Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Talent je tvrdá měna. V CSG přetváří HR na investiční disciplínu

Alena Kozáková
Užito se svolením Aleny Kozákové
Petra Nehasilová

V době, kdy technické profese chybí napříč Evropou, CSG spoléhá na vlastní rozvoj lidí – od stipendijních programů až po mezinárodní talent campy. HR Director skupiny CSG Alena Kozáková v rozhovoru vysvětluje, jak se z HR stává strategická investice.

Jste nyní nějakou dobu členkou představenstva CSG. Jak se tím změnilo vaše působení ve skupině?

Moje každodenní práce se zásadně nezměnila. Stále nesu odpovědnost za oblast HR v rámci celé skupiny. Změnilo se ale vnímání role. To, že má HR místo v představenstvu, posunulo „téma řízení a rozvoje lidských zdrojů“ o úroveň výš. Představenstvo vždy kladlo důraz na strategické řízení lidských zdrojů. Dnes se více než dříve dívá na procesy, které ve firmách skupiny nastavujeme, jako na zdroje konkurenceschopnosti. Moderní HR má přímý vliv na výkonnost, inovace i dlouhodobou stabilitu organizace. Také proto se předmětem rozhodování v představenstvu stávají programy zaměřující se na rozvoj, vzdělávání zavádění nových benefitů či podmínek k vyššímu výkonu a stabilitě zaměstnanců. Dříve nemělo HR v představenstvu samostatné zastoupení. To, že jsem od pana majitele CSG tuto příležitost dostala, vnímám jako jasný signál, že péče o lidi je v CSG více než jen strategickou prioritou.

Žena v představenstvu, navíc v představenstvu firmy z obranného průmyslu. Vnímáte to jako specifické téma?

Upřímně ne. A nejsem v představenstvu CSG jediná žena. Společně se mnou se další členkou stala kolegyně Michaela Katolická, generální ředitelka CSGM, která svou činností významně ovlivňuje mimo jiné compliance procesy ve skupině.  A když se podíváme do skupiny, máme například generální ředitelku v muniční fabrice na Slovensku a obecně ve skupině řadu žen, které ve vedení firem již dávno působí nebo do vyššího managementu přirozeně dorůstají.

Největší chybou firem je mlčet. Ticho vadí bankám víc než nepříznivá čísla, říká advokátka Lucie Vorlová z PRK Partners

Finanční trh je rychlejší, přísnější a méně shovívavý k nečinnosti. Vysoké úroky, tlak na likviditu a nové regulace nutí firmy komunikovat dříve a rozhodovat rychleji. To zásadně ovlivňuje vztahy mezi podnikateli a bankami. A jak upozorňuje advokátka Lucie Vorlová z PRK Partners, restrukturalizace dnes není ostudou, ale moderním a funkčním nástrojem záchrany firem, které mají zdravé jádro, ale čelí zhoršenému prostředí.

Přečíst článek

Zastoupení žen na vrcholových pozicích a equal pay patří k nejskloňovanějším HR tématům. Jak je řešíte ve skupině CSG?

Stejně jako jiné evropské firmy se tématem transparentního odměňování a Equal Pay aktivně zabýváme. Děláme si detailní analýzy napříč skupinou. U klíčových pozic, generálních ředitelů či C-level managementu, nevidíme zásadní rozdíly v odměňování mužů a žen. Legitimní rozdíly v odměňování, které se mohou objevit a o kterých víme, jsou způsobeny typicky provozními nebo životními faktory, které se do výdělku promítají nepřímo. Napříkla z důvodu extrémní náročnosti na cestování, což ženy z rodinných důvodů odmítnou, nebo přerušení kariéry pro mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, u žen také častější zkrácené úvazky nebo jde o práci, která vyžaduje vyžaduje technické certifikace, fyzickou zátěž nebo nepřetržitý provoz.

Z pohledu náročnosti, složitosti a odpovědnosti vykonávané práce si odměňování hlídáme velmi pečlivě. S trendem transparentního odměňování vstupujeme do hlubších analýz a připravujeme se na to, abychom uměli pojmenovat a vysvětlit případné rozdíly, pokud vůbec existují.

Jak významná je pro vás oblast podpory rodičů na mateřské či rodičovské a práce na zkrácené úvazky?

Velmi. Zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené nevnímáme jako „ztracené“, ale jako dočasně jinak nastavenou součást týmu. Zůstáváme s nimi v kontaktu – posíláme jim firemní magazín, informujeme je o dění ve skupině. Vědí, že se na nás mohou obrátit, pokud by chtěli během rodičovské pracovat třeba na některém z projektů a připravovat se na návrat. Částečné úvazky, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce – to všechno využíváme. Při nedostatku odborníků je to logický zdroj kapacity. A máme i muže na rodičovské. V některých rodinách dává ekonomicky smysl, aby v práci zůstala žena, která má vyšší příjem. Pro nás je to naprosto normální a plně to zapadá do naší politiky diverzity, inkluze a rovných příležitostí.

Trh práce je napjatý a kvalifikovaných lidí ubývá. Jak se to projevuje u vás ve skupině a čím dnes dokážete přesvědčit kandidáty, že CSG je pro ně ta správná volba?

Obecně platí, že je nedostatek kvalifikovaných lidí. U výrobních i nevýrobních dělnických profesí to cítí naše firmy, jako jsou Tatra Trucks, Tatra Defence či Excalibur Army i naše muniční společnosti. Ty si zaškolují nové zaměstnance do potřebných profesí sami a dokážou si je do výrobních procesů dobře zapracovat, což je ideální model. U středního managementu a specialistů vytváříme možná víc příležitostí, než kolik nám trh dokáže poskytnout.

Czechoslovak Group výrazně posílila svoji značku, svůj brand silného a stabilního zaměstnavatele, a to jak v Česku, na Slovensku tak i dalších v zemích, kde působí. Pro spoustu lidí je CSG synonymem širokého spektra kariérních možností. Pro ty, kteří se nebojí cestovat a pracovat v cizím prostředí a komunikovat tak v cizím jazyce, nabízíme velmi zajímavé příležitosti a podmínky.

Můj kolega, ředitel strategického náboru dnes často nemá problém otevřené pozice obsadit. Zájem z volného trhu práce je výrazný a zajímavých kandidátů je dost. Rozhodující je při výběru úroveň odbornosti, získaných zkušeností a osobnostní kvalita kandidáta jako takového. Zájem o práci v CSG nepochybně ovlivňuje i to, jak majitel CSG systematicky integruje nové firmy do skupiny s diverzifikovaným výrobním programem.

Stát prohrává boj o talenty. Mladí dávají přednost soukromému sektoru

Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney, na níž upozornila ČTK.

Přečíst článek

Vnitřní mobilita napříč skupinou může být pro rozvoj CSG klíčová. Jak dobře funguje v reálném provozu?

Snažíme se ji rozvíjet, ale ještě stále nejsme tam, kde bychom chtěli být. U Čechů je stále zřetelná poměrně silná neochota k relokaci, a to jak v rámci Česka, tak směrem do zahraničí. Máme ale již několik motivujících příběhů spolupracovníků, kteří se přestěhovali i „za velkou louži“, stále jsou to však výjimky. Češi jsou mentálně spíš nastavení na práci poblíž domova a na vybalancování času určeného pro práci a rodinu. Změna školy, nové prostředí pro děti, to je pro rodiče velké téma, což potvrzují i průzkumy.

Na druhou stranu, možnost pár let pracovat a studovat v zahraničí, v angličtině, může být obrovská výhoda…

Souhlasím. Zahraničí často nabízí zázemí mezinárodních škol, kde se děti dostanou do prostředí připraveného na cizince. V některých ohledech může být relokace do zahraničí paradoxně jednodušší než změna školy v rámci Česka.

Mluvíte o tom, že talenty v CSG systematicky rozvíjíte. Skupina zároveň investuje do stipendií a podpory studentů doma i v zahraničí. Jak tyto nadační aktivity propojujete s HR strategií?

CSG Nadační fond je pro nás velký strategický nástroj. Jsme rádi, že ho majitel CSG uvedl v život a že do něj investuje významné finanční prostředky. Nadační fond stojí na třech pilířích, dva z nich cílí přímo na lidi – ať už veřejnost nebo zaměstnance skupiny CSG.

