startup tomu chce zabránit

Umělá inteligence přináší nejen obrovský technologický pokrok, ale i nové existenční hrozby. Experti na bezpečnost varují před scénářem, kdy by terorista s minimálními znalostmi mohl využít AI k vytvoření „superviru“ — kombinujícího inkubační dobu HIV, nakažlivost spalniček a smrtnost pravých neštovic. Takový vývoj by mohl znamenat katastrofu. Právě obava z podobného zneužití stojí za vznikem společnosti Valthos, která má za cíl využít AI k obraně proti biologickým útokům.

Přečíst článek

Ochrana soukromí

AI prohlížeče vyžadují přístup k datům, aby mohly pracovat efektivně. Čím více kontextu o historii prohlížení, dokumentech, komunikaci a chování mají, tím jsou užitečnější. To ale vytváří rizika. Každá webová stránka, kterou uživatel navštíví, každý formulář, který vyplní, vše se stává trénovacími daty pro AI, aby uživatele lépe pochopila.

Systémy budou proudit citlivé informace, finanční údaje, lékařské záznamy nebo obchodní komunikace. AI musí vše zpracovat, aby poskytla správnou pomoc, a postupně tak vytváří stále přesnější a komplexnější digitální dvojče uživatele. Tím ale nezáměrně tvoří komplexní infrastrukturu pro možnou špionáž.

Začala éra výpočetní techniky s umělou inteligencí. Ekonomické výhody a výhody pro uživatele jsou lákavé, ale je otázkou, zda dokážeme vybudovat adekvátní zabezpečení takto komplexních datových modelů.

„Bezpečnost je nutné brát jako nedílnou součást všech projektů už od jejich počátku, oddělit příkazy uživatelů od nedůvěryhodného webového obsahu a žádat potvrzení uživatelů pro citlivé akce,“ dodává Jiří Kohout. „Organizace by měly zacházet s AI prohlížeči jako s vysoce rizikovými technologiemi, které vyžadují zvýšený dohled, jasné zásady přijatelného použití a omezení přístupu k citlivým údajům, dokud nebudou k dispozici odpovídající bezpečnostní postupy.“

Regulační orgány musí vytvořit předpisy zohledňující rizika použití AI systémů. Je potřeba vyřešit transparentnost zpracování dat, zveřejňování bezpečnostních incidentů a odpovědnost v případě, že AI systémy jednají autonomně.

Atlas je prvním krokem v transformaci výpočetní techniky. Následujících 24 měsíců rozhodne, zda bezpečnost dožene inovace. Hranice, které uživatele po desetiletí chránily, se rozpadají. Ti, kteří jako první vytvoří adekvátní ochranu, budou definovat příští generaci výpočetní techniky pro miliardy lidí po celém světě, soudí Kohout. 

Společnost OpenAI v úterý představila ChatGPT Atlas, dlouho očekávaný webový prohlížeč poháněný umělou inteligencí, postavený kolem jejího populárního chatbota – přímou výzvu pro dominantní postavení Google Chrome. Tento krok představuje nejnovější snahu OpenAI využít 800 milionů týdenně aktivních uživatelů ChatGPT a rozšířit se do dalších oblastí jejich online života prostřednictvím sběru dat o chování uživatelů v prohlížeči. Zároveň by mohl urychlit širší posun směrem k vyhledávání řízenému umělou inteligencí, kdy se uživatelé stále častěji obracejí na konverzační nástroje, které informace syntetizují, místo aby spoléhali na tradiční výsledky vyhledávání podle klíčových slov od Googlu – čímž se dále vyostřuje konkurence mezi OpenAI a Googlem.

Související

Umělá inteligence ve službách zločinu. Před čím se laik ještě ubrání a kde už nemá šanci?

Již třetina Američanů aktivně používá aplikace s umělou inteligencí. Utrácejí za ně stovky dolarů měsíčně

Přečíst článek

Chorvati obnovili povinnou vojenskou službu

Chorvati obnovili povinnou vojenskou službu
ČTK
 ČTK

Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance, a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Chorvatská armáda v současnosti podle odhadů čítá téměř 15 tisíc vojáků v aktivní službě a dalších 20 tisíc rezervistů.

Agentura AFP uvádí, že každý rok bude do služby povoláno 18 tisíc mužů nad 18 let, kteří projdou dvouměsíčním vojenským výcvikem. První kurzy odstartují na začátku příštího roku. Žen se povinná služba netýká. Muži, kteří se nebudou chtít účastnit vojenské služby kvůli přesvědčení, budou moci absolvovat civilní službu, která bude trvat tři až čtyři měsíce. Při této službě budou například součástí týmů, které pomáhají při přírodních katastrofách.

Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 korun) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.

Někteří poslanci zavedení povinné vojenské služby kritizovali s tím, že zákon diskriminuje ženy a osoby, které se služby odmítnou z přesvědčení účastnit. Podle nich například není spravedlivé, aby ti, kteří absolvují civilní službu, dostávali nižší mzdy a nebyli zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve veřejném sektoru.

Gaza

Gaza v ruinách: Válka zanechala více sutin než váží 6000 Eiffelových věží

Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme