Evropa nemá vlastní Nvidii ani OpenAI, přesto si investoři našli způsob, jak zde vsadit na umělou inteligenci. Nakupují akcie firem, které dodávají technologie pro výrobu čipů, optické sítě nebo vybavení datových center. Výsledkem je prudká rally u jmen jako Aixtron, Technoprobe, STMicroelectronics nebo Nokia.

Evropa sice nemá vlastní OpenAI, Nvidii ani Google. Přesto se na jejích burzách našlo několik firem, které se svezly na globální AI horečce tak prudce, že jejich akcie letos přidaly více než 100 procent.

Nejde přitom o společnosti, které by trénovaly nejpokročilejší jazykové modely. Většina z nich prodává vybavení a technologie, bez nichž by současný boom umělé inteligence nemohl pokračovat: stroje pro výrobu čipů, testovací zařízení, výkonové polovodiče, optické sítě nebo infrastrukturu pro datacentra.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Podle CNBC vzrostly akcie německého výrobce čipového zařízení Aixtron od začátku roku o 189 procent. Italský Technoprobe přidal 129 procent, francouzsko-italský výrobce čipů STMicroelectronics 133 procent a Nokia, někdejší symbol mobilních telefonů, která se dnes soustředí na síťovou infrastrukturu, posílila o 108 procent. Podobný trend popsal i server Financial Times (FT), podle kterého patří mezi letošní nejvýkonnější evropské AI tituly právě STMicroelectronics, Aixtron, BE Semiconductor Industries a Nokia.

Hlavní příběh umělé inteligence dál píší Spojené státy a Čína. Tam vznikají nejvýkonnější modely, největší cloudové platformy i nejdůležitější čipy. Evropa zůstává spíše na okraji.

Jenže právě obří výdaje technologických firem na AI infrastrukturu mění to, kam investoři směřují peníze. Když roste poptávka po výpočetním výkonu, roste také hlad po firmách, které dodávají zařízení pro výrobu čipů, síťové prvky, chlazení, napájení a datová centra.

„V Evropě tento trend zesiluje nedostatek příležitostí,“ řekl CNBC Fabio Bassi, šéf cross-asset strategie v J.P. Morgan. Podle něj je na evropském trhu málo velkých a likvidních čistých sázek na AI, takže se peníze koncentrují do malé skupiny titulů, které investoři vnímají jako zástupce AI příběhu.

Jinými slovy, investoři nehledají evropskou OpenAI. Hledají firmy, které prodávají nástroje těm, kdo AI infrastrukturu skutečně staví.

Čipy pro AI jsou zlatý důl. Nvidia ztrojnásobila zisk

Zprávy z firem

Nvidia dál těží z masivní poptávky po čipech pro umělou inteligenci. Za uplynulé čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na 58 miliard dolarů a příjmy jí meziročně vzrostly o 85 procent na 81,6 miliardy dolarů. Výsledky mírně překonaly odhady analytiků, akcie ale po jejich zveřejnění krátce klesaly.

ČTK

Přečíst článek

Aixtron jako hvězda roku

Nejvýraznějším příkladem je německý Aixtron. Firma vyrábí pokročilé stroje používané při nanášení velmi tenkých vrstev materiálů na křemíkové desky, tedy v jedné z klíčových fází výroby polovodičů.

Akcie Aixtronu za posledních 12 měsíců vzrostly o více než 300 procent. Citi v dubnu zvýšila cílovou cenu akcií firmy o více než dvě třetiny s odkazem na silnější poptávku a marže. Podle CNBC banka zároveň uvedla, že AI je hlavním tahounem výhledu tržeb Aixtronu pro rok 2026.

Financial Times upozorňuje, že investoři v Evropě stále častěji vyhledávají firmy dodávající „lopaty a krumpáče“ pro AI boom, tedy specializované dodavatele v čipovém a infrastrukturním řetězci.

