Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v ČR vykazují o desítky procent vyšší marže, než je běžné, zjistila největší švýcarská banka UBS.

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.

Rafinační marže obou společností znatelně vzrostly v důsledku války v Perském zálivu. Kvůli souvisejícímu prakticky úplnému zablokování Hormuzského průlivu íránskými vojsky přišel svět o podstatnou část využitelné rafinační kapacity, té právě z oblasti Perského zálivu. Rafinérie ve zbytku světa si tak díky slabší konkurenci mohou stanovovat vyšší cenu za své produkty a navyšovat marži. Přitom její navýšení zdůvodní zvýšením cen ropy, k němuž blokáda Hormuzského průlivu vede pochopitelně také.

Když produkty zdražují výrazněji, než surovina

Tato vyšší rafinační marže se pak odráží ve vyšší ceně velkoobchodně prodávaných ropných produktů. Ty tak zdražují výrazněji než samotná surová ropa. Například velkoobchodní nafta zdražila na rotterdamské komoditní burze od počátku úderu na Írán koncem letošního února o zhruba 86 procent, zatímco ropa Brent za stejnou dobu zdražila „pouze“ o nějakých 55 procent (viz. následující graf Bloombergu).

Rafinační marže maďarského MOL se koncem března blížila ke 30 dolarům na barel, plyne z dat UBS, zatímco pětiletý průměr pro stejnou část roku se pohybuje mírně pod 20 dolary za barel. To představuje nynější o zhruba 50 procent vyšší marži, než jakou podnik vykazuje obvykle. V případě Orlenu činí rafinační podle UBS nyní zhruba 25 dolarů za barel, kdežto pětiletý průměr odpovídá nějakým dvaceti dolarům za barel. Jedná se tedy o nárůst v rozsahu přibližně 25 procent (viz graf níže).

Růst rafinačních marží přitom u vertikálně integrovaných podniků, které disponují jak vlastními rafinériemi, tak čerpacími stanicemi, často podněcuje vzestup také marží maloobchodních, pokud tedy nedojde ke zkrocení marží administrativním zásahem státu. Pro takový či podobný zásah už se v uplynulých týdnech a dnech rozhodly vláda maďarská, slovenská, a nakonec i polská. Hrozí tak, že si ušlé zisky budou chtít jak MOL, tak Orlen kompenzovat tak či onak na českém řidiči.

V nezregulovaných podmínkách přitom poměrně vysoká rafinační marže mnohdy funguje jako „psychologické a tržní krytí“ pro růst marže maloobchodní. Tak jako růst cen surové ropy představuje záminku k ještě výraznějšímu vzestupu cen velkoobchodní nafty, vzestup cen velkoobchodní nafty – a růst příslušné rafinační marže – představuje záminku k navýšení marže u samotné čerpací stanice, tedy marže maloobchodní. 

Zastropování marží je jediným řešením, jak udržet nižší ceny paliv, varoval Babiš

Politika

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. V pondělí o tom bude jednat vláda, na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních hráčů na trhu s pohonnými hmotami. Babiš to v neděli uvedl ve videu zveřejněném na síti X. Zastropování cen pohonných hmot v zahraničí nebo snížení spotřební daně se podle něj neosvědčily. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.

ČTK

Přečíst článek

V případě vertikální integrace jsou rafinérie a pumpy sice jedna firma, ale tváří se jako cizí. Když cena velkoobchodní nafty na burze, například v Rotterdamu, vyletí nahoru, Orlen či MOL na svých pumpách okamžitě zdraží. Veřejnosti zahlásí následující: „My nic, to trh! Podívejte se na burzu, tam je to drahé, my musíme zdražit taky, abychom měli na další nákup.“

Ve skutečnosti jim tato vysoká cena na burze, kterou sami pomáhají tvořit jako velcí výrobci, vygenerovala znatelně nadstandardní rafinační marži, kterou dokumentuje banka UBS. Orlen či MOL tedy nezdražují proto, aby „přežily“, nýbrž proto, že jim trh dovolil prodat své levně vyrobené palivo za relativně vysokou cenu. Burzovní cena, na niž se odvolávají, jim slouží jako legitimní omluva pro vysokou cenu na stojanu čerpací stanice.

Tento efekt využívá stavu mysli řidičů během krize. Když se v médiích mluví o blízkovýchodní válce či energetické krizi, spotřebitel je psychologicky připraven na nejhorší. Celá petrochemická industrie v médiích rozhlásí cosi v tom smyslu „Je krize, buďte rádi, že palivo vůbec je.“

Kdo nehraje fér - pumpaři, Babiš nebo učitelé?

Názory

Andrej Babiš vytáhl do války proti pumpařům. Vyzval je, aby si snížili podle něj nehorázné marže. Pumpaři se podle Babiše přiživují na válce proti Íránu. Téma cen pohonných hmot táhne na jednání vlády. Babiš znovu odhalil, že jeho přemýšlení uvázlo v osmdesátých letech a zahrnuje jen kontrolu a represe.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

V tomto nastavení lidé přestanou řešit rozdíl 50 haléřů nebo jedné koruny na litru. Orlen či MOL toho mohou využít k tomu, aby si k už tak vysoké ceně přihodily o něco vyšší maloobchodní marži. Vědí, že zákazník v šoku nezkoumá detaily a prostě natankuje, protože se bojí, že zítra to bude ještě dražší.

Orlen vlastní český podnik Unipetrol, tedy i české rafinérie, k tomu dalších bezmála 450 tuzemských čerpacích stanic. MOL provozuje v ČR přes 300 pump. Navíc jeho dceřiná firma, Slovnaft, představuje významného dovozce ropných produktů do ČR. Letos v lednu bylo Slovensko druhým největším dovozcem ropných produktů typu nafty do ČR, po Německu, a to s podílem zhruba 17 procent na celkovém množství importu ropných produktů, plyne z dat ČSÚ.

V Česku se zdražuje zase nejrychleji

Pohonné hmoty zdražují v Česku v důsledku války v Íránu jedním z nejvýraznějších temp v rámci EU. Motorová nafta v ČR zdražila v reakci na válku, ve dnech 2. až 23. března 2026, v druhém nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 40,2 procenta, plyne z dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve v přepočtu do eur 26,7 procenta. Výrazněji než v Česku zdražila nafta už jen ve Švédsku, a to 42,2 procenta (viz graf níže).

V ČR nadprůměrně zdražuje kvůli válce v Íránu také benzín. V daném období se jeho cena zvýšila o 21,1 procenta, zatímco v EU jako celku o 13,7 procenta. Ve zdražení benzínu tak Česku náleží „až“ čtvrtá příčka v EU, po Švédsku, Polsku a Rakousku. Nafta je ovšem v rámci české ekonomiky mnohem důležitější než benzín, neboť její spotřeba představuje – alespoň podle údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu za loňský rok – 73 procent spotřeby pohonných hmot.

Nejméně pohonné hmoty zdražily v daném období 2. až 23. března v Maďarsku, na Slovensku a ve Slovinsku, kde vzrostly vesměs v rozsahu do deseti procent, jak v případě benzínu, tak nafty. Na Maltě zůstaly beze změny, neboť tam ceny striktně fixuje stát. Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.

Poměrně nízké zvýšení cen pohonných hmot v Maďarsku a na Slovensku si mohou firmy odtamtud, zmíněné MOL či Slovnaft, kompenzovat na trhu českém, kde mají zásadní podíl.

Čokoláda v blízké době ani přes výrazný pokles cen kakaa nezlevní, odhadují analytici. Cena čokolády se podle nich stále drží ve vyšších hodnotách, protože výrobci suroviny nakupují dlouho dopředu a zpracovávají tedy kakao zakoupené za vyšší cenu. Do ceny se navíc promítají také další náklady. Zlevňování čokolád proto podle expertů nelze očekávat ani na Velikonoce. Měl by ale postupně polevovat tlak na zdražování čokolád, uvedli.

Kakao se v posledních dvou letech kvůli slabé sklizni a nemoci kakaovníků vyšplhalo až k 14 tisícům dolarům za tunu (zhruba 300 tisíc korun) a většinu minulého roku stála tuna mezi 9000 a 11 tisíci dolary, uvedl investiční analytik eToro Jakub Rochlitz. Trend se ale nyní začíná obracet. "Po rekordech z konce roku 2024 se na konci března 2026 kakao v New Yorku pohybuje v blízkosti úrovně 3200 dolarů za tunu," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Důvodem zlevňování je podle analytiků příznivé počasí a úroda. "Déšť i dostatek slunečního svitu podporují silnější úrodu, zejména v klíčových producentských zemích, jako jsou Pobřeží slonoviny a Ghana. Výsledkem je očekávání, že v letošní sezoně produkce překoná poptávku až o 403 tisíc tun," dodal Rochlitz.

V obchodech se zlevňování zatím nekoná

V obchodech ale lidé čokoládu zatím levněji nepořídí. "Přepis burzovního poklesu do maloobchodu bývá pomalý a neprobíhá mechanicky. Typické je zpoždění v řádu mnoha měsíců, u sezonního zboží klidně i déle," uvedl Tyleček. Rochlitz doplnil, že výrobci nakupují suroviny na výrobu čokolády dlouho dopředu a pracují tak ještě s kakaem za vyšší ceny. Kakao navíc tvoří jen část ceny, významnou roli hrají také energie, doprava nebo mzdy, uvedl Rochlitz.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se do ceny mohou negativně projevovat také takzvaná teritoriální omezování dovozů, kdy na velkých trzích jsou vybrané produkty značkových výrobců často o něco levnější, zatímco lokální distributor pro Česko požaduje cenu vyšší, protože neexistuje jiný způsob, jak daný výrobek dovézt. "Rakouská vláda nedávno odhadla, že ceny značkových potravin jsou v Rakousku kvůli této nekalé praktice velkých potravinářů o deset až 15 procent vyšší než v Německu, a v Česku bude situace podobná," uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.

Čokoláda je v Česku dražší než loni

Cena čokolády v Česku proto i přes zlevňování kakaa v posledních měsících nadále stoupala a aktuálně se podle analytiků prodává dráž než loni, což potvrzují i data srovnávače cen potravin Kupi.cz k polovině března. "Například Velikonoční čokoládky Kinder 150g aktuálně stojí běžně v průměru 76,90 Kč, což je oproti loňskému roku, kdy vyšly na 64,90 Kč, o 18,5 procenta víc," uvedla Monika Kopčilová, datová analytička Kupi.cz.

Prouza nicméně doplnil, že těsně před velikonočními svátky nebo po nich budou akční nabídky přibývat, a to ve výši 20 až 30 procent. "Velikonoční čokoládové figurky mají podobný cenový cyklus jako jiné sezónní zboží. Na začátku sezony se prodávají za standardní cenu, postupně přibývají akční nabídky. Nejde tedy o umělé zdražování, ale o běžný model práce s promočními akcemi," uvedl Prouza.

Oproti loňsku zdražilo podle Kupi i holandské kakao o hmotnosti 100 gramů, které letos v březnu stojí běžně v průměru 59,30 Kč, meziročně o 3,5 procenta více. Někteří výrobci podle Tylečka místo změny cen upravili gramáž, což je podle Kopčilové třeba případ čokolády na vaření, jejíž 100 gramové balení se loni v březnu prodávalo v průměru za 49,90 Kč. "Během minulého roku ale u řady výrobců došlo ke zmenšení balení na 90 gramů. To letos v březnu vyjde běžně v průměru na 47,20 Kč. V přepočtu na 100 gramů je tak průměrná běžná cena rovna 52,40 Kč, což odpovídá zdražení o pět procent," uvedla Kopčilová.