Umělá inteligence se musí představit. EU od dneška trestá ty, kdo to zamlčí

České domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu dohromady více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností má nastavenou sazbu nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví. Vyplývá to z analýzy společnosti bezDodavatele.

Společnost v rámci své analýzy prověřila 1132 odběrných míst domácností s nejběžnějšími jednotarifními sazbami D01d a D02d. Tyto sazby má podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zhruba 65 procent domácností z celkového počtu 6,5 milionu odběrných míst. Podle analýzy má ale velká část lidí tyto sazby nastaveny nevýhodně, kvůli čemuž tak zbytečně přeplácí stovky korun za rok.

Většina domácnosti přitom svou distribuční sazbu většinou vůbec neřeší. Zůstávají proto v nastavení, které mohlo být výhodné před lety, když si spotřebitelé vše nově zařizovali, ale dnes už jim zbytečně prodražuje elektřinu. "Překvapilo nás, jak často se s tím setkáváme. Čekali jsme jednotlivé případy, ale místo toho jsme zjistili, že možnost úspory vychází u více než poloviny analyzovaných domácností. Nejde přitom o změnu dodavatele ani o žádnou investici. V mnoha případech stačí správně nastavit distribuční sazbu," řekl výkonný ředitel společnosti bezDodavatele Libor Holub.

Sedm stovek ročně

Rozdíly mezi jednotlivými sazbami přitom nejsou zanedbatelné. Analýza ukázala, že kdyby až 53 procent domácností mělo vhodněji nastavenou distribuční sazbu, tak by za rok ušetřily v průměru 728 korun. V některých případech úspora přesahovala i několik tisíc korun ročně.

Pokud by se výsledky modelově vztáhly na všechna odběrná místa domácností v sazbách D01d a D02d podle tarifní statistiky ERÚ, šlo by přibližně až 1,9 milionu odběrných míst. Celkový potenciál úspor by tak podle modelového výpočtu přesáhl 1,3 miliardy korun ročně.

Lízal: Míříme k tomu, že bude elektřina levná v poledne a drahá večer

Money

Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Největší potenciál úspor podle analýzy vyšel v Praze. V distribučním území PREdistribuce by změna sazby podle ní dávala smysl u 68 procent analyzovaných domácností. V distribučním území EG.D, která pokrývá zejména jih Čech a Moravy a také část Vysočiny, Zlínského a Olomouckého kraje, šlo o 51,5 procent domácností a v oblasti ČEZ Distribuce o 46,3 procent. Zatímco v Praze se problém týká největšího podílu domácností, nejvyšší průměrnou úsporu přinesla změna sazby v distribučním území ČEZ, kde dosáhla 833 korun ročně.

Jak upozornila společnost bezDodavatele, o změnu distribuční sazby přitom lze jednoduše požádat svého dodavatele. "Distributor provede změnu sazby zpravidla během několika dnů od schválení žádosti, takže spotřebitel na nic dlouho čekat nemusí. Největší problém není změnu vyřídit, ale vůbec zjistit, že člověk platí zbytečně víc, než musí. Právě proto jsme připravili kalkulačku, kde si mohou lidé během chvilky zkontrolovat, zda mají správnou distribuční sazbu," dodal Holub.

Akciové trhy zažily mimořádně volatilní týden. Investory znejistilo jak rozhodnutí americké centrální banky ponechat úrokové sazby beze změny, tak pokračující výprodeje technologických akcií, které se přelily z jihokorejského trhu Kospi. Výsledková sezóna navíc ukázala, že investoři už technologické giganty nehodnotí jedním metrem.

Významnou událostí bylo zasedání americké centrální banky. Fed ponechal základní úrokovou sazbu beze změny už popáté v řadě, na úrovni 3,5 až 3,75 procenta. Ta dál pomáhá tlumit inflační tlaky, zároveň ale prodražuje financování domácností i firem.

Nicméně banka pod vedením nového šéfa Kevina Warshe dokázala trhy patřičně znejistit. Proti rozhodnutí sazby nezměnit se postavili hned tři představitelé Fedu, kteří vyjádřili obavy z inflace a požadovali zvýšení sazeb. Jde o první případ od roku 2016, kdy tři členové měnového výboru jednotně nesouhlasili s rozhodnutím centrální banky.

Jestřábí jádro má navrch

Trhem to bylo vnímáno tak, že výbor je formován poměrně „jestřábím“ jádrem. Warsh dlouhodobě prosazuje, aby Fed méně předem naznačoval své další kroky a více vysvětloval podmínky, za nichž je ochotný změnit měnovou politiku. Středeční prohlášení Fedu však neposkytlo ani jedno, a to přesto, že trhy obecně očekávají zvýšení sazeb v září.

Wall Street zažila prudký výprodej. Investoři se bojí, že Fed v září zvýší sazby

Trhy

Americké akcie ve středu výrazně oslabily. Centrální banka USA podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny, investory však znepokojila možnost jejich zářijového zvýšení. Obavy podporuje drahá ropa, která by mohla znovu rozdmýchat inflaci.

nst

Přečíst článek

Výsledkem je pokračování nejistoty. Centrální banka je ve složité roli, ale je možné, že oddaluje nevyhnutelné a sazby budou muset jít razantně výš.

Konec měření jedním metrem

Pokračující výsledková sezóna potvrdila, že investoři začínají jednotlivé technologické společnosti hodnotit mnohem selektivněji. Microsoft dokázal přesvědčit trh, že vysoké investice do infrastruktury pro umělou inteligenci mají jasnou návratnost a podporují další růst společnosti. Tržby ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí vzrostly meziročně o 18 procent na 90 miliard dolarů, zatímco Microsoft Cloud zvýšil tržby o 27 procent na 59,3 miliardy dolarů.

Klíčová cloudová platforma Azure rostla o 43 procent a počet platících uživatelů Microsoft 365 Copilot překonal 30 milionů. Firma přitom během čtvrtletí vynaložila na kapitálové investice přibližně 41 miliard dolarů, silný růst cloudových služeb však investorům ukázal, že novou kapacitu dokáže rychle využít a monetizovat.

Microsoftu vystřelil zisk o třetinu. Sázka na umělou inteligenci začíná přinášet miliardy

Zprávy z firem

Americký technologický gigant Microsoft zakončil finanční rok výrazně nad očekáváním. Čtvrtletní tržby poprvé dosáhly 90 miliard dolarů a čistý zisk vzrostl o 31 procent. Investory potěšil především rychlejší růst cloudové platformy Azure a rostoucí zájem o nástroje využívající umělou inteligenci. Akcie firmy po zveřejnění výsledků prudce posílily.

nst

Přečíst článek

Naproti tomu Meta čelila chladnější reakci investorů. Její tržby sice vzrostly o 28 procent na 60,8 miliardy dolarů, avšak volný peněžní tok se meziročně propadl o 91 procent z 8,55 miliardy dolarů na pouhých 784 milionů dolarů. Kapitálové výdaje dosáhly 31,08 miliardy dolarů a společnost současně zvýšila odhad celoročních investic do rozmezí 130 až 145 miliard dolarů.

Trh tak stále více rozlišuje mezi firmami, které dokážou vysoké investice efektivně monetizovat již prostřednictvím rostoucích tržeb a zisků, a těmi, u nichž rychle rostoucí náklady zatím výrazněji zatěžují tvorbu hotovosti, a návratnost kapitálu zůstává méně přesvědčivá.

To, že jsou technologie a zejména čipové společnosti ve složité situaci, potvrzují výprodeje na jihokorejském indexu Kospi, který v týdnu prošel několika poklesy o více než osm procent. Volatilita se dost stupňovala, jak se likvidovaly zapáčené pozice v ETF. Přesto si říkám, jestli už za chvíli nebude tamní trh zase atraktivní po splasknutí spekulativní bubliny.

Velký růst AI akcií se zastavuje. Trhy prudce mění názor

Trhy

Na finančních trzích v posledních týdnech dochází k prudkému obratu v náladě investorů. Na první pohled se nezdá, že by se dělo něco významného. Hlavní akciové indexy v USA sice zlevňují, ale nikoli extrémním tempem. Index kolísavosti cen akcií VIX, někdy také označovaný jako „index strachu“, zůstává na velmi nízkých hodnotách pod hranicí 20 bodů. To naznačuje, že investorská nálada je na povrchu dobrá. V čem je tedy háček?

Timur Barotov

Přečíst článek