Eli Lilly slaví 150 let od založení a připomíná svou cestu od prvního komerčně vyráběného inzulinu přes penicilin a vakcíny až po dnešní výzkum obezity, diabetu nebo Alzheimerovy choroby. Podívejte se v archivní galerii, jak se proměňovala výroba léků i farmaceutický byznys.
Propojit moderní technologie a nejnovější výzkumy v oblasti neurovědy se chystá nová společnost Tolion. Firma s českým zázemím a s uznávaným Martinem Tolarem v čele se chystá již na podzim uvést aplikaci podporující zdravé fungování lidského mozku. Využívat má nositelné elektroniky a pokročilých algoritmů umělé inteligence. Tolion již sehnal první investory na uvedení demo modelu.
Lví hříva, botanicky korálovec ježatý, latinsky hericium erinaceus je jedlá a medicinální houba používaná zejména v čínské medicíně po tisíce let. Tam je jí připisován posilující vliv na srdce, plíce, ledviny, játra a slezinu a tím podporuje dobré trávení a vyrovnává hladinu energie. Díky znatelným účinkům byla houba poslední desetiletí zkoumána i vědci, kteří zjistili řadu nepopiratelných benefitů pro zdraví lidského organismu.
Americký farmaceutický gigant Eli Lilly za 1,8 miliardy dolarů rozšíří výrobu léků na hubnutí, cukrovku a Alzheimerovu chorobu v Irsku, píše CNBC.
Rozšíření lůžek ve stávajících zařízeních, ale i zcela nové domy se speciální péčí. To chystá největší soukromý poskytovatel sociálních služeb v Česku skupina Penta Hospitals. Za roky 2023 a 2024 mají investice dosáhnout celkem miliardy korun. Část financí poskytne i investor Penta Investments.
Společnost Alzheon, za níž stojí český vědec Martin Tolar, finišuje třetí fázi testování svého prostředku ALZ-801. Ten by měl mít výrazný vliv na snižování dopadů Alzheimerovy choroby zejména u mladších pacientů. Nyní Alzheon získal v nejnovějším kole financování dalších 100 milionů dolarů. „Díky této investici máme dostatek prostředků na ukončení poslední fáze testování našeho léku,“ uvedl Martin Tolar.
Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. „Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon,“ říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.
Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon, říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.
Drobnolistá bahenní bylina, běžně známá jako penízovka, se v Asii tradičně používá nejen jako léčivka, ale také jako kulinářská zelenina. Má mnoho přínosů pro lidský organismus. Zlepšuje paměť, zmírňuje deprese, zlepšuje spánek a předchází vzniku rakoviny.
Nové genetické testy prozrazují stále přesněji, kdo je vystaven vyššímu riziku dědičného onemocnění třeba až za desítky let. Podle současných poznatků mohou data prospět zdravotním pojišťovnám i farmaceutickému průmyslu. Zato u jednotlivců je situace složitější – někomu včasné varování pomůže zdravotní hrozbu snížit, jiného vystraší a zkazí mu život.
Až polovině populace hrozí závažný problém. V důsledku genetické mutace některých enzymů se jejich organismu nedaří odbourávat látku zvanou homocystein. Té se přitom tělo musí zbavit, jinak působí jako vnitřní zabiják. Biohackeři naštěstí vědí, jak organismu pomoct.
Křišťálový glóbus🔮 v Karlových Varech dnes získal koprodukční snímek s účastí České republiky Padlé ovoce, za kterým stojí debutující režisér z Barmy Aun Pčou (v anglické transkripci Aung Phyoe). Na dramatu o posedlosti a queer touze se podíleli také filmaři z Myanmaru a Francie. Snímek popisuje realitu současného Myanmaru, kde hlavní hrdinky nepřestávají snít o nalezení intimity a úniku.
