Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stát nabízí odpočet ve výši 150 procent na výzkum. Firmy se ho ale bojí využít kvůli kontrolám

Stát nabízí odpočet ve výši 150 procent na výzkum. Firmy se ho ale bojí využít kvůli kontrolám
iStock
 nst
nst

Česká vláda výrazně navýšila daňovou podporu výzkumu a vývoje. Firmy ji ale kvůli nepředvídatelným kontrolám často nevyužívají. Bez sjednocení přístupu finanční správy tak hrozí, že ambiciózní plány v oblasti inovací zůstanou jen na papíře.

Od ledna 2026 si mohou firmy v Česku uplatnit daňový odpočet na výzkum a vývoj až ve výši 150 procent nákladů, maximálně do 50 milionů korun. Smyslem opatření je podpořit inovace v soukromém sektoru a zároveň snížit firmám daňovou zátěž.

Princip je přitom jednoduchý. Náklady na výzkum si podniky započítají dvakrát. Jednou jako běžný výdaj a podruhé jako odčitatelnou položku. Pokud například firma investuje 5 milionů korun, může si snížit základ daně o dalších 7,5 milionu korun. Při sazbě daně 21 procent to znamená úsporu 1,575 milionu korun. Přesto tento nástroj zůstává výrazně nevyužitý.

Firmy se bojí kontrol, počet žadatelů klesá

Navzdory finanční atraktivitě počet firem, které odpočet využívají, dlouhodobě klesá. Z více než 1300 podniků v roce 2015 jich bylo v roce 2023 už jen 731

Hlavním důvodem je nejistota spojená s daňovými kontrolami. Ty se často nezaměřují na samotný výzkum, ale na formální nedostatky v dokumentaci. Chybějící detail, nepřesně formulovaný cíl nebo nedostatečná evidence času mohou vést k zamítnutí celého odpočtu.

„Často slyšíme, že se Česko chce stát lídrem v inovacích. Pak ale vidíte realitu, kdy úředníci kontrolují firmy způsobem, který inovace spíš brzdí,“ říká Kateřina Novotná z Deloitte.

Alena Schillerová

Stát čeká tučný rok. Výběr daní má vyskočit o 125 miliard

Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.

Přečíst článek

Firmy navíc čelí riziku, že jim bude odpočet zpětně zpochybněn i po několika letech, a to včetně úroků z prodlení.

Formální požadavky místo reálného výzkumu

Podle odborníků je problémem přehnaný důraz na administrativu. Firmy často vytvářejí speciální dokumentaci jen kvůli kontrolám, přestože jejich výzkum je již evidován v interních systémech. „Firma může mít špičkový výzkum, ale pokud úředník vyhodnotí, že cíle projektu jsou formulovány příliš obecně, zamítne se celý odpočet. A soudy tento přístup opakovaně potvrzují,“ dodává Novotná. Podobnou zkušenost má i společnost Prusa Research.

„Daňová kontrola je pro nás časově i organizačně velmi náročná. Zároveň není vždy jasné, jaká úroveň detailu je pro finanční správu dostatečná,“ říká Ondřej Průša s tím, že větší předvídatelnost a srozumitelné metodické vedení by motivovaly nejen nás, ale i další firmy investovat do výzkumu mnohem více.

Rozhodování soudů zvyšuje nejistotu

Nejednotný přístup potvrzují i soudní spory. Známým případem je společnost Avast, které finanční úřad neuznal odpočet 68,6 milionu korun kvůli způsobu evidence práce zaměstnanců. Naopak firma DEL uspěla až po téměř osmiletém sporu, kdy soud uznal, že finanční správa opomněla část důkazů. „Firmy jako my potřebují právní jistotu, ne každoroční nejistotu, zda kontrola dopadne pokaždé jinak,“ říká majitel DEL Jiří Kabelka.
„Ne každá firma si může dovolit osm let bojovat se státem.“

Bez změny pravidel zůstane podpora nefunkční

Podle odborníků je klíčovým problémem absence jednotné metodiky. Výklad pravidel se liší mezi jednotlivými finančními úřady, což výrazně zvyšuje riziko pro podniky.

Alena Schillerová

Stát čeká tučný rok. Výběr daní má vyskočit o 125 miliard

Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.

Přečíst článek

Stát na jedné straně zvyšuje odpočet na 150 procent, aby podpořil inovace, na druhé straně toleruje přístup úřadů, který firmy od jeho využití odrazuje. To jsou protichůdné signály,“ upozorňuje Novotná. Řešením by měl být jasný a závazný metodický pokyn a otevřenější dialog mezi státem a podnikateli.

Česko zaostává za konkurencí

Daňový odpočet je v Česku jediným nástrojem nepřímé podpory inovací v soukromém sektoru. Pokud nefunguje, neexistuje adekvátní náhrada. Země přitom zaostává za vyspělými ekonomikami. V roce 2023 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj pouze 1,8 procenta HDP, zatímco cílem je 3 procenta do roku 2030. Ve špičkových ekonomikách se tento podíl pohybuje mezi 4,5 a 6,5 procenta.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Tereza Zavadilová
tzv

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

Administrativa Donalda Trumpa napřela mnoho sil do pronásledování imigrantů a jejich potomků, přesunula tam peníze i lidské zdroje. Ty naopak chybí na úřadech, které vyšetřují takzvanou kriminalitu bílých límečků. Plus k tomu šetření na státních úřadech a institucích, které započalo už během krátké vládní epizody Elona Muska. Výsledkem je, že hospodářská kriminalita je stíhána méně než dříve, píše v obsáhlé analýze deník Financial Times. 

V roce 2025 bylo méně stíhání hospodářské kriminality než v kterémkoli roce minimálně od roku 1986, podle dat organizace Transactional Records Access Clearinghouse. V ůřadech vyšetřujících složité finanční kauzy je o stovky právníků méně než před nástupem Trumpa a jeho lidí do vlády. Od té doby se změnila řada věcí: vláda pozastavila a přepracovala vymáhání zákona proti uplácení zahraničních úředníků (FCPA), přesunula kapacity žalobců na kauzy spojené s migrací, udělila milosti nebo zmírnila tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality a proškrtala počet zaměstnanců v regulačních úřadech.

Podle deníku počet právníků federální vlády klesl o 839 oproti době Trumpova návratu do úřadu.

Donald Trump

Trump v objetí Ježíše Krista. Provokace, která může rozzuřit i jeho věrné

Donald Trump znovu rozvířil emoce. Na své síti Truth Social přesdílel umělou inteligencí vytvořený obrázek, na kterém je vyobrazen v objetí Ježíše Krista.

Přečíst článek

Milost pro kamaráda

Kromě toho ministerstvo spravedlnosti užívá zdroje k vyšetřování osob, které Trump považuje za své protivníky. Trump udělil milost nebo zmírnil tresty desítkám pachatelů hospodářské kriminality, včetně provozovatele Silk Road Rosse Ulbrichta a spoluzakladatele Binance Changpenga Zhao. Ministerstvo zároveň přesouvá zdroje do Národní divize pro vymáhání podvodů, která se zaměří na zneužívání veřejných prostředků, především sociálních dávek.

Zároveň Komise pro cenné papíry a burzy, U.S. Securities and Exchange Commission, jejíž vyšetřování často vedou nebo probíhají souběžně s trestními kauzami ministerstva spravedlnosti a která vytváří velkou část práce pro právníky v této oblasti, má nařízený mírnější přístup než za prezidentství Joea Bidena. Za rok do 30. září podala 456 vymáhacích žalob, což je nejméně za dvě desetiletí, a tento měsíc uvedla, že „ukončila regulaci prostřednictvím vymáhání.“

Výsledkem nového klimatu je podle Financial Times i to, že firmy samy snižují vnitřní kontrolu, šetří na compliance a podobně. „Mám obavu, že slabší vymáhání práva může vést k nárůstu kriminality nebo k nedostatku odpovědnosti v některých oblastech,“ řekl Breon Peace, partner kanceláře Cleary Gottlieb a dříve hlavní federální žalobce Brooklynu.

Hormuz

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Přečíst článek

Související

Lev XIV.

Trump se pustil do papeže. Tvrdí, že souhlasí s íránskými jadernými zbraněmi

Přečíst článek

Karel Pučelík: Inspiraci k migraci hledejme raději ve Španělsku než v USA. Ekonomika nám poděkuje

Pedro Sánchez
ČTK
Karel Pučelík

Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.

Španělská vláda jde opět proti proudu. O socialistickém premiérovi Pedru Sánchezovi se mluví v souvislosti s jeho odporem vůči zahraniční politice Donalda Trumpa a opozici vůči americko-izraelské invazi v Íránu. Americký prezident si Španělsko dokonce vybral jako jeden z hlavních terčů svých mstivých výlevů.

Sánchez však dokáže postupovat netradičně i v domácí politice. Zatímco za oceánem i v evropských zemích – včetně Velké Británie nebo Dánska – se hledají způsoby, jak jak omezit příliv imigrantů, španělská vláda nastavuje přívětivou tvář. Přistěhovalcům, kteří v zemi žijí bez potřebných dokumentů nabízí snadný způsob, jak svůj pobyt zrealizovat. Jak napsal Sánchez v „osobním“ dopise občanům „uznat realitu, že téměř půl milionu lidí již tvoří součást našeho každodenního života“.

Péter Magyar

Karel Pučelík: Bude mít Brusel od Maďarska konečně klid? Počkejme si

Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?

Přečíst článek

Vláda tímto způsobem nabídne roční obnovitelné povolení k pobytu lidem, kteří ve Španělsku prokazatelně žijí alespoň pět měsíců a mohou doložit čistý trestní rejstřík. Stačí zažádat do konce června. Vláda mluví o zhruba půl milionu lidí, think-tank Funcas o více než 800 tisíc, konzervativní opoziční lidovci – spíše straší – více než milionem. Ačkoli je to výbušné téma, ve Španělsku nejsou podobné amnestie není ničím zcela novým, v minulosti k nim přistupovaly pravicové i levicové kabinety.

Pedro Sánchez k tomuto rozhodnutí nemá nelogické pohnutky. Z části argumentuje spravedlností, ale k tomu zmiňuje i ekonomickou nutnost. Migrace je obvykle podávána jako negativní téma, čímž se v Evropě záměrně či nezáměrně upozaďuje fakt, že bez určitého přílivu přistěhovalců se naše ekonomiky a sociální služby neobejdou.

Win-win situace

I španělská společnost stárne, což bude zesilovat tlak na důchodový a sociální systém, proto je potřeba, aby se imigranti, kteří už v zemi žijí, plně zapojili do společnosti. Nyní je pro ně náročné například získat důstojnou práci, přičemž rozsáhlá šedá ekonomika není výhodná ani pro stát, který přichází o peníze do rozpočtu. „Přinese to prospěch mnoha lidem, umožní jim to najít si práci a dosáhnout lepší kvality života,“ chválí opatření pro BBC původem bolivijský grafický designér Ricardo. „A pro španělský stát to znamená více peněz a pro zaměstnavatele zase větší počet legálně dostupných pracovníků,“ potvrzuje.

Česká média samozřejmě raději kvůli větší čtenosti referují rovnou o migrantech z Afriky, podle analýz však většina lidí bez dokumentů ve Španělsku pochází z Latinské Ameriky, takže rozumí jazyku a relativně podobné kultuře.

Donald Trump

Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?

I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.

Přečíst článek

Krok může být inspirací i pro další evropské země, které čelí populačnímu poklesu mnohdy ve větší míře než stále ještě poměrně konzervativní Španělsko. K vcelku radikálnímu kroku přistoupili třeba v Řecku, kde finančně motivují lidi, aby se usadili i na venkově. Země totiž čelí odlivu zejména mladých lidí, což by v budoucnu mohlo vyústit k obrovským ekonomickým a sociálním potížím a téměř vylidnění venkovských regionů.

Vyloženě se nabízí také srovnání s Španělska a latinskoamerických imigrantů s Českem a uprchlíky z Ukrajiny, jejichž integrace do společnosti nabízí – navzdory protiukrajinským náladám – velký ekonomický potenciál.

Související

Doporučujeme