Místo někdejší administrativní budovy Chemapol ve vršovické Kodaňské ulici se má v příštích letech proměnit v nový městský blok s bydlením, službami a veřejnými prostory. Mezinárodní architektonická soutěž Kodaňská 1441 postoupila do finále. Investor Daramis vybírá z pěti týmů z Česka i zahraničí.

Developer Daramis je o krok blíž k proměně jednoho z výrazných brownfieldových míst ve Vršovicích. Mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž Kodaňská 1441, která hledá podobu nového městského bloku na místě dnešního administrativního komplexu Kodaňská 4D Center, uzavřela první fázi. Do finále postoupilo pět architektonických týmů.

Řešené území leží mezi ulicemi Kodaňská, Kavkazská a Moldavská. Dnešní administrativní areál, dříve známý jako budova Chemapol-Investa, má nahradit nová městská zástavba s byty, obchody, službami a veřejnými prostranstvími. Soutěž připravuje vlastník území, společnost Kodaňská Office Center ze skupiny Daramis, ve spolupráci s hlavním městem Prahou a městskou částí Praha 10.

Brownfieldy jako šance pro Prahu. Vršovický průmyslový areál nahradí nové byty

Reality

Hlavní město eviduje přibližně dvě desítky brownfieldů o celkové rozloze téměř 90 hektarů. Podle developerů jde o lokality s výrazným potenciálem pro další rozvoj města, který zatím zůstává z velké části nevyužitý.

nst

Přečíst článek

Z kanceláří má být městský blok

Stávající 4D Center je obchodně-administrativní komplex o ploše zhruba 30 tisíc metrů čtverečních. Nachází se v centrální části Vršovic poblíž Vršovické třídy, Edenu, sportovního areálu Slavie a správních úřadů Prahy 10.

Podle veřejných údajů Centra architektury a městského plánování Praha má záměr počítat s přibližně 64 tisíci metry čtverečními nové kapacity. Součástí projektu mají být komerční i nájemní byty, aktivní parter s obchody a službami a také samostatně stojící mateřská škola. Výstavba by podle současných předpokladů měla začít nejpozději v roce 2029, dokončení je plánováno na rok 2032.

Soutěž má určit nejen podobu samotného bloku, ale také řešení okolních ulic a veřejných prostor. Česká komora architektů uvádí, že záměrem je dotvořit urbanistickou strukturu Vršovic, vytvořit průchozí blok a doplnit parter o obchody a služby.

Co všechno změní Metropolitní plán? Praha ukazuje, kde poroste a kde už stavět nepůjde

Reality

Metropolitní plán má změnit podobu Prahy na desítky let dopředu. Otevírá cestu až k 350 tisícům bytů, proměně brownfieldů, metru D, desítkám kilometrů nových tramvajových tratí i jasným limitům pro výškové stavby. Definitivní slovo ale ještě budou mít zastupitelé.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ve finále jsou Češi, Portugalci, Nizozemci i Italové

Do druhé fáze soutěže postupují portugalská kancelář OODA Arquitectura s krajináři LJ-Group, inženýrskou firmou LAIII a českým studiem Upstructure; brněnský ateliér Pelčák a partner architekti společně s německým studiem Müller Reimann Architekten; nizozemský Powerhouse Company s krajináři Felixx International, českým Studiem T-vektor a firmou BREED Integrated Design; pražský ateliér Schindler Seko architekti s Atelierem Rouge, European Transportation Consultancy a kanceláří NĚMEC POLÁK; a italská kancelář Stefano Boeri Architetti s ESA engineering, GROSS.MAX a dopravní kanceláří Systematica.

Porota vybírala z jedenácti týmů, které v první fázi představily své koncepty. Původně se do soutěže podle serveru Stavbaweb přihlásilo 65 týmů, z nichž porota vybrala jedenáct účastníků první fáze.

Byty máme povolené, ale nestavíme. Ceny stavebních firem jsou přepálené, říká Kunovský

Reality

Central Group má kolem dvou tisíc povolených bytů, spuštění jejich výstavby ale odložil. Podle šéfa firmy Dušana Kunovského jsou ceny výstavby přepálené a developer nechce vyšší náklady jednoduše přenést na kupující. „Růst za každou cenu pro nás není strategie,“ říká v rozhovoru jeden z největších tuzemských developerů.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Praha chce soutěž jako standard i u soukromých projektů

Soutěž probíhá formou dvoufázového soutěžního workshopu. Ten umožňuje průběžný dialog mezi architekty, investorem, městem, městskou částí a odbornou porotou. Předsedou poroty je nizozemský urbanista a architekt Kees Christiaanse. V nezávislé části poroty jsou mimo jiné architekt David Tichý, architekt Zdeněk Jiran nebo krajinářská architektka Martina Forejtová. Závislou část tvoří zástupci města, Prahy 10 a investora.

Projekt nevzniká pouze jako bytová výstavba uvnitř soukromého pozemku, ale má řešit i prostupnost území, parter, veřejná prostranství a návaznost na okolní blokovou strukturu Vršovic.

Finální týmy nyní dopracují své návrhy. Odevzdání je plánováno na začátek června, na konci června má proběhnout třetí soutěžní workshop, na kterém porota vybere vítězný návrh.

Do procesu se má znovu zapojit i veřejnost. Odevzdané návrhy mají být vystaveny ve veřejném prostoru a na webu soutěže. Komentáře veřejnosti mají následně dostat členové poroty jako jeden z podkladů pro rozhodování. 

V Praze roste nové město za 50 miliard. Sekyra spustil další megafázi Smíchov City, přibude 800 bytů

Reality

Největší urbanistický projekt v centru Prahy od dob Vinohrad míří do další fáze. Sekyra Group zahájila výstavbu tří nových bloků Smíchov City za pět miliard korun. Přinese téměř 800 bytů pro dva tisíce lidí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

Evropa sice nemá vlastní OpenAI, Nvidii ani Google. Přesto se na jejích burzách našlo několik firem, které se svezly na globální AI horečce tak prudce, že jejich akcie letos přidaly více než 100 procent.

Nejde přitom o společnosti, které by trénovaly nejpokročilejší jazykové modely. Většina z nich prodává vybavení a technologie, bez nichž by současný boom umělé inteligence nemohl pokračovat: stroje pro výrobu čipů, testovací zařízení, výkonové polovodiče, optické sítě nebo infrastrukturu pro datacentra.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Podle CNBC vzrostly akcie německého výrobce čipového zařízení Aixtron od začátku roku o 189 procent. Italský Technoprobe přidal 129 procent, francouzsko-italský výrobce čipů STMicroelectronics 133 procent a Nokia, někdejší symbol mobilních telefonů, která se dnes soustředí na síťovou infrastrukturu, posílila o 108 procent. Podobný trend popsal i server Financial Times (FT), podle kterého patří mezi letošní nejvýkonnější evropské AI tituly právě STMicroelectronics, Aixtron, BE Semiconductor Industries a Nokia.

Hlavní příběh umělé inteligence dál píší Spojené státy a Čína. Tam vznikají nejvýkonnější modely, největší cloudové platformy i nejdůležitější čipy. Evropa zůstává spíše na okraji.

Jenže právě obří výdaje technologických firem na AI infrastrukturu mění to, kam investoři směřují peníze. Když roste poptávka po výpočetním výkonu, roste také hlad po firmách, které dodávají zařízení pro výrobu čipů, síťové prvky, chlazení, napájení a datová centra.

„V Evropě tento trend zesiluje nedostatek příležitostí,“ řekl CNBC Fabio Bassi, šéf cross-asset strategie v J.P. Morgan. Podle něj je na evropském trhu málo velkých a likvidních čistých sázek na AI, takže se peníze koncentrují do malé skupiny titulů, které investoři vnímají jako zástupce AI příběhu.

Jinými slovy, investoři nehledají evropskou OpenAI. Hledají firmy, které prodávají nástroje těm, kdo AI infrastrukturu skutečně staví.

Čipy pro AI jsou zlatý důl. Nvidia ztrojnásobila zisk

Zprávy z firem

Nvidia dál těží z masivní poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Za uplynulé čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na 58 miliard dolarů a příjmy jí meziročně vzrostly o 85 procent na 81,6 miliardy dolarů. Výsledky mírně překonaly odhady analytiků, akcie ale po jejich zveřejnění krátce klesaly.

ČTK

Přečíst článek

Aixtron jako hvězda roku

Nejvýraznějším příkladem je německý Aixtron. Firma vyrábí pokročilé stroje používané při nanášení velmi tenkých vrstev materiálů na křemíkové desky, tedy v jedné z klíčových fází výroby polovodičů.

Akcie Aixtronu za posledních 12 měsíců vzrostly o více než 300 procent. Citi v dubnu zvýšila cílovou cenu akcií firmy o více než dvě třetiny s odkazem na silnější poptávku a marže. Podle CNBC banka zároveň uvedla, že AI je hlavním tahounem výhledu tržeb Aixtronu pro rok 2026.

Financial Times upozorňuje, že investoři v Evropě stále častěji vyhledávají firmy dodávající „lopaty a krumpáče“ pro AI boom, tedy specializované dodavatele v čipovém a infrastrukturním řetězci.

Čipy, testování i optické sítě

Růst se netýká jen Aixtronu. Italská společnost Technoprobe vyrábí takzvané probe cards, tedy testovací rozhraní používané při kontrole křemíkových waferů. Bank of America v květnu zvýšila doporučení pro akcie firmy na „buy“, tedy koupit, protože čeká růst zisků díky poptávce navázané na grafické procesory.

STMicroelectronics podle analytika Morningstar Briana Colella těží z AI hned dvěma způsoby: přes výkonové polovodiče pro efektivnější napájecí systémy a přes optické produkty pro rychlejší propojení datových center. „Výstavba AI spotřebovává polovodiče všeho druhu,“ řekl Colello CNBC.

Nokia je zase příkladem firmy, která se snaží úplně přepsat svůj příběh. Z někdejšího výrobce mobilů je dnes dodavatel síťové a optické infrastruktury pro datacentra. Po převzetí společnosti Infinera se zařadila mezi velké hráče v optických sítích. Když Nvidia loni v říjnu oznámila nákup akcií Nokie za jednu miliardu dolarů, titul tehdy podle CNBC vyskočil o 22 procent.

SpaceX míří na burzu s plány jako ze sci-fi. Musk chce AI infrastrukturu ve vesmíru i kolonii na Marsu

Zprávy z firem

Elon Musk chce poslat SpaceX na burzu a investorům ukazuje příběh, který by se dal shrnout jednoduše: internet ze satelitů dnes, AI ve vesmíru zítra, Mars pozítří. Firma ale ve svém prospektu zároveň varuje, že její nejodvážnější plány nemusejí komerčně vyjít.

nst, ČTK

Přečíst článek

Index čipů drtí širší trh

Rozdíl mezi AI tituly a širším evropským trhem je letos mimořádný. Podle CNBC vzrostl index Stoxx Europe Total Market Semiconductor od začátku roku o 84 procent, zatímco širší Stoxx 600 přidal jen tři procenta.

Podobný nepoměr popisuje i FT. Evropské polovodičové a infrastrukturní tituly výrazně překonávají širší trh, protože investoři hledají jakoukoli evropskou expozici na AI.

Růst poptávky po AI infrastruktuře navíc nepomáhá jen čipovým firmám. Reuters už dříve upozornil, že evropské průmyslové společnosti jako Schneider Electric, Prysmian, Siemens Energy nebo ABB rostly díky očekávání masivních investic do datacenter, elektrifikace a energetické infrastruktury.

Renesance evropského techu? Spíš ne

Přesto analytici varují před příliš velkým optimismem. Růst několika akcií podle nich neznamená, že by Evropa najednou doháněla USA a Čínu v umělé inteligenci.

Martin Szumski z Morningstar podle CNBC upozorňuje, že evropskou výstavbu AI infrastruktury brzdí jiné regulační prostředí než v USA. Zmiňuje omezení energetických sítí, moratoria na datacentra a také pravidla vyplývající z evropského AI Actu.

To je podstatný rozdíl. V USA se AI boom opírá o technologické giganty, hyperscalery, čipové lídry a obří kapitálové výdaje. Evropa má spíš dílčí vítěze v dodavatelském řetězci. Důležité, ziskové a investičně atraktivní, ale stále jen ojedinělé dílky širšího AI příběhu.