OBRAZEM: Jak se vyráběly léky, které změnily medicínu. Eli Lilly slaví 150 let

Přes tři čtvrtiny lidí aktivně používají AI nástroje. A tři čtvrtiny firem uvádí, že mají nějakou AI strategii. Jak to s užíváním nástrojů umělé inteligence v reálu vypadá a jaká nás čeká budoucnost, popsala v podcastu expertka Deloitte Julie Slavík.

Umělá inteligence se už dávno stala pevnou součástí životů. Podle letošního průzkumu společnosti Deloitte ji v Česku alespoň občas používá 78 procent lidí. O tom, jak AI mění každodenní život, proměňuje firemní procesy a proč nás čeká budoucnost plná hlasových asistentů, diskutovala v podcastu Newstream Business Talks Julie Slavík, manažerka týmu Strategy v české pobočce Deloitte, s moderátorkou Terezou Zavadilovou.

Růst využívání umělé inteligence je v Česku obrovský. Souvisí to s růtem popularity a zlepšováním velkých jazykových modelů AI jako je ChatGPT či Google Gemini: dnes se s AI denně radí už 38 procent Čechů a u nejmladší generace dokonce začíná chatbot plně nahrazovat klasické vyhledávání přes Google. Lidé chatboty nejčastěji používají jako chytré digitální asistenty. „Je to vlastně takový každodenní asistent. Lidi se s AI radí, píšou si s ní. Používají ji na práci i na každodenní život, na vzdělávání. Obecně vlastně na cokoliv, na co jsme používali Google, lidé začínají používat AI,“ říká Julie Slavík. 

ChatGPT místo Googlu. Mladí Češi mění způsob, jak hledají informace

Zprávy z firem

Češi vzali umělou inteligenci za svou. Používají ji tři ze čtyř, mladí s ní už nahrazují Google.

nst

Přečíst článek

AI našly i ženy

Zajímavým zjištěním průzkumu je také demografická změna. „Ještě před třemi lety silně převažovali v používání AI muži, bylo to nějakých 70 procent, a letos už se to vychýlilo trošku víc ve prospěch žen. Dokonce víc než 50 procent žen uvedlo, že AI používá,“ popisuje Julie Slavík a dodává, že ženy z umělé inteligence dělají praktického pomocníka pro každodenní pracovní i domácí úkoly.

AI rychle proniká i do firemního prostředí.  Ačkoliv 73 procent firem dnes deklaruje, že má svou AI strategii, skutečná transformace podle expertky z Deloitte spočívá v odklonu od tradičních dodavatelů softwaru, tedy že firmy místo platby za nástroje třetích stran si s pomocí AI vytvoří vlastní procesy na míru. A jak bude vypadat budoucnost? „Já coby zaměstnanec budu mít jeden tool, který pro mě vypadá jako klasický chatbot. A ten chatbot už bude mít za sebou vlastní agentickou síť, která jednoduše pošle ticket danému člověku, a zároveň vedle toho pošle žádost o schválení softwaru nebo budgetu. Takhle se to samo celé udělá,“ vysvětluje Slavík, jak radikálně zefektivní AI veškerou back-office agendu a byrokracii.

V souvislosti s AI se nejčastěji mluví o tom, že lidé kvůli ní budou přicházet o práci. Také ale vznikají i zcela nové pracovní pozice, jako je AI Solution Manager, AI Lead či interní evangelista, kteří mají na starosti AI procesy a vzdělávání ve firmách. Podle Julie Slavík však na trhu citelně chybí kvalifikovaní experti, kteří by zvládli spojit technické znalosti, například pokročilé promptování, se strategickým byznysovým myšlením. „Nejde jen o AI schopnosti ve smyslu promptování, ale i o schopnosti dívat se na firmu jako na celek, hledat příležitosti. Stratég rovněž musí být  i tváří AI dovnitř firmy, takže dotyčný musí mít spoustu zkušeností," vysvětluje expertka. 

Je jasné, že umělá inteligence přináší obrovskou změnu. Proto s sebou zavádění AI nese i výrazná rizika. Firmy musí bedlivě hlídat, aby zaměstnanci z neopatrnosti nevkládali citlivá či klientská data do veřejných modelů, takže se stále více opírají o uzavřená firemní řešení, jako je Enterprise verze Copilotu.

Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení

Zprávy z firem

Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Nejde jen o vnitřní bezpečnost, do hry vstupuje i geopolitika. Nedávné kroky USA, které částečně omezily přístup k určitým AI nástrojům pro Evropany, ukázaly důležitost digitální suverenity. Podle Julie Slavík Evropa i samotné Česko nutně potřebují vlastní modely LLM i AI infrastrukturu. Česká republika má přitom díky existujícím datovým centrům dobré předpoklady pro budování tzv. AI factories.

Budoucnost leží v hlase a chytrých brýlích

Při pohledu do budoucna je Julie Slavík přesvědčena, že současné sezení u obrazovek postupně nahradí nositelná elektronika, takzvané wearables, a hlasoví asistenti, a to klidně v horizontu tří až pěti let. Očekává se boom chytrých brýlí s integrovanými kamerami, které budou umět uživateli analyzovat kontext a pomáhat mu v reálném světě.

„Myslím, že obzvlášť tady v Česku je hodně nedoceněný hlas. Zásadně nám to uvolní ruce, když začneme ovládat zařízení pomocí hlasu,“ uzavírá s přesvědčením technologické optimistky Slavík. Ačkoliv zatím systémy bojují s českým jazykem, je podle ní jen o otázku času, kdy budeme s technologiemi běžně mluvit na ulici i v autě, což zásadně zrychlí běžné fungování.

Jak se používá AI ve firmách?

Jaké firmy jsou na tom nejlépe?

S čím nejčastěji poradci radí klientům?

Jak správně implementovat AI strategii?

Jak to dopadne, když firmě strategii o AI přímo píše AI? 

Poslouchejte nový díl podcastu Newstream Business Talks s Julií Slavík. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji ale také na Spotify i Apple Podcasts. 

AI mění práci ve firmách. Českým a slovenským podnikům chybí hlavně důvěra a jasná pravidla

Zprávy z firem

Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.

nst

Přečíst článek

Zdravotní benefity se v Česku staly téměř standardem. Nabízí je devět z deseti firem. Jenže nová studie Deloitte a Mediverse ukazuje, že většina zaměstnavatelů k nim stále přistupuje spíše nahodile. Firmy sice přidávají preventivní programy, sportovní příspěvky, očkování nebo podporu duševního zdraví, často jim ale chybí data, strategie i pravidelné vyhodnocování toho, co zaměstnanci opravdu potřebují.

Zdraví zaměstnanců už dávno není jen soukromou věcí jednotlivců. Pro firmy znamená nižší nemocnost, stabilnější týmy, vyšší výkon i lepší schopnost udržet si lidi. Přestože si to zaměstnavatelé v Česku stále více uvědomují, jejich přístup ke zdravotním benefitům zůstává často roztříštěný.

Podle studie „Zdraví zaměstnanců jako mise firem v Česku. Benefity jako součást firemní strategie“, kterou připravily společnosti Deloitte a Mediverse na vzorku 96 zaměstnavatelů, nabízí zdravotní benefity 89 procent firem působících v Česku. Ve většině případů však nejde o ucelený systém, ale o jednotlivá opatření, která nejsou vždy propojena s dlouhodobou HR strategií.

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Názory

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Michal Nosek

Přečíst článek

„Zdravotní benefity už jsou dnes běžnou součástí zaměstnanecké nabídky, nicméně jejich skutečný přínos pro firmy zůstává většinou nevyužitý. Mnohdy totiž fungují jako jednotlivé iniciativy bez jasné strategie a pravidelného vyhodnocování dopadu,“ říká Tereza Kavan Klimešová, partnerka Deloitte a expertka na personální zdanění a globální mobilitu zaměstnanců.

Nejčastěji vítězí sport, wellness a prevence

Firmy nejčastěji sázejí na benefity, které jsou snadno pochopitelné, plošně dostupné a relativně jednoduše nastavitelné. Patří mezi ně příspěvky na sport a wellness, dny zdraví, sportovní aktivity, očkování nebo preventivní prohlídky.

Prevence je podle studie dostupná všem zaměstnancům u 62 procent firem. Podporu zdravého životního stylu nabízí plošně dokonce 74 procent společností. Právě tyto benefity patří mezi nejrozšířenější, protože se dají snadno komunikovat a obvykle nevyžadují složitou infrastrukturu.

U komplexnější zdravotní péče je ale situace jiná. Telemedicínu dnes vůbec nenabízí 61 procent firem a rozšířenou zdravotní péči neposkytuje 41 procent dotázaných zaměstnavatelů. Firmy tak zatím častěji investují do jednodušších opatření než do služeb, které mohou být nákladnější, ale zároveň mohou mít větší dopad na zdraví lidí i fungování firmy.

Rozdíly jsou patrné také mezi obory. IT firmy podle studie častěji volí flexibilnější přístup, který průběžně upravují podle potřeb zaměstnanců. Ve výrobě nebo finančním sektoru bývají programy naopak formálnější a pravidelněji aktualizované.

Duševní zdraví firmy řeší, zaměstnanci ho ale využívají opatrně

Podpora duševního zdraví je jedním z témat, o kterém se ve firmách mluví stále častěji. Celkem 41 procent zaměstnavatelů ji považuje za stejně důležitou jako ostatní benefity a dalších 20 procent jí přikládá ještě větší význam.

Realita využívání je ale opatrnější. Podle zkušeností zaměstnavatelů je zájem lidí o benefity v oblasti duševního zdraví často nižší než u jiných služeb. Pouze zhruba čtvrtina respondentů vnímá jejich využívání jako srovnatelné s ostatními benefity.

Biohacking: Alkohol škodí i v malých dávkách. Každá kapka zvyšuje riziko rakoviny

Enjoy

Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Psychologické poradenství nebo programy typu EAP, tedy zaměstnanecké asistenční programy, jsou dostupné přibližně ve třetině firem. Nižší zájem může souviset se stigmatem, nedostatečnou informovaností nebo s tím, že zaměstnanci nevědí, jak službu využít a zda je skutečně důvěrná.

Vyšší zájem o podporu duševního zdraví je podle studie patrný zejména v IT firmách. Ve výrobních firmách zůstává naopak dlouhodobě nižší.

Telemedicína může šetřit čas i náklady, zatím ji ale nabízí menšina firem

Největší rozdíl mezi potenciálem a současnou realitou ukazuje studie u telemedicíny. Kompletně všem zaměstnancům ji dnes nabízí 26 procent firem, další tři procenta ji poskytují alespoň vybraným skupinám pracovníků. Většina zaměstnavatelů, konkrétně 61 procent, ji ale v nabídce vůbec nemá.

Přitom právě digitální zdravotní služby mohou firmám i lidem výrazně pomoci. Podle studie lze přibližně 30 procent zdravotních problémů řešit na dálku bez osobní návštěvy lékaře. V polovině případů je zaměstnanec nasměrován ke svému praktickému lékaři, 17 procent případů vyžaduje specialistu a pouze dvě procenta urgentní péči.

„Telemedicína dnes může výrazně šetřit čas zaměstnanců i snižovat nepřímé náklady firem spojené například s absencí,“ říká Petr Kudlák, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Mediverse. Podle něj zkušenosti ze zahraničí ukazují, že při větším rozšíření lze na dálku řešit až polovinu zdravotních případů, například ve Skandinávii.

Výhodou telemedicíny nejsou jen rychlé konzultace. Firmám může přinést i lepší data o tom, jak zaměstnanci zdravotní služby využívají a jak nastavit prevenci tak, aby skutečně odpovídala jejich potřebám.

Zahraniční zaměstnanci potřebují hlavně orientaci v systému

Dalším tématem je rostoucí počet zahraničních pracovníků. Ti dnes ve firmách tvoří v průměru zhruba sedm procent zaměstnanců, v některých segmentech je ale jejich zastoupení výrazně vyšší.

Nejčastěji působí v řadových pozicích, kde jejich podíl dosahuje 14,4 procenta. Významné zastoupení mají také ve středním a top managementu, kde se pohybuje zhruba mezi deseti a jedenácti procenty.