V závěru roku 2025 jsme poprvé podpořili studenty studující jak v Česku, tak i v zahraničí. U těch zahraničních jsme velmi pečlivě sledovali i jejich sociální situaci, nakolik je rodina schopná studium v zahraničí financovat sama. A do budoucna vidíme v podpoře vybraných studentů velkou synergii s naším interním talentovým programem. Do něj vstupují zaměstnanci z firem skupiny v Česku, na Slovensku, v Itálii, Srbsku a ve Španělsku.

V určité fázi chceme účastníky Talent programu propojit se stipendisty. V letošním roce v červnu bychom rádi zorganizovali speciální odbornou platformu, tzv. summer camp, v čase, kdy vysokoškolským studentům končí semestr a v našem Talent programu jsme v jeho polovině. Chceme, aby se stipendisté ze zahraničí potkali s našimi talentovanými zaměstnanci, seznámili se s jejich projekty a možnostmi osobního růstu.

Jinými slovy jde o přímé napojení studia na reálné projekty a zkušenosti z byznysu.

Přesně tak. Studentům chceme ukázat, jak důležité je pracovat na sobě už během studia, a zároveň je inspirovat, aby po ukončení studia nastoupili do našich firem. Talent program pak může být přirozenou „nástavbou“ jejich zahraničních zkušeností. Pro nás jsou právě zahraniční zkušenosti obrovskou přidanou hodnotou, obzvlášť v kontextu toho, že řada našich zaměstnanců v zahraničí nikdy dlouhodobě nepůsobila a nesetkala se s kulturními rozdíly.

Mileniálové a generace Z bývají považováni za nejnáročnější skupinu na trhu práce. Jaké přístupy u nich nejlépe fungují vám?

Nechceme zavádět benefity jen proto, že „se to dělá“ a že to může mladou generaci ovlivnit při výběru firmy, do které nastoupí.  Pro firmy je to nákladově významné a ne vždy dává smysl benefity prvoplánově nabízet. Necháváme proto na jednotlivých firmách ve skupině CSG, aby si samy definovaly, co je pro ně klíčové a co chtějí svým zaměstnancům nabídnout s cílem udržet je motivované Jedno téma ale z očekávání zmiňované generace vystupuje zřetelně - a tím je flexibilita. A nejen u generace Z a nejen z pohledu benefitů. Vidíme to napříč ostatními generacemi vč. boomers, generací X i mladšími ročníky. Nejde jen o klasický home office, ale o smart working – možnost pracovat odkudkoli, připojit se na poradu z vlaku, z kavárny. Teamsy jsou dnes v podstatě základní pracovní nástroj. Samozřejmě jsou lidé, pro které je k výkonu práce důležité mít stabilní místo, jejich pracovní stůl a kancelář. Ale obecně je CSG flexibilitě velmi otevřená.  Myslím tím flexibilitu nejen v pracovních podmínkách, ale také v pracovním výkonu a prostoru, který pro zaměstnance vytváří.

Tomáš Richtr z CSG AI

Tomáš Richtr: CSG díky umělé inteligenci chystá revoluci v oblasti kybernetické bezpečnosti

Skupina CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada se chce víc věnovat umělé inteligenci. Letos vytvořila novou entitu CSG AI, která má veškeré aktivity s AI zastřešovat. Jejím šéfem se stal Tomáš Richtr, který v rozhovoru pro newstream.cz popisuje plány pro další roky i výhody působení ve velké skupině působící v několika strategických odvětvích.

Přečíst článek

Takže flexibilita je podle vás benefit číslo jedna?

Patří k těm nejdůležitějším. Často se říká, že generace Z tolik neřeší mzdu, s tím bych byla opatrná. Nedávno jsme toto téma rozebírali na konferenci Svazu personalistů v Ostravě. Generace Z je silně orientovaná na pracovní podmínky a organizaci života. To je fakt, se kterým musíme v náboru počítat. Ale odměňování je pro tuto generaci pořád důležité. Co výrazně sílí, je důraz na smysluplnost práce. Zástupci této generace chtějí vědět, komu jejich práce prospívá, jaký má dopad, co jejich firma přináší společnosti.

