Největší chybou firem je mlčet. Ticho vadí bankám víc než nepříznivá čísla, říká advokátka Lucie Vorlová z PRK Partners
Finanční trh je rychlejší, přísnější a méně shovívavý k nečinnosti. Vysoké úroky, tlak na likviditu a nové regulace nutí firmy komunikovat dříve a rozhodovat rychleji. To zásadně ovlivňuje vztahy mezi podnikateli a bankami. A jak upozorňuje advokátka Lucie Vorlová z PRK Partners, restrukturalizace dnes není ostudou, ale moderním a funkčním nástrojem záchrany firem, které mají zdravé jádro, ale čelí zhoršenému prostředí.
Vysoké úroky a tlak na likviditu mění vztahy mezi firmami a bankami. Kde dnes vzniká největší napětí?
Napětí se objevuje všude tam, kde se potkávají rozdílná očekávání a odlišné vnímání rizika. Podnikatel zná svůj byznys zevnitř, zatímco banka se dívá výhradně přes čísla a interní metodiky. Zatímco podnikatel nechce banku „zbytečně strašit“, banka má často povinnost určité situace eskalovat. Obě strany pak mohou mít pocit, že ta druhá reaguje nepřiměřeně – banka má dojem, že firma něco zamlčuje, firma má dojem, že banka přehání. A výrazný rozdíl je také v tempu: podnikatel potřebuje rozhodovat rychle, banka procesně.
Když se finanční výsledky začnou zhoršovat, není prostor čekat. Jaké signály by měl management zachytit dříve, než se situace stane vážnou?
Firmy se do problémů obvykle nedostanou ze dne na den. Varování přichází postupně – zhoršující se likvidita,, pokles tržeb a marží, růst nákladů bez odpovídajících výnosů, zvyšující se zadlužení nebo nestabilita ve výrobě. Varovným signálem může být i zvýšená fluktuace zaměstnanců. Pokud se těchto signálů objevuje více a běžná operativa nestačí, je čas otevřít otázku restrukturalizace. Čím dříve, tím vyšší je šance na stabilizaci.
Dluhy, sankce a smrt zakladatele. Brněnskou 4 Army dostaly do insolvence zpožděné armádní zakázky i nesplacené faktury. 
Brněnská 4 Army padá do insolvence. Nezvládla armádní zakázky
Zprávy z firem
Čím začíná úspěšná restrukturalizace?
Čím dříve do restrukturalizace firma vstoupí, tím větší šanci má. Business stále funguje, což vytváří cash-flow, zaměstnanci drží firmu v chodu a věřitelé mají motivaci ji podpořit. Příliš pozdní vstup do restrukturalizace často znamená, že už není co zachraňovat.
Co musí obsahovat věrohodný restrukturalizační plán?
Plán musí být finančně podložený – realistické cash-flow projekce, analýza likvidity a výhled marží. Zároveň musí být operativně proveditelný, ať už jde o úspory, změny procesů nebo úpravy produktového portfolia. Častou chybou je přehnaný optimismus nebo příliš obecné představy o tom, že se firma „nějak“ zotaví. Teprve na takovém základě může vedení činit i těžká rozhodnutí – prodej majetku, snižování nákladů nebo změnu obchodního modelu. Důležitá je také otevřená komunikace s věřiteli; bez jejich důvěry restrukturalizace neprojde.
Premiér Andrej Babiš varuje, že Česká pošta míří k bankrotu. „Není to pravda“, reaguje generální ředitel Pošty Miroslav Štěpán a předkládá nejlepší hospodářské výsledky státního podniku od roku 2018. Ztráta výrazně klesá a společnost dokonce vyplácí mimořádné odměny.
Babiš mluví o bankrotu Pošty. Čísla ale ukazují pravý opak
Zprávy z firem
Mnohé podniky neohrožuje jejich vlastní provoz, ale problémy odběratelů. Lze se sekundární platební neschopnosti nějak vyhnout?
Zcela eliminovat ji nejde, ale riziko lze výrazně snížit. Velmi efektivní je dodávat zboží až po zaplacení zálohy nebo celé kupní ceny. Výhrada vlastnictví umožní, aby se nezaplacené zboží nestalo součástí insolvenční podstaty odběratele. A pokud už odběratel nezaplatí, je nezbytné jednat rychle – získat uznání dluhu nebo zajistit jeho majetek pomocí předběžných opatření.
Jakou roli mohou hrát zajišťovací instituty podle občanského zákoníku?
V běžném obchodním styku není většina zajišťovacích nástrojů příliš praktická. Výjimkou je ručení nebo bankovní záruka, které mohou výrazně posílit pozici dodavatele. Podnikatelé mohou využít i faktoring nebo forfaiting, které snižují riziko opožděných plateb.
Digitalizace a umělá inteligence zásadně mění scoring, úvěry i smlouvy. Jaká právní rizika dnes považujete za nejvýznamnější?
Jedním z rizik je netransparentní rozhodování algoritmů, které může mít i diskriminační důsledky a vést k regulatorním sankcím. Velkým tématem je také zpracování rozsáhlého množství citlivých údajů, na které míří nové typy útoků. Pro banky to znamená, že AI nelze nasadit jako „černou skříňku“, ale musí být součástí přísného governance systému.
Nejvíce ohrožena jsou odvětví závislá na exportu, energiích nebo slabé poptávce, jako stavebnictví a obchod. Přesto ekonomika vykazuje známky mírného oživení, což by mohlo v budoucnu zmírnit tyto negativní trendy.
V Česku letos zaniká nejvíce firem od roku 1990. Zde je sedm důvodů, proč tomu tak je
Trhy
Pokud byste měla firmám dát jedinou radu, jak udržet zdravý vztah s bankou a minimalizovat právní rizika - jaká by to byla?
Být maximálně transparentní a předvídaví. Sdílet s bankou včas pravdivé informace o rizicích, výkyvech cash-flow nebo problémech odběratelů. Nečekat, až se potíže projeví v číslech, ale ozvat se dříve. Mít připravený kvalitní reporting, realistické prognózy i plán opatření a zároveň dobře rozumět bankovním smlouvám - kovenantům, testům a povinnostem, které z nich vyplývají. Většina problémů mezi firmou a bankou nevzniká kvůli číslům, ale kvůli tichu. Banka se bojí překvapení – ne reality.
Lucie Vorlová
Je advokátkou v PRK Partners se specializací na korporační právo, fúze a akvizice, bankovnictví, finance a insolvenční právo. V praxi se zaměřuje zejména na transakce, financování, restrukturalizace a nastavování vztahů mezi firmami a bankami. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a část studia absolvovala také na Univerzitě v Bonnu.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
