Evropské vlády kritizují von der Leyenovou: V krizi s Íránem prý překročila mandát
Evropské vlády kritizují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že podle nich během prvních dnů americko-izraelských úderů proti Íránu překročila své pravomoci a vystupovala jako hlavní představitelka Evropské unie v zahraniční politice. Uvedl to server Politico s odvoláním na diplomaty, unijní úředníky a zákonodárce z několika evropských zemí.
Podle devíti zdrojů oslovených serverem Politico předsedkyně Komise v posledních dnech podnikla řadu diplomatických kroků, které podle kritiků přesahují její mandát. V prvních dnech krize například naznačila podporu změně režimu v Teheránu a uskutečnila více než tucet telefonátů s lídry Evropské unie i zemí Perského zálivu. Kritici tvrdí, že její veřejná vystoupení v některých případech přesahovala konsenzus členských států.
Leyenová v roli Kallasové
Některé vlády podle diplomatů znepokojuje také to, že von der Leyenová vystupuje v roli, která by měla náležet šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové. Právě ta má podle unijních pravidel koordinovat zahraniční politiku EU a formulovat společné postoje sedmadvacítky.
„Problém je, když předsedkyně přichází s vlastními návrhy a tím fakticky zavazuje Evropskou unii, aniž by předem konzultovala členské státy,“ řekl jeden z vysokých diplomatů zapojených do diskusí o zahraniční politice EU. Podle něj von der Leyenová pronáší výroky, které nejsou součástí jejího mandátu.
Maďarská volební kampaň před parlamentními volbami, které mohou být pro zemi jedny z nejdůležitějších za poslední desetiletí, provázejí obavy z očerňující kampaně a možného zveřejnění kompromitující sexuální nahrávky opozičního lídra Pétera Magyara.
Maďarská volební kampaň jde do finále. Hrozí zveřejnění kompromitující nahrávky opozičníka Magyara
Politika
Pouze osobní stanoviska
Podobně se vyjádřila i francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu. „Měla jsem pocit, že halucinuji, když jsem sledovala, jak Ursula von der Leyenová telefonuje hlavám států Perského zálivu,“ uvedla. Podle ní předsedkyně Komise nemá vlastní diplomatickou službu ani zpravodajské informace a její výroky proto představují pouze osobní stanoviska.
Evropská komise kritiku odmítla. Podle jejího mluvčího von der Leyenová vykonává svou roli v souladu se smlouvami EU a prokazuje politické vedení v oblasti vnějších politik Komise. Komunikace se světovými lídry je podle něj běžnou součástí jejích povinností.
Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální postoj Evropské unie k válce s Íránem nestanovila von der Leyenová, ale šéfka unijní diplomacie Kallasová ve společném prohlášení koordinovaném se všemi členskými státy.
Postavení von der Leyenové jako jedné z nejvlivnějších osobností EU se podle Politico formovalo téměř sedm let. Bývalá německá ministryně obrany vedla Unii během řady krizí, například během pandemie covidu-19, po ruské invazi na Ukrajinu nebo během obchodních sporů se Spojenými státy.
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
Pavel: Tvrzení, že jsem lídrem opozice, je nesmysl. S vládou chci korektní vztah
Leaders
Diplomaté zároveň ocenili její roli při koordinaci podpory Ukrajiny a při řízení napjatých obchodních vztahů s USA. Napětí se však podle nich objevuje zejména v otázkách Blízkého východu nebo při diskusích o rozšiřování EU.
Některé vlády například kritizují snahu Evropské komise urychlit přijetí Ukrajiny do EU. Komisařka Marta Kosová podle Politico představila různé scénáře, jak by se Ukrajina mohla stát členem už kolem roku 2027. Tyto návrhy však vyvolaly odpor části členských států, které trvají na tom, že rozšiřování musí zůstat založené na plnění stanovených podmínek.
Napětí mezi Evropskou komisí a šéfkou unijní diplomacie Kallasovou podle diplomatů ukazuje, že Evropská unie bude muset vyjasnit, kdo má v zahraniční politice hlavní slovo.
„Musíme se rozhodnout, zda chceme institucionální změnu a dát Komisi větší pravomoci v zahraniční politice,“ uvedl španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor. „Pokud ano, musíme o tom otevřeně diskutovat a vědomě o tom rozhodnout.“