Čipy, testování i optické sítě

Růst se netýká jen Aixtronu. Italská společnost Technoprobe vyrábí takzvané probe cards, tedy testovací rozhraní používané při kontrole křemíkových waferů. Bank of America v květnu zvýšila doporučení pro akcie firmy na „buy“, tedy koupit, protože čeká růst zisků díky poptávce navázané na grafické procesory.

STMicroelectronics podle analytika Morningstar Briana Colella těží z AI hned dvěma způsoby: přes výkonové polovodiče pro efektivnější napájecí systémy a přes optické produkty pro rychlejší propojení datových center. „Výstavba AI spotřebovává polovodiče všeho druhu,“ řekl Colello CNBC.

Nokia je zase příkladem firmy, která se snaží úplně přepsat svůj příběh. Z někdejšího výrobce mobilů je dnes dodavatel síťové a optické infrastruktury pro datacentra. Po převzetí společnosti Infinera se zařadila mezi velké hráče v optických sítích. Když Nvidia loni v říjnu oznámila nákup akcií Nokie za jednu miliardu dolarů, titul tehdy podle CNBC vyskočil o 22 procent.

SpaceX míří na burzu s plány jako ze sci-fi. Musk chce AI infrastrukturu ve vesmíru i kolonii na Marsu

Zprávy z firem

Elon Musk chce poslat SpaceX na burzu a investorům ukazuje příběh, který by se dal shrnout jednoduše: internet ze satelitů dnes, AI ve vesmíru zítra, Mars pozítří. Firma ale ve svém prospektu zároveň varuje, že její nejodvážnější plány nemusejí komerčně vyjít.

nst, ČTK

Přečíst článek

Index čipů drtí širší trh

Rozdíl mezi AI tituly a širším evropským trhem je letos mimořádný. Podle CNBC vzrostl index Stoxx Europe Total Market Semiconductor od začátku roku o 84 procent, zatímco širší Stoxx 600 přidal jen tři procenta.

Podobný nepoměr popisuje i FT. Evropské polovodičové a infrastrukturní tituly výrazně překonávají širší trh, protože investoři hledají jakoukoli evropskou expozici na AI.

Růst poptávky po AI infrastruktuře navíc nepomáhá jen čipovým firmám. Reuters už dříve upozornil, že evropské průmyslové společnosti jako Schneider Electric, Prysmian, Siemens Energy nebo ABB rostly díky očekávání masivních investic do datacenter, elektrifikace a energetické infrastruktury.

Renesance evropského techu? Spíš ne

Přesto analytici varují před příliš velkým optimismem. Růst několika akcií podle nich neznamená, že by Evropa najednou doháněla USA a Čínu v umělé inteligenci.

Martin Szumski z Morningstar podle CNBC upozorňuje, že evropskou výstavbu AI infrastruktury brzdí jiné regulační prostředí než v USA. Zmiňuje omezení energetických sítí, moratoria na datacentra a také pravidla vyplývající z evropského AI Actu.

To je podstatný rozdíl. V USA se AI boom opírá o technologické giganty, hyperscalery, čipové lídry a obří kapitálové výdaje. Evropa má spíš dílčí vítěze v dodavatelském řetězci. Důležité, ziskové a investičně atraktivní, ale stále jen ojedinělé dílky širšího AI příběhu.

Klíčové firmy vyvíjející modely umělé inteligence doposud rostly především díky miliardám z fondů rizikového kapitálu. Letos by se to mělo změnit. Na burzu postupně vstoupí xAI jako součást SpaceX, OpenAI a nejspíš i Anthropic. Právě OpenAI, provozovatel ChatuGPT, by měl již v řádu pouhých dní spustit proces vstupu na některou z amerických burz. A bude to velké z mnoha důvodů.

Fenomén umělé inteligence se dostává do nové fáze. Po desetiletém vývoji a několikaleté fázi experimentálních aplikací, se blížíme k masivní adopci na globální úrovni, a to ze strany koncových uživatelů, ale především firemní, a nejspíš i vládní klientely. To s sebou nese potřebu dalších masivních investic, a to v řádu desítek, častěji i stovek miliard dolarů. A na to firmy potřebují spoustu kapitálu. I proto se trojice klíčových firem, které provozují největší AI modely, chystá na burzu.

Postupně by se pro nový kapitál měly vydat společnosti xAI provozující model Grok, která se letos stala součástí nejhodnotnějšího startupu světa SpaceX, dále OpenAI (model GPT) a Anthropic (model Claude). Zatímco SpaceX by na burzu mohl vstoupit již příští měsíc a mělo by jít o největší burzovní start historie, podle agentury Bloomberg či listu The Financial Times již v nejbližších dnech spustí proces IPO společnost OpenAI. Její aktuální nacenění činí 852 miliard dolarů a patří k trojici nejhodnotnějších startupů světa.

Problémy přetrvávají

Pokud by vše šlo podle plánů, které média ve středu zveřejnila, skutečný burzovní start by mohl nastat již v září. Tím by OpenAI časově předčila svého nejbližšího konkurenta: Anthropic. Ten se sice po aktuálním kole financování stal hodnotnějším než OpenAI (valuace činí 900 miliard), ale na burzu pravděpodobně vstoupí až v poslední fázi roku. Tím tak hrozí, že investoři budou mít menší zájem o jeho akcie, například pokud IPO OpenAI dopadne špatně.

Anthropic předběhl OpenAI a je nejdražším AI startupem světa. Brzy vstoupí na burzu

Trhy

AI společnost, která letos způsobila šok svým novým modelem Mythos, finišuje nejnovější kolo financování. Účastní se jej tradiční investorské těžké váhy jako Dragoneer, Greenoaks, Sequoia Capital či Altimeter Capital a Anthropic by mohl získat až 30 miliard dolarů nového kapitálu. Tím by se podle Financial Times hodnota společnosti vyšplhala na 900 miliard dolarů a přeskočila by v hodnotě konkurenční OpenAI.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

To přitom nelze zcela vyloučit. OpenAI v posledních týdnech čelí hned několika problémům a reputační rizika nejsou nulová. První problém se jí podařilo překonat. Vyhrála totiž soud s Elonem Muskem, a může tedy nadále fungovat jako obchodní společnost, v níž má původní neziskovka jen podíl. Musk, který před 11 lety stál u zrodu OpenAI, totiž firmu zažaloval kvůli tomu, že se z neziskovky proměnila ve firmu s ambicí generovat zisk.

Jenomže další problémy zatím OpenAI nevyřešilo. Klíčová je zejména přetrvávající neschopnost navyšovat počet pravidelných uživatelů, dostatečně rychle neroste ani kmen platících klientů, což se odráží na tržbách společnosti, která neustále masivně investuje do inovací a dalšího vývoje. Kombinace enormní konkurence a masivních výdajů může být pro potenciální investory problematická.

Burzovní start SpaceX se blíží. Musk se snaží upevnit roli diktátora v nejhodnotnějším startupu světa

Trhy

Může se to stát historickým okamžikem pro vesmírné lety, globální finanční trhy i samotného Elona Muska. Přesto vstup SpaceX na burzu nebudí jen nadšení. Detaily navrhovaného prospektu totiž naznačují hned několik nestandardních ustanovení, které někteří insideři považují za omezující investorská práva.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Dosáhne OpenAI na bilion dolarů?

Firma si vědoma toho, že jde o hodně. Nacenění trhem totiž může přinést potvrzení toho, že AI není bublina, ale skutečně nejdůležitější technologický zlom posledních dekád. Naopak pokažené IPO by mohla spustit masivní odliv kapitálu z AI firem, který by mohl být v řádu stovek miliard dolarů. I proto OpenAI spolupracuje na IPO s Goldman Sachs a Morgan Stanley.

Kolik by tedy mohlo IPO OpenAI vynést? Detaily zatím nejsou známy. Již vloni v říjnu uvedla agentura Reuters, že by IPO mohlo společnost nacenit na bilion dolarů, což by ji okamžitě zařadilo mezi nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti světa. Připomeňme, že trh čeká burzovní nacenění SpaceX na 1,75 bilionu dolarů.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup