Energetická skupina innogy v roce 2025 zvýšila čistý zisk v Česku na 2,81 miliardy korun. Letos chce investice více než ztrojnásobit a do roku 2035 nalít do české energetiky kolem 100 miliard korun. Peníze mají mířit mimo jiné do větru a biometanu.
Energetická skupina innogy v roce 2025 v Česku vydělala 2,81 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně zvýšila téměř o pět procent. Firma zároveň oznámila, že chce výrazně zrychlit investice. Do roku 2035 plánuje do energetických projektů v Česku vložit kolem 100 miliard korun.
Podle společnosti loňské výsledky podpořilo hlavně počasí a aktivní řízení nákupu energií. Naopak prodej plynu a elektřiny mírně klesl, zejména kvůli nižší spotřebě průmyslových zákazníků.
Tržby innogy se loni meziročně snížily zhruba o 17 procent na 44,1 miliardy korun. Skupina zákazníkům dodala 20,4 terawatthodiny plynu, 4,7 terawatthodiny elektřiny a 625 233 gigajoulů tepla. Sama vyrobila 50,76 gigawatthodiny elektřiny. Investice dosáhly 437 milionů korun.
„Výsledky za rok 2025 potvrzují stabilitu skupiny innogy a její připravenost výrazně investovat na českém energetickém trhu,“ uvedl výkonný ředitel innogy ČR Tomáš Varcop. Podle něj firma posouvá svou rozvojovou strategii a mezi klíčové kroky patří mimo jiné vstup do prvního projektu stavby větrné elektrárny.
Investice do větru
Výraznější investice chce skupina rozjet už letos. „Pokud porovnám loňskou a letošní plánovanou úroveň investic, tak v roce 2026 naše investice více než ztrojnásobíme a v dalších letech plánujeme investice do modernizace české energetiky ještě navyšovat,“ řekl finanční ředitel innogy András Gróf.
Jedním z hlavních projektů má být větrný park v Česku. Bude mít čtyři turbíny o celkovém výkonu 20,5 megawattu a ročně má vyrobit přes 59 gigawatthodin elektřiny. Investice má dosáhnout 1,1 miliardy korun, innogy v ní drží 49procentní podíl. Přesnou lokalitu firma neupřesnila.
Křetínského EP Group zečtyřnásobila zisk. Tržby vystřelily nad 1,6 bilionu
Investiční skupina EP Group Daniela Křetínského zažila mimořádně silný rok. Čistý zisk jí loni vzrostl na 4,55 miliardy eur, tedy zhruba 110 miliard korun, a tržby se zvýšily o více než 140 procent na 66,84 miliardy eur. Za růstem stojí hlavně velké akvizice v logistice, energetice a obchodu. Křetínského impérium se ale dál rozprostírá i do médií a fotbalu.
Podle provozního ředitele innogy ČR Blahoslava Němečka jde pro firmu o důležitý milník v nové oblasti. Pokud projekt půjde podle plánu, první elektřinu z větru dodá do sítě v roce 2028. Firma má podle něj v přípravě i další větrné projekty.
innogy chce zároveň posílit také v bioplynu a biometanu. Po akvizici bioplynové stanice v Písku chystá další projekty. Od letošního června do konce roku 2029 bude navíc zajišťovat povinný výkup biometanu na českém trhu, protože uspěla v aukci ministerstva průmyslu a obchodu.
Skupina innogy v Česku podniká především v dodávkách zemního plynu, elektřiny a tepla. Vedle toho se věnuje kombinované výrobě tepla a elektřiny v teplárenských provozech. Do skupiny patří mimo jiné společnosti innogy Energie, innogy Zákaznické služby, innogy Energo a řídicí společnost innogy Česká republika.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
ČEZ poprvé vydal zelené dluhopisy. Od investorů získá přes 18 miliard
V německém Münsteru se přes kanál Dortmund–Ems během dvou dnů přesunul nový most Pleistermühlenweg. Ocelová konstrukce o hmotnosti zhruba 725 tun, vyrobená i v Česku, musela přesně dosednout na ložiska. Pro Metrostav šlo o další důležitou zahraniční referenci. Český stavební gigant se po domácích kauzách a zákazu veřejných zakázek snaží posilovat reputaci hlavně technicky náročnými stavbami doma i v Evropě.
Na kanálu Dortmund–Ems v Münsteru se na začátku června odehrála stavební operace, která se vyznačovala přesnou choreografií. Nový most Pleistermühlenweg, téměř stometrová ocelová konstrukce o hmotnosti přibližně 725 tun, se během dvoudenní akce přesunul nad kanál řeky a dosedl na nově připravená ložiska.
Hlavní bylo dostat most přes kanál. Šlo o milimetry, synchronizaci hydrauliky, samohybných podvozků, pontonů a týmů na obou březích. Chyba by znamenala zdržení celé stavby, ale také komplikaci pro důležitou německou vnitrozemskou vodní cestu, která spojuje průmyslové Porúří s řekou Ems.
„Samotné usazení mostu představovalo technicky nejnáročnější část celé stavby. Konstrukci jsme před zaplavením vyzvedli do potřebné výšky, následně most převzaly samohybné podvozky SPMT Kamag, které pomocí pontonové sestavy a speciální manipulační techniky společnosti Sarens přešly s jednou stranou mostu na západní břeh kanálu a s druhou stranou mostu k betonové opěře na východní straně. Druhý den jsme pak most spustili hydraulickými systémy a s milimetrovou přesností ho usadili na ložiska,“ uvedl Kristián Karkusz ze společnosti Metrostav DIZ.
Náhrada za most z padesátých let
Nová konstrukce nahrazuje původní most z roku 1954. Ten už nestačil plánovanému rozšíření kanálu ani dnešním požadavkům na plavební profil. Münster přitom není jen univerzitní město kol a historického centra. Kanál Dortmund–Ems je pro něj technickou tepnou, která se musí přizpůsobovat současné nákladní lodní dopravě.
Investorem projektu je WSA Westdeutsche Kanäle, tedy německý vodocestný a plavební úřad. Hlavním stavebníkem je rakouská společnost BeMo Tunnelling ze Skupiny Metrostav, která zakázku na demontáž a novou výstavbu mostu získala v únoru 2024. Ocelovou část nového obloukového mostu zajišťovali kolegové ze Skupiny Metrostav.
Benešův most visel o 20 centimetrů výš. Teď se historický oblouk vrací na nové pilíře
Rekonstrukce Benešova mostu v Ústí nad Labem vstupuje do klíčové fáze. Stavbaři usazují historický ocelový oblouk na nové pilíře poté, co konstrukci kvůli opravě zvedli zhruba o 20 centimetrů, informoval mluvčí Skupiny Metrostav Radim Mana. Náročná stavba za stovky milionů korun se od začátku potýká s komplikovanou geologií, povodní, odhalenou poškozenou klenbou i rozdíly mezi původními plány a realitou. Hotovo má být do konce roku.
Metrostav DIZ měl na starosti demontáž původní konstrukce, výrobu nové ocelové konstrukce, montáž i plavební operace. Hlavní montážní práce probíhaly od září 2025 do konce března 2026, poté pokračovaly natěračské práce. Finální instalace na začátku června byla vrcholem přípravy.
Česká ocel, evropská logistika
Ocelová konstrukce vznikala v dílnách Metrostavu DIZ v pražských Horních Počernicích a také v ostravské dílně VES Witkowitz. Mezi nejvýraznější prvky patří diagonální trubkový oblouk, který tvoří dominantu nového mostu. Vstupní plechy pocházely z německých hutí, další zpracování probíhalo v Itálii a Polsku.
Největší logistickou komplikací se stal nízký stav vody na Labi. Kvůli němu nemohly největší části mostu putovat přímo nejjednodušší vodní trasou. V roce 2025 se proto přesouvaly nejprve po silnici do Bratislavy, odkud pokračovaly lodní dopravou po Dunaji a Rýně až do západního Německa.
Cesta u podobných staveb často rozhoduje o tom, zda se podaří udržet harmonogram. Každý nadrozměrný díl znamená povolení, koordinaci přepravců, návaznost montáže a závislost na počasí i hladinách řek.
Most pro auta, cyklisty i pěší
Nový Pleistermühlenweg bude dlouhý téměř 100 metrů a široký bezmála 12,5 metru. Sloužit má automobilům, cyklistům i pěším. V Münsteru, kde je kolo téměř městskou institucí, nejde o okrajový detail, ale o zásadní součást dopravního propojení.
Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla
Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací.
Po usazení na ložiska budou následovat dokončovací práce. Pro veřejnost by se most měl otevřít v nejbližších dvou měsících. Součástí širšího projektu je také rozšíření kanálu Dortmund–Ems a úprava jeho profilu pro moderní lodní dopravu.
Důležitá reference
Nejviditelnější referencí posledních let je pro Metrostav Gottleubatalbrücke u Pirny v Sasku. Most dlouhý 916 metrů a vážící přes 7200 tun se klene údolím říčky Gottleuba ve výšce zhruba 70 metrů. Metrostav a BeMo Tunnelling zde v roce 2024 dokončily ocelovou konstrukci. Stavba je součástí dopravního napojení oblasti mezi Drážďany, Saským Švýcarskem a českou hranicí.
Pro české mostaře má podobná reference velkou hodnotu. Německý trh je náročný na kvalitu, dokumentaci, bezpečnost i přesnost harmonogramu. Zároveň je ale obrovský. Země řeší modernizaci mostů, dálnic, železnic i vodních cest a kdo se zde prosadí na jedné zakázce, může si otevřít dveře k dalším.
Úspěchy venku, těžké lekce doma
Za technickými úspěchy Skupiny Metrostav ale zůstává i nepohodlný domácí kontext. Metrostav a Metrostav Infrastructure měly od roku 2022 tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách v souvislosti s druhou větví korupční kauzy Davida Ratha. Zákaz skončil v červnu 2025. Během této doby hrály v koncernu výraznější roli další společnosti skupiny, včetně Metrostavu DIZ.
Druhá šance pro skleněnou kostku. Nová scéna projde největší proměnou od svého otevření
Skleněná budova Nové scény Národního divadla, výrazné dílo architekta Karla Pragnera, vstupuje po více než čtyřiceti letech do zásadní rekonstrukce. Projekt za více než dvě miliardy korun má přinést moderní divadelní technologie, energetické úspory i nové veřejné prostory, aniž by narušil architektonickou hodnotu památkově chráněné stavby.
Do právní historie skupiny se znovu promítlo i letošní rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl stížnost společnosti Metrostav Infrastructure. Soud se zabýval přechodem trestní odpovědnosti na nástupnickou firmu po převodu části závodu Metrostavu. Jinými slovy: Metrostav už může znovu soutěžit, ale reputační zátěž z minulých kauz zůstává.
Doma: energetika, mosty a metro
V Česku mezitím Metrostav DIZ a další firmy skupiny zůstávají u velkých infrastrukturních a technologických projektů. Vidět je to například v areálu ČEPRO Hněvice na Litoměřicku, kde Metrostav DIZ dokončuje šest nových dvouplášťových nádrží na benzin a naftu. Projekt má zvýšit kapacitu terminálu a posílit státní palivové zásoby. Stavbaři zde už provedli tlakové zkoušky více než pěti kilometrů nových potrubních tras.
Další výraznou referencí skupiny je Dvorecký most v Praze, nové spojení mezi Podolím a Zlíchovem. Most je určen pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty a pěší, nikoli pro běžnou automobilovou dopravu. Pro Prahu jde o jednu z nejvýraznějších nových dopravních staveb posledních let.
A pak je tu metro D. Největší pražský dopravní projekt posledních desetiletí je zároveň ukázkou, jak komplikované dokáže být zadávání obřích staveb v Česku. Druhý úsek metra D mezi Olbrachtovou a Novými Dvory prošel opakovanými spory, zásahy ÚOHS a novým výběrem dodavatele. Vítězné sdružení vede Subterra ze Skupiny Metrostav, spolu s partnery Hochtief a BeMo Tunnelling.
Norské tunely: prestiž, mráz a geologie
Zahraniční ambice Metrostavu se neomezují na Německo. Silnou pozici má skupina také v severských zemích. Metrostav Norge dokončil v roce 2025 svůj dosud největší projekt na norském trhu. Tunel Grenland, dvoutubusovou stavbu dlouhou 5,5 kilometru.
Práce provázely těžké geologické podmínky, poruchové zóny, průsaky vody i extrémní zima. Na začátku roku 2024 klesaly teploty až k minus třiceti stupňům Celsia. Takové prostředí testuje nejen pracovníky, ale i techniku, logistiku a schopnost plánovat náhradní postupy.
Podobně náročné jsou i další severské projekty. V norské Oddě pracuje Metrostav Norge na tunelových halách pro projekt Boliden. Firma sama popisuje extrémní sklony až 21,5 procenta, blízkost aktivních průmyslových instalací a přísná pravidla pro nakládání s vytěženým materiálem.
Apple ve svém novém softwaru zanechal zatím nejvýraznější stopy po chystaném skládacím iPhonu. Podle agentury Bloomberg se v iOS 27 a souvisejících aktualizacích objevují odkazy na skládací hardware, druhý displej i funkce určené pro větší a pružnější obrazovky.
Chystané zařízení má do řady iPhonů přinést nový formát po téměř dvaceti letech od jejího uvedení. Bloomberg dříve informoval, že skládací iPhone má být představen v září spolu s řadou iPhone 18 Pro. Cena má začínat kolem 2000 dolarů, tedy téměř 42 tisíc korun, a telefon má konkurovat skládacím modelům Samsungu a dalších výrobců.
Nové indicie pocházejí mimo jiné z první vývojářské betaverze iOS 27. Softwarový výzkumník vystupující pod přezdívkou M1Astra našel v první vývojářské betaverzi iOS 27 skryté odkazy na skládací zařízení. Jeden z mechanismů Apple interně označuje jako „foldState“. Další položky nazvané „mechanicalAngleDegrees“ a „angleDegrees“ naznačují, že software dokáže určit, pod jakým úhlem je zařízení otevřené.
Apple's iOS 27 and related software updates offer the clearest public signs yet of the company’s upcoming foldable iPhone, revealing references to folding hardware and new features designed for larger, more flexible displays. https://t.co/jKOQci9pQz
Operační systém obsahuje také odkazy na aktualizovaný servisní nástroj Applu používaný při opravách displejů iPhonů. V iOS 27 se v něm objevují zmínky o sekundárním displeji, druhém krycím skle a dvou dalších světelných senzorech.
Několik novinek ve veřejné verzi iOS 27 navíc působí jako příprava na zařízení s větší obrazovkou. Některé widgety mohou nově na iPhonu zabrat celou domovskou obrazovku. Aplikace jako Hudba, News nebo Počasí tak mohou využít větší plochu, což by se u skládacího iPhonu hodilo pro zobrazení více panelů vedle sebe.
Apple upravil také funkci zrcadlení iPhonu v nové verzi systému pro počítače Mac, nazvané macOS 27 Golden Gate. Připojený telefon je nově možné zobrazit ve větším rozvržení podobném iPadu. Bloomberg už dříve uvedl, že podpora rozměrů blízkých iPadu má být důležitou součástí práce se skládacím iPhonem.
Nvidia chystá superčipy, které změní počítače k nepoznání. Klávesnici nahradí AI agenti
Šéf Nvidie Jensen Huang ohlásil první revoluci v osobních počítačích za 40 let. Klávesnici a myš mají postupně nahradit AI agenti. To je jeden z dopadů nového čipu, na němž Nvidia pracovala společně s Microsoftem v uplynulých třech letech, uvádí Financial Times.
Firma zároveň během vývojářské prezentace Platforms State of the Union mluvila o takzvané přizpůsobivosti aplikací. Vývojáři podle Applu nemají navrhovat software jen pro konkrétní zařízení a orientaci displeje, ale pro širší škálu velikostí obrazovek a poměrů stran. „Namísto navrhování pro konkrétní zařízení a orientace nyní navrhujete pro dynamický rozsah velikostí a poměrů stran,“ uvedla společnost.
Podobné stopy se v operačních systémech Applu objevují i proto, že firma software dopředu připravuje na budoucí hardware. Bloomberg upozorňuje, že další indicie míří také k nositelným zařízením s kamerami, například k AirPods nebo chytrým brýlím.
Nový systém pro Vision Pro například obsahuje schopnost rozpoznávat a analyzovat skutečné objekty v okolí uživatele. To zapadá do širší práce Applu v oblasti nositelné elektroniky.
Související
Apple představil nový design. Největší revoluci zažijí iPady
