Po několikaměsíční rekonstrukci se v Českých Budějovicích znovu otevřely Masné krámy – jedna z nejznámějších pivnic ve městě. Modernizace přinesla nové technologie, vylepšené zázemí i vyšší kvalitu čepovaného piva. Historický duch místa ale zůstává zachován.
Českobudějovické Masné krámy se po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřely veřejnosti. Legendární restaurace zahájila provoz ve zkušebním režimu a návštěvníci tak mohou poprvé okusit změny, které podnik podstoupil po téměř dvou desetiletích.
Obnova se dotkla především technického zázemí. Modernizací prošla kuchyně, přibyl nový výčep i bar a zásadní proměnou prošla pivní technologie. Nové tanky mají zajistit lepší kvalitu i čerstvost čepovaného piva, což je pro podnik s tak silnou pivní tradicí klíčové.
Brno posiluje byznys turismus. Otevřel se největší kongresový hotel na jižní Moravě
Společnost CPI Hotels otevřela v Brně nový čtyřhvězdičkový Clarion Congress Hotel Brno, který se podle firmy stává největším kongresovým hotelem na jižní Moravě. Vznikl v lokalitě Dornych nedaleko historického centra a má posílit postavení města mezi středoevropskými kongresovými destinacemi.
„Po těch několika měsících se na návrat opravdu těšíme. Chyběli nám lidé, atmosféra i každodenní kontakt s hosty,“ uvedl provozní manažer Tomáš Olejník. Dodal, že tým je zvědavý na reakce jak stálých hostů, tak i těch, kteří podnik navštěvují jen příležitostně. „Věříme, že všechny změny budou krokem k lepšímu a že se u nás budou všichni cítit ještě lépe než dřív,“ doplnil.
Masné krámy nejsou jen restaurací, ale i významnou historickou památkou. Jejich kořeny sahají až do doby Karla IV., kdy na místě stála dřevěná stavba sloužící k prodeji masa. Současná zděná budova s bazilikovým půdorysem pochází z druhé poloviny 16. století a po staletí plnila funkci tržiště.
RECENZE: Moravský vrabec jako od babičky. Vinohrady nemusejí být drahé
Svíčková na smetaně, moravský vrabec se špenátem a bramborovým knedlíkem. Tato jídla jsou na menu pravidelně, občas hovězí stroganov, někdy dokonce již v českých restauracích málo vídaný jihočeský kuba. Na klasická česká jídla si v podniku Apetit na Vinohradské třídě věří. Aby ne, každý den navaří stovky porcí české klasiky. Recepty mají lety prověřené, odvařené, dotažené k optimální chuti.
Po druhé světové válce se dokonce uvažovalo o demolici objektu. Nakonec však zvítězila myšlenka zachování a přeměny – v roce 1954 byly Masné krámy slavnostně otevřeny jako restaurace. Od té doby patří mezi ikonická místa Českých Budějovic.
Dnešní modernizace tak navazuje na dlouhou historii proměn tohoto prostoru. Zachovává jeho jedinečný charakter, ale zároveň ho přizpůsobuje nárokům současných hostů.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru
Vše má svůj líc a rub, a tak nám digitální technologie usnadňují život a zároveň přinášejí nové povinnosti. Čím může firmu zatížit zapojení umělé inteligence do její činnosti? Kam se ubírá zaměstnanecké stravování a jaké jsou udržitelné trendy v plastické chirurgii? Dopřejte si ochutnávku z březnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.
Jsou obvykle smutnou a nehezkou připomínkou toho, co už není. Přitom mívají brownfieldy silný potenciál k opětovnému rozvoji. Národní databáze vedená agenturou CzechInvest obsahovala na konci roku 2024 přes 4 600 lokalit o výměře téměř 15 tisíc hektarů. Při první inventarizaci v roce 2005 to byla přibližně polovina. Razantní nárůst vysvětluje associate partner advokátní kanceláře PRK Partners Robert Reiss zpřesňováním a zdokonalováním parametrů databáze a také tím, že postupně přibývají nové vysloužilé areály. Pohyb je ale obousměrný. „V roce 2024 bylo zaevidováno 187 nových brownfieldů, ale 117 jich bylo revitalizováno a vráceno k životu, takže z databáze vypadly,“ uvádí Reiss.
Zájem investorů o brownfieldy přitom podle něj výrazně roste. „V roce 2020 do nich směřovalo jen 12 procent investic, zbytek šel do greenfieldů, tedy realizací na zelené louce. O čtyři roky později to už bylo 52 procent. Je to výsledek tlaku EU na ozeleňování a s tím souvisejícími dotacemi a možnostmi financování,“ vysvětluje Reiss.
Výhody investic do brownfieldů podle něj navíc obvykle převažují nad nevýhodami. Primární předností je, že areály už mají vymezené využití v územním plánu. Pokud tedy investor chystá projekt, který je s plánem v souladu, nemusí čekat na jeho změnu. Podobně platí, že objekty obvykle mají napojení na okolní infrastrukturu. Nevýhodou bývá podle Reisse environmentální zátěž z minulosti nebo také složité majetko-právní vztahy.
Digitální svět roste a regulace s ním
Soudobé podnikání se musí vypřádat s množstvím předpisů a místo slibovaných úlev přibývají další a další pravidla hry. Do značné míry je to nevyhnutelné, protože důvodem je i prudký technologický rozvoj, na jehož dopady právní a další předpisy reagují. Typickým příkladem, proč je určitá úroveň regulací potřebná, je nástup umělé inteligence. Ta sice může s řadou činností pomoci, zároveň však zvyšuje složitost systémů a přináší nová rizika, vysvětluje Jindřich Kalíšek, zakladatel společnosti regfor. Její aplikace pomáhá firmám sladit fungování s regulatorním rámcem.
V oblasti compliance si podniky často neuvědomují, že zavedením umělé inteligence si přibírají spoustu nových povinností. „Dělali jsme implementační studii pro jednu velkou nemocnici a zjistili jsme, že pro ni ze čtyř tehdy platných předpisů vyplývá 56 nových povinností,“ uvedl Kalíšek.
Regulací spojených s online světem přitom bude přibývat. Digitální dekáda, jak EU nazvala svůj strategický plán pro technologickou transformaci, totiž poběží ještě několik let, a s tím přijdou další povinnosti. „Celý softwarový svět začíná řešit nároky nového Aktu o kybernetické odolnosti známého pod zkratkou CRA,“ uvádí jeden z příkladů Kalíšek. Toto nařízení EU přijaté v roce 2024 začne být plně účinné od podzimu příštího roku a zasáhne všechny výrobce a distributory produktů s digitálními prvky.
Biohacking: Proč záleží na jediné bakterii víc než na dietě
Střevní mikrobiom je klíčový regulační systém, který propojuje výživu, imunitu i metabolismus. Jeho rovnováha ovlivňuje energii, zánět i psychiku. Správným složením stravy a životním stylem lze podpořit prospěšné bakterie a tím cíleně zlepšit zdraví i celkovou kondici organismu.
Udržitelnost se neomezuje na ohleduplnost k životnímu prostředí, v centru jejího zájmu jsou rovněž lidé. Ne vše se v této oblasti mění k lepšímu, jak ukazují zjištění společnosti Edenred, která poskytuje zaměstnanecké benefity, mimo jiné i stravenky. Díky tomu disponuje dlouhodobými daty o stravovacích návycích zaměstnanců. Zároveň od roku 2009 koordinuje průzkum FOOD Barometr, který je součástí evropského programu FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand). Jeho cílem je zlepšení stravovacích návyků Evropanů.
Průzkumu se v Česku zúčastňuje v průměru tři tisíce strávníků a asi stovka restaurací. Poslední ročník se zaměřil na ceny, složení poledního menu nebo vývoj vnímání zdravého stravování. Závěry nejsou povzbudivé: ceny rostou, strávníků v restauracích ubývá a vyváženost potravin ustupuje cenové dostupnosti.
Snaha ušetřit se projevuje i tím, že si dnes málokdo dopřeje plnohodnotné obědové menu, které se obvykle skládá z polévky, hlavního chodu a nápoje. „Takto se dnes stravuje pouze 19 procent strávníků. Předkrmy a dezerty vypadly už dávno,“ konstatuje Aneta Martišková z Edenred s tím, že vše souvisí s cenou. Průměrná cena obědového menu se dnes podle ní pohybuje kolem 200 korun. „Optimum z pohledu strávníků se nachází mezi 140 a 160 korunami,“ dodává.
Investice do vlastní tělesné schránky
Péče o sebe sama má mnoho podob. Estetická medicína přitom bývá s udržitelností spojována zřídka. Podle Vanesy Lovětínské z ABClinic Art & Beauty však právě tento obor definuje průsečík mezi fyzickým zdravím, psychikou a dlouhodobou kvalitou života. „Udržitelnost vnímám jako investici do vlastní tělesné schránky a mentální pohody. Cílem není umělá dokonalost, ale stav, kdy člověk dokáže ve svém těle spokojeně fungovat,“ vysvětluje.
Moderní plastická chirurgie je dnes podle ní z velké části psychologickou disciplínou. Klíčem k úspěchu není jen precizní skalpel, ale schopnost lékaře rozpoznat skutečnou motivaci pacienta a v případě rizikových očekávání mít odvahu říct ne. Požadavky pacientů se výrazně liší podle generací. Zatímco mladší klientky častěji přicházejí kvůli zvětšení prsou nebo výplním, ženy po porodu řeší funkční změny těla – nejčastěji modelaci prsou či operaci břicha. Kolem čtyřicítky pak dominují zákroky jako operace víček či facelift.
Přesto je v oboru patrný jeden společný a zásadní posun: „Vidím jasný odklon od extrémů a návrat k přirozenosti,“ říká Lovětínská. Zatímco dříve trhu dominovaly výrazné implantáty, dnes se ke slovu dostává lipofilling. Vlastní tuk, odebraný například z břicha nebo stehen, dokáže přirozeně modelovat prsa či vyplnit vrásky v obličeji.
Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Celá udržitelná transformace stojí a padá s lidskou ochotou něco změnit a také něco obětovat. Zásadní ingrediencí jsou zde informace a znalosti. I tak složité a komplexní téma, jako je klimatická změna, lze přitom přibližovat srozumitelně a zábavně. Usiluje o to organizace Na mysli, jejíž činnost stojí na několika pilířích. „Snažíme se k tématu přistupovat méně tradiční, hravější formou. Vedle programů pro školy máme také ambasadorskou iniciativu určenou především mladým lidem, kteří realizují vlastní klimatické projekty,“ představuje vedoucí projektů Na mysli Stanislava Tomková.
Tuzemské školství podle ní zaznamenalo v posledních letech v klimatické edukaci posun k lepšímu, zpětná vazba od studentů ale ukazuje, že je stále na čem pracovat. „Mnoho škol pořád funguje podle starších rámců, které tomuto tématu nevěnují dostatečnou pozornost, přestože ovlivňuje všechny aspekty našeho života a bude i nadále. Právě proto je důležité, aby mladá generace měla dostatek informací,“ říká Tomková.
Aktuální vývoj v Česku jde ale spíše opačným směrem. „Neříká se to snadno, ale situace se zhoršila. Dostává se více prostoru názorům, které popírají zásadní vliv člověka na klimatickou změnu,“ konstatuje Tomková. Ve většině zemí EU se přitom podle ní antropogenní faktor již nezpochybňuje a debata se soustředí spíše na hledání řešení. Česko se naopak vrací k otázkám, zda má klimatická politika či environmentální vzdělávání vůbec smysl.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
V regulaci udržitelnosti se vyjasnilo a v územním plánování svítá na lepší časy
Češi, kteří si zvykli na to, že víkendový výlet do Londýna nebo Říma vyjde levněji než lístek na vlak z Prahy do Ostravy, zažívají střet s realitou. Dovolená „za pár stovek“ je pryč. Geopolitické otřesy na Blízkém východě tvrdě dopadly na jednu z klíčových tepen dnešní mobility – na trh s leteckým palivem.
Právě letecké palivo v severozápadní Evropě zdražilo skokově nejvíce ze všech sledovaných paliv (viz graf). Zatímco benzin, lodní palivo nebo nafta také rostou, právě letecké palivo se trhu doslova utrhlo ze řetězu.
Zatímco světová média se soustředí na ceny ropy Brent, které sice rostou, ale zatím nepřekonaly absolutní historické milníky, skutečné drama se odehrává v zákulisí na trhu s leteckým palivem. Cena leteckého paliva v Evropě totiž přesáhla 1 700 dolarů za tunu.
Data Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) ukazují (viz tabulka), že globální průměrná cena vyletěla na 209 dolarů za barel. To představuje meziroční nárůst o markantních 132 procent. V Asii je situace ještě napjatější – tam si dopravci meziročně připlácejí dokonce o 163 procent více.
Tento šok je přímým důsledkem uzavření Hormuzského průlivu. Tudy za normálních okolností proudí pětina světové ropy a až polovina evropského dovozu leteckého paliva.
Evropský trh je podle lidí z oboru v dubnu zatím poměrně dobře zásobený díky existujícím zásobám a dříve nasmlouvaným dodávkám. To jí kupuje čas, ale ne jistotu. Právě květen a červen mohou ukázat, jak vážně byl evropský trh zasažen. Donald Trump sice nyní vyhlásil křehké dvoutýdenní příměří a na chvíli tak srazil bezprostřední paniku na trzích, jenže tím problém jen odsunul, nikoli vyřešil. Írán navíc dál trvá na vybírání mýta v Hormuzském průlivu, takže nejistota v dodávkách zůstává vysoká.
Nejde o žádná abstraktní čísla z burz, ale o hrozbu pro rozpočty českých rodin. Reálně hrozí, že letošní dovolená se kvůli drahému palivu a rušení spojů citelně prodraží a zkomplikuje. Skandinávské aerolinky SAS oznámily, že v dubnu zruší nejméně tisíc letů. Ryanair zatím masové rušení letů neavizuje, počítá však s růstem cen letenek v důsledku dražšího paliva.
Letecké společnosti jsou v kleštích. Palivo tvoří až 40 procent jejich provozních nákladů, a i když se velké firmy proti růstu cen částečně zajišťují, obří skok v cenách leteckého paliva neumožňuje nic jiného než přenést náklady na cestující. Ryanair již avizoval citelné zdražování po Velikonocích a IATA varuje, že plošný růst cen letenek může přesáhnout 9 procent. Tuzemský Smartwings už na situaci reagoval zavedením palivových příplatků v řádu stovek korun.
Jančurův RegioJet se stahuje z Polska. Podle firmy tam nepanuje férové prostředí
Český dopravce RegioJet ukončí 3. května působení na polské železnici na vnitrostátních spojích. Firma to zdůvodňuje tím, že na trhu podle ní nepanuje férové soutěžní prostředí. Zkušební provoz spustil dopravce mezi Krakovem a Varšavou loni v září a od 1. března začal jezdit v pravidelném provozu na této lince prodloužené až do Gdyně a na lince mezi Poznaní a Varšavou.
Pro cestující z toho plyne jednoduché pravidlo: bezpečnější volbou budou krátké a přímé lety. Právě ty jsou z hlediska provozu i zásobování méně rizikové než dálkové a složitě navazující spoje.
Trumpovo křehké čtrnáctidenní příměří s Íránem sice přineslo trhům mírný oddech a cenu ropy o něco srazilo, ale dokud Teherán trvá na vybírání mýta v Hormuzském průlivu, napětí nezmizí.
Pro českého turistu to znamená jediné – doba hojnosti a levného létání je u konce. Letenky se stávají luxusnějším zbožím a letošní dovolená u moře nás bude bolet víc, než jsme si ještě před pár měsíci dokázali připustit.
Související
Češi začali skupovat letenky na zimní dovolené. Kraluje Asie
