Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

ChatGPT místo Googlu. Mladí Češi mění způsob, jak hledají informace

ChatGPT místo Googlu. Mladí Češi mění způsob, jak hledají informace
iStock
 nst
nst

Češi vzali umělou inteligenci za svou. Používají ji tři ze čtyř, mladí s ní už nahrazují Google.

Umělá inteligence se stává běžným pomocníkem při práci, studiu, hledání informací i každodenním rozhodování. Podle nového průzkumu Deloitte TMT Highlights Česká republika 2026 používá AI alespoň příležitostně 78 procent Čechů, tedy více než trojnásobek oproti roku 2023. Nejznámějším a nejpoužívanějším nástrojem zůstává ChatGPT. Češi ale vedle něj stále častěji sahají i po dalších asistentech, jako jsou Microsoft Copilot, Google Gemini, Claude, Perplexity, AI funkce v Canvě nebo nástroje zabudované přímo v telefonech a sociálních sítích.

AI už není jen hračka pro nadšence

Z průzkumu vyplývá, že Češi k umělé inteligenci přistupují hlavně prakticky. Neptají se tolik, jestli je technologie „cool“, ale co jim reálně usnadní. AI nejčastěji používají jako digitálního asistenta pro vyhledávání informací, vysvětlování témat, podporu při rozhodování, učení i pracovní úkoly.

„Technologie už dnes nejsou vnímány jako něco vzdáleného nebo abstraktního. Stávají se běžnou součástí každodenního fungování a Češi je hodnotí především podle toho, v čem konkrétně jim pomáhají,“ říká Julie Slavík, manažerka týmu Strategy a expertka na technologické inovace ve společnosti Deloitte.

Podle ní ale pozitivní přístup neznamená slepou důvěru. „Zároveň ale vidíme, že pozitivní vnímání jde ruku v ruce s opatrností. Lidé jednoduše chtějí mít jistotu, že AI technologie fungují spolehlivě a že jsou používány smysluplně a bez skrytých rizik,“ dodává Slavík.

Deloitte, ilustrační foto

AI mění práci ve firmách. Českým a slovenským podnikům chybí hlavně důvěra a jasná pravidla

Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.

Přečíst článek

Nejaktivnějšími uživateli AI jsou podle Deloitte lidé ve věku 25 až 35 let. Tvoří 43 procent denních uživatelů. U starších generací zůstává využívání umělé inteligence podstatně nižší.

Zajímavý je i posun mezi muži a ženami. Zatímco dříve AI častěji používali muži, nově více žen než mužů uvádí, že ji aktivně využívají. Ženy zároveň podle průzkumu nahlížejí na moderní technologie mírně pozitivněji a méně často je vnímají jako hrozbu.

Celkově 62 procent respondentů považuje moderní technologie a AI za přínos a pomoc v každodenním životě. Téměř pětina lidí si ale není jistá, jak je hodnotit, a dalších 20 procent je vidí jako možné společenské riziko.

video

Jednou za rok si natočte věci v bytě na video, kvůli pojistce, radí analytik OVB Allfinanz

Přírodní katastrofy jako povodně, tornáda či požáry, ale i vysoká inflace a nástup nových technologií zásadně mění oblast neživotního pojištění. Zbyněk Kuběj, vedoucí produktového analytického oddělení OVB Allfinanz, v pořadu Newstream Byznys Talks upozornil na nejčastější chyby, které Češi při sjednávání pojistek dělají. Zásadním problémem zůstává podpojištěnost majetku a opomíjené pojištění odpovědnosti, uvedl v rozhovoru s Terezou Zavadilovou.

Přečíst článek

Google už u mladých není první volba

Jedna z nejzajímavějších změn se týká vyhledávání. Klasické vyhledávače jsou celkově stále nejčastějším startem pro hledání informací, používá je 55 procent lidí. Jenže AI chatboti už mají podle průzkumu 30 procent a sociální sítě 15 procent.

U mladých je situace ještě výraznější. Ve věkové skupině 15 až 24 let jsou AI chatboti nejčastějším výchozím bodem pro hledání informací. Až za nimi následují sociální sítě a teprve potom klasické vyhledávače.

Pro firmy, média i značky je to zásadní změna. Nestačí už jen řešit, jak se zobrazit ve vyhledávači. Čím dál důležitější bude i to, jak se informace dostává do odpovědí AI systémů.

Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou získala do svých sbírek soubor 12 obrazů Miloslava Holého nazvaný Slatinský rok

David Ondráčka: Sbírky plné originálů, nebo dobře namalovaných falz?

Trh s uměním působí noblesně a má rád velká slova: autenticita, mistrovské dílo, aukční rekord. Jenže pod elegantní fasádou se skrývá překvapivě mnoho falz a tento trh je ideálním prostředím pro podvody. Švýcarský Fine Art Expert Institute odhaduje, že až 50 procent děl v oběhu může být chybně připsáno autorům nebo rovnou paděláno.

Přečíst článek

Důvěra neroste stejně rychle jako používání

S rychlým nástupem AI roste i citlivost na rizika. Češi nejčastěji zmiňují zneužití dat a soukromí, deepfaky, dezinformace, halucinace umělé inteligence a digitální podvody.

Nejmladší uživatelé ve věku 15 až 17 let podle Deloitte výstupům AI více důvěřují a méně si je ověřují než starší generace. Zároveň si mladší ročníky více uvědomují hrozby spojené s dezinformacemi, deepfaky a halucinováním AI. Starší lidé naopak častěji zmiňují obavy z digitálních podvodů a zneužití dat.

„Důvěra v umělou inteligenci dnes automaticky neroste stejným tempem jako její využívání, což je ale přirozený projev dozrávání technologie,“ říká Slavík. Podle ní bude do budoucna klíčové nejen to, jak bude AI technicky vyspělá, ale také jak transparentně a odpovědně se bude používat.

O práci se Češi spíš nejistě bojí

Dopady AI na pracovní trh Češi zatím nečtou jednoznačně. Přibližně 40 procent respondentů věří, že AI sníží počet pracovních míst. Zároveň ale zůstává vysoký podíl nerozhodnutých.

Deloitte to interpretuje spíš jako rostoucí nejistotu než jasný strach nebo optimismus. Stále více lidí si zároveň připouští, že AI může ovlivnit jejich vlastní pracovní agendu a změnit požadavky na dovednosti.

„Umělá inteligence dnes funguje jako přirozený digitální asistent. Pomáhá lidem orientovat se v informacích, zjednodušuje rutinní úkoly a postupně mění způsob, jakým pracujeme i studujeme,“ říká Jan Kudlák, ředitel strategického poradenství Deloitte.

Podle něj AI Češi přijímají rychleji ve chvíli, kdy není samostatným „velkým nástrojem“, ale nenápadně se stane součástí služeb, které už používají.

Chytrá domácnost? Ano, ale jen když dává smysl

Pragmatický přístup Čechů je vidět i u chytré domácnosti. Tu podle Deloitte využívá necelá polovina respondentů. Patří sem například vzdálené ovládání spotřebičů, bezpečnostních systémů, osvětlení, topení nebo klimatizace.

Rozhodující ale není samotná novost technologie. Uživatelé nejvíc řeší funkčnost, výkon a cenu. Inovace pro inovaci je až druhotná.

„Čeští spotřebitelé nejsou vůči moderním technologiím a AI uzavření, ale přistupují k nim velmi racionálně. Rozhodujícím faktorem je, zda jim přinesou reálný užitek v každodenním životě, ať už jde o úsporu času, zjednodušení rutinních činností nebo lepší orientaci v informacích,“ říká Kudlák.

Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení

Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.

Přečíst článek

Zábava se dělí podle generací

Průzkum se vedle AI věnoval také digitální zábavě. Sociální sítě jsou podle Deloitte v Česku nejčastější formou digitální zábavy, uvádí je 37 procent respondentů. Výrazně populárnější jsou u žen než u mužů. Streamovací služby jako Netflix nebo YouTube sleduje 19 procent uživatelů.

Generační rozdíly jsou výrazné. Nejmladší skupina od 15 do 17 let preferuje hlavně YouTube a sociální sítě. Lidé mezi 18 a 55 lety více využívají video na vyžádání. U respondentů nad 56 let stále dominuje tradiční televize.

V placeném obsahu jsou Češi flexibilní a aktivně přehodnocují předplatné. Sdílení účtů je běžnější než individuální platby, a to v poměru 52,5 procenta ku 47,5 procenta. Typické je hlavně pro mladší uživatele a vícečlenné domácnosti.

Průzkum: Kdo zvládne AI, vyhraje. Většina firem je ale teprve na startu

České firmy přecházejí od experimentů k reálnému využití umělé inteligence (AI). Klíčová fáze – skutečná transformace – je ale teprve před nimi. Ukazují to výsledky průzkumu společnosti Deloitte realizovaného ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence.

Přečíst článek

S digitalizací roste i lov na důvěřivé

Digitalizace s sebou nese i méně příjemnou stránku. Až 74 procent dotázaných uvedlo, že se v posledním roce setkalo s pokusem o online podvod. Nejčastěji to hlásí lidé ve věku 25 až 35 let, u nichž podíl dosahuje 82 procent.

U lidí nad 65 let je tento podíl nižší, 52 procent. Deloitte upozorňuje, že to nemusí znamenat menší vystavení riziku, ale také nižší schopnost nebo jistotu podvodné jednání rozpoznat.

Digitální gramotnost se tak stává čím dál důležitější. Čím víc se AI, online služby a digitální obsah stávají běžnou součástí života, tím větší roli hraje schopnost poznat, čemu věřit, co si ověřit a kdy raději neklikat.

Průzkum Deloitte TMT Highlights Česká republika 2026 probíhal v únoru a březnu mezi 341 respondenty staršími 15 let. Zaměřil se na chování českých spotřebitelů v oblasti technologií, médií a telekomunikací.

Vzorek není obří, trend je ale z výsledků dobře čitelný. AI se v Česku rychle přesouvá z fáze zkoušení do fáze běžného používání. Lidé ji berou jako nástroj, který má hlavně šetřit čas a pomáhat v praxi. Zároveň ale čekají, že bude bezpečný, srozumitelný a důvěryhodný.

Deloitte: České banky zůstávají ve formě. Rostou aktiva, ziskovost i úvěry

Deloitte: České banky zůstávají ve formě. Rostou aktiva, ziskovost i úvěry

Českým bankám se loni dařilo. Podle studie Deloitte CEE Banking M&A Study si tuzemský sektor drží vysokou ziskovost, silný kapitál a velmi dobrou kvalitu úvěrů. Celková aktiva bank vzrostla na 472 miliard eur a návratnost vlastního kapitálu se zvýšila na 16,7 procenta.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Český startup FaceUp začal u školní šikany, teď řeší firemní etiku. Investoři mu poslali 110 milionů

Zakladatelé FaceUp, zleva Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar, foto Petr Mihle
FaceUp, užito se svolením
 nst
nst

Začalo to snahou dát dětem bezpečný způsob, jak říct, že se ve škole děje něco špatného. Dnes FaceUp pomáhá firmám po celém světě zachytit podvody, porušování pravidel, šikanu nebo sexuální obtěžování. Platformě důvěřuje přes 3600 organizací, včetně Mercedesu, Heinekenu či KFC. A nová investice přes 110 milionů korun má český startup posunout ještě hlouběji do korporátního světa.

Když FaceUp začínal, jmenoval se ještě NNTB – Nenech to být a řešil hlavně šikanu ve školách. Dnes už je z něj technologická firma, která prodává software firmám po celém světě a pomáhá jim řešit věci, o kterých se v korporacích obvykle nemluví snadno: podvody, porušování předpisů, sexuální obtěžování, šikanu nebo jiné etické problémy.

Teď český startup získal další peníze na růst. V investičním kole Series A nabral pět milionů dolarů, tedy přes 110 milionů korun. Investici vedl chorvatský fond Fil Rouge Capital, zapojily se také JIC Ventures, Venture to Future Fund a Gi21 Capital. Peníze znovu poslali i stávající investoři včetně Jiřího Hlavenky, Tilia Impact Ventures a Reflex Capital.

Celkově už FaceUp od investorů získal zhruba devět milionů dolarů, tedy přibližně 210 milionů korun. Valuace firmy se podle tiskové zprávy dostala nad půl miliardy korun.

Z oznamovací schránky je platforma pro firemní etiku

FaceUp se pohybuje v oblasti, které firmy říkají ethics & compliance. Zjednodušeně jde o nástroje, které organizacím pomáhají zjistit, co se uvnitř opravdu děje, a řešit problémy dřív, než z nich vznikne právní spor, reputační průšvih nebo finanční ztráta.

Platforma dnes kombinuje bezpečné oznamování podnětů, ochranu whistleblowerů, AI etickou linku, interní vyšetřování, správu podnětů i dotazníkové nástroje. FaceUp se tak nechce profilovat jen jako software, který firmám pomůže splnit regulatorní povinnost. Chce být systémem, který zaměstnanci skutečně používají.

„Většina produktů v tomto odvětví pomáhá splnit regulatorní požadavky, ale chybí jim reálné využití a přidaná hodnota pro business. FaceUp se v organizacích aktivně využívá, což vytváří dlouhodobou hodnotu a v konečném důsledku rozhodne o tom, kdo v této kategorii zvítězí,“ vysvětluje zapojení fondu Venture to Future Fund Miriama Hanout, manažerka investic a členka správní rady.

Musíme ochránit naše děti. Babiš roztleskává debatu o zákazu sociálních sítí pro mladé v Česku

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích dnes uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

Přečíst článek

Klienti ve více než 70 zemích

FaceUp podle firmy používá přes 3600 organizací ve více než 70 zemích. Mezi klienty patří i známé globální značky jako Mercedes-Benz, Heineken, Sephora, Zendesk nebo KFC.

Systém aktuálně chrání více než 1,5 milionu zaměstnanců a studentů a pomohl zpracovat přes 44 tisíc podnětů. Ty se týkaly jak interních podvodů a porušování předpisů, tak závažných mezilidských problémů v práci nebo ve škole.

Právě kombinace komerčního SaaS byznysu a původního společenského dopadu je na FaceUpu zajímavá. Firma nezačala jako klasická B2B platforma z prezentace pro investory. Vyrostla z konkrétního problému, který zakladatelé řešili už jako studenti.

Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně

Velké věci vznikají z rivality. Brno pohání fenomén druhého města, říká rektor VUT

Když nemáte konkurenci, dá se s nadsázkou říci, že neexistujete. Rektor Vysokého učení technického (VUT) Ladislav Janíček v rozhovoru pro Export.cz připomněl, že univerzity se dnes více než kdy jindy nacházejí v nekompromisní mezinárodní konkurenci. „Jako technická univerzita pracujeme s technologiemi a ty dnes představují žádaný strategický kapitál. Kromě toho je základem konkurenceschopnosti sepětí univerzity s potřebami společnosti, a to jak ve vzdělávání, tak v aplikovatelnosti a relevanci výsledků výzkumu,“ řekl rektor brněnské techniky.

Přečíst článek

Peníze půjdou do produktu i expanze

Nová investice má pomoci hlavně s dalším vývojem platformy. FaceUp chce z produktu udělat komplexnější modulární systém pro manažery, kteří mají ve firmách na starosti etiku, compliance a interní rizika.

Firma chce zároveň posílit u velkých korporací a zrychlit růst na trzích, kde podle ní poptávka po moderních compliance platformách roste nejrychleji. Zmiňuje hlavně USA a Spojené arabské emiráty.

„Mám z této investice obrovskou radost. Umožní nám růst ještě rychleji směrem k naší vizi: stát se předním světovým řešením pro etická a bezpečná pracoviště,“ říká spoluzakladatel a CEO FaceUpu Jan Sláma.

Podle něj peníze pomohou zvýšit opakované roční výnosy, rozšířit tým a posílit produkt. Firma chce zároveň podporovat více organizací po celém světě v budování důvěry, etiky a integrity.

Do aktuálního kola se znovu zapojil také investor Jiří Hlavenka. Ten FaceUp v minulosti podpořil spolu se Scio a v nové investici vidí důkaz, že české B2B SaaS firmy mohou uspět i mimo domácí trh.

„Není mnoho českých firem, které se v těžkém B2B SaaSu dokázaly prosadit globálně. FaceUp takovou firmou je, prodává úspěšně v desítkách zemí, na všech kontinentech. Dokazuje navíc, že SaaS není mrtvý, jak se někdy uvádí,“ říká Hlavenka.

Podle něj je v citlivém odvětví, ve kterém FaceUp působí, zásadní nejen produkt, ale také důvěra, reputace a bezpečnost dat.

To je u whistleblowingu a interních podnětů klíčové. Firma neprodává nástroj na hezčí tabulky, ale systém, do kterého lidé píšou často velmi citlivé věci. Pokud mu nevěří zaměstnanci ani vedení, produkt nemá šanci fungovat.

Petr Jaroš, CEO společnosti Telight

Mikroskopy z Brna od Telightu uspěly v Evropě. Teď cílí na Ameriku i Asii

Společnost Telight patří k těm příkladům úspěšného využití univerzitního výzkumu v byznysu. České mikroskopy, které využívají know-how z brněnského VUT, dobývají svět.

Přečíst článek

Investoři sázejí na globální kategorii

Hlavní investor kola, chorvatský fond Fil Rouge Capital, vidí ve FaceUpu firmu, která se z úzkého problému dokázala posunout do globální SaaS platformy.

„FaceUp řeší palčivou potřebu v oblasti compliance a správy společností – a to produktem, který je škálovatelný a vysoce relevantní napříč trhy. Tým prokázal silnou exekuci: z jednoho úzkého případu užití vybudoval globální SaaS platformu s jasným product-market fitem,“ uvádí Roger Blott, zakládající partner Fil Rouge Capital.

Podobně mluví i Radim Kocourek, managing partner JIC Ventures. Ten připomíná, že JIC s týmem spolupracuje od úplných začátků.

„S Honzou a týmem FaceUp spolupracujeme od samých začátků – ze studentského projektu na JICu vybudovali jednu z nejrychleji rostoucích technologických firem v Česku s přítomností ve více než 70 zemích,“ říká Kocourek.

Musk prohrál bitvu s OpenAI

Musk prohrál bitvu s OpenAI. Porota smetla jeho žalobu jako opožděnou

Elon Musk neuspěl ve sporu s OpenAI, kterou obvinil z odklonu od původního poslání vyvíjet umělou inteligenci ku prospěchu lidstva. Porota dospěla k závěru, že miliardář podal žalobu příliš pozdě. Muskův právník si vyhradil právo na odvolání.

Přečíst článek

Od Nenech to být k půlmiliardové valuaci

FaceUp chce růst i díky tomu, že oblast compliance se mění. Firmám už nestačí mít formálně splněnou povinnost a uložený dokument ve složce. Potřebují nástroj, který jim pomůže problémy zachytit, vyhodnotit a řešit včas.

„FaceUp dokázal proměnit oblast compliance z pouhého zaškrtávání políček v proaktivní systém využívající umělou inteligenci v reálném čase,“ říká Damir Špoljarič, managing partner Gi21 Capital.

To je pro FaceUp důležitý příběh i směrem k investorům. Pokud se mu podaří přesvědčit velké firmy, že etika, interní bezpečnost a compliance nejsou jen náklad, ale prevence větších problémů, může se z původně školního projektu stát výrazně větší globální firma.

FaceUp založili Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm. Školní nezisková verze NNTB vznikla v roce 2017, komerční varianta pro firmy se spustila o tři roky později. Zakladatelé za své projekty získali řadu ocenění. Letos obdrželi titul Začínající podnikatel roku 2025 od EY, umístili se také v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 a získali ocenění Deloitte Impact Star.

V roce 2024 FaceUp nabral investici 70 milionů korun. Nové kolo přesahující 110 milionů korun má firmě pomoci k dalšímu skoku: od rychle rostoucí české SaaS firmy k hráči, který chce v kategorii etiky a compliance konkurovat zavedeným globálním platformám.

Související

Euro jako Kohlův pomník. A jeden z kořenů dnešní síly AfD

Euro jako Kohlův pomník. A jeden z kořenů dnešní síly AfD
Profimedia
Lukáš Kovanda

Vzestup AfD nevznikl ve vzduchoprázdnu. Účet za politiku kancléře a znovusjednotitele Německa Helmuta Kohla, která víc sledovala dějinný pomník než ekonomickou realitu, Německo platí dodnes, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Jak Francouzi vmanévrovali kancléře Kohla do eura, když využili jeho pocitu viny i spasitelství. A proč i kvůli tomu má dnes Alternativa pro Německo 30 procent?

Alternativa pro Německo (AfD) má rekordních takřka 30 procent voličských preferencí. V bývalém Východním Německu je dvakrát silnější než v bývalém Západním Německu. Její vzestup kromě jiného odráží neprozíravé, ideologicky motivované a ekonomicky nedomyšlené vytvoření měnové unie, v podání „kancléře znovusjednotitele“ Helmuta Kohla.

Ten samý Kohl se nepoučil ani o pár let později a nechal se Francouzi vmanévrovat – podobně neprozíravě – do měnové unie jménem eurozóna.

Ale popořadě.

Brexit

Britská vláda přiznává, že brexit byl katastrofa. Konečně

Pod britským premiérem Keirem Starmerem se povážlivě houpe židle. Ve snaze zachránit svůj mandát se obrací k nepravděpodobnému spojenci. Podporu své strany i voličů si chce získat návratem do Evropy. Bude ale jeho opatrný přístup k uklidnění kritiků stačit?

Přečíst článek

Politika proti ekonomii

Kohl, opojen možnostmi, které mu dějiny nadělily, byl v 90. letech už tak přesvědčen o své historické úloze sjednotitele, nejprve Německa a pak Evropy, že málokomu skutečně naslouchal.

Před znovusjednocením Německa odpovídala jedna západoněmecká marka zhruba sedmi východoněmeckým. Kohl ale bez předchozí konzultace a ke zděšení ekonomů a centrálních bankéřů vpravdě autokraticky rozhodl, že v rámci znovusjednocení se východoněmecká marka nebude konvertovat do západoněmecké v poměru 7:1, dokonce ani 3:1, nýbrž 1:1.

Východní Němci se tak navzdory asi čtvrtinové produktivitě v porovnání se západními Němci jedním tahem Kohlova pera dočkali „západoněmeckých“ mezd.

Varování, které kancléř nechtěl slyšet

Když se to dozvěděli americký ekonom George Akerlof, pozdější nobelista, a jeho choť, Janet Yellenová, pozdější šéfka americké centrální banky, napsali Kohlovi dopis. Varovali jej, že konverzí 1:1 zničí východoněmecký průmysl, neboť ten při mzdách vysoce převyšujících produktivitu nebude konkurenceschopný.

Kohl oba manžele, slovutné ekonomy, pozval do Bonnu.

V kancléřství tam před nimi spustil devadesátiminutový monolog, jak všechno dělá dobře. Argumenty Akerlofa a Yellenové jej vlastně vůbec nezajímaly. Vždyť to on se ocitl v dějinné úloze, oni ne.

V někdejším Východním Německu, jež se dle Kohla mělo stát rozkvetlou krajinou, přetrvává i takřka deset let po jeho smrti citelně vyšší nezaměstnanost než v někdejším Západním Německu.

Když si politik staví pomníček, to poslední, co jej zajímá, je třeba to, že by mzdy měly odpovídat produktivitě...

polský ministr financí Andrzej Domański

Stále více argumentů pro zachování zlotého. Polsko se do měnové unie nehrne

Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.

Přečíst článek

Druhá měnová unie, stejná chyba

Co hůře, Kohl stejnou chybu zopakoval i coby stěžejní strůjce další měnové unie. Nikoli jen unie mezi Západním a Východním Německem, nýbrž celé eurozóny.

Eurozóna je dnes vydávána za málem celoevropský projekt. Ve skutečnosti jde o výsledek francouzského vmanévrování Kohla, přesvědčeného o svém dějinném vyvolení, do projektu společné francouzsko-německé měny.

Francouzi totiž v poválečných desetiletích žárlili na pevnost a úspěšnost západoněmecké marky. Zatímco oni museli svůj frank opakovaně devalvovat, západoněmecká marka představovala kotvu stability.

Chtěli mít něco z marky pro sebe. Zvláště přece, když jsou válečnými vítězi, zatímco Němci poražení.

Kohlovi předchůdci v kancléřství ovšem byli dostatečně při zemi, aby francouzské nápady na společnou měnu diplomaticky zavrhli. Ostatně, komu by se chtělo přebírat odpovědnost za francouzské dluhy...

Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy

Svět zachvátila obava z velké inflace. Výnosy státních dluhopisů po světě rostou a stranou nezůstává ani Česko. Investoři se vedle vyšší inflace bojí také drahé ropy a rostoucích vládních dluhů. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to může změnit zájem o nové Dluhopisy Republiky: fixní varianta může ztratit část lesku, zatímco protiinflační může být pro střadatele lákavější.

Přečíst článek

Mitterrand našel slabé místo

Až právě v Kohlovi Paříž nalezla ideální kombinaci politika, v němž se optimálně snoubil pocit viny za válečná zvěrstva s mesiášským komplexem znovusjednotitele.

Protřelý lišák François Mitterrand, toho času francouzský prezident, vytušil, jak využít Kohlových slabostí. „Sjednotil jste Německo, teď na vás čeká celá Evropa. Ukažte, že věříte i v její jednotu.“

A měl jej.

Marně tak šéf Bundesbanky Karl Otto Pöhl Kohla varoval, že euro způsobí mnohonásobně závažnější problémy, než s jakými se po znovusjednocení potýkalo někdejší Východní Německo, čelící mdlé konkurenceschopnosti a poměrně vysoké nezaměstnanosti.

Kohl opět neviděl, neslyšel. Vždyť někdejší Východní Německo už přece bylo kvetoucí krajinou, jak sliboval.

Euro jako pomník

Francouzi dostali „německou měnu“, už nemuseli žárlit, zatímco Kohl dostal nejen pomníček, ale hotový pomník. Eurozónu.

Co na tom, že se v jedné měnové unii ocitly země s výrazně odlišnou produktivitou, takže třeba italská produktivita od té doby prakticky stagnuje až dodnes?

Vedle stagnující Itálie je dalším Kohlovým skutečným odkazem vzestup Alternativy pro Německo. Další jeho omyly zřejmě ještě teprve „vyplavou“.

Inu, Němci nedělají malé chyby, jak praví klasik. A už vůbec ne ti, v nichž Francouz protřele rozezní strunu pocitu viny a spasitelství...

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Ceny benzinu - ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Vládní fiasko. Benzin atakuje rekordní ceny i přes snížení daní

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Inflace znovu straší trhy. Češi mohou víc sázet na protiinflační dluhopisy

Přečíst článek
Doporučujeme