Je pro ně silnější vidět konkrétní lidské příběhy, nebo spíš projekty, které podporuje váš nadační fond?

Obojí. Nadační fond nám velmi pomáhá v tom, že mimo jiné ukazuje, jak Czechoslovak Group vnímá veřejnost a komunity. Podpora integrovaného záchranného systému, dobrovolných hasičů a dalších aktivit tzv. „pro dobro ostatních“ má obrovskou odezvu. Mladí na to překvapivě silně reagují, vidíme to např. na LinkedInu.

Druhou rovinu zájmu o CSG představuje samotný byznys, předmět podnikání. Strukturování CSG do divizí umožnilo lépe vysvětlit, co každá z nich dělá a jak mimořádně významné synergie vytváří. Typickým příkladem může být v rámci divize Defence vyrobený Pandur EVO 8×8, špičkový produkt společnosti Tatra Defence. Ten je mimo jiné vybaven produkty z divize CSG Aerospace – radary, senzory, technologií s prvky AI. Výsledkem je zcela nová hodnota produktu.

Mladý inženýr nebo mladá inženýrka po nástupu například do firmy RETIA nebo ELDIS, profilující se významně v oblasti aerospace (radary), vidí, jak se jeho nebo její práce propojuje a promítá do konkrétních obranných systémů a prvků. To je velmi silný motivační moment.

Řešíte v rámci HR i vaše americké společnosti. Jaký je rozdíl mezi českým a americkým pracovním trhem?

Vedle tlaku na výkon a individuální odpovědnost, je tady již zmíněný rozdíl v ochotě k relokaci a ke změně jako takové. Američané jsou v tomhle výrazně flexibilnější. Jsou zvyklí stěhovat se za prací i s rodinou. Na druhou stranu každý trh má své „bolesti“. V USA jsou hodně vidět témata typu gender, compliance, diverzita, rovnost, inkluze, která se řeší velmi důsledně. Obecně bych neřekla, že jsou rozdíly dramatické. Spíš jde o specifika v jednotlivých oblastech nebo kulturní a zvykové rozdíly.

Umělou inteligenci považujete spíš za konkurenci, nebo za nástroj?

AI bereme jako nástroj k automatizaci práce, ne jako náhradu lidí. Postoje k AI jsou různé, někdo je nadšený, někdo opatrný, ale ve chvíli, kdy se ukáže konkrétní přínos, většina kolegů AI k práci ráda využije.

V HR je viditelný přínos hlavně v náboru. AI dokáže efektivně filtrovat kandidáty, připravit „checklist“ požadavků, upozornit na daňové a právní implikace relokace z jedné země do druhé. Dřív jsme to složitě hledali a konzultovali, teď to máme během chvíle. Klíčové je dobře se ptát. Ale finální rozhodnutí, „chemii“, osobní setkání to za nás AI dělat nebude a ani nechceme, aby dělala. U klíčových pozic vždy končíme osobním setkáním, často až u majitele CSG.

A nakonec, vnímání fenoménu AI , se nejlépe projevilo ve vzniku samostatné subdivize AI v divizi CSG Aerospace, což vzbudilo zaslouženou pozornost. Pracovní týmy jsou soustředěny zejména v softwarových společnostech této divize, např. v Pocket Virtuality, UpVision, Atraku a zejména v CS Softu.

Kvalifikovaných lidí ubývá a poptávka roste. Co by se mělo změnit, aby nedostatek pracovní síly přestal být ústředním problémem trhu?

Upřímně – to je téma na dlouhé roky. CSG je extrémně rychle rostoucí skupina. Nové akvizice přinášejí nové zakázky a s nimi potřebu nových lidí. V rámci HR se stále víc vracíme k interním rekvalifikačním programům. Smyslem je, aby člověk nezůstal celý život jen v jedné roli, ale aby ke své hlavní kvalifikaci, druhu práce, přidal kvalifikaci další a tyto rozšířené schopnosti následně v řízené symbióze s ostatními spolupracovníky využil.

Tatra Trucks nebo DAKO-CZ realizují své interní rekvalifikační programy ve spolupráci se středními školami. Vzdělávání probíhá na místě, bez dojíždění a časových ztrát. Programy jsou navíc certifikované ve spolupráci s Úřady práce. Všechno ale stojí a padá na motivaci. Lidé musí chtít a my jim musíme umět ukázat, proč má změna nebo rozšíření kvalifikace smysl, profesně i finančně.

Kolik lidí dnes skupina CSG zaměstnává?

Oficiálně komunikujeme „14 tisíc plus“. Je to záměrně otevřené číslo. Akvizice jsou dynamické a během pár měsíců se údaj může změnit. Do uvedeného čísla počítáme však i některé externě spolupracující odborníky, kteří s námi pracují na konzultační bázi u speciálních projektů a v širších externích týmech. Některé firmy ve skupině rostou rychle a minimálně čtyři z nich teď nabírají velmi intenzivně v Česku – Tatra Trucks, Tatra Defence, Excalibur Army, nebo DAKO-CZ.

Jste silně technicky orientovaná skupina. Nacházíte na trhu dost mladých absolventů technických oborů?

Možná je celkově až příliš mnoho vysokých škol, ale problémem je struktura a obsah studijních oborů. Poptávka po technicky zdatných absolventech se schopností rychlé orientace v oboru a schopných prezentovat i v cizím jazyce, je dlouhodobě neuspokojená. Ve chvíli, kdy firma rozjíždí velký technický nebo výrobní projekt, naráží na nedostatek lidí se znalostí moderních technologií a schopností je implementovat v praxi. To je realita, nejen u nás.

I proto je stipendijní program Nadačního fondu CSG zaměřen převážně na technické nebo technologické obory. V řadách CSG máme dlouhodobě odborníka, viceprezidenta pro výzkum a vědu, který je mj. garantem spolupráce s univerzitami a výzkumnými centry. Podporujeme obory, které jsou na první pohled „popelky“, ale pro oblast AI či pokročilých technologií zásadní. Mezi stipendisty máme i studenty kosmických oborů. Přestože většinu našich stipendistů tvoří technici, rozhodli jsme se podpořit i studenty netechnických oborů studujících například mezinárodní právo. Působíme v tolika zemích, že lidi s tímto profilem budeme potřebovat čím dál víc.

A pokud jde o ženy v technice, mění se situace, nebo je jich stále málo?

Žen v technických oborech, je bohužel, stále menšina. Ale vidíme, že se situace pomalu mění, třeba právě u studentek technických oborů v rámci našeho stipendijního programu.

Jaký HR projekt byste chtěla zavést, kdyby neexistovala žádná rozpočtová ani organizační omezení?

Mým velkým snem a přáním je jednotný, sofistikovaný HR systém uplatnitelný napříč skupinou CSG. Na jedno „kliknutí“ vidět relevantní data o zaměstnancích ve všech zemích: věková struktura, kvalifikace, zaznamenaná ochota k relokaci, počty lidí v profesích… zkrátka cokoliv, co nám pomůže lépe plánovat a řídit skupinu s tak globálním záběrem. Realita před nás zatím klade spoustu úkolů a hledání, jak co nejlépe data digitálně spravovat s přihlédnutím k historii, se kterou byla firma ať již v Česku, na Slovensku, v Itálii, Německu či Řecku začleněná do CSG.

V rámci integračních procesů postupujeme velmi obezřetně, firmy integrujeme postupně a hledáme partnera pro jednotný HR informační systém. Centrální databáze je pro nás klíčová mj. i jako výrazná podpora pro potřebné analýzy, nejen v oblasti transparentního odměňování a rovných podmínek pro ženy a muže, ale i na podporu skupinového mezinárodního interního trhu práce a pracovních příležitostí.

Který trend nejvíc ovlivní HR v CSG v příštích letech?

Jednoznačně globální mobilita, automatizace a agilní myšlení. Máme stále víc příležitostí v zahraničí a potřebujeme lidi, kteří jsou ochotni tam jít, ať už sami, nebo s rodinou a jsou schopni se rychle přizpůsobit změnám. Nejde nám o to „obsazovat“ zahraniční firmy Čechy, ale mít tam investiční manažery a ředitele – lidi, kteří spravují naši investici, hlídají projekt, pracují s lokálními týmy a propojují naše know-how s tím jejich. Je to role, ve které se synergicky potkává globální mobilita, rozvoj talentů a ochrana investic. Musíte ale najít lidi, kteří mají odvahu, energii a chuť vystoupit ze své komfortní zóny a seberealizovat se.

Wall Street

Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu

Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.

Přečíst článek

Jiří Rusnok v kongresovém sále v Paláce Pardubice

Smart Industry 2025: Firmy musí investovat do technologií a zapracovat na lidech a procesech

V kongresovém sále Paláce Pardubice se konala konference Smart Industry 2025. Druhý ročník akce, která se zaměřuje na digitalizaci výroby, umělou inteligenci, automatizaci i řízení změn v průmyslových firmách, přilákala více než tři sta odborníků a nabídla řadu přednášek, panelových diskuzí a networkingu. Akci za pořadatele zahájil výkonný ředitel průmyslově technologického gigantu Czechoslovak Group David Chour.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Stanislav Šulc: Čím hůř, tím vlastně líp. Alespoň pro zlato

Stanislav Šulc: Čím hůř, tím vlastně líp. Alespoň pro zlato
iStock
Stanislav Šulc

Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?

Blíží se výročí roku od druhé inaugurace Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta. A je dobré si připomenout jeho klíčové prohlášení, že přichází zlatý věk Ameriky. Pokud to myslel tak, že všichni měli okamžitě nakoupit zlato, které bude patřit k nejrychleji rostoucím aktivům světa, pak měl Trump beze zbytku pravdu.

Zlato a stříbro jsou jednoznačně největšími investičními příběhy posledních 12 měsíců. Zlato posílilo o více než 70 procent, stříbro dokonce o 200 procent. Pro oba cenné kovy byl rok 2025 nejlepším od konce sedmdesátých let. Oba překonávají jeden historický rekord za druhým.

Zlato i stříbro dosáhly nových maxim

Trhy ztrácejí víru v Ameriku. Zlato i stříbro prudce zdražují

Stříbro se poprvé v historii dostalo nad 90 dolarů za unci, zlato mezitím vystoupalo na nové maximum. Investory znervózňují útoky na nezávislost Fedu i rostoucí geopolitické napětí. Drahé kovy znovu plní roli bezpečného útočiště.

Přečíst článek

Nebezpečný koktejl

Stříbro tentokrát ponechme stranou, protože tím zajímavějším je skutečně právě zlato. To vloni posilovalo navzdory tomu, že už rok 2024 byl pro investory do zlata mimořádně štědrým. Tehdy platilo, že cena zlata nakonec pohltí veškerou inflaci, což se skutečně stalo.

Jenomže pak se na ceně zlata začaly mnohem více podepisovat čím dál temnější principy psychologie trhů, FOMO-efektem počínaje a ztrátou důvěry v tradiční finanční nástroje konče. V současnosti tak investoři do zlata sklízejí pozitivní efekty, které tato eufemisticky řečeno „problematická kombinace“ přináší.

Lze to srovnat s posilováním některé z menších měn na základě silného nájezdu spekulantů. Dokud spekulanti hrají původní hru, dané zemi a její měně to skýtá řadu pozitiv. Když se ale trend obrátí a jde o to, kdo z tohoto rychlíku vyskočí první, začne se vše hroutit a daná země se může dostat do pořádných potíží.

Zlato je rekordně drahé

Češi na fondech vydělali téměř šest procent. Zlato porazilo všechno ostatní

Průměrný český investor do podílových fondů v roce 2025 vydělal 5,91 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí si připsal růst 2,79 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů v průměru devět procent, o rok dříve to bylo 12 procent.

Přečíst článek

Kdy dojede zlatý rychlík?

Zatím to vypadá, že pro další růst zlata existuje řada důvodů. Centrální banky nadále přikupují do svých rezerv, spousta peněz se točí v ETF navázaných právě na zlato, své poslední slovo zjevně neřekli retailoví investoři, pro které je zlato jakýmsi lékem na nejistotu panující ve světě.

Jenomže cena blížící se hranici 5000 dolarů za trojskou unci už je extrémní, v korunách se postupně blíží částce 100 tisíc korun, což z psychologického hlediska může přiblížit i řadu automatických výprodejů velkých pozic. A to by logicky mohlo vést k propadu ceny.

Ostatně je dobré připomenout, že spekulant nevydělá na růstu ceny aktiva, které dál drží, ale jen na tom, které prodá. A to je nyní velmi složitá hra pro řadu investorů do zlata. Jejich chování se tak může blížit výše zmíněnému dilematu spekulantů na menší měny. Kdo vyskočí první ze zlatého rychlíku, může se nakonec smát nejhlasitěji.

Radek Stacha

Český investor má potenciál být jako Warren Buffett, říká Stacha z Investony

Češi nechávají na běžných účtech ležet čtyři biliony korun. Platforma Investona, která vyrostla za základech obchodníka s cennými papíry Colosseum, po přejmenování Czech Asset Investments. Chce si na trh jít právě pro tyto peníze. „Češi, přestože jsou konzervativní, v posledních letech mnohem víc přemýšlejí o investicích,“ říká Radek Stacha, spoluvlastník Czech Asset Investments.

Přečíst článek

Související

Zlato i stříbro dosáhly nových maxim

Zajetí Madura rozhýbalo trhy: cena zlata i dalších cenných kovů letí vzhůru

Přečíst článek
Bitcoin v roce 2025 dosáhl rekordní výše a pak padl

Konec krypto pohádky. Svět bitcoinu proměnila regulace, volatilita a tvrdý návrat do reality

Přečíst článek

CSG jde na burzu. Od IPO si Strnad slibuje miliardy na další růst i globální věhlas

Michal Strnad, majitel skupiny CSG
CSG
 nst
nst

CSG míří mezi veřejně obchodované firmy. Holding zaměřený na obranný průmysl chce v Amsterdamu získat až 18 miliard korun z emise nových akcií. Do transakce se zapojují i velcí globální investoři včetně BlackRocku.

Zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada plánuje v nadcházejících týdnech vstoupit na burzu Euronext Amsterdam. Prostřednictvím společnosti CSG B.V. chce vydat nové akcie v objemu 750 milionů eur, tedy asi 18 miliard korun. Firma to uvedla v tiskové zprávě.

Součástí transakce bude také prodej části akcií hlavního akcionáře, společnosti CSG FIN. Holding už také oznámil, že získal závazné investiční přísliby od tří velkých investorů – Artisan Partners, BlackRock a Al-Rayyan Holding, což je dceřiná společnost Qatar Investment Authority. Tyto závazné nabídky (tzv. cornerstone commitments) mají dohromady hodnotu 900 milionů eur (22 miliard korun).

Wall Street

Zlatý rok pro investory? Na burzu se chystají nejzajímavější firmy za dekádu

Své akcie v letošním roce pravděpodobně na burzu uvedou firmy jako SpaceX, Anthropic, CSG nebo Revolut. Trh se na takto velké emise těší a podle odborníků mohou při IPO firmy získat opravdu hodně peněz a akcie čekají vysoké nárůsty.

Přečíst článek

Peníze na další expanzi

CSG uvedla, že čistý výnos z emise nových akcií chce použít na obecné korporátní účely, především na další rozvoj skupiny, investice do výroby a případné akvizice. Výnos z prodeje stávajících akcií připadne prodávajícímu akcionáři.

„CSG se úspěšně rozvíjela prostřednictvím organického růstu i strategických akvizic a stala se jednou z předních globálních obranných skupin,“ uvedl předseda představenstva Michal Strnad. „Domníváme se, že IPO by dále zvýšilo povědomí o skupině mezi mezinárodními investory a poskytlo dodatečnou finanční flexibilitu pro další růst,“ dodal.

Jeden z nejrychleji rostoucích zbrojařů v Evropě

CSG patří mezi nejrychleji rostoucí společnosti evropského obranného průmyslu. Skupina dodává produkty do více než 70 zemí světa, přičemž přibližně dvě třetiny tržeb pocházejí ze států NATO. Podle firmy je CSG druhým největším evropským výrobcem střední a velkorážové munice a zároveň světovou jedničkou v malorážové munici.

Výrobní základnu tvoří 39 závodů v Evropě, Spojených státech a Asii. Portfolio zahrnuje nejen munici, ale také pozemní vojenské systémy, obrannou elektroniku, pokročilé systémy pro bezpilotní prostředky či pohonné jednotky.

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

Zbrojař Strnad zvažuje, že otevře CSG investorům. Ve hře je burza v Amsterdamu

Miliardář Michal Strnad zvažuje, že pošle svůj zbrojní gigant CSG na burzu. Prodejem menšinového podílu chce financovat další expanzi. Zalistování by mělo proběhnout na burze v Amsterdamu.

Přečíst článek

Zakázky za desítky miliard eur

CSG vstupuje na burzu v době, kdy má historicky nejvyšší objem zakázek. K září 2025 dosahoval potvrzený backlog zhruba 14 miliard eur, zatímco zakázky včetně těch v pokročilé fázi kontraktace dosahují přibližně 32 miliard eur.

Skupina zároveň vykazuje vysokou ziskovost – upravená provozní marže EBIT se dlouhodobě pohybuje kolem 24 procent, což je nad průměrem evropského obranného sektoru. Jen za prvních devět měsíců roku 2025 dosáhla CSG tržeb 4,5 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o více než 80 procent.

Sázka na dlouhý zbrojní cyklus

IPO přichází v době, kdy evropské státy i celé NATO výrazně navyšují výdaje na obranu. Spojenci se loni zavázali směřovat až pět procent HDP na obranu a bezpečnost, přičemž samotné klíčové obranné výdaje mají dosahovat minimálně 3,5 procenta HDP.

Podle odhadů poradenské společnosti Renaissance Strategic Advisors by evropské obranné rozpočty měly v letech 2025–2030 růst průměrným tempem kolem devíti procent ročně, přičemž cílový trh CSG má růst ještě rychleji.

Elon Musk a Donald Trump

Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin

Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku.

Přečíst článek

Nové vedení a dividendy

Po vstupu na burzu má CSG přejít na jednoúrovňovou strukturu představenstva s kombinací výkonných a nezávislých členů. Mezi výkonné členy bude jako předseda představenstva patřit Strnad, dále to budou výkonný ředitel CSG David Chour, ředitel pro akvizice v CSG Petr Formánek, finanční ředitel holdingu Zdeněk Jurák a hlavní právník CSG Ladislav Štorek. Nevýkonnými členy budou bývalý představitel NATO John Nicholson, bývalá manažerka ve firmách Lagardère či Airbus Virginie Banet a bývalá ředitelka SVG Capital plc Lynn Fordham a současná členka dozorčí rady společnosti Volkswagen AG Susanne Wiegand.

Firma zároveň uvedla, že od roku 2027 cílí na výplatu dividend ve výši 30 až 40 procent čistého zisku, i když nejde o závazek.

Očekává se, že nabídka se uskuteční v nadcházejících týdnech, v závislosti na vývoji tržních podmínek. Pokud se IPO podaří, půjde o jednu z největších burzovních transakcí české firmy v posledních letech.

Loni za první tři čtvrtletí holding CSG meziročně zvýšil tržby o 82,4 procenta na 4,49 miliardy eur (asi 109 miliard korun). Provozní zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur (zhruba 26,6 miliardy korun). Většinu tržeb, přibližně 3,46 miliardy eur (84 miliard korun), zajistil obranný segment skupiny. Ten zaznamenal hrubý provozní zisk asi 1,03 miliardy eur (25 miliard korun).

Michal Strnad, majitel skupiny CSG

Strnadův gigant CSG spustil nejmodernější linku na dělostřeleckou munici. Tatry bude vyrábět i na Slovensku

ZVS holding, společný podnik slovenského státu a skupiny CSG, která patří miliardáři Michalovi Strnadovi, uvedl do provozu nejmodernější plnicí linku na velkorážovou dělostřeleckou munici v Evropě. Zároveň Ministerstvo obrany SR a skupina CSG oznámily expanzi výroby vojenských vozidel Tatra na Slovensko v rámci rekordního kontraktu na čtyři tisíce vozidel.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme