České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, roste ale obliba plechovek
České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, pivovary lahvují 40 procent piva. Necelá třetina českého piva končí v sudech, 20 procent v plechovkách. Popularita plechovek ale dlouhodobě roste, například v roce 2016 pivovary do plechovek plnily šest procent vyprodukovaného piva. Vyplývá to z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven. První plechovky s pivem na světě se objevily před 90 lety, 24. ledna 1935, na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie.
"Popularita plechovek je poměrně logická – jde o velmi praktický obal, který je lehký, skladný, dobře se transportuje, je odolnější než skleněná lahev a díky neprůhlednosti chrání obsah před degradací slunečním světlem," uvedl výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko.
Nejvíce piva do Ruska loni dodávali a nejvíce na něm vydělávali Němci a Češi, jen Dánové vývoz přerušili. Export z Česka se dokonce meziročně zvýšil. Roste také vývoz čínského piva do Ruska. S odkazem na státní statistiky o tom na svém webu informuje ruská agentura RIA Novosti.
Češi zásobují Rusy pivem. Loni vývoz stoupl o 27 procent
Zprávy z firem
Stabilní zůstává uchovávání piva v cisternách, v roce 2016 i v roce 2023 v nich skončily zhruba tři procenta piva. Pokles ale zaznamenal svaz u sudů, ještě v roce 2016 se 37 procent piva prodalo v sudech, předloni v sudech skončilo 29 procent piva. Slunečko pokles vysvětluje postupným přesunem konzumace piva z hospod do domácností. Podle jeho loňského vyjádření se zhruba 30 procent piva vypije v hospodách a restauracích, 70 procent piva nakoupí lidé v maloobchodech.
Pivovary v ČR předloni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,7 procenta méně. Z toho do PET lahví bylo naplněno osm procent piva, o čtyři procenta méně než v roce 2016. Přestože jejich obliba klesá, podle Slunečka mezi výhody PET lahví patří praktické větší balení, které umožňuje manipulaci a prodej většího množství piva najednou.
Lahve vládnou trhu
Dlouhodobě nejoblíbenějším balením ale zůstávají lahve. Předloni bylo 40 procent veškerého českého piva prodáno v lahvích, v roce 2016 to bylo 42 procent. "Skleněné lahve jsou výhodné díky fungujícímu systému zálohování, jsou tedy využívány opakovaně a snižují se tím nároky na výrobu nových. Tmavé sklo také zabraňuje působení světla," uvedl Slunečko.
Slunečko upozornil, že žádný z obalů nemění chuť piva ve srovnání s ostatními. "I přes roky kolující mýty jsou všechny typy obalů velmi šetrné k obsahu a nijak ho neznehodnocují," podotkl.
Plechovky na pivo začaly postupně dobývat svět od 50. let minulého století. V některých zemích prodej v piva v plechovkách tvoří většinu prodeje. Hliníkové plechovky se dostaly celosvětově podle analytické společnosti Nielsen na pozici druhého nejčastějšího obalu pro pivo v roce 2018. V poslední dekádě zaznamenal poměrně silný boom prodej piva v plastových obalech, řada pivovarů od nich ale upouští. Největší pivovar v zemi, Plzeňský Prazdroj, s těmito obaly například skončil v roce 2022.
S rostoucí oblibou piva v plechovkách ale vznikl problém s jejich odpadem. Češi podle údajů svazu vytřídí 30 procent nápojových plechovek, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. Podle údajů českého ministerstva životního prostředí se každý rok na trh dostává až 0,8 miliardy plechovek.
Společnost Pivovary Staropramen zakončila loňský rok se ziskem 848 milionů korun po předloňské účetní ztrátě 2,2 miliardy korun. Tržby společnosti za rok 2023 meziročně vzrostly o 85 milionů na 4,7 miliardy korun. Na výsledky hospodaření měla podle sdělení firmy pozitivní vliv zejména změna ve struktuře prodejů na domácím trhu se zaměřením na prémiové výrobky, a to i přes pokles objemu prodaného piva. 
Z dvoumiliardové ztráty do zisku během 365 dní. Pivovary Staropramen loni vydělaly 850 milionů
Zprávy z firem
Být šlechticem musí být paráda, myslí si velká část lidí. Skutečnost je ale o poznání složitější. Své o tom ví jeden z nejpopulárnějších členů tuzemské šlechty William Rudolf Lobkowicz. Ten má ve slavném rodu na starosti mimo jiné digitální aktivity. A i díky tomu se setkal s Milanem Šemelákem. Ten nyní slovutnému rodu pomáhá ujasnit si, kým vlastně tradiční šlechta chce být v 21. století a jak se kvůli tomu musí proměnit. Dvojrozhovor s inspirativními muži původně vyšel v letním vydání magazínu Newstream CLUB a nyní si jej můžete poprvé přečíst v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.
William Rudolf Lobkowicz a Milan Šemelák: Lobkowiczové jsou „v byznysu“ už 700 let. Taková perspektiva může inspirovat každého
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
