Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zesílil tlak na Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Podle něj by se Spojené státy měly soustředit na Moskvu, nikoli na Kyjev, aby souhlasil s příměřím po více než čtyřech letech války.

Vyplývá to z rozhovoru, který Zelenskyj poskytl serveru Politico a deníku Welt v prezidentském paláci v Kyjevě.

„Potřebujeme jednání. Podporujeme je. Rusku nevěříme, ale věřím, že Američané skutečně chtějí tuto válku ukončit. Doufám, že nám pomohou, ale potřebujeme větší tlak na Rusko, ne na mě,“ řekl ukrajinský prezident.

Podle Zelenského jsou Ukrajinci po letech války unavení, morálka v zemi ale zůstává vysoká a Kyjev není připraven přijmout ruské požadavky na předání rozsáhlých území na východě země.

Evropské vlády kritizují von der Leyenovou: V krizi s Íránem prý překročila mandát

Politika

Evropské vlády kritizují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že podle nich během prvních dnů americko-izraelských úderů proti Íránu překročila své pravomoci a vystupovala jako hlavní představitelka Evropské unie v zahraniční politice. Uvedl to server Politico s odvoláním na diplomaty, unijní úředníky a zákonodárce z několika evropských zemí.

nst

Přečíst článek

Trump kritizoval Zelenského

Zelenského vyjádření přichází týden poté, co Trump podle Politica znovu kritizoval ukrajinského prezidenta a vyzval ho, aby začal jednat o mírové dohodě. Americký prezident zároveň uvedl, že více věří ochotě Putina uzavřít příměří než Zelenského.

Trump se po návratu do Bílého domu v lednu 2025 podle Politica opakovaně vyjadřoval způsobem, který znepokojil Kyjev i jeho evropské spojence. Ukrajinského prezidenta například označil za „diktátora“ a obvinil ho z rozpoutání války, přestože invazi zahájilo Rusko v únoru 2022.

Nejisté bezpečnostní záruky

Zelenskyj zároveň uvedl, že Spojené státy zvažují poskytnutí bezpečnostních záruk, které by mohly být součástí případné mírové dohody. Podle něj ale zatím není jasné, jak by takové závazky měly vypadat.

Ukrajinský prezident také upozornil, že jakékoli bezpečnostní garance by musely schválit národní parlamenty a americký Kongres, aby je budoucí administrativy nemohly snadno zrušit.

Spor s Orbánem

Zelenskyj v rozhovoru ostře kritizoval také maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten podle něj blokuje evropskou finanční pomoc Ukrajině a přebírá ruské narativy.

Maďarsko spolu se Slovenskem podle Politica zdržuje půjčku Evropské unie ve výši 90 miliard eur, která má v příštích letech podpořit ukrajinskou ekonomiku a obranný průmysl.

Ukrajinský prezident proto vyzval evropské státy, aby připravily alternativní plán financování pro případ, že se Orbánovo veto nepodaří překonat. „My i Evropa tento plán B potřebujeme. Naši evropští partneři vědí, že nebráníme jen ukrajinské hodnoty, ale svobodu celé Evropy,“ uvedl Zelenskyj.

Drahý konflikt. První týden války s Íránem stál USA více než 238 miliard

Money

První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.

nst

Přečíst článek

Ukrajina pomáhá v Perském zálivu

Zelenskyj v rozhovoru potvrdil také vyslání ukrajinských specialistů na dronovou válku do oblasti Perského zálivu. Ti mají pomáhat americkým spojencům bránit se proti íránským útokům bezpilotními letouny typu Shahed, které Rusko používá proti Ukrajině.

Kyjev by na oplátku rád získal moderní americké rakety PAC-3 pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Zelenskyj ale upozornil, že jejich dostupnost může být omezená, protože je americká armáda využívá také k obraně oblasti Perského zálivu.

V rámci vytváření nepřátel státu a lidu, teď patlalové od Okamurovců a Motoristů chtějí zákon o registraci fyzických i právnických osob vykonávající „zahraniční vlivovou činnost“. Cizáckým agentem se stane zhruba půlka národa. A vznikne kolem toho obludná byrokracie, nové úřady na přezkum, bude to stát miliardy. Vytváření nákladné byrokracie proti cizímu vlivu jde úžasně proti zdravému rozumu. Bravo, patlalové, přesně tohle je největší společenský problém Česka v roce 2026, tohle pomůže našim lidem. A bravo Babiši, že jim tohle blbnutí umožňujete.

Velký registr cizího vlivu. Přihlaste se i s hasičskou stříkačkou

Podle toho návrhu by se tak zahraničními agenty s povinnou registrací stali například všichni hasiči, kteří si koupili za norské fondy stříkačky, každá firma se zahraničním investorem, každý fotbalista (FAČR má příspěvky od UEFA) nebo každá škola posílající studenty na Erasmus. Stejně tak každý vědec podílející se na mezinárodním výzkumu financovaném granty. Nakonec i katolická církev s příspěvky z Vatikánu. A každý starosta, který dostal grant z EU, je pochopitelně zahraniční agent. „“

Samozřejmě zahraničními agenty se stane také Hospodářská komora i Svaz průmyslu a obchodu, odboráři i Horská služba s EU granty. Čili jestli to jen tak od oka dobře počítám, agenty bude zhruba půlka národa. Minimálně.

Dalibor Martínek: V Česku Babiš štěká, v Německu vrtí ocáskem

Názory

Andrej Babiš se setkal s německým kancléřem Merzem. Pokud jsou mezi zeměmi nějaké třecí plochy, nebyly zmíněny. Všem je totiž jasné, že Česko udělá všechno, co Němcům na očích uvidí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Výroba strašáků a nepřátel

Politika občas připomíná staré dobré řemeslo výroby strašáků. Vyrobí se nepřítel a proti němu se mobilizuje. A pak se na nepřítele šije zákon, povinná registrace, pokuty až 15 milionů korun a možnost zákazu činnosti, a to bez soudního přezkumu. Začne šmírování, administrativní tlak a diskreditace.

Republika podezřelých

Aktuální návrh o „zahraniční vlivové činnosti“ je typ legislativy, který se tváří jako ochrana státu, ale reálně to je síť hozená do celé společnosti, aby chytala každého, kdo se znelíbí. Definice subjektů je tak široká, že se může týkat prakticky kohokoliv. Jednotlivce, firmy, univerzity, výzkumné instituce, spolky nebo třeba církve. Stačí mít jakoukoli zahraniční vazbu a zároveň působit ve veřejném prostoru. Takže nejen nějaké neziskovky, ale fakticky půlka země. Zákon, který se prodává jako nástroj proti cizím agentům, tak najednou připomíná spíš velký registr mezinárodní spolupráce.

Dalibor Martínek: Stínová vláda ODS nemá šmrnc. Kupka by měl partaj víc vytunit

Názory

Martin Kupka představil stínovou vládu. Popravdě, jeho voliči zřejmě čekali víc. Trochu větší fičák, ne takový čajíček. ODS představila mix nových tváří a matadorů. Zasloužilé straníky nelze v ODS opomíjet. Ale co to přinese rozvoji země? Andrej Babiš může zůstat v klidu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jak se vyrábí podezření a nálepka

Tenhle typ legislativy má poměrně známý scénář. Nezačíná zákazem, začíná jazykem. Nejprve vznikne politická kategorie, pak se přidá podezření – financování ze zahraničí, cizí vliv, skrytá agenda. A až poté přijde zákon, který vytvoří speciální režim. Nejprve nálepka, potom registr, nakonec tlak. Z označení „entita (nebo jednotlivec) se zahraničním financováním“ se stane signál: pozor, tady je něco podezřelého, odhalili jsme to. Organizace se pak místo své práce věnují vlastní obraně. A přesně to je efekt, který kritici podobných zákonů popisují v zemích, kde už podobné nástroje fungují.

Utahat kritiky

Hlavním cílem těchto záměrů je otrávit kohokoliv, kdo by chtěl zůstat ve veřjném prostoru kritický, prostě oslabit kontrolu moci na všech úrovních. Spustit administrativní a reputační tlak. Jakmile by stát dostal do ruky takový speciální zákon, začne ho zneužívat proti komukoliv nepohodlnému. Následují kontroly, audity, vyšetřování, pokuty a veřejné kampaně, které z dotčených organizací dělají podezřelý element.

Cílem nemusí být každou firmu, církev, fotbalový klub nebo organizaci okamžitě zavřít. Stačí je vyčerpat, zdiskreditovat a donutit, aby energii nevěnovaly kontrole moci a vlivných, ale vlastní obraně. Právě takový efekt popisují kritici podobných zákonů, které zaváděli v Maďarsku, Gruzii, Rusku nebo Srbsku.

Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky