Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Analytici přitom podobný vývoj očekávali.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Hlavní motor: domácí poptávka

Meziroční růst byl podle statistiků podpořen výhradně domácí poptávkou. „Zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Také v mezičtvrtletním srovnání hrála klíčovou roli tvorba hrubého kapitálu, která růst ekonomiky podporovala. Naopak zahraniční obchod i zde působil negativně.

Nafta je drahá, ale chleba kvůli nám nezdraží, říká Jan Šimek, šéf obří zemědělské firmy

Zprávy z firem

Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Průmysl a služby se vyvíjejí rozdílně

K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) nejvíce přispěl průmysl a odvětví zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním pohledu byl vývoj odlišný: „Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb. Negativní vliv měl především průmysl,“ uvedl ČSÚ.

Zaměstnanost stagnuje mezikvartálně

Zaměstnanost se podle statistiků oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila. V meziročním srovnání však vzrostla o 0,7 procenta.

Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.

Celkem 73 procent českých firem dnes má strategii umělé inteligence (AI) anebo ji připravuje. Nejvíce využívaný je Copilot od Microsoftu. Pouze 24 firem uvádí, že očekává významější snížení počtu zaměstnanců kvůli AI. 

Výplývá to z výsledků průzkumu poradenské společnosti Deloitte a České asociace umělé inteligence (ČAUI) mezi 155 firmami napříč odvětvími ekonomiky i velikostí firem. Jak uvedla manažerka týmu Strategy a expertka na technologickou inovaci společnosti Deloitte Julie Slavík, průzkum ukázal, že české firmy ještě pomocí umělé inteligence netransformují, ale spíše se soustředí na úpravu dílčích procesů, které redesignují. „Z dat vyplývá, že jen menší část organizací dnes využívá AI jako nástroj hlubší transformace – většina postupuje krok za krokem a zaměřuje se na praktické, dobře uchopitelné příklady využití,“ uvedla Slavík.

Do AI desetinu IT rozpočtu

Skutečnost, že zavádění AI je spíše postupné než transformační, dokazuje také podíl investic, které firmy na AI věnují. Průzkum ukázal, že je to jedno až deset procent firemního IT rozpočtu. Z toho se ale zcela vyčleňuje IT sektor, který na AI dává 61 až sto procent svého rozpočtu vyčleněného na informační technologie. V těchto společnostech je umělá inteligence často přímou součástí produktů a služeb, nikoliv, jako u ostatních firem, pouze podpůrným nástrojem.

České firmy sice mají co do převádění pilotních projektů do produkčního prostředí mírně navrch nad globálním průměrem (30 procent již převedlo aspoň 40 procent svých AI pilotních projektů, zatímco globální průměr je 25 procent), nicméně je to stále málo. „Umělá inteligence se v českých firmách posunula z fáze experimentů do každodenní praxe. Zároveň je ale zřejmé, že AI zatím zůstává dosti nevyužitá. Do budoucna nebude stačit umělou inteligenci jen integrovat do stávajících procesů. Firmy budou muset tyto procesy měnit. Klíčové bude strategicky přemýšlet o tom, jaké typy rozhodování má smysl postupně svěřovat samotné AI,“ upozorňuje Lukáš Benzl, ředitel ČAUI.

Pouze úprava dílčích procesů

Celkem 73 procent firem v průzkumu uvedlo, že má AI strategii anebo že ji aktuálně připravuje. Nicméně se ukazuje, že se české podniky soustředí spíše na úpravy a redesign jednotlivých procesů než na hlubokou transformaci byznys modelů. Do rozsáhlé transformační změny se zapojuje zhruba 20 procent firem, zatímco globálně je to 34 procent.  „AI je v Česku jasnou prioritou, ale jen část firem ji zatím dokáže proměnit ve skutečnou dlouhodobou konkurenční výhodu. Mnohé organizace se soustředí především na dílčí zlepšení efektivity, zatímco skutečný přínos AI přichází až ve chvíli, kdy se stane nedílnou součástí strategie a způsobu fungování celé firmy,“ hodnotí ředitel strategického poradenství Deloitte Jan Kudlák.

Největší bariérou pro větší zapojení AI nejsou podle expertů Deloitte technologie, ale lidé a jejich dovednosti a také připravenost organizace. Více než polovina firem (52 procent) uvedla, že každodenní využívání AI mezi zaměstnanci nejčastěji brzdí nedostatek jasných a praktických příkladů využití. Dalšími překážkami jsou nízké povědomí o dostupných nástrojích, nedostatečná důvěra ve výstupy AI nebo také obavy o bezpečnost dat.

S masovým propouštěním české firmy nepočítají

Obecně rozšířenou tezí, která jde ruku v ruce s vývojem AI, je, že umělá inteligence v mnoha oborech masově nahradí lidské zaměstnance. „Z našeho průzkumu to zatím vychází jinak. Pouze 24 procent repondentů říká, že očekávají výrazné snížení počtu zaměstnanců ve své firmě. Drtivá většina tvrdí, že se spíše změní zaměření pracovní pozice či náplň práce, že se procesy trošku zefektivní, ale rozhodně firmy neplánují nikoho propouštět,“ uvedla Julie Slavík. Ačkoliv některé světové firmy, jako nedávno Oracle, masové propouštění oznámily.