Češi tloustnou. A s léčbou obezity otálejí

Enjoy

Česko tloustne a problém se stále častěji týká i dětí. Lékaři varují před zdravotními riziky. Přesto lidé s léčbou často otálejí. Třetina ani neví, komu si říct o pomoc.

nst

Přečíst článek

Přesto jen menší část firem nabízí zahraničním zaměstnancům cílenou podporu, například pomoc s orientací ve zdravotním systému nebo služby v cizím jazyce. Studie přitom ukazuje, že zahraniční pracovníci využívají asistované objednání k lékaři zhruba o 58 procent častěji než jejich čeští kolegové.

Problémem tedy není pouze samotná dostupnost péče. Často jde spíše o jazyk, administrativu a nejistotu, na koho se v českém zdravotním systému obrátit.

Firmy narážejí na rozpočty i daňové limity

Ochota firem investovat do zdravotních benefitů má své hranice. Hlavní překážkou jsou peníze. Rozpočtová omezení označilo za bariéru 82 procent dotázaných společností.

Důležitou roli hrají také preference zaměstnanců, které zmiňuje 64 procent firem, a situace na trhu práce, kterou uvádí 46 procent respondentů. Téměř polovina firem, konkrétně 49 procent, bere při rozhodování v úvahu také daňové prostředí. U 31 procent společností do nastavení benefitů zasahuje i vliv mateřské firmy.

Zaměstnavatelé tak hledají rovnováhu mezi tím, aby byli na trhu práce atraktivní, a tím, aby náklady na benefity zůstaly udržitelné. Výsledkem je často opatrnější přístup a preference jednodušších benefitů před komplexnějšími programy.

Generace Z přinutí firmy přemýšlet jinak

Do firemních strategií začne v příštích letech stále více promlouvat také demografie. Počet zaměstnanců z generace Z má podle studie vzrůst z přibližně 533 tisíc v roce 2026 na více než 1,2 milionu v roce 2036. Jejich podíl na pracovní síle se tak zvýší zhruba z 16 procent na téměř 37 procent.

Už v letech 2033 až 2034 by generace Z měla tvořit přibližně třetinu pracovní síly. To může zásadně změnit očekávání vůči zaměstnavatelům, včetně toho, jaké benefity budou lidé považovat za důležité.

Michal Nosek: Evropa možná típla cigaretu. Nikotin ale zdaleka nekončí

Názory

Švédsko ukazuje, že kouření cigaret lze dostat na okraj společnosti. Jenže zmizení modrého dýmu ještě neznamená konec závislosti. Nikotin se jen přesouvá do čistší, diskrétnější a společensky přijatelnější podoby nikotinových sáčků a roztoků v elektronických zařízeních.

Michal Nosek

Přečíst článek

Většina firem ale na tento vývoj zatím nereaguje. Celkem 35 procent společností nedokáže dopady těchto změn posoudit a dalších 33 procent uvádí, že jejich benefitní politiku zatím neovlivňují. Pouze sedm procent firem aktivně reflektuje potřeby generace Z.

Benefity už nestačí jen nabízet. Firmy musí vědět, proč je mají

Studie ukazuje, že zdravotní benefity se v Česku posunuly z okraje zaměstnanecké nabídky do jejího hlavního proudu. Samotná nabídka ale přestává stačit. Rozhodující bude, zda firmy dokážou jednotlivé služby propojit, měřit jejich využívání a přizpůsobovat je různým skupinám zaměstnanců.

„Řada firem přistupuje ke zdravotním benefitům plošně, bez výraznějšího rozlišení potřeb jednotlivých skupin zaměstnanců. Takové nastavení je sice organizačně jednodušší, ale často neodpovídá rozdílným očekáváním zaměstnanců v různých fázích života a kariéry,“ říká Lucie Dryáková, manažerka Deloitte specializující se na benefity a odměňování.

Podle ní se jako účinnější ukazuje cílenější segmentace a pravidelná revize benefitů podle reálných potřeb zaměstnanců. Tam, kde firmy s daty pracují, roste využívání služeb i jejich vnímaná hodnota.