Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

AI mění práci ve firmách. Českým a slovenským podnikům chybí hlavně důvěra a jasná pravidla

Deloitte, ilustrační foto
ČTK
 nst
nst

Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.

Umělá inteligence stále výrazněji vstupuje do každodenního fungování firem. Nejde přitom pouze o nové nástroje, automatizaci nebo rychlejší zpracování dat. AI začíná měnit samotný způsob, jakým lidé pracují, rozhodují se a spolupracují.

Podle průzkumu společnosti Deloitte nazvaného Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 považuje 72 procent českých a slovenských firem dopad AI na firemní kulturu za velmi významný. Více než polovina respondentů, konkrétně 55 procent, vnímá zásadní vliv AI také na rozhodovací procesy. Otázku, jak efektivně nastavit spolupráci mezi lidmi a technologiemi, aktuálně řeší 60 procent firem v Česku a na Slovensku.

Rok 2026 jasně ukazuje, že vstupujeme do nové fáze proměny práce, v níž se do popředí dostává spolupráce mezi člověkem a umělou inteligencí. Nejde přitom jen o technologický posun, ale o hlubokou změnu toho, jak pracujeme, rozhodujeme se a vytváříme hodnotu,“ říká Zuzana Kostiviarová, expertka na HR transformaci a ředitelka poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů společnosti Deloitte.

Firmy AI zavádějí, ale často zapomínají na lidi

Mnoho organizací se při zavádění AI soustředí hlavně na technologii, produktivitu a úspory. Právě lidská stránka změny ale podle Deloitte rozhodne o tom, zda firmy potenciál umělé inteligence skutečně využijí.

video

Stát láká firmy na vyšší daňové odpočty za výzkum a vývoj. Překážkou je ale tvrdá byrokracie a kontroly

Od začátku roku 2026 se v České republice výrazně zvýšil daňový odpočet, který má motivovat firmy k výzkumu a vývoji a činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Přes tuto finanční pobídku však počet firem, které benefit využívají, dlouhodobě klesá. Na vině je extrémní administrativní zátěž a přísný, často nejednotný přístup Finanční správy ČR při daňových kontrolách. V rozhovoru Newstream Byznys Talks s Terezou Zavadilovou vysvětlují experti na daňové odpočty ze společnosti Deloitte, Kateřina Novotná a Martin Schulz, jak se s odpočtem úspěšně vypořádat.

Přečíst článek

Nestačí tedy pouze pořídit nové nástroje. Firmy musí promyslet, jak se změní pracovní procesy, odpovědnosti, role manažerů i očekávání od zaměstnanců. Důležitou roli hraje také rozvoj nových dovedností a budování důvěry v to, že AI bude lidem pomáhat, nikoli je nahrazovat nebo kontrolovat.

Globální data ukazují, že v tomto směru zatím firmy postupují pomalu. Skutečný pokrok v nastavování spolupráce lidí a technologií dosahuje podle průzkumu pouze šest procent organizací na světě.

Důvěryhodná data budou rozhodovat

S rostoucím využíváním umělé inteligence roste i význam kvality dat. AI může být užitečným nástrojem při náboru, hodnocení výkonu, plánování kapacit nebo rozvoji zaměstnanců. Zároveň ale platí, že špatná nebo neúplná data mohou vést ke špatným rozhodnutím.

Tento problém si firmy uvědomují. V Česku a na Slovensku označuje 53 procent respondentů kvalitu dat za důležitou oblast. Jen 19 procent organizací ale uvádí, že v ní dosáhlo alespoň dílčího pokroku.

Bez jasně nastavených pravidel pro správu a ověřování dat může AI podle Deloitte nejen podporovat chybná rozhodnutí, ale také oslabovat odpovědnost lidí a narušovat důvěru zaměstnanců ve firmu.

Umělá inteligence vstupuje do rozhodování

AI postupně proniká i do oblastí, které byly tradičně doménou manažerů. Pomáhá analyzovat data, doporučovat další kroky a zrychlovat rozhodovací procesy. Pro firmy tak vzniká nová otázka: kde má rozhodovat algoritmus a kde musí zůstat klíčový lidský úsudek?

Více než polovina českých a slovenských respondentů považuje dopad AI na rozhodování za zásadní. Organizace proto hledají rovnováhu mezi využíváním dat a zachováním lidské odpovědnosti, autonomie a etického posouzení.

Podobně výrazný je dopad AI na firemní kulturu. Ačkoli jej jako významný vnímá 72 procent respondentů z Česka a Slovenska, alespoň částečné výsledky v této oblasti zaznamenává pouze pětina firem. Globálně přitom 65 procent společností očekává, že jejich kultura se bude muset kvůli AI výrazně proměnit.

Nejasná pravidla mohou brzdit adopci AI

Jedním z hlavních rizik je podle Deloitte nejasné nastavení pravidel pro používání umělé inteligence. Pokud zaměstnanci nevědí, kdy a jak mohou AI používat, co je ještě přijatelné a kdo nese odpovědnost za výstupy, mohou být vůči technologii nedůvěřiví.

To může zpomalit její smysluplné využití. AI se tak nestává nástrojem, který zvyšuje výkon a inovace, ale dalším zdrojem nejistoty. Právě důvěra proto bude pro úspěšnou adopci umělé inteligence jedním z klíčových faktorů.

Konkurenční výhoda vznikne lepším řízením lidí, dovedností a technologií

Umělá inteligence mění i způsob, jakým firmy pracují s kapacitami a schopnostmi zaměstnanců. Moderní technologie umožňují rychleji propojovat lidi, jejich dovednosti a dostupné nástroje tam, kde mohou vytvořit největší hodnotu.

Až 88 procent účastníků průzkumu z Česka a Slovenska považuje tuto koordinaci za klíčovou pro dosažení lepších výsledků. Firmy tak budou stále více potřebovat vědět nejen to, kolik lidí mají, ale také jaké mají schopnosti, jak se mohou rozvíjet a kde je jejich práce nejpřínosnější.

„Rozhodnutí firem dnes mají mnohem širší dopad než dřív – neovlivňují jen ekonomické výsledky, ale také zaměstnance, zákazníky, komunity i prostředí, ve kterém organizace působí. Klíčovou výzvou proto je využít potenciál umělé inteligence a nových technologií způsobem, který podporuje inovace a výkonnost, ale zároveň zachovává lidský úsudek, důvěru a odpovědnost při rozhodování,“ doplňuje Zuzana Kostiviarová.

Tradiční firemní struktury narážejí na limity

Rychlý technologický vývoj zároveň ukazuje, že tradiční firemní model založený na oddělených funkcích, jako jsou HR, IT nebo finance, přestává stačit. Stále důležitější je propojování expertíz napříč organizací.

Více než 57 procent respondentů z Česka a Slovenska považuje posouvání hranic mezi firemními funkcemi za klíčové pro lepší výsledky. Celosvětově je tento podíl ještě vyšší a dosahuje 66 procent.

Firmy proto budou muset posilovat mezioborovou spolupráci, flexibilitu a schopnost reagovat na konkrétní byznysové situace v reálném čase. Podle studie označuje rychlost a flexibilitu sedm z deseti globálních byznysových lídrů za hlavní konkurenční strategii příštích tří let.

video

Jednou za rok si natočte věci v bytě na video, kvůli pojistce, radí analytik OVB Allfinanz

Přírodní katastrofy jako povodně, tornáda či požáry, ale i vysoká inflace a nástup nových technologií zásadně mění oblast neživotního pojištění. Zbyněk Kuběj, vedoucí produktového analytického oddělení OVB Allfinanz, v pořadu Newstream Byznys Talks upozornil na nejčastější chyby, které Češi při sjednávání pojistek dělají. Zásadním problémem zůstává podpojištěnost majetku a opomíjené pojištění odpovědnosti, uvedl v rozhovoru s Terezou Zavadilovou.

Přečíst článek

Adaptabilita se stává hlavní dovedností firem

Jednou z nejdůležitějších schopností současných organizací je podle průzkumu adaptabilita. V Česku a na Slovensku ji jako zásadní vnímá 83 procent respondentů. Více než třetina firem už zároveň uvádí, že v této oblasti dosahuje konkrétního pokroku.

AI může adaptabilitu výrazně podpořit. Zaměstnancům umožňuje získávat rychlou zpětnou vazbu, učit se průběžně při práci a experimentovat s novými postupy. To ale opět vyžaduje prostředí, ve kterém se lidé nebojí nové technologie používat a rozumějí tomu, jakou roli mají v jejich práci hrát.

Úspěch AI nebude záležet jen na nástrojích

Výsledky průzkumu Deloitte ukazují, že české a slovenské firmy si význam nástupu AI dobře uvědomují. Mnohé z nich už nové technologie zavádějí a hledají cesty, jak je propojit s každodenním fungováním organizace.

Rozhodující však nebude samotná technologie. Klíčové bude, zda firmy dokážou změnit způsob práce, nastavit jasná pravidla, posílit důvěru zaměstnanců a zachovat lidský úsudek tam, kde je nezastupitelný. AI tak pro firmy nepředstavuje jen technologickou změnu, ale především kulturní a manažerskou výzvu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

David Batal, vedoucí partner auditorských služeb ve společnosti Deloitte

Banány jsou na kontrolu horší než jaderné palivo, říká šéf auditu v Deloitte

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Praha mimo žebříček. Nadané děti se nemusí dostat ani na střední

V Praze jsou šance na přijetí na střední školu nejmenší
iStock
Dalibor Martínek

Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.

V prvním kole přijaly střední školy do čtyřletých oborů 117 tisíc uchazečů. To znamená 90 procent z celkového počtu přihlášených. To vypadá jako pěkné číslo, zdá se, že v přijímacím řízení je vše v pořádku, není zdánlivě důvod k nějakému pohoršení. Jenže, pohled na detail ukazuje, jak šílenou máme v zemi situaci.

Devadesát procent vypadá dobře. Dokud se nepodíváte na Prahu

V Praze, která stahuje chytré hlavy z celé země a tvoří třicet procent HDP Česka, se na střední školy dostalo „jen“ osmdesát procent uchazečů. A to ne proto, že by pražské děti byly hloupější než jinde. Opak je pravdou. Je to kvůli tomu, že zřizovatelé, město Praha a městské části, nedokáží vytvořit dostatečnou kapacitu vzdělávacích zařízení.

Je to téma letité, paradoxně bez škrábance na politické prestiži prochází všem politikům, kteří vyhrávají volby. Je to nepochopitelné, i jejich děti přece chtějí studovat.

Šikovný řemeslník dnes vydělává více než průměrný vysokoškolák

Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Přečíst článek

Stejná zkouška, úplně jiná realita

Pro ilustraci: například na čtyřleté gymnázium v Klášterci nad Ohří byl průměrný počet bodů v jednotné státní zkoušce, které stačily k přijetí, 49 procent. Nejnižší počet, který ještě dostal žáka na střední, bylo 23 bodů. Což ve zkratce znamená, že žák mohl klidně odpovědět na tři ze čtyř otázek špatně, přesto se dostal.

Na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze ani 85 procent správných odpovědí nestačilo ke přijetí, průměr správných odpovědí byl přes 90 procent. Na Keplerce byl průměr správných odpovědí 92 procent, dvě třetiny uchazečů se nedostaly.

V Moravskoslezském kraji se na střední dostalo 94 procent žáků, stejně jako na Vysočině. V Praze 80 procent, přestože žáci dosahovali v průměru mnohem lepších výsledků. Na Mendelovo gymnázium v Opavě, nejprestižnější školu kraje, stačilo k přijetí 71 procent správných odpovědí.  

Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Přečíst článek

Praha bere chytré hlavy, ale nemá pro ně lavice

„Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol. Praha jako zřizovatel, a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný, mrhá potenciálem dětí,“ uvedl ministr školství Robert Plaga. A tím si myje ruce. Praha se svými 180 miliardami korun na účtech zatím jen teoreticky zvažuje výstavbu kampusu v Letňanech za dvě miliardy korun. Což je řešení zatím jen teoretické, a přitom nedostatečné.

Výsledkem alibismu českého takzvaně bezplatného vzdělávacího systému je, že Pražáci platí desítky tisíc korun soukromým subjektům, aby připravily děti na vysoce konkurenční přijímací zkoušky na gymnázia. Jelikož to učitelé veřejných základních škol, tito prestižní státní zaměstnanci, nedokážou. Tisíce dětí si v hlavním městě zpestří jaro opakovačkami.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Dalibor Martínek: Blíží se přijímací zkoušky na střední. Stát fatálně selhává, hází dětem klacky pod nohy

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Před volbami se vynořil vzdušný zámek, středoškolský kampus v Praze

Přečíst článek

Revolut chystá banku pro bohaté, zatím pro Brity s majetkem nad 14 milionů korun

Spoluzakladatel a šéf britského fintechového start-upu Revolut Nikolay Storonsky (Nikolaj Storonskij) se kvůli odporu vůči ruské invazi na Ukrajinu vzdal ruského občanství.
Photo by Stephen McCarthy/Web Summit via Sportsfile / Creative Commons / CC BY 2.0
Tereza Zavadilová
tzv

Původně nízkonákladová fintechová banka Revolut chce víc: zlákaly ji služby pro movité klienty. Chce privátní banku a už získala licenci na portfolio management.

Revolut mění strategii - z nízkonákladovky se chce rozšíit i na bohatší klientelu. Podle deníku Financial Times plánuje v Británii spustit služby privátního bankovnictví.  Banka také oznámila, že získala licenci k poskytování složitějších finančních produktů určených pro náročnější uživatele.

Londýnská společnost má spustit privátní bankovnictví do konce letošního roku. Služba má být určena klientům s investovatelným majetkem alespoň 500 tisíc liber (zhruba 14 milionů korun). 

Zpráva o plánech přichází poté, co britský regulátor udělil obchodní divizi Revolutu povolení rozšířit činnost o pákové produkty, služby správy soukromého majetku a řešení řízených portfolií, jak vyplývá ze čtvrtečního oznámení společnosti.  „Tato povolení představují chybějící článek, který nám umožní sjednotit investice, poradenství a správu portfolia pod jednu střechu,“ uvedla šéfka obchodní divize Revolutu Victoria Laffeová.  K plánům na spuštění privátního bankovnictví pro FT řekla pouze: „Privátní bankovnictví je oblast, kterou zkoumáme v rámci našeho dlouhodobého úsilí rozšiřovat a zlepšovat nabídku našich produktů.“

4 roky čekal na licenci

Nová licence je podle deníku dalším signálem zlepšujících se vztahů skupiny s finančními regulátory. V březnu získal Revolut plnou britskou bankovní licenci až po čtyřletém čekání. Což bylo zásadní pro její divizi správy majetku, která se dosud zaměřovala hlavně n a obchody s kryptem a akciemi, a rychle roste.  Loni přispěla k 31procentnímu růstu tržeb na 663 milionů liber.

Revolut dnes má pět hlavních obchodních divizí, včetně zmíněné správy majetku, devizového obchodování a prémiových předplatných účtů. Zatímco tradiční banky vydělávají hlavně na úvěrech a vkladech, Revolut má 76 procent tržeb z těchto služeb. 

Karta, hotovost nebo Revolut? Jak platit na dovolené, aby vás to nestálo víc, než musí

Dovolená se může prodražit ještě dřív, než si objednáte první večeři u moře. Stačí špatně zvolený kurz, zbytečný výběr z bankomatu nebo platba v korunách místo v místní měně. Přitom právě u plateb v zahraničí platí, že několik jednoduchých pravidel dokáže ušetřit stovky až tisíce korun.

Přečíst článek

V loňském roce vzrostl zisk společnosti před zdaněním o 57 procent na 1,7 miliardy liber při tržbách 4,5 miliardy liber.

Diverzifikovaný obchodní model přitahuje i soukromé investory. Loňský sekundární prodej akcií ocenil Revolut na 75 miliard dolarů. Deník Financial Times už dříve informoval, že firma míří k valuaci kolem 200 miliard dolarů, přičemž vstup na burzu neplánuje dříve než v roce 2028.

Revolut založili v roce 2015 v Londýně Nikolaj Storonskij (na snímku), původem z Ruska s britským občanstvím, a Vlad Jacenko (přistěhovalec z Ukrajiny). Na začátku Revolut vůbec nebyl bankou. Fungoval jako digitální peněženka a předplacená karta, která lákala uživatele především na možnost měnit peníze a platit v zahraničí ve středových kurzech bez nevýhodných bankovních poplatků. Bankovní licenci včetně evropské mu v roce 2018 udělila Litevská centrální banka (Bank of Lithuania). Litva je totiž známá svým velmi vstřícným a rychlým přístupem k fintechovým společnostem.

Logo fintechové společnosti Revolut

Revolut mění strategii v USA. Místo koupě banky chce vlastní licenci

Britská fintechová společnost Revolut ustupuje od plánů na převzetí americké banky. Nově chce vstoupit na tamní trh získáním vlastní bankovní licence, od čehož si slibuje rychlejší a jednodušší cestu k rozšíření svých služeb ve Spojených státech.

Přečíst článek

 

Související

Manažer privátního bankovnictví J&T Banky Roman Koděra

Roman Koděra z J&T Banky: Investice jsou dnes nejlepší ochranou před nejistotou

Přečíst článek
Doporučujeme