Když mluvíte s podvodným avatarem. Firmy čelí nebezpečné formě kyberútoků
Firmy čeká další zpřísňování kybernetické bezpečnosti. Kvůli levným AI nástrojům totiž mohou vznikat virtuální klony vrcholných manažerů, které mohou podvodníci zneužít pro narušení bezpečnostní hráze podniku a způsobit obří škody.
Podvodníci nikdy nespí a vždy jsou o krok napřed před obránci. V éře stále pokročilejší umělé inteligence to platí dvojnásob. Firmy tak čeká další vlna posilování zabezpečení digitální infrastruktury a zaměřit se budou muset mimo jiné na ověřování pravosti vnitřní komunikace. Podle reportu listu Financial Times věnovaném kyberbezpečnosti totiž roste počet útoků takzvanými „syntetickými insidery“, tedy digitálními klony manažerů, které útočníci vytvořili na základě veřejně dostupných dat pomocí umělé inteligence.
Typický příklad takového útoku pak vypadá následovně: během telefonátu či videocallu, který zaměstnanec vede údajně se svým nadřízeným nebo vedoucím jiné části firmy, dojde k sociální manipulaci a zaměstnanec buďto umožní přístup do firemní sítě prostřednictvím odpovědi na email nebo SMS zprávu. Ani po konci hovoru nemusí vědět, že se stal obětí podvodu.
Problémy ale nastávají také při najímání nových pracovníků, které velmi často probíhá jen online. Firma tak může najmout v podstatě fiktivního člověka, umělou inteligencí vytvořeného avatara, který následně dostane veškeré přístupy, a spolu s ním je tak získají i podvodníci.
„Společnosti by měly již ve fázi najímání spolupracovníků či zaměstnanců využívat nástroje pro ověřování totožnosti a detekci deepfakeů, které prověřují metadata a IP adresy,“ uvedl pro FT.com Tom Hegel z kyberbezpečností společnosti SentinelOne. „Bude muset dojít k ještě většímu provázání personálního oddělení s právním oddělením a IT,“ dodal.
Deepfake za pár tisíc korun
O problematice deepfakeů hovořila na konferenci věnované umělé inteligenci pořádané J&T Bankou také Ivana Kočíková ze společnosti Aricoma. Podle ní nastala v kyberbezpečnosti kvůli AI zcela nová éra.
Kočíková připomněla, že na darknetu lze objednat v podstatě libovolný útok na konkrétní společnost. „Vypadá to stejně, jako když si objednáváte věci na e-shopu,“ prohlásila Kočíková. „Dříve byl ten postup následující. Útočník hledal slabé místo v infrastruktuře softwarového řešení firmy či instituce, kterou chtěl napadnout. V poslední době jsou ale na vzestupu útoky prostřednictvím sociálního inženýrství, k němuž útočníci využívají deepfaky vytvořené umělou inteligencí. Procento těchto útoků výrazně roste,“ uvedla Kočíková.
Podle ní přitom téměř dokonale funkční deepfake, jehož pomocí lze provést úspěšný útok, dneska stojí minimum prostředků a úsilí. „Takový deepfake je možné vytvořit pomocí pouhých čtyř nástrojů, které ročně stojí zhruba čtyři tisíce korun.“ Co se týče úspěšnosti, ačkoli se statistiky liší, průměrný úspěšný útok může vynést miliony korun.
Pozor na veřejná vystoupení
Dostupnost nástrojů je pak jen půlka toho, co útočník potřebuje. Druhou půlku pak tvoří data, která by mohl zneužít. A právě zde je hodně prostoru ke zlepšení na úrovni firem i jednotlivců. Lidé si často neuvědomují, kolik jejich dat je veřejně dostupných na sociálních sítích, nejrůznějších fórech či v podcastech.
„Byť si oni sami možná své soukromí hlídají, lidé z jejich okolí často ne. A zde může útočník najít dostatek informací, které potřebuje pro úspěšný útok,“ dodala Kočíková z Aricomy.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
David Ondráčka: Česká politika se změnila v ligu malých ambicí
